5.7.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/1

---

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny pro vykazování nefinančních informací

(metodika vykazování nefinančních informací)

(2017/C 215/01)

Obsah

1.

Úvod

1

2.

Účel

4

3.

Hlavní zásady

5

3.1

Uvádět významné informace

5

3.2

Objektivnost, vyváženost a srozumitelnost

7

3.3

Komplexnost, ale zároveň stručnost

7

3.4

Strategický rozměr a orientace na budoucnost

8

3.5

Zaměření na zúčastněné strany

9

3.6

Konzistentnost a soudržnost

9

4.

Obsah

9

4.1

Obchodní model

10

4.2

Politiky a náležitá péče

10

4.3

Výsledek

12

4.4

Hlavní rizika a jejich řízení

12

4.5

Klíčové ukazatele výkonnosti

13

4.6

Tematické aspekty

14

5.

Rámce vykazování

19

6.

Uvedení informací týkajících se rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů

19

1.   ÚVOD

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (1) o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (dále jen „směrnice“) vstoupila v platnost dne 6. prosince 2014. Změnila směrnici 2013/34/EU (2) o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Dotčené společnosti ji začnou používat od roku 2018, a to v souvislosti s informacemi týkajícími se účetního období 2017.

Větší transparentnost by měla posílit (3) odolnost podniků a zvýšit jejich výkonnost, a to z finančního i nefinančního hlediska. Postupem času to povede k silnějšímu růstu a zaměstnanosti a k větší důvěře mezi zúčastněnými stranami včetně investorů a spotřebitelů. Transparentní řízení podnikatelské činnosti je také nezbytné z hlediska dlouhodobějších investic.

Požadavky na uvádění nefinančních informací se týkají některých velkých podniků, které mají více než 500 zaměstnanců, jelikož náklady spojené s uložením povinnosti jejich používání malým a středním podnikům by mohly převážit nad přínosy. Tento přístup omezuje administrativní zátěž na minimum. Podniky jsou povinny uvádět relevantní, užitečné informace, které jsou nezbytné k porozumění jejich vývoji, výkonnosti, postavení a dopadu jejich činnosti, nikoli vyčerpávající, podrobnou zprávu. Uvedené informace mohou být navíc poskytovány za celou skupinu, nikoli jednotlivými přidruženými podniky v rámci skupiny. Směrnice poskytuje podnikům také značnou flexibilitu, pokud jde o uvádění relevantních informací způsobem, který považují za nejužitečnější, včetně samostatné zprávy. Podniky mohou vycházet z mezinárodních rámců, unijních rámců nebo vnitrostátních rámců.

Vhodné uvedení nefinančních informací je nezbytným předpokladem udržitelných financí. Evropská komise rozhodla dne 28. října 2016 o zřízení expertní skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné finance. Tento krok vychází z cíle Komise vypracovat zastřešující a komplexní strategii EU k udržitelným financím v rámci unie kapitálových trhů. Tato skupina by měla Komisi do konce roku 2017 předložit soubor politických doporučení.

Cíle udržitelného rozvoje OSN a Pařížská dohoda

V reakci na globální Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů v září 2015 Evropská komise zveřejnila dne 22. listopadu 2016 své sdělení „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ (4). Požadavky na uvádění informací, které vyplývají ze směrnice, významným způsobem přispívají k cílům udržitelného rozvoje, například k cíli 12 týkajícímu se zajištění udržitelných vzorců spotřeby a výroby (5) a k cíli 5 týkajícímu se dosažení genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek (6).

Požadavky přispívají také k provádění Pařížské dohody o klimatu, zejména se očekává, že větší transparentnost povede k finančním tokům, které budou ve větším souladu se směřováním k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji posilujícímu odolnost vůči změně klimatu.

Rada pro finanční stabilitu

Na žádost ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 zřídila Rada pro finanční stabilitu v prosinci 2015 pracovní skupinu vedenou odvětvím s cílem vypracovat doporučení pro dobrovolné uvádění informací o finančních rizicích souvisejících se změnou klimatu. Jedná se o činnost, která doplňuje práci provedenou studijní skupinou pro analýzu otázek souvisejících s financováním ekologických opatření zřízenou v rámci skupiny G20.

Činnost této pracovní skupiny byla důsledně sledována a v maximální možné míře v těchto pokynech zohledněna (7). Obecně se doporučení pracovní skupiny týkají oblastí, které již byly identifikovány ve směrnici, jako například správy a řízení, strategie, řízení rizik a metriky.

Nezávazné pokyny

Článek 2 směrnice poukazuje na „pokyny pro vypracovávání zpráv“ a stanoví, že „Komise vypracuje nezávazné pokyny k metodice vypracování zpráv obsahujících nefinanční informace, včetně nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti, a to obecných i odvětvových, s cílem usnadnit relevantní, užitečné a srovnatelné uvádění nefinančních informací podniky. […]“

V 17. bodě odůvodnění směrnice se uvádí, že při vypracování nezávazných pokynů „Komise by měla vzít v úvahu stávající osvědčené postupy, mezinárodní vývoj a výsledky souvisejících iniciativ Unie.“

Bez ohledu na to se podniky mohou rozhodnout, že budou uplatňovat obecně přijímané vysoce kvalitní rámce vykazování a budou se jimi řídit částečně nebo v plném rozsahu. Mohou vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak učiní, upřesní, ze kterého rámce (rámců) vycházely.

Komise vybízí podniky, aby při uvádění nefinančních informací využily flexibilitu, již jim směrnice nabízí. Účelem pokynů není potlačovat inovace v postupech podávání zpráv.

Veřejná konzultace  (8)

Komise uskutečnila rozsáhlé veřejné konzultace včetně širokých veřejných online konzultací. Součástí procesu konzultací byly také rozhovory s odborníky, workshopy se zúčastněnými stranami a konzultace s výše uvedenou expertní skupinou na vysoké úrovni pro udržitelné finance.

