1)

Jak má být vykládán pojem „obvyklé bydliště“ uvedený v článku 3 nařízení č. 2201/2003 (1) a pojem „obvyklý pobyt“ uvedený v článku 3 nařízení č. 4/2009 v případě osob, které jsou státními příslušníky některého členského státu a pobývají ve třetím státě z důvodu úkolů, jež jsou jim svěřeny jako smluvním zaměstnancům EU, a kterým je v tomto třetím státě přiznáno postavení diplomatických zástupců Evropské unie, pokud jejich pobyt v uvedeném státě souvisí s plněním úkolů, jež vykonávají pro Unii?

2)

Pokud by pro účely článku 3 nařízení č. 2201/2003 a článku 3 nařízení č. 4/2009 (2) určení obvyklého bydliště manželů záviselo na jejich postavení jakožto smluvních zaměstnanců Evropské unie ve třetím státě, jaký by mělo vliv obvyklé bydliště manželů na určení obvyklého bydliště nezletilých dětí podle článku 8 nařízení č. 2201/2003?

3)

V případě, že bude určeno, že nezletilí nemají obvyklé bydliště v tomto třetím státě, lze pro účely určení obvyklého bydliště podle článku 8 nařízení č. 2201/2003 vzít v úvahu vazbu založenou na státní příslušnosti matky, její bydliště ve Španělsku před uzavřením manželství, španělskou státní příslušnost nezletilých dětí a jejich narození ve Španělsku?

4)

Pokud bude určeno, že obvyklé bydliště rodičů a nezletilých se nenachází ve členském státě vzhledem k tomu, že podle nařízení č. 2201/2003 není žádný jiný členský stát příslušný rozhodnout o návrhových žádáních, brání okolnost, že odpůrce je státním příslušníkem členského státu, uplatnění zbytkového ustanovení, které je obsaženo v článcích 7 a 14 nařízení č. 2201/2003?

5)

Bude-li určeno, že obvyklé bydliště manželů a nezletilých se nenachází v členském státě, jak má být pro účely stanovení výživného vykládána zásada forum necessitatis ve smyslu článku 7 nařízení č. 4/2009, především které podmínky musí být splněny k tomu, aby bylo určeno, že nelze rozumně zahájit nebo vést řízení ve třetím státě, k němuž má daný spor úzkou vazbu (v tomto případě v Togu)? Je třeba, aby účastník řízení prokázal, že neúspěšně podal nebo se pokusil podat návrh na zahájení řízení v uvedeném státě, a představuje státní příslušnost některého z účastníků řízení dostatečnou vazbu k členskému státu?

6)

Je v rozporu s článkem 47 Listiny základních práv, pokud v takovém případě, jako je tento, kdy manželé mají silné vazby k členským státům (státní příslušnost, předcházející bydliště), není na základě ustanovení uvedených nařízení příslušný žádný členský stát?