EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010CA0211

Věc C-211/10 PPU: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. července 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Doris Povse v. Mauro Alpago ( „Soudní spolupráce v občanských věcech — Věci manželské a věci rodičovské zodpovědnosti — Nařízení (ES) č. 2201/2003 — Neoprávněné odebrání/přemístění dítěte — Předběžná opatření týkající se „rozhodovací moci rodičů“ — Právo péče — Rozhodnutí nařizující navrácení dítěte — Výkon rozhodnutí — Příslušnost — Naléhavé řízení o předběžné otázce“ )

Úř. věst. C 234, 28.8.2010, p. 16–16 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 234/16


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. července 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Doris Povse v. Mauro Alpago

(Věc C-211/10 PPU) (1)

(Soudní spolupráce v občanských věcech - Věci manželské a věci rodičovské zodpovědnosti - Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Neoprávněné odebrání/přemístění dítěte - Předběžná opatření týkající se „rozhodovací moci rodičů“ - Právo péče - Rozhodnutí nařizující navrácení dítěte - Výkon rozhodnutí - Příslušnost - Naléhavé řízení o předběžné otázce)

2010/C 234/23

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Doris Povse

Žalovaný: Mauro Alpago

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof — Výklad čl. 10 písm. b) bodu iv), čl. 11 odst. 8, čl. 42 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 243) — Únos dítěte — Příslušnost soudů členského státu k vydání rozhodnutí, jímž se nařizuje navrácení dítěte do tohoto státu v případě, kdy dítě mělo déle než jeden rok bydliště v jiném členském státě a kdy soudy prvního státu vydaly po únosu rozhodnutí, kterým byla péče o dítě prozatímně svěřena rodiči, který dítě unesl — Možnost zamítnout v zájmu dítěte výkon rozhodnutí, jímž se nařizuje navrácení dítěte do prvního členského státu

Výrok

1)

Článek 10 písm. b) bod iv) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že předběžné opatření není „rozhodnutí[m] o právu péče o dítě, které neobsahuje navrácení dítěte“ ve smyslu tohoto ustanovení a nemůže vést k přechodu příslušnosti na členský stát, do něhož bylo dítě neoprávněně přemístěno.

2)

Článek 11 odst. 8 nařízení č. 2201/2003 musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí příslušného soudu nařizující navrácení dítěte spadá do působnosti tohoto ustanovení, a to i když mu nepředchází konečné rozhodnutí téhož soudu o právu péče o dítě.

3)

Článek 47 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 2201/2003 musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutím vydaným později soudem členského státu výkonu, které zakládá prozatímní právo péče a je považováno za vykonatelné podle práva tohoto státu, nelze bránit výkonu osvědčeného rozhodnutí vydaného dříve příslušným soudem členského státu původu nařizujícího navrácení dítěte.

4)

Výkon osvědčeného rozhodnutí nelze ve členském státě výkonu odmítnout z důvodu okolností, která nastaly po jeho přijetí a mohou vážně ohrozit nejlepší zájem dítěte. Takové změny je třeba se dovolávat před příslušným soudem členského státu původu, na nějž je třeba obracet se rovněž s případným návrhem na odklad výkonu jeho rozhodnutí.


(1)  Úř. věst. C 179, 3.7.2010.


Top