Vnitrostátní, unijní a mezinárodní rámce

Při vypracovávání těchto pokynů Komise přezkoumala vnitrostátní, unijní a mezinárodní rámce. Tyto pokyny vděčí za mnohé vedoucí roli a znalostem organizací, které tyto rámce vytvořily. Zásady a obsah, jež jsou popsány v tomto dokumentu, vycházejí převážně z těchto rámců:

—	Projekt zveřejňování informací o uhlíku (dříve CDP – Carbon Disclosure Project),

—	Výbor pro normy v oblasti zveřejňování informací o klimatu (Climate Disclosure Standards Board),

—	Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a jejich dodatky,

—	systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a související odvětvové referenční dokumenty,

—	Klíčové ukazatele výkonnosti organizace European Federation of Financial Analysts Societies z hlediska environmentálních, sociálních a správních (ESG) kritérií, Pokyny k začlenění ESG do finanční analýzy a ocenění podniků,

—	Global Reporting Initiative,

—	pokyny FAO-OECD pro zodpovědné zemědělské dodavatelské řetězce,

—	pokyny ke strategické zprávě Rady Spojeného království pro účetní výkaznictví,

—	směrnice pro nadnárodní společnosti vydané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

—	rámec obecných zásad pro podávání zpráv v oblasti podnikání a lidských práv,

—	norma ISO 26000 Mezinárodní organizace pro normalizaci,

—	Mezinárodní rámec integrovaného podávání zpráv,

—	vzorové pokyny ohledně informací ESG, které se mají podávat investorům v rámci iniciativy OSN „Udržitelné burzy“,

—	Protokol o přírodním kapitálu,

—	pokyny k environmentální stopě produktů a environmentální stopě organizací,

—	Rada pro udržitelné účetní standardy,

—	Kodex udržitelnosti německé Rady pro udržitelný rozvoj,

—	tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politice,

—	úmluva OSN „Globální pakt“ (Global Compact),

—	cíle udržitelného rozvoje OSN, rezoluce ze dne 25. září 2015 Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030,

—	obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“.

Důležitá poznámka Tento dokument byl vypracován podle článku 2 směrnice 2014/95/EU s cílem pomoci dotčeným podnikům uvádět nefinanční informace relevantním, užitečným, konzistentním a srovnatelnějším způsobem. Toto sdělení obsahuje nezávazné pokyny a nevytváří nové právní závazky. V té míře, v níž toto sdělení může vykládat směrnici 2014/95/EU, není postojem Komise dotčen případný výklad této směrnice, který eventuálně vydá Soudní dvůr Evropské unie. Podniky, které využívají tyto pokyny, mohou vycházet také z mezinárodních, unijních nebo vnitrostátních rámců. Tento dokument nepředstavuje technickou normu a ani subjekty sestavující přehledy nefinančních informací, ani kterákoli strana, ať už jedná jménem subjektu tyto přehledy sestavujícího nebo z jiného titulu, by neměly tvrdit, že přehledy nefinančních informací jsou v souladu s tímto dokumentem.

2.   ÚČEL

Účelem těchto pokynů je pomáhat podnikům zveřejňovat kvalitní, relevantní, užitečné, konzistentní a srovnatelnější nefinanční informace (z environmentální, sociální a správní oblasti) způsobem, který podporuje odolný a udržitelný hospodářský růst a zaměstnanost a zajišťuje zúčastněným stranám transparentnost. Pokyny jsou nezávazné a týkají se požadavků na podávání zpráv stanovených ve směrnici. Pokyny mají podnikům pomoci sestavit relevantní, užitečné a stručné přehledy nefinančních informací podle požadavků směrnice. Velká pozornost byla věnována tomu, aby vypracování přehledu nepředstavovalo nadměrnou administrativní zátěž, opakování stereotypních informací nebo pouhé zaškrtávání políček.

Tyto nezávazné pokyny kladou důraz na relevantní, užitečné a srovnatelné nefinanční informace v souladu s článkem 2 směrnice 2014/95/EU o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

Tyto nezávazné pokyny jsou určeny podnikům, jež jsou podle směrnice povinny ve své zprávě vedení podniku uvádět nefinanční informace. Mohly by však být vzorem dobré praxe pro všechny podniky, které uvádějí nefinanční informace, včetně podniků, které nejsou zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice.

Evropská komise tyto pokyny sestavila proto, aby vytvořila metodiku, která bude založena na zásadách, bude relevantní pro podniky ve všech odvětvích hospodářství a pomůže jim uvádět relevantní, užitečné a srovnatelné nefinanční informace. Komise přitom vzala v úvahu dobrou praxi, relevantní vývoj a výsledky souvisejících iniciativ v rámci EU i na mezinárodní úrovni.

Pokyny jsou zasazeny do kontextu zprávy vedení podniku. Podle článku 1 směrnice je však možná alternativní prezentace přehledů nefinančních informací.

Zamýšleným účelem je poskytnout vyvážené a flexibilní pokyny k vykazování nefinančních informací způsobem, který podnikům pomůže uvádět významné informace konzistentním a soudržným způsobem. Tyto pokyny by měly v maximální možné míře pomoci zajistit srovnatelnost ve všech podnicích a odvětvích.

Tento přístup bere ohled na velkou rozmanitost dotčených podniků a odvětví i okolností, jež musí podniky ve svém podávání zpráv zohlednit. Bylo vynaloženo významné úsilí s cílem vyhnout se generalizujícímu přístupu a příliš normativní metodice.

Pokyny uznávají význam vazeb a vzájemných vztahů mezi informacemi (konektivity), ať už se jedná o různé aspekty nefinančních informací nebo o vztah mezi finančními a nefinančními informacemi.

3.   HLAVNÍ ZÁSADY

3.1   Uvádět významné informace

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky:

Významnost je pojem, který již běžně používají sestavovatelé, auditoři a uživatelé finančních informací. Důkladné porozumění podniku klíčovým složkám jeho hodnotového řetězce pomáhá identifikovat klíčové otázky a posoudit, co činí informace významnými.

V čl. 2 odst. 16 směrnice o účetnictví (2013/34/EU) je významná informace definována jako „taková informace, o níž by bylo možné rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo nesprávné uvedení mělo vliv na rozhodnutí, která uživatelé činí na základě účetní závěrky podniku. Významnost jednotlivých položek se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými položkami.“

Směrnice zavádí nový prvek, který je třeba vzít v úvahu při posuzování významnosti nefinančních informací, tím, že poukazuje na informace „v rozsahu potřebném k pochopení […] dopadu činnosti (podniku).“  (9)

V 8. bodě odůvodnění směrnice se uvádí, že „podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly poskytovat odpovídající informace týkající se záležitostí, které by mohly nejpravděpodobněji přivodit vznik hlavních rizik s vážnými dopady, spolu s riziky, která již existují (10). […]“

Dopad činnosti podniku je u uvádění nefinančních informací důležitým faktorem. Dopady mohou být kladné nebo záporné. Významné uváděné informace by měly jasným a vyváženým způsobem pokrývat oba druhy dopadů. Očekává se, že podnik v přehledu nefinančních informací podá věrný obraz informací, jež příslušné zúčastněné strany potřebují.

Významné informace je třeba posuzovat v určitém kontextu. Informace, které mohou být významné v jednom kontextu, nemusí být významné v kontextu jiném. Otázky, které je třeba posoudit z hlediska zařazení do přehledu nefinančních informací, jsou specifické z hlediska situace podniku, přičemž je třeba přihlédnout ke konkrétním situacím a odvětvovým zřetelům. U podniků v rámci určitého odvětví je pravděpodobné, že budou společně čelit podobným environmentálním, sociálním a správním výzvám, například s ohledem na zdroje, na nichž závisí při výrobě zboží a služeb, nebo na dopady, jež může jejich činnost mít na lidi, společnost a životní prostředí. Může proto být vhodné přímo porovnat relevantní nefinanční informace zveřejněné podniky z téhož odvětví.

Podniky mohou podávat zprávy o široké škále potenciálních problémů. Podnik posuzuje, které informace jsou významné, na základě vlastní analýzy toho, jak jsou tyto informace důležité pro porozumění jeho vývoji, výkonnosti, postavení a dopadu. Toto posouzení významnosti by mělo zohlednit vnitřní i vnější faktory (11).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Banka může dojít k závěru, že její vlastní spotřeba vody v kancelářích a pobočkách nepředstavuje významný problém, který by měl být uveden ve zprávě vedení podniku. Naproti tomu banka může mít za to, že sociální a environmentální dopady projektů, které financuje, a její role v podpoře reálné ekonomiky města, regionu nebo země představují významné informace.

Při posuzování významnosti informací lze vzít v úvahu řadu faktorů. Zahrnují tyto aspekty:

—	obchodní model, strategii a hlavní rizika: relevantními faktory daného podniku jsou jeho cíle, strategie, přístup a systémy vedení, hodnoty, hmotná a nehmotná aktiva, hodnotový řetězec a hlavní rizika,

—	hlavní odvětvové otázky: pro podniky působící v témže odvětví nebo sdílející dodavatelské řetězce jsou pravděpodobně významné podobné problémy. Je pravděpodobné, že pro určitý podnik jsou relevantní témata, která již identifikovali konkurenti, zákazníci nebo dodavatelé (12),

—	zájmy a očekávání příslušných zúčastněných stran: od podniků se očekává, že budou spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami a budou se snažit co nejlépe porozumět jejich zájmům a obavám,

—	dopad činností: od podniků se očekává, že zváží skutečnou a potenciální závažnost a četnost dopadů. To zahrnuje dopady jejich produktů, služeb a jejich obchodních vztahů (včetně aspektů dodavatelského řetězce),

—	faktory veřejné politiky a regulační faktory: veřejné politiky a regulace mohou mít dopad na konkrétní situaci podniku a mohou ovlivnit významnost.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může mít za to, že dopady předchozí části jeho dodavatelského řetězce jsou relevantní a významné, a v tomto smyslu o nich podávat zprávy. Dopady mohou být přímé nebo nepřímé. Například podnik, který vyrábí minerální vodu, může zvážit určitá konkrétní opatření k ochraně vodních zdrojů, jež využívá.

Podniky mohou vysvětlit mechanismy správy a řízení a procesy používané k provedení posouzení jejich významnosti (13).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik, jehož činnost má dopady na využívání půdy a změny ekosystémů (například odlesňování), přímo nebo prostřednictvím svého dodavatelského řetězce, může zvážit vhodné uvedení informací o uplatněné náležité péči.

Předpokládá se, že posouzení významnosti budou v pravidelných intervalech podrobena přezkumu s cílem zajistit, aby vykazované záležitosti byly i nadále významné. Přezkumy by měly být častější v nejdynamičtějších a nejinovativnějších podnicích a odvětvích nebo v podnicích, které mění či upravují své obchodní modely nebo politiky včetně modelů a politik týkajících se náležité péče. V případě stabilnějších okolností však mohou být méně časté.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik, který je zapojen do dodavatelských řetězců minerálů z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí může zvážit vhodné uvedení informací o uplatněné náležité péči s cílem zajistit, aby dodržoval lidská práva a nepřispíval ke konfliktu.

3.2   Objektivnost, vyváženost a srozumitelnost

Přehled nefinančních informací by měl objektivně zohlednit příznivé i nepříznivé aspekty a informace by měly být posuzovány a prezentovány objektivním způsobem.

Přehled nefinančních informací by měl vzít v úvahu všechny dostupné a spolehlivé vstupy a zároveň zohlednit informační potřeby příslušných zúčastněných stran. Uživatelé informací by neměli být uváděni v omyl významnými nesprávnostmi, opomenutím významných informací či uvedením nevýznamných informací.

Přehled nefinančních informací by měl jasně odlišovat fakta od názorů nebo výkladů.

Objektivitu a přesnost informací lze zvýšit například:

—	vhodnými mechanismy správy a řízení podniků (například prostřednictvím některých nezávislých členů řídicích a dozorčích orgánů nebo výboru těchto orgánů, jimž je svěřena odpovědnost za záležitosti udržitelnosti a/nebo transparentnosti),

—	robustními a spolehlivými důkazy, vnitřní kontrolou a podáváním zpráv,

—	účinnou spoluprací se zúčastněnými stranami a

—	nezávislým vnějším ověřováním.

Tyto informace lze také učinit srozumitelnějšími používáním jednoduchého jazyka a konzistentní terminologie, vyhýbáním se stereotypním opakovaným formulacím a v případě potřeby definováním technických termínů.

Významné informace by měly být poskytovány v příslušném kontextu, aby byly srozumitelnější. Například výkonnost podniku lze prezentovat s odkazem na jeho strategie a širší cíle. Od podniků se očekává, že popíší, jak se nefinanční otázky vztahují k jejich dlouhodobé strategii, hlavním rizikům a politikám.

Podnik by měl vysvětlit rozsah a hranice uváděných informací, zejména tehdy, pokud se určité informace vztahují pouze k jednomu či několika jeho segmentům nebo pokud jsou určité segmenty vyňaty.

Srozumitelnost lze také zvýšit vysvětlením klíčových interních aspektů uváděných informací, jako jsou např. metody oceňování, výchozí předpoklady a zdroje.

Přehled nefinančních informací nespočívá jen v poskytování seznamů klíčových ukazatelů výkonnosti. V zájmu náležitého porozumění vývoji podniku, jeho výkonnosti, postavení a dopadu je třeba uvádět kvalitativní i kvantitativní informace. Kvantitativní informace mohou být efektivní při podávání zpráv o některých nefinančních otázkách (klíčové ukazatele výkonnosti, cíle apod.), kvalitativní informace poskytují souvislosti a přehled nefinančních informací je díky nim užitečnější a snáze srozumitelný. Kombinace popisného podávání zpráv, kvantitativních informací a podpůrných vizuálních prvků (14) činí komunikaci efektivnější a transparentnější.

Uvádění informací v jazyce běžné obchodní praxe vedle národního jazyka dotčeného podniku s velkou pravděpodobností zlepší transparentnost podniku a učiní informace přístupnějšími příslušným investorům a ostatním zúčastněným stranám.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik, který uvádí určité klíčové ukazatele výkonnosti, může zvýšit transparentnost tím, že poskytne informace o účelu těchto ukazatelů a souvislostech se strategií podniku, dále informace o definicích a metodice, zdrojích informací, předpokladech a omezeních, rozsahu dotčených činností, referenčních hodnotách, cílech, trendech, změnách metodiky (pokud k nim došlo) a poskytne rovněž kvalitativní vysvětlení minulé a předpokládané výkonnosti.

3.3   Komplexnost, ale zároveň stručnost

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky:

Měly by se uvádět přinejmenším významné informace o určitých kategoriích otázek, jež jsou ve směrnici výslovně zmiňovány. Zahrnují tyto aspekty:

—	environmentální, sociální a zaměstnanecké otázky,

—	dodržování lidských práv,

—	protikorupční otázky a otázky úplatkářství.

Podniky by měly uvádět také ostatní významné informace.

Zveřejněné významné informace by měly poskytnout komplexní přehled o podniku ve vykazovaném roce. Tento požadavek se týká šíře uváděných informací. Hloubka informací vykazovaných v souvislosti s konkrétní otázkou však závisí na jejich významnosti. Podnik by se měl zaměřit na poskytování informací v hloubce a šíři, která pomůže zúčastněným stranám pochopit vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení a dopady jeho činnosti.

Přehled nefinančních informací by měl být zároveň stručný a neměl by obsahovat nevýznamné informace. Uvádění nevýznamných informací může snížit srozumitelnost přehledu nefinančních informací, jelikož by zastíralo významné informace. Neměly by se podávat všeobecné nebo stereotypní informace, které nejsou významné.

Přehled nefinančních informací může obsahovat interní křížové odkazy nebo odkazy na další zdroje s cílem zachovat stručnost, omezit opakování a zprostředkovat souvislosti s jinými informacemi (15).

Příklad: Podnik může informace uvést souhrnným způsobem, zaměřit se na významné informace, vypustit obecné informace, omezit podrobnosti, vyhnout se prvkům, které již nejsou relevantní, používat křížové odkazy a další odkazy atd.

3.4   Strategický rozměr a orientace na budoucnost

Přehled nefinančních informací by měl přiblížit obchodní model podniku, jeho strategii a její provádění a vysvětlit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé důsledky vykazovaných informací.

Podniky by měly uvádět relevantní informace o svém obchodním modelu, včetně strategie a cílů. Uváděné informace by měly osvětlit strategický přístup k relevantním nefinančním otázkám; co, jak a proč podnik dělá.

Neznamená to, že by se neměl brát přiměřený ohled na informace, které jsou z obchodního hlediska citlivé. Relevantní informace lze poskytnout v obecnějším pojetí, které přesto zajišťuje sdělení užitečných informací investorům a jiným zúčastněným stranám.

Uvedením cílů, referenčních hodnot a závazků může podnik pomoci investorům a jiným zúčastněným stranám, aby jeho výkonnost zasadili do souvislostí. To může být užitečné při posuzování budoucích vyhlídek podniku. Externí monitorování závazků a pokroku v plnění cílů zvyšuje transparentnost vůči zúčastněným stranám. Cíle a referenční hodnoty lze prezentovat v kvalitativní nebo kvantitativní podobě. Podniky mohou relevantní informace podle potřeby uvést na základě vědecky podložených scénářů.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může uvést informace ohledně toho, jak přistupuje ke strategii udržitelného podnikání a jak mu výkonnost v environmentální, sociální a správní oblasti může pomoci dosáhnout obchodních cílů. Může také uvést cíle týkající se vykazovaných klíčových ukazatelů výkonnosti a vysvětlit nejistoty a faktory, které mohou být rozhodující pro informace orientované na budoucnost a jeho budoucí perspektivu.

Informace orientované na budoucnost umožňují uživatelům informací lépe posoudit odolnost a udržitelnost vývoje, postavení, výkonnosti a dopadu podniku v průběhu času. Uživatelům také pomáhají měřit pokrok podniku při dosahování jeho dlouhodobých cílů.

Příklad: Podnik může uvést relevantní informace na základě očekávaného dopadu jednotlivých vědecky podložených scénářů změny klimatu na jeho strategie a činnosti. Jinou možností je uvést cíle týkající se snížení počtu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání.

3.5   Zaměření na zúčastněné strany

Podniky by měly posoudit informační potřeby všech příslušných zúčastněných stran. Měly by se zaměřit na informační potřeby zúčastněných stran jako kolektivní skupiny, nikoli na potřeby nebo preference jednotlivých nebo netypických zúčastněných stran nebo těch, které mají nepřiměřené požadavky na podávání informací.

Podle konkrétních okolností se může mimo jiné jednat o: investory, pracovníky, spotřebitele, dodavatele, zákazníky, místní komunity, orgány veřejné moci, zranitelné skupiny, sociální partnery a občanskou společnost.

Podniky by měly poskytovat relevantní, užitečné informace o své spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a o tom, jak jsou vzaty v úvahu jejich informační potřeby. Užitečné vodítko v tomto ohledu poskytují například normy ISO 26000 a směrnice OECD pro nadnárodní společnosti.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může uvést významné informace o své spolupráci se zúčastněnými stranami a vysvětlit, jak tato spolupráce ovlivňuje jeho rozhodování, výkonnost a dopad jeho činností.

3.6   Konzistentnost a soudržnost

Přehled nefinančních informací by měl být v souladu s ostatními prvky zprávy vedení podniku.

Jednoznačné spojitosti mezi informacemi prezentovanými v přehledu nefinančních informací a ostatními informacemi uvedenými ve zprávě vedení podniku přispívají k tomu, že tyto informace jsou užitečnější, relevantnější a soudržnější. Zpráva vedení podniku by měla být chápána jako jednotný, vyvážený a soudržný soubor informací.

Vzhledem k tomu, že její obsah je navzájem provázaný, vysvětlení klíčových souvislostí usnadňuje investorům a jiným zúčastněným stranám porozumět významným informacím a jejich vzájemným vazbám.

Obsah přehledu nefinančních informací by měl být v průběhu času konzistentní. To umožňuje uživatelům informací porozumět minulým a současným změnám ve vývoji, postavení, výkonnosti a dopadu podniku, porovnat je a spolehlivě je propojit s informacemi orientovanými na budoucnost.

Konzistentnost ve výběru a metodice klíčových ukazatelů výkonnosti je důležitá k tomu, aby přehled nefinančních informací byl srozumitelný a spolehlivý. Může však vzniknout potřeba aktualizací, jelikož klíčové ukazatele výkonnosti mohou zastarávat nebo mohou být vyvinuty nové a lepší metodiky, které zlepšují kvalitu informací. Podniky by měly vysvětlit jakékoli změny v politice nebo metodice podávání zpráv, důvody pro jejich změnu a jejich dopady (například přepracováním informací z minulosti, které jasně osvětlí dopad změněných politik nebo metodik podávání zpráv).

Příklad: Podnik může identifikovat souvislosti a vazby mezi svým obchodním modelem a aspekty korupce a úplatkářství.

4.   OBSAH

Podniky by měly identifikovat konkrétní tematické aspekty a významné informace, jež mají být součástí jejich zveřejnění, objektivním, vyváženým a komplexním způsobem, mimo jiné na základě spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami.

Informace v přehledu nefinančních informací jsou navzájem provázané. Výsledky například odrážejí nejenom to, co podnik dělá (prostřednictvím obchodního modelu, politik a strategií), ale také konkrétní situaci a rizika podniku a efektivitu podniku při řízení těchto rizik. Vysvětlení klíčových vazeb a vzájemných souvislostí zlepšuje kvalitu zprávy.

Při sestavování přehledu nefinančních informací by podniky měly náležitě přihlížet k pravidlům ochrany osobních údajů (16).

4.1   Obchodní model

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací obsahuje informace, včetně:

a)   „stručného popisu obchodního modelu podniku.“

Obchodní model podniku charakterizuje způsob, jakým podnik prostřednictvím svých produktů nebo služeb v dlouhodobé perspektivě vytváří a zachovává hodnotu. Obchodní model vytváří kontext pro zprávu vedení podniku jako celek. Obsahuje přehlednou informaci o tom, jak podnik funguje, a odůvodnění jeho struktury na základě popisu toho, jak mění prostřednictvím svých obchodních činností vstupy ve výstupy. Jednoduše řečeno: co, jak a proč podnik dělá.

Při popisu svého obchodního modelu mohou podniky zvážit možnost zařazení vhodných informací týkajících se:

—	jejich obchodního prostředí,

—	jejich organizace a struktury,

—	trhů, na kterých působí,

—	jejich cílů a strategií a

—	hlavních trendů a faktorů, které mohou ovlivnit jejich další vývoj.

Podniky mohou vysvětlit svůj obchodní model, hlavní trendy atd. pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti.

Očekává se, že podniky vysvětlí svůj obchodní model jasným, srozumitelným a věcným způsobem. Obchodní model je věcná záležitost. Podniky by se měly vyvarovat uvádění nevýznamných informací propagační povahy nebo povahy budoucích záměrů, které odvádějí pozornost od významných informací.

Pokud podniky ve vykazovaném roce významně změnily svůj obchodní model, měly by na tyto změny upozornit a vysvětlit je.

Příklad: Podnik může zvážit možnost uvést konkrétní informace, jimiž vysvětlí: — které hlavní produkty vyrábí a jak vyhovují potřebám spotřebitelů/zákazníků, — jak jsou tyto produkty vyráběny a co činí jeho výrobní přístup konkurenceschopným a udržitelným, — jak vypadá trh, na kterém působí, a jak se může vyvíjet.

4.2   Politiky a náležitá péče

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací obsahuje informace včetně:

b)   „popisu politik, jež podnik ve vztahu k těmto otázkám sleduje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče.“

Podniky by měly uvádět významné informace, které poskytují věrný obraz jejich politik. Měly by zvážit možnost informovat o tom, jak přistupují ke klíčovým nefinančním aspektům, jaké mají hlavní cíle a jako hodlají realizovat plány a cílů dosáhnout. Veškeré uvedené informace by měly zohledňovat konkrétní situaci podniku. Při uvádění informací může podnik vysvětlit úlohu a rozhodnutí svého vedení a řídicích a dozorčích orgánů a způsob, jakým se přidělování prostředků vztahuje k cílům, řízení rizik a plánovaným výsledkům. Podnik může například vysvětlit příslušné aspekty správy a řízení (17), včetně dohledu řídicích a dozorčích orgánů.

Příklad: Podnik může zvážit možnost uvedení informací o tom, kdo v jeho organizaci a struktuře správy a řízení odpovídá za stanovení, provádění a sledování konkrétní politiky, například v záležitostech souvisejících s klimatem (18). Může také popsat úlohu a odpovědnost představenstva/dozorčí rady týkající se politik v oblasti životního prostředí, sociálních politik a politik v oblasti lidských práv.

Procesy náležité péče se týkají politik, řízení rizik a výsledků. Podnik provádí procesy náležité péče s cílem zajistit naplnění konkrétního cíle (např. zajistit, aby emise uhlíku byly pod určitou úrovní nebo zamezit obchodování s lidmi v dodavatelských řetězcích). Tyto procesy pomáhají identifikovat stávající a potenciální negativní dopady, předcházet jim a zmírňovat je.

Podniky by měly uvádět významné informace o prováděných procesech náležité péče včetně svých dodavatelů a subdodavatelských řetězců, je-li to relevantní a přiměřené. Mohou také zvážit možnost uvést vhodné informace o přijatých rozhodnutích ohledně zavedení těchto procesů a o tom, jak by podle jejich předpokladů měly fungovat, zejména pokud jde o předcházení negativním dopadům a jejich zmírňování. Podniky mohou také zvážit možnost poskytnout relevantní informace o stanovení cílů a o měření pokroku.

Užitečným vodítkem v tomto směru jsou například pokyny OECD k několika odvětvím, obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv OSN, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku nebo norma ISO 26000.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést informace o svých politikách zaměřených na zamezení používání nebezpečných chemických látek, látek vzbuzujících mimořádné obavy nebo biocidů ve svých produktech, operacích a dodavatelském řetězci. Může také zveřejnit své politiky týkající se výzkumu, vývoje a používání bezpečných alternativ. Podniky mohou vysvětlit, jak posuzují kvalitu, bezpečnost a dopad chemických látek, které používají, na životní prostředí a jak splňují zákonné požadavky na chemickou bezpečnost (např. REACH, klasifikace, označování a balení).

Příklad: Podnik může uvést relevantní informace o tom, jak identifikuje, posuzuje a řídí rizika spojená se změnou klimatu (19) a/nebo přírodní kapitál.

Od podniků se očekává, že pokud ve vykazovaném roce došlo k jakýmkoli významným změnám jejich hlavních politik a procesů náležité péče, na tyto změny upozorní a vysvětlí je.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvedení těchto informací týkajících se zdraví a bezpečnosti: — politiky na pracovišti, — smluvní závazky sjednané s dodavateli a subdodavateli, — prostředky přidělené na řízení rizik, informace, odborné vzdělávání, sledování, audit, spolupráci s místními orgány a sociálními partnery.

Může se stát, že podnik nevypracoval politiky k určitým záležitostem, které však přesto považuje za významné. Takový podnik by pak měl poskytnout jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tyto politiky nevypracoval. Nepřestávají přitom platit ostatní požadavky na podávání zpráv (například obchodní model, hlavní rizika…).

V článku 1 směrnice se uvádí, že „pokud podnik nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.“

4.3   Výsledek

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací musí obsahovat informace, včetně:

c)   „výsledků těchto politik.“

Podniky by měly poskytovat užitečný, věrný a vyvážený obraz výsledků svých politik.

Nefinanční informace uváděné podniky by měly pomoci investorům a jiným zúčastněným stranám porozumět výkonnosti podniku a sledovat ji.

Relevantní zveřejnění výsledků politik může poskytnout užitečné informace o silných a slabých stránkách podniku. Přehled nefinančních informací by měl komplexním a stručným způsobem odrážet výsledky operací a činností podniku.

Podniky mohou zvážit možnost vysvětlit vztah mezi finančními a nefinančními výsledky a uvést, jak tento vztah průběžně řídí.

Součástí analýzy výsledků by měly být příslušné nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti. Od podniků se očekává, že uvedou klíčové ukazatele výkonnosti, které při sledování a posuzování pokroku považují za nejužitečnější a které podle jejich názoru podporují srovnatelnost mezi podniky a odvětvími. Ve vhodných případech mohou podniky také zvážit možnost tyto informace prezentovat a vysvětlit v souvislosti s cíli a referenčními hodnotami.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést konkrétní informace, jež vysvětlují tyto aspekty: — skutečné emise uhlíku, uhlíkovou náročnost, — používání nebezpečných chemických látek nebo biocidů, — dopady na přírodní kapitál a vzájemné vazby, — srovnání oproti cílům, vývoj v čase, — zmírnění účinků prováděných politik, — plány snížení emisí uhlíku.

4.4   Hlavní rizika a jejich řízení

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací musí obsahovat informace, včetně:

d)   „hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami, jež jsou spojeny s operacemi podniku, včetně, je-li to relevantní a přiměřené, jeho obchodních vztahů, produktů nebo služeb, které by mohly mít nepříznivé dopady v těchto oblastech, a způsobu, jakým podnik tato rizika řídí.“

Podniky by měly uvést informace o svých hlavních rizicích a o tom, jak jsou řízena a zmírňována. Tato rizika se mohou vztahovat k jejich operacím, produktům nebo službám, dodavatelskému řetězci a obchodním vztahům nebo jiným aspektům. Součástí těchto informací by měl být přiměřený pohled na hlavní krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá rizika. Od podniků se očekává, že vysvětlí, jak mohou hlavní rizika ovlivnit jejich obchodní model, operace, finanční výkonnost a dopad jejich činností.

Podnik by měl uvést významné informace o hlavních rizicích bez ohledu na to, zda vyplývají z jeho vlastních rozhodnutí nebo opatření či z vnějších faktorů, a vysvětlit procesy, jež se používají k identifikaci a posouzení těchto rizik.

Zveřejnění, v relevantních a přiměřených případech, by měla obsahovat významné informace o dodavatelských a subdodavatelských řetězcích. Jejich součástí by měly být také významné informace o tom, jak podnik řídí a zmírňuje hlavní rizika.

Od podniku se očekává, že pokud ve vykazovaném roce došlo k jakýmkoli významným změnám jeho hlavních rizik nebo způsobu, kterým je řídí, poukáže na ně a vysvětlí je.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést konkrétní informace o těchto aspektech: — defektní produkty s možnými dopady na bezpečnost spotřebitelů, — politiky uplatněné k řešení dotčeného problému, — nápravná opatření, jež řeší potřeby spotřebitelů, kteří jsou již těmito produkty dotčeni.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace o dopadech na jeho operace a strategii v souvislosti se změnou klimatu s přihlédnutím k jeho konkrétní situaci a včetně vhodného posouzení pravděpodobnosti a uplatnění analýz jednotlivých scénářů (20).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace o rizicích újmy související s ochranou lidských práv, pracovněprávních vztahů a životního prostředí ve svém dodavatelském a subdodavatelském řetězci a o tom, jak podnik řídí a zmírňuje potenciální negativní dopady.

4.5   Klíčové ukazatele výkonnosti

Článek 1 směrnice stanoví, že přehled nefinančních informací musí obsahovat informace, včetně:

e)   „nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.“

Přehled nefinančních informací by měl obsahovat slovní popisy významných položek a informace založené na ukazatelích, jež se běžně označují jako klíčové ukazatele výkonnosti.

Podniky by měly vykazovat klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou užitečné, s přihlédnutím ke své konkrétní situaci. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly odpovídat metrice, kterou podnik skutečně používá ve svých interních procesech řízení a posuzování rizik. Uváděné informace jsou díky tomu relevantnější a užitečnější a přispívá to ke zlepšení transparentnosti. Uvedení kvalitních, obecně uznávaných klíčových ukazatelů výkonnosti (například metriky, jež se široce využívá v určitém odvětví nebo pro konkrétní tematické otázky) by také mohlo zlepšit srovnatelnost, zejména pro podniky ve stejném odvětví nebo hodnotovém řetězci.

Podnik by měl uvádět klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou nezbytné k porozumění jeho vývoji, výkonnosti, postavení a dopadu jeho činnosti. Některé klíčové ukazatele výkonnosti mohou být užitečné pro širokou škálu podniků a obchodních situací. Jiné klíčové ukazatele výkonnosti se vztahují více k otázkám a situaci daného odvětví. Podniky jsou vybízeny k tomu, aby uváděly významné klíčové ukazatele výkonnosti, obecné i odvětvové. S ohledem na konkrétní okolnosti a informační potřeby investorů a jiných zúčastněných stran se předpokládá, že podniky poskytnou věrný a vyvážený obraz tím, že použijí obecné, odvětvové i podnikové klíčové ukazatele výkonnosti.

Uživatelé informací obvykle velice oceňují kvantitativní informace, jelikož jim pomáhají měřit pokrok, ověřovat konzistentnost v průběhu času a provádět srovnání. Vhodný slovní popis vysvětlující klíčové ukazatele výkonnosti přispívá k větší srozumitelnosti přehledu nefinančních informací.

Klíčové ukazatele výkonnosti jsou také považovány za účinný nástroj k propojování kvalitativních a kvantitativních informací a k vytváření vzájemných vazeb. Umožňují podnikům poskytnout vyvážený a komplexní přehled stručným a efektivním způsobem.

Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být v po sobě následujících vykazovaných obdobích používány konzistentně s cílem poskytovat spolehlivé informace o pokroku a o trendech. Vykazované klíčové ukazatele výkonnosti se samozřejmě mohou v průběhu času z obchodních nebo technických důvodů vyvíjet. Podniky by v těchto případech měly vysvětlit důvody, proč se klíčové ukazatele výkonnosti změnily. Mohou ve vhodných případech zvážit možnost přepracování informací z minulosti a jasně a efektivně vysvětlit dopad těchto změn.

Podniky mohou vysvětlit sběr dat, metodiku a rámce, z nichž vycházejí. Mohou také poskytnout analýzu uvedených klíčových ukazatelů výkonnosti a vysvětlit například, proč se klíčové ukazatele výkonnosti ve vykazovaném roce zvýšily nebo snížily a jak by se klíčové ukazatele výkonnosti mohly vyvíjet v budoucnosti.

Je-li to vhodné, podniky mohou prezentovat klíčové ukazatele výkonnosti v souvislosti s cíli, minulou výkonností a na základě srovnání s jinými podniky.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést vhodné informace o metrice a cílech používaných k posouzení a řízení příslušných environmentálních záležitostí a záležitostí souvisejících se změnou klimatu (21).

4.6   Tematické aspekty

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky „zahrnou do zprávy vedení podniku přehled nefinančních informací obsahující v rozsahu potřebném k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadů jeho činnosti informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství […].“

Významné uváděné informace by měly poskytnout vyvážený a komplexní přehled vývoje, výkonnosti, postavení podniku a dopadu jeho činností.

Podniky mohou za určitých okolností mít za to, že uvedení podrobných informací týkajících se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, by je vážně poškodilo. Uvedení souhrnných informací, které podnik vážně nepoškozují, však může výrazně přispět ke splnění celkového cíle transparentnosti.

Článek 1 směrnice stanoví, že „členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, vynechány, a to ve výjimečných případech, kdy by […] uvedení těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení daného podniku […].“

Tematické aspekty jsou často vzájemně provázané. Například environmentální problém související s operacemi, produkty nebo dodavatelským řetězcem podniku může mít také dopad na bezpečnost a/nebo zdraví spotřebitelů, zaměstnanců nebo dodavatelů či na pověst značky. Podniky by měly poskytnout jasný, věrný a komplexní přehled, který zahrnuje všechny relevantní aspekty problému.

Následující položky představují nevyčerpávající seznam tematických aspektů, které by podniky měly vzít při uvádění nefinančních informací v úvahu:

a)   Záležitosti týkající se životního prostředí

Podnik by měl uvádět relevantní informace o skutečných a potenciálních dopadech svých operací na životní prostředí a o tom, jak současné a předvídatelné environmentální záležitosti mohou ovlivnit vývoj, výkonnost nebo postavení podniku.

Může se jednat o:

—	významné informace o prevenci a omezování znečištění,

—	dopad využívání energie na životní prostředí,

—	přímé a nepřímé emise do ovzduší (22),

—	využívání a ochranu přírodních zdrojů (např. voda, půda) a související ochranu biologické rozmanitosti,

—	nakládání s odpady,

—	dopady přepravy nebo využívání produktů a služeb a nakládání s nimi na životní prostředí a

—	vývoj zelených produktů a služeb.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může uvést významné informace na základě metodik specifikovaných v konkrétních právních předpisech. Například přílohy doporučení Komise 2013/179/EU obsahují metody stanovení environmentální stopy produktu a environmentální stopy organizace. Jedná se o metody posouzení životního cyklu, které podnikům umožňují identifikovat pro každý produkt nebo pro celou organizaci: i) nejrelevantnější dopady a ii) procesy, které k nim přispívají, a emise v celém rozsahu dodavatelského řetězce. Dopady na životní prostředí lze vykazovat samostatně nebo jako jediné agregované skóre.

Podniky mohou ve vhodných případech odkazovat na významné informace poskytnuté v souvislosti s konkrétními požadavky na podávání environmentálních zpráv (23).

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést klíčové ukazatele výkonnosti jako např.: — energetickou náročnost a zlepšení energetické náročnosti, — spotřebu energie z neobnovitelných zdrojů a energetickou náročnost, — emise skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2 a intenzitu emisí skleníkových plynů, — emise jiných znečišťujících látek (měřené v absolutních hodnotách a z hlediska náročnosti), — těžbu přírodních zdrojů, — dopady na přírodní kapitál a biologickou rozmanitost a závislost na těchto aspektech, — nakládání s odpady (např. míru recyklace).

b)   Sociální a zaměstnanecké otázky

Podniky by měly uvést významné informace o sociálních a zaměstnaneckých otázkách (24). Zahrnují tyto aspekty:

—	provádění základních úmluv Mezinárodní organizace práce,

—	problémy týkající se rozmanitosti, např. rozmanitosti z hlediska pohlaví a rovného zacházení v zaměstnání a povolání (včetně věku, pohlaví, sexuální orientace, náboženství, zdravotního postižení, etnického původu a jiných relevantních aspektů),

—	pracovní otázky včetně konzultace se zaměstnanci a/nebo účasti zaměstnanců, podmínek v zaměstnání a pracovních podmínek,

—	vztahy v odborech včetně dodržování odborových práv,

—	řízení lidského kapitálu včetně řízení restrukturalizace, řízení profesního postupu a zaměstnatelnosti, systému odměňování a odborného vzdělávání,

—	bezpečnost a ochrana zdraví při práci,

—	spotřebitelské vztahy včetně spokojenosti zákazníků, dostupnosti, produktů s možnými dopady na zdraví a bezpečnost spotřebitelů,

—	dopady na zranitelné spotřebitele,

—	odpovědný marketing a výzkum a

—	vztahy ve společnosti, včetně sociálního a ekonomického rozvoje místních komunit.

Podniky mohou považovat za užitečné vycházet z obecně uznávaných vysoce kvalitních rámců, např. směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku nebo normy ISO 26000.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést klíčové ukazatele výkonnosti na základě aspektů jako např.: — rozmanitosti z hlediska pohlaví a jiných aspektů rozmanitosti, — zaměstnanců, kteří mají nárok na rodičovskou dovolenou, v členění podle pohlaví, — pracovníků, kteří se podílejí na činnostech s vysokým rizikem konkrétních úrazů nebo nemocí, — počtu pracovních úrazů, typů zranění nebo nemocí z povolání, — fluktuace zaměstnanců, — poměru zaměstnanců, kteří pracují na základě smluv na dobu určitou, v členění podle pohlaví, — průměrného počtu hodin odborného vzdělávání za rok na jednoho zaměstnance v členění podle pohlaví, — procesů konzultace se zaměstnanci, — počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením.

c)   Dodržování lidských práv

Podniky by měly uvádět významné informace o potenciálních a skutečných dopadech své činnosti na držitele práv.

Za dobrou praxi se považuje, aby podnik vyjádřil svůj závazek dodržovat lidská práva. V rámci tohoto závazku lze definovat, co podnik očekává od svého vedení, zaměstnanců a obchodních partnerů ve vztahu k lidským právům včetně základních pracovních norem. Informace mohou vysvětlit, čí práva závazek řeší, například práva dětí, žen, původních obyvatel (25), osob se zdravotním postižením (26), místních komunit, drobných zemědělců, obětí obchodování s lidmi a práva pracovníků včetně těch, kteří pracují na základě smluv na dobu určitou, pracovníků v dodavatelských řetězcích nebo subdodavatelů, migrujících pracovníků a jejich rodin.

Podniky by měly zvážit možnost uvést významné informace o náležité péči v oblasti lidských práv a o procesech a mechanismech zavedených s cílem předcházet porušování lidských práv. Může se například jednat o způsob, kterým smlouvy podniku se společnostmi v jeho dodavatelském řetězci řeší problematiku lidských práv a kterým podnik zmírňuje potenciální negativní dopady na lidská práva a zjednává přiměřenou nápravu, dojde-li k porušení lidských práv.

Významné uvedené informace mohou například charakterizovat, jak podnik přistupuje mimo jiné k obecným zásadám v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“, k směrnici OECD pro nadnárodní společnosti a tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit uvedení významných informací a klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se těchto aspektů: — vzniku závažných dopadů na lidská práva v souvislosti s jeho činnostmi nebo rozhodnutími, — procesu přijímání a řešení stížností a zmírňování a zjednávání nápravy porušení lidských práv, — operací a dodavatelů, kteří čelí významnému riziku porušování lidských práv, — procesů a opatření k předcházení obchodování s lidmi v souvislosti se všemi formami využívání, nucené práce a dětské práce, prekarizované práce a nebezpečných pracovních podmínek, zejména pokud jde o zeměpisné oblasti s větším rizikem vystavení zneužívání, — nakolik jsou jeho zařízení, dokumenty a internetové stránky dostupné osobám se zdravotním postižením, — dodržování svobody sdružování, — spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami.

d)   Protikorupční záležitosti a záležitosti úplatkářství

Podniky by měly uvádět významné informace o tom, jak řeší protikorupční záležitosti a případy a záležitosti a případy úplatkářství.

Podniky mohou zvážit možnost uvést informace týkající se organizace boje s korupcí a úplatkářstvím, rozhodnutí a nástrojů řízení v této oblasti a prostředků přidělených na boj s korupcí a úplatkářstvím.

Podniky mohou také zvážit možnost vysvětlit, jak posuzují boj proti korupci a úplatkářství, přijímají opatření k předcházení negativním dopadům nebo jejich zmírňování, sledují efektivnost a informují o této záležitosti uvnitř i vně podniku.

Podniky mohou považovat za užitečné vycházet z obecně uznávaných vysoce kvalitních rámců, např. směrnice OECD pro nadnárodní společnosti nebo normy ISO 26000.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace a klíčové ukazatele výkonnosti týkající se např. těchto aspektů: — protikorupčních politik, postupů a standardů, — kritérií používaných při posouzení rizik souvisejících s korupcí, — postupů vnitřní kontroly a prostředků přidělených na předcházení korupci a úplatkářství, — zaměstnanců, kteří absolvovali příslušné odborné vzdělávání, — využívání mechanismů whistleblowingu, — počtu projednávaných nebo uzavřených soudních řízení týkajících se protisoutěžního chování.

e)   Jiné

Dodavatelské řetězce

Je-li to relevantní a přiměřené, podniky by měly uvádět významné informace týkající se záležitostí dodavatelského řetězce, které mají významné dopady na jejich vývoj, výkonnost, postavení nebo dopad. Jednalo by se o informace, jež jsou zapotřebí ke všeobecnému porozumění dodavatelskému řetězci podniku a způsobu, jakým jsou příslušné nefinanční záležitosti posuzovány při řízení dodavatelského řetězce.

Pokud má podnik za to, že uvedení podrobných informací o budoucím vývoji nebo záležitostech, které se právě projednávají, by jej vážně poškozovalo, může splnit celkový cíl transparentnosti tím, že uvede souhrnné informace, které jej vážně nepoškozují.

Významné uvedené informace mohou charakterizovat, jak podnik mimo jiné přistupuje ke směrnici OECD pro nadnárodní společnosti, obecným zásadám OSN v oblasti podnikání a lidských práv a příslušným rámcům pro konkrétní odvětví jako např. pokynům OECD pro zodpovědné zemědělské dodavatelské řetězce FAO-OECD.

Příklad a klíčové ukazatele výkonnosti Podnik může zvážit možnost uvést významné informace a klíčové ukazatele výkonnosti týkající se např. sledování dodavatelů v souvislosti s těmito aspekty: — pracovními postupy včetně dětské práce a nucené práce, prekarizované práce, mezd, nebezpečných pracovních podmínek (včetně bezpečnosti staveb, ochranných prostředků, zdraví pracovníků) (27), — obchodováním s lidmi a jinými záležitostmi týkajícími se lidských práv, — emisemi skleníkových plynů a jinými typy znečištění vody a životního prostředí, — odlesňováním a jinými riziky souvisejícími s biologickou rozmanitostí a sledováním dopadu podniku na dodavatele, např. jeho platební podmínky a průměrnou dobu splatnosti.

Konfliktní minerály

Je-li to relevantní a přiměřené, podniky by měly uvést relevantní informace o náležité péči k zajištění zodpovědných dodavatelských řetězců pro cín, tantal, wolfram a zlato z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí.

Uvedené informace by měly být v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a jejich dodatky. V tomto kontextu by podniky měly uvést relevantní informace týkající se plnění jejich politik, postupů a výsledků v oblasti náležité péče o konfliktní minerály. Měly by také uvést kroky, jež učinily při provádění „rámce v pěti krocích“ (28) u hloubkové analýzy rizik v případě dodavatelského řetězce minerálů, jak je uvedeno v pokynech OECD pro náležitou péči, přičemž by měly zohlednit své postavení v dodavatelském řetězci.

Podniky by následně měly uvést klíčové ukazatele výkonnosti týkající se povahy a počtu identifikovaