1.

Musí být článek 15 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (1) vykládán v tom smyslu, že žádost členského státu příslušného ve věci, pokud se domnívá, že soud jiného členského státu, ke kterému má dítě zvláštní vztah, je vzhledem ke svému umístění vhodnější k projednání věci nebo její určité části, aby tento soud převzal příslušnost, je přípustná rovněž tehdy, pokud je jiný členský stát členským státem, v němž dítě získalo obvyklé bydliště po neoprávněném odebrání?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Musí být článek 15 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 vykládán v tom smyslu, že v něm uvedená kritéria převzetí příslušnosti jsou upravena taxativně, aniž jsou zapotřebí další kritéria s ohledem na zahájené řízení podle článku 8f Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí přijaté dne 25. října 1980 v Haagu?