EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE0201

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru a) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Balíček týkající se zboží: Posilování důvěry v jednotný trh [COM(2017) 787 final] b) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU [COM(2017) 795 final – 2017/0353 (COD)] c) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě [COM(2017) 796 final – 2017/0354 (COD)]

EESC 2018/00201

Úř. věst. C 283, 10.8.2018, p. 19–27 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.8.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 283/19


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

a) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Balíček týkající se zboží: Posilování důvěry v jednotný trh

[COM(2017) 787 final]

b) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU

[COM(2017) 795 final – 2017/0353 (COD)]

c) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě

[COM(2017) 796 final – 2017/0354 (COD)]

(2018/C 283/03)

Zpravodaj:

Jorge PEGADO LIZ

Konzultace

a)

Evropská komise, 12. 2. 2018

b)

Rada, 31. 1. 2018

Evropský parlament, 5. 2. 2018

c)

Evropský parlament, 5. 2. 2018

Rada, 6. 2. 2018

Právní základ

a)

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

b)

článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

c)

článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato ve specializované sekci

27. 4. 2018

Přijato na plenárním zasedání

23. 5. 2018

Plenární zasedání č.

535

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

184/2/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV oceňuje Komisi za velkolepou, nezbytnou, složitou a záslužnou práci na tomto balíčku, lituje jen přílišné „flexibility“, která je vlastní některým ustanovením. Členským státům je tak ponecháno příliš mnoho prostoru pro vlastní uvážení a nedochází k větší kontrole.

1.2.

EHSV považuje právní základ zvolený pro tyto návrhy a úsudky týkající se subsidiarity a proporcionality za platné a domnívá se, že pro zamýšlené účely byly zvoleny nejvhodnější právní nástroje.

1.3.

Pozastavuje se nad tím, že Komise dostatečně nevysvětlila, co se stalo s jejím návrhem nařízení z roku 2013 týkajícím se dozoru nad výrobky, o kterém je známo, že nebude přijat, a jehož některá ustanovení současný návrh duplikuje.

1.4.

Komise také nevysvětluje, proč její návrhy neprovází nové předpisy týkající se obecné bezpečnosti výrobků, čímž by se a zaručilo, že pro všechny výrobky bez ohledu na jejich vlastnosti budou existovat aktuální a účinnější právní předpisy.

1.5.

EHSV se rovněž domnívá, že by měl tento návrh zavést pravidlo, které by posílilo povinnost členských států provádět dozor nad trhem, zejména povinnost předkládat Komisi (čtvrtletní) zprávy o opatřeních a kontrolách.

1.6.

EHSV opět zdůrazňuje, že by obecné zásady týkající se dozoru nad trhem měly jako klíčový prvek pro rozhodnutí zahrnovat zásadu obezřetnosti, pokud existují odůvodněné známky toho, že spotřebitelé či životní prostředí potřebují ochranu, a neexistuje jasný vědecký důkaz, že pro ně výrobek nepředstavuje žádné riziko.

1.7.

EHSV zdůrazňuje nutnost objasnit, že důkazní břemeno vždy spočívá na hospodářských subjektech, které nemohou tvrdit, že je odpovědností úřadů, aby prokázaly nedostatek bezpečnosti či jakékoli jiné riziko spojené s výrobkem.

1.8.

EHSV považuje za prioritu stanovit nejen povinnost Evropské komise předkládat pravidelné zprávy o projektu RAPEX, ale také přístup spotřebitelů a podniků a také jejich zastupujících organizací k více informacím než jen k těm, které jsou dostupné veřejně.

1.9.

Domnívá se rovněž, že by toto nařízení mělo být právním aktem obsahujícím všechna pravidla vztahující se k systému EU pro rychlou výměnu informací, konkrétně definici, kontaktní místa, způsoby a postupy týkající se výměny informací, externí subjekty, které se mohou systému účastnit (včetně organizací na ochranu spotřebitelů) a pravidla pro oznamování.

1.10.

Na druhé straně zdůrazňuje EHSV nutnost posílení společné evropské celní strategie, tak aby byla zaručena optimalizace materiálních a lidských zdrojů pro provádění opatření obsažených v tomto návrhu a za tímto účelem doporučuje zintenzivnění dohod o vzájemné pomoci se všemi obchodními partnery, zejména s WTO a dohod o partnerství nedávno vyjednaných s Japonskem a Kanadou.

1.11.

Zdůrazňuje rovněž potřebu ambiciózní politiky, která by umožnila spolupráci mezi členskými státy při výměně informací s cílem rychleji reagovat na závažné nežádoucí účinky při použití výrobků.

1.12.

Co se týče hodnocení výrobků kontrolovaných v rámci Unie a zahrnutých v harmonizačních právních předpisech EU, považuje EHSV za zásadní, aby měla Evropská komise, aniž by byly dotčeny zvláštní pravomoci vnitrostátních orgánů, pravomoc posoudit opatření jednotlivých států zavedená v souvislosti s harmonizační politikou.

1.13.

EHSV se domnívá, že se v předmětném návrhu měla zvážit otázka dozoru nad trhem v oblasti prodeje prostřednictvím internetových platforem a posouzení nových rizik pro spotřebitele, kteří používají zařízení připojená k internetu (Internet-connected devices).

1.14.

EHSV dále podporuje začlenění ustanovení o vytvoření celoevropské databáze škod zahrnující všechny typy škod a za tímto účelem doporučuje začlenění právního základu pro vznik evropské databáze škod, na jehož základě by Komise podpořila koordinaci sběru dat v členských státech a také efektivní fungování této databáze.

1.15.

Na závěr EHSV doporučuje Komisi, aby vzala v potaz jeho pozměňovací návrhy týkající se některých článků v návrzích Komise, jak je uvedeno v konkrétních připomínkách.

2.   Cíle balíčku týkajícího se zboží

2.1.    Obecné cíle

2.1.1.

Ve sdělení (1), první součásti balíčku týkajícího se zboží, Komise obecně definuje hlavní cíl této iniciativy, totiž: „Všechny dotčené strany – široká veřejnost, pracovníci, spotřebitelé, podniky a orgány – musí být ujištěny, že mohou jednat a pořizovat bezpečné výrobky v transparentním a spravedlivém prostředí, v němž platí pravidla pro všechny stejně.“

2.1.2.

Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že je třeba urychleně reagovat na dva strukturální nedostatky přetrvávající na jednotném trhu zboží, aby mohl dosáhnout svého plného potenciálu a spotřebitelé, podniky a úřady v něj mohly mít oprávněnou důvěru.

2.1.3.

První strukturální nedostatek jednotného trhu se zbožím souvisí s vymáháním harmonizovaných pravidel EU týkajících se bezpečnosti výrobků.

2.1.4.

Druhý strukturální nedostatek souvisí s výrobky, na něž se harmonizovaná pravidla EU pro oblast výrobků nevztahují, či se na ně vztahují jen částečně. Takové výrobky mohou být v jednom členském státě považovány za bezpečné a v souladu s veřejným zájmem, v jiném členském státě se však mohou při přístupu na trh potýkat s problémy.

2.1.5.

S těmito dvěma nedostatky se Komise snaží vypořádat návrhem dvou legislativních iniciativ a některých dalších doplňujících opatření.

2.1.5.1.

Cílem první legislativní iniciativy je zlepšit dodržování a provádění pravidel EU týkajících se výrobků, druhá legislativní iniciativa usiluje o reorganizaci a usnadnění uplatňování vzájemného uznávání v rámci jednotného trhu.

2.1.5.2.

Mezi doplňující opatření patří:

a)

zpráva o fungování směrnice (EU) 2015/1535 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti v letech 2014 až 2015 (2); a

b)

zpráva o provádění nařízení (ES) č. 765/2008 (3).

2.2.    Konkrétní cíle

2.2.1.

Konkrétní cíle těchto iniciativ lze shrnout takto:

a)

Návrh o shodě

2.2.2.

Co se týče první legislativní iniciativy – návrhu nařízení, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků (4), dále jen „návrh o shodě“ – cílem je získat důvěru v účinné provádění předpisů EU vztahujících se k výrobkům a za tím účelem:

a)

inteligentně zajistit provádění pravidel na jednotném trhu bez hranic;

b)

prosazovat právní předpisy na vnějších hranicích.

2.2.3.

Hlavními konkrétními cíli jsou:

a)

konsolidovat stávající rámec činností v oblasti dozoru nad trhem,

b)

podpoří společná opatření orgánů dozoru nad trhem z několika členských států,

c)

zlepšit výměnu informací a zintenzivnit koordinaci programů pro dozor nad trhem,

d)

vytvořit pevnější rámec pro kontrolu výrobků, které vstupují na unijní trh, a pro zlepšení spolupráce mezi celními orgány a orgány pro dozor nad trhem.

b)

Návrh o uznávání

2.2.4.

Co se týče druhé legislativní iniciativy – návrhu nařízení o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě (5), dále pouze „návrh o uznávání“ – cílem je zajistit účelné a účinné provádění zásady vzájemného uznávání a za tím účelem:

a)

zajistit efektivní fungování zásady vzájemného uznávání,

b)

posílit spolupráci a důvěru,

c)

zajistit fungování vnitřního trhu pro neharmonizované výrobky.

2.2.5.

Hlavním konkrétním cílem tohoto návrhu je zlepšení fungování vzájemného uznávání prostřednictvím souboru opatření, která zajistí dodržování stávajících práv a povinností vyplývajících ze zásady vzájemného uznávání. Jedná se o:

a)

upřesnění rozsahu vzájemného uznávání jasným vymezením okolností, za kterých je použitelné,

b)

zavedení vlastního prohlášení pro snadnější prokázání, že výrobek byl v souladu s právními předpisy již uveden na trh, a systému řešení problémů pro případy rozhodnutí o odepření nebo omezení přístupu na trh,

c)

navázání správní spolupráce a zavedení nástroje IT za účelem zlepšení komunikace, spolupráce a vzájemné důvěry mezi vnitrostátními orgány, čímž se usnadní fungování vzájemného uznávání.

c)

Doplňující texty

2.2.6.

Kromě toho Komise předkládá dvě zprávy, na kterých zakládá své legislativní návrhy, a to:

2.2.7.

zprávu Komise o fungování směrnice (EU) 2015/1535 (stručně nazývané „směrnice o transparentnosti“) v letech 2014 až 2015 (6), jejíž hlavní závěry jsou tyto:

a)

potvrzuje její užitečnost z hlediska transparentnosti, správní spolupráce a předcházení technickým obtížím na vnitřním trhu, která se projevuje velkým zájmem zainteresovaných stran o oznamovací proces, který umožňuje identifikovat oblasti, v nichž by byla možná harmonizace na úrovni EU;

b)

uznává, že provádění postupu může být zlepšeno, zejména co se týče počtu oznámení některých členských států a dodržování oznamovací povinnosti;

c)

usuzuje, že větší počet oznámení a aktivnější účast členských států v tomto procesu by přispěly k předcházení novým technickým obtížím a k odhalení systémových problémů v jednotlivých členských státech a celé Evropské unii;

d)

považuje za klíčové pokračovat v prosazování směrnice a podporovat její uplatňování prostřednictvím vytvoření pevnější vazby na následná politická a legislativními opatření, aby zcela naplnila své cíle.

2.2.8.

zprávu Komise o provádění nařízení (ES) č. 765/2008 (7), kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (stručně nazývaného „nařízení o shodě“), (COM (2017) 789 final), jejíž hlavní připomínky jsou:

a)

nezbytné jsou spolehlivé a vhodné „subjekty posuzování shody“, které řádně pracují na tom, aby před uvedením výrobků do prodeje ověřily jejich soulad se stanovenými normami;

b)

z toho důvodu vytvořila EU systém akreditace těchto subjektů posuzování shody;

c)

Komise se domnívá, že evropská akreditační infrastruktura vytvořená nařízením (ES) č. 765/2008 (8) představuje přidanou hodnotu nejen pro jednotný trh, ale i pro mezinárodní obchod;

d)

zpráva potvrzuje, že unijní průmysl a okruh subjektů, které mají s posuzováním shody co do činění, akreditace silně podporují;

e)

výzvou je však zajistit, aby celý systém akreditace bral v potaz poslední vývoj a byl vždy vykonáván se stejnou přísností;

f)

zpráva také potvrzuje, že podniky jsou si vědomy důležité role, kterou hraje označení CE na výrobcích na jednotném trhu realizované mezi roky 2013 a 2017.

d)

Nezávazná opatření

2.2.9.

Komise rovněž uznává, přestože nezachází do podrobností, že ještě existuje prostor pro nezávazná opatření zaměřená na posílení důvěry v jednotný trh, se kterými se počítá už ve vlastním základním sdělení Příkladem je využití stávajících mechanismů SOLVIT či přijetí jasné a jednoznačné „doložky o jednotném trhu“, vzdělávací programy pro školitele o vzájemném uznávání, výměna pracovníků atd. (viz příloha daného sdělení).

3.   Obecné připomínky

3.1.

Je třeba konstatovat, že Komise odvedla velkolepou, nezbytnou, složitou a záslužnou práci, která si zaslouží uznání.

3.2.

Nevyjasňuje však řádně, co se děje s jejím návrhem nařízení týkajícím se dozoru nad výrobky z roku 2013, o kterém není známo, že by byl zveřejněn, a který tento návrh zjevně duplikuje a v některých ustanoveních pozměňuje, aniž by však Komise uznala, že od něj upustila.

3.2.1.

EHSV však považuje za nutné, aby existovalo jasné spojení mezi směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků a tímto návrhem, tak aby se jeho působnost vztahovala na všechny výrobky (nejen na výrobky obsažené v příloze).

3.2.2.

Podle EHSV bylo klíčové, aby byl návrh doprovázen novými předpisy o obecné bezpečnosti výrobků, a bylo tak zajištěno, že pro všechny výrobky bez ohledu na jejich vlastnosti budou existovat aktuální a účinnější právní předpisy.

3.2.3.

EHSV se totiž i nadále domnívá, že ustanovení v oblasti dozoru nad trhem jsou rozptýlená a navzájem se překrývají, což způsobuje nejasnosti s ohledem na vlastní pravidla dozoru a povinnosti hospodářských subjektů.

3.2.4.

EHSV se obává, že Komise při současném projednávání dvou návrhů s podobným obsahem, ale odlišnými prvky, neřeší tento problém odpovídajícím způsobem.

3.3.

S ohledem na aktuální rámec diskuse o návrhu balíčku týkajícího se bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem se EHSV domnívá, že by aktuální návrh měl zavést pravidlo, které by posílilo povinnost dozoru nad trhem ze strany členských států, zejména povinnost předkládat Komisi (čtvrtletní) zprávy o opatřeních a kontrolách, konkrétně co se týče statistik a rozhodnutí.

3.4.

Na druhé straně musí být opatření orgánů spojená s dozorem nad trhem zveřejňována, zejména prostřednictvím zpráv o činnosti či na webových stránkách těchto orgánů.

3.5.

Naproti tomu považuje EHSV právní základ zvolený pro tyto návrhy a úsudky týkající se subsidiarity a proporcionality za platné a domnívá se, že pro zamýšlené účely byly zvoleny nejvhodnější právní nástroje, lituje jen přílišné „flexibility“, která je i přes použití nařízení vlastní některým ustanovením, nechává členským státům příliš mnoho prostoru pro vlastní uvážení a nedává EU větší kontrolu, jakou by jí umožnily některé nezvolené možnosti.

3.6.

EHSV trvá na tom, že by obecné zásady týkající se dozoru nad trhem měly jako klíčový prvek pro rozhodnutí zahrnovat zásadu obezřetnosti, pokud existují známky toho, že spotřebitelé či životní prostředí potřebují ochranu a neexistuje jasný vědecký důkaz, že pro ně výrobek nepředstavuje žádné riziko.

3.6.1.

EHSV se nemůže ani tentokrát zdržet kritiky Komise za úplnou nepřítomnost odkazů na tuto zásadu a připomíná, že zásada obezřetnosti, která je orgány členských států v rámci řízení rizik vždy využívána, je klíčovým prvkem pro všechny subjekty, které musí vydávat rozhodnutí o tom, zda bude určitý výrobek stažen z trhu, či nikoli.

3.6.2.

Sice neexistuje žádný odkaz na zásadu obezřetnosti, nicméně EHSV doporučuje vyjasnit, že důkazní břemeno vždy spočívá na hospodářských subjektech, které nemohou tvrdit, že je odpovědností úřadů, aby prokázaly nedostatek bezpečnosti či jakékoli jiné riziko spojené s výrobkem.

3.7.

EHSV uznává povinnost členských států definovat obecnou strategii pro dozor nad trhem nejméně jednou za 3 roky.

3.7.1.

EHSV však má za to, že by opatření přijatá jejich orgány měla být pravidelně monitorována Evropskou komisí.

3.8.

EHSV považuje za zásadní existenci systému RAPEX, který by fungoval koordinovaně a efektivně co se týče výměny informací mezi členskými státy, ale konstatuje, že v posledních letech vždy, když členský stát ohlásí nebezpečný výrobek Evropské komisi, tak ani úřady, ani samotná Komise neinformují spotřebitele, či dokonce ani jejich zastupující organizace, a to až na případy, kdy jsou přijata nezbytná opatření, zejména postupy pro stažení výrobku z oběhu, kdy se účast spotřebitele stává nutnou, přičemž se totéž děje v situacích, kdy se orgány jednoho členského státu dohodnou s hospodářským subjektem na stažení výrobku z trhu, aniž by o této dohodě informovaly ostatní členské státy. Často je tak také ohrožena zásada obezřetnosti.

3.8.1.

EHSV rovněž podtrhuje potřebu, aby byl tento mechanismus koordinován se situacemi, kdy má být výrobek zničen, čímž by se podpořila ještě lepší integrace a informování spotřebitelů v takových situacích.

3.8.2.

Proto a aniž by bylo dotčeno zachování zásady důvěrnosti a ochrana obchodního tajemství považuje EHSV za prioritu stanovit nejen povinnost Evropské komise předkládat pravidelné zprávy o projektu RAPEX, ale také přístup spotřebitelů a podniků a rovněž i jejich zastupujících organizací k více informacím než jen těm, které jsou dostupné veřejně. Spotřebitelé mají totiž často potíže s odhalením nebezpečného výrobku a následným chováním.

3.8.3.

Domnívá se rovněž, že by toto nařízení mělo být právním aktem obsahujícím všechna pravidla vztahující se k systému EU pro rychlou výměnu informací, konkrétně definici, kontaktní místa, způsoby a postupy týkající se výměny informací, externí subjekty, které se mohou systému účastnit (včetně organizací na ochranu spotřebitelů) a pravidla pro oznamování.

3.9.

Na druhé straně EHSV podobně jako v předchozích stanoviscích zdůrazňuje nutnost posílit společnou evropskou celní strategii, tak aby byla zaručena optimalizace materiálních a lidských zdrojů pro provádění opatření obsažených v tomto návrhu, včetně využití nových technologií a inovací, za plného respektování důvěrnosti osobních údajů občanů a se zvláštní pozorností věnovanou malým a středním podnikům a spotřebitelům.

3.9.1.

Za tímto účelem doporučuje zintenzivnění dohod o vzájemné pomoci s obchodními partnery, zejména s WTO, a dohod o partnerství nedávno vyjednaných s Japonskem a Kanadou.

3.9.2.

EHSV rovněž upozorňuje na problematiku boje proti podvodům, padělání a falšování, které mají nezanedbatelný dopad na obecnou bezpečnost výrobků, zejména v rámci dovozu do EU.

3.9.3.

Zdůrazňuje tedy potřebu ambiciózní politiky, která by umožnila spolupráci mezi členskými státy při výměně informací s cílem rychleji reagovat na závažné nežádoucí účinky při použití výrobků s ohledem na to, že zvýšený počet podvodných a falšovaných výrobků se spolu s omezenými prostředky členských států na jejich kontrolu projevuje zvýšením rizik pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.

3.9.4.

Nakonec, podobně jako v předchozím stanovisku, se EHSV domnívá, že „členové a zaměstnanci dozorových a celních orgánů musí zaručovat poctivost a nezávislost a musí být při výkonu své funkce chráněni před veškerým nátlakem či pokusy o korupci“ (9).

3.10.

Co se týče hodnocení výrobků kontrolovaných v rámci Unie a zahrnutých v harmonizačních právních předpisech EU, považuje EHSV za zásadní, aby měla Evropská komise, aniž by byly dotčeny zvláštní pravomoci vnitrostátních orgánů, pravomoc posoudit opatření jednotlivých států zavedená v souvislosti s harmonizační politikou, a zamezila tak právní nejistotě, která může ohrozit volný pohyb bezpečných výrobků.

3.11.

Stejně tak, podobně jako v předchozím stanovisku, EHSV dále podporuje začlenění ustanovení o vytvoření celoevropské databáze škod zahrnující všechny typy škod, která by měla:

a)

pomoci orgánům pro dozor nad trhem přijímat lépe informovaná rozhodnutí, co se týče rizik;

b)

sloužit jako základ pro preventivní opatření a osvětové kampaně a umožnit, aby normalizační orgány vytvářely kvalitnější normy vztahující se k výrobkům;

c)

pomoci výrobcům upravit návrhy nových výrobků tak, aby zahrnovaly bezpečnostní prvky;

d)

posoudit efektivitu preventivních opatření a definovat priority pro tvorbu politik.

3.12.

Za tímto účelem opět navrhuje vytvoření právního základu pro evropskou databázi škod, na jejímž základě by Komise podpořila koordinaci sběru dat v členských státech, a také efektivní fungování této databáze.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.    Návrh o souladu (COM(2017) 795 final)

4.1.1.   Článek 1

4.1.1.1.

EHSV vítá, že je kromě ochrany zdraví a bezpečnosti osob zahrnuta také ochrana životního prostředí a veřejný zájem.

4.1.2.   Článek 5

4.1.2.1.

EHSV kritizuje prohlášení o shodě u většiny spotřebních výrobků vzhledem k tomu, že se většinou jedná o jednostranné prohlášení výrobce, který v něm osvědčuje, že je výrobek v souladu s evropskými právními předpisy o bezpečnosti zboží. Toto prohlášení často mate příjemce, kteří si pletou původ výrobku s jeho povolením.

4.1.2.2.

V nedávné době projevily různé organizace spotřebitelů rozličné obavy týkající se těchto systémů shody, jež jsou identické s obavami pociťovanými v souvislosti s prohlášením „označení CE“. Proto EHSV zdůrazňuje nutnost, aby toto prohlášení o shodě bylo i na internetových stránkách umístěno na stránce týkající se technické dokumentace výrobku. Toto prohlášení o shodě pak nebude způsobovat nejasnosti či uvádět příjemce v omyl.

4.1.3.   Články 10 a 14

4.1.3.1.

EHSV vítá tento návrh, který usiluje o vytvoření konzistentního systému dozoru nad trhem v každém členském státě. Návrh stanoví pravidla týkající se povinností, pravomocí a organizace dozoru nad trhem, nic však neříká o schopnosti a pravomoci členských států, co se týče technických, lidských a finančních zdrojů, což může způsobit nesoulad v oblasti dozoru nad výrobky v Evropské unii.

4.1.3.2.

Aniž by se dotýkal pravomocí orgánů, domnívá se EHSV, že jim tento návrh stanovuje málo povinností a zmiňuje především výsady, zejména pouhou pravomoc varovat v přiměřené lhůtě uživatele na svém území před výrobky identifikovanými jako rizikové.

4.1.4.   Článek 18

4.1.4.1.

EHSV nezná důvod, proč Komise z tohoto článku odstranila předchozí normu navrženou v roce 2013, zejména konkretizaci kritérií týkajících se rozhodnutí orgánů, stejně jako všechna pozdější opatření, jako jsou povinnosti hospodářského subjektu a následná činnost orgánů. Z hlediska hospodářských subjektů není totiž jasné, zda jsou oznámení do systému RAPEX skutečně monitorována a zda dotčené subjekty opravdu stáhnou výrobky z trhu.

4.1.4.2.

S ohledem na proces stažení z oběhu považuje EHSV za klíčové informace poskytované spotřebitelům, proto klade důraz na to, aby byly tyto informace konkrétně stanoveny a orgány měly povinnost je zveřejnit. Na druhé straně musí být vymezen i postup informování o stažení z oběhu, tak aby spotřebitelé nemohli zaměnit informace o stažení z oběhu s obchodním sdělením o výrobku.

4.1.5.   Článek 26

4.1.5.1.

EHSV považuje za zásadní, aby návrh výslovně uváděl normu, podle níž musí orgány členských států disponovat pravomocemi a zdroji nezbytnými k výkonu svých funkcí, zejména co se týče fyzických a laboratorních kontrol výrobků.

4.1.6.   Článek 27

4.1.6.1.

EHSV se domnívá, že by bez ohledu na uvedené odrážky měla existovat obecná klauzule, která by orgánům dozoru nad trhem umožnila požadovat od orgánů pro kontrolu vnějších hranic, aby nepustily výrobek do volného oběhu, pokud se prokáže, že výrobek skutečně představuje riziko pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí či veřejný zájem.

4.1.7.   Článek 32

4.1.7.1.

EHSV zdůrazňuje nutnost, aby byly organizace občanské společnosti, zejména sdružení spotřebitelů, zapojeny do této sítě s cílem zaručit větší transparentnost výsledků dosažených členskými státy v oblasti politiky dozoru nad trhem.

4.1.8.   Článek 61

4.1.8.1.

EHSV vítá návrh na stanovení konkrétní normy o pokutách, které by hospodářské subjekty odrazovaly od uvádění nebezpečných výrobků na trh.

4.1.8.2.

EHSV proto vítá čl. 61 odst. 3, v němž je uvedeno, že v případě opakovaného porušení pravidel může být pokuta navýšena.

4.2.    Návrh o uznávání (COM(2017) 796 final)

4.2.1.   Článek 4

4.2.1.1.

EHSV vyjadřuje pochybnosti o účinnosti této zásady, zvláště když se v čl. 4 odst. 3 stanoví, že je úkolem hospodářských subjektů připojit toto prohlášení, které může mít na spotřebitele stejný vliv jako označení CE, které nikdy nezabránilo tomu, aby byly výrobky považované za nebezpečné v oběhu na vnitřním trhu, bez ohledu na příslušné prohlášení.

4.2.1.2.

EHSV se domnívá, že – pokud hospodářský subjekt nedodá příslušné prohlášení a aniž by byl dotčen odstavec 8 – má být stanovena přiměřená lhůta pro ověření informací týkajících se shody ze strany příslušných orgánů.

4.2.2.   Článek 5

4.2.2.1.

EHSV připomíná, že součástí požadavků na analýzu výrobků má být zásada obezřetnosti, zejména pokud jde o odstavec 5 tohoto článku.

4.2.3.   Článek 6

4.2.3.1.

Vzhledem k právům spotřebitelů, zejména právu na zdraví a bezpečnost a ochranu životního prostředí a veřejného zájmu, nesouhlasí EHSV s předpokladem bezpečnosti stanoveným touto normou. Domnívá se, že pokud se provádí analýza výrobku uvedená v článku 5, nemůže být tento výrobek uveden do oběhu, dokud orgán členského státu nepřijme konečné rozhodnutí.

V Bruselu dne 23. května 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM%3A2017%3A787%3AFIN

(2)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52017DC0788(01)&qid=1519385332001

(3)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1519385589015&uri=CELEX:52017DC0789

(4)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2017%3A0795%3AFIN

(5)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2017%3A0796%3AFIN

(6)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52017DC0788(01)&qid=1519385332001

(7)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

(8)  Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

(9)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 86, odstavec 1.6.


Top