1.

Vytvořit politiku duševního vlastnictví jako součást dlouhodobé strategie a poslání veřejné výzkumné organizace, interně i externě ji zveřejnit a zřídit jediné příslušné kontaktní místo.

2.

Tato politika by měla poskytnout personálu a studentům jasná pravidla týkající se zejména zveřejňování nových myšlenek, které mají potenciálně obchodní zájem, vlastnictví výsledků výzkumu, vedení záznamů, řízení střetu zájmů a zapojení třetích stran.

3.

Podporovat stanovování, využívání a případně ochranu duševního vlastnictví v souladu se strategií a posláním veřejné výzkumné organizace a s cílem maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy. Za tímto účelem mohou být přijaty různé strategie, například přístup „veřejné sféry“ nebo „otevřené inovace“, které se též mohou lišit podle příslušných vědeckých či technických oblastí.

4.

Poskytovat vhodné pobídky, aby se zajistilo, že veškerý příslušný personál hraje při provádění politiky duševního vlastnictví aktivní roli. Tyto pobídky by neměly být pouze finanční povahy, ale měly by tím, že v postupech pro povyšování zváží vedle akademických hledisek také duševní vlastnictví a předávání znalostí, podporovat rovněž kariérní postup.

5.

Zvážit vytvoření soudržných portfolií duševního vlastnictví veřejnou výzkumnou organizací – například v jednotlivých technologických oblastech – a ve vhodných případech zřídit sdružení pro patenty či duševní vlastnictví, která by zahrnovala duševní vlastnictví jiných veřejných výzkumných organizací. Tím by se mohlo díky kritickému množství a snížení transakčních nákladů pro třetí strany usnadnit využívání.

6.

Zvyšovat informovanost a základní dovednosti týkající se duševního vlastnictví a předávání znalostí prostřednictvím činností odborné přípravy pro studenty i výzkumný personál a zajistit, aby personál příslušný pro řízení duševního vlastnictví či předávání znalostí měl požadované dovednosti a prošel odpovídající odbornou přípravou.

7.

Vytvořit a zveřejnit politiku pro zveřejňování či šíření, která bude podporovat široké šíření výsledků výzkumu a vývoje (např. zveřejňování prostřednictvím otevřeného přístupu) a která bude zároveň přijímat možný odklad tam, kde se plánuje ochrana duševního vlastnictví, což by se však mělo snižovat na minimum.

8.

S cílem podpořit využití výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků a maximalizovat jejich dopad zvážit všechny možné mechanismy využívání (jako jsou udělování licencí nebo vyčlenění) a všechny možné partnery pro využívání (jako jsou vyčleněné nebo existující společnosti, jiné veřejné výzkumné organizace, investoři nebo podpůrné služby či agentury pro inovace) a vybrat z nich ty nejvhodnější.

9.

Proaktivní politika duševního vlastnictví či politika předávání znalostí může vytvořit pro veřejnou výzkumnou organizaci dodatečný příjem, který by však neměl být považován za hlavní cíl.

10.

Zajistit, aby veřejné výzkumné organizace měly vedle personálu s technickým zázemím také přístup k profesionálním službám pro předávání znalostí, včetně právní, finanční a obchodní ochrany i ochrany duševního vlastnictví a poradců pro výkon svých práv, nebo aby tyto služby vlastnily.

11.

Vytvořit a zveřejnit politiku udělování licencí s cílem harmonizovat postupy v rámci veřejných výzkumných organizací a zajistit spravedlnost všech obchodů. Zejména převody práv k duševnímu vlastnictví vlastněných veřejnými výzkumnými organizacemi a udělování výhradních licencí (1) by mělo být pečlivě posouzeno, především vzhledem ke třetím stranám mimo EU. Licence na využití by měly zahrnovat odpovídající finanční či jinou náhradu.

12.

Vytvořit a zveřejnit politiku pro vyčleňování, která umožní a podpoří, aby se personál veřejných výzkumných organizací ve vhodných případech zapojil do vyčlenění, a která vyjasní dlouhodobé vztahy mezi vyčleněnými zařízeními a veřejnou výzkumnou organizací.

13.

Stanovit jasné zásady ohledně sdílení finančních výnosů z příjmů předávání znalostí mezi veřejnou výzkumnou organizací, oddělením a investory.

14.

Sledovat ochranu duševního vlastnictví a činnosti předávání znalostí a související úspěchy a pravidelně je zveřejňovat. Výsledky výzkumu veřejné výzkumné organizace i související odborné znalosti a práva k duševnímu vlastnictví by měly být více zviditelněny pro soukromý sektor, aby se podpořilo jejich využití.

15.

Pravidla upravující činnosti společného a smluvního výzkumu by měla být slučitelná s úkolem každé strany. Měla by zohledňovat úroveň financování ze soukromých prostředků a být v souladu s cíli výzkumné činnosti, především s cílem maximalizovat obchodní a sociálně-ekonomický dopad výzkumu, podporovat cíl veřejné výzkumné organizace přilákat financování ze soukromých prostředků, udržet takové postavení duševního vlastnictví, které umožní další akademický a společný výzkum, a vyhnout se tomu, aby se bránilo šíření výsledků výzkumu a vývoje.

16.

Otázky související s duševním vlastnictvím by se měly vyjasnit na úrovni řízení a co nejdříve, v ideálním případě ještě před zahájením výzkumného projektu. Otázky související s duševním vlastnictvím zahrnují přidělení duševního vlastnictví vytvořeného v rámci projektu (dále jen „nové znalosti“), stanovení duševního vlastnictví, které smluvní strany vlastnily před zahájením projektu (dále jen „stávající znalosti“) a které je zapotřebí pro účely provedení nebo využití projektu, přístupová práva (3) k novým a stávajícím znalostem pro tyto účely a sdílení výnosů.

17.

Ve společném výzkumu vlastnictví nových znalostí připadá smluvní straně, která je vytvořila, ale může být přiděleno i jiným smluvním stranám na základě předem uzavřeného smluvního ujednání, které odpovídajícím způsobem odráží příslušné zájmy, úkoly a finanční či jiné příspěvky smluvních stran k projektu. V případě smluvního výzkumu vlastní nové znalosti vytvořené veřejnou výzkumnou organizací smluvní strana ze soukromého sektoru. Vlastnictví stávajících znalostí by nemělo být projektem ovlivněno.

18.

Přístupová práva (3) by strany měly vyjasnit co nejdříve během výzkumného projektu, v ideálním případě ještě před jeho započetím. Pokud je to nutné pro účely realizace výzkumného projektu nebo pro účely využití nových znalostí jedné strany, měla by být dána pro tyto účely k dispozici přístupová práva k novým znalostem i výchozím znalostem ostatních stran za podmínek, jež by měly odpovídajícím způsobem odrážet příslušné zájmy, úkoly a finanční či jiné příspěvky stran k projektu.

1.

Předávání znalostí mezi univerzitami a průmyslem je stálou politickou a operační prioritou pro všechny veřejné orgány pro financování výzkumu v rámci členského státu, jak na vnitrostátní, tak na regionální úrovni.

2.

Toto téma jasně spadá do působnosti ministerstva, jež je pověřeno koordinací iniciativ na podporu předávání znalostí s dalšími ministerstvy.

3.

Každé ministerstvo a orgán regionální správy, které provádějí činnosti předávání znalostí, určí úředníka příslušného pro sledování dopadu těchto činností. Tito úředníci se pravidelně scházejí a vyměňují si informace a diskutují o způsobech vylepšení předávání znalostí.

4.

Řádné řízení duševního vlastnictví, jež je výsledkem financování z veřejných prostředků, se podporuje za předpokladu, že je prováděno v souladu s legitimními zájmy průmyslu (např. dočasná omezení z důvodu důvěrnosti).

5.

Výzkumná politika podporuje zapojení soukromého sektoru do stanovení technologických potřeb, do podpory soukromých investic do výzkumu a do povzbuzování využití výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků.

6.

Veřejné výzkumné organizace a jejich personál mají k dispozici dostatečné zdroje a pobídky, aby se zapojili do činností předávání znalostí.

7.

Činí se opatření, aby se zabezpečila dostupnost kvalifikovaného personálu (jako jsou úředníci pro předávání technologií) a umožnil se jeho nábor.

8.

Je k dispozici soubor vzorových smluv i nástroj, který podle více parametrů napomáhá zvolit nejvhodnější vzorovou smlouvu.

9.

Než se vytvoří nové mechanismy na podporu předávání znalostí (jako jsou systémy mobility nebo financování), jsou konzultovány příslušné skupiny zainteresovaných stran, včetně malých a středních podniků a velkých průmyslových podniků, i veřejné výzkumné organizace.

10.

Pokud veřejné výzkumné organizace na místní nebo regionální úrovni nevynakládají na výzkum kritické množství, které by odůvodňovalo, aby měly k dispozici vlastní kancelář pro předávání znalostí nebo vlastního správce duševního vlastnictví, podporuje se sdružování zdrojů mezi veřejnými výzkumnými organizacemi.

11.

Zahajují se programy na podporu vyčleňování výzkumných zařízení, které zahrnují odbornou podnikatelskou přípravu a silné vzájemné působení veřejných výzkumných organizací a místních zakládacích středisek, finančních subjektů, agentur na podporu podnikání atd.

12.

Na podporu předávání znalostí a zapojení podnikatelských subjektů do veřejných výzkumných organizací, včetně najímání odborníků, jsou k dispozici finanční prostředky státní správy.

13.

S cílem podporovat nadnárodní předávání znalostí a umožnit spolupráci se smluvními stranami z jiných zemí má držitel práv k duševnímu vlastnictví z výzkumu financovaného z veřejných prostředků stanovena jasná pravidla, která jsou spolu s případnými dalšími podmínkami financování, jež mohou ovlivnit předávání znalostí, snadno přístupná. Ve většině členských států EU se považuje za základní právní režim duševního vlastnictví ve veřejných výzkumných organizacích institucionální vlastnictví, nikoli režim „výsada profesorů“.

14.

Při podpisu mezinárodních dohod o výzkumné spolupráci poskytují smluvní podmínky týkající se projektů financovaných v rámci režimů obou zemí všem účastníkům obdobná práva, zejména pokud jde o přístup k právům k duševnímu vlastnictví a o omezení využití s tím související.

15.

Pokud jde o odborně recenzované vědecké publikace, jež jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků, zavádějí veřejné výzkumné organizace otevřený přístup.

16.

V souladu se Zásadami a pokyny OECD pro přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných prostředků (Principles and Guidelines for Access to Research Data from Public Funding) se podporuje otevřený přístup k výzkumným údajům, přičemž se berou v potaz omezení související s obchodním využitím.

17.

V souvislosti s politikami otevřeného přístupu se z veřejných prostředků financuje vytváření zařízení pro archivaci výsledků výzkumu (např. internetové archivy).

18.

Zavádějí se mechanismy potřebné ke sledování a přezkumu pokroku vnitrostátních veřejných výzkumných organizací v činnostech předávání znalostí, např. prostřednictvím výročních zpráv jednotlivých veřejných výzkumných organizací. Tyto informace se spolu s osvědčenými postupy zpřístupňují také ostatním členským státům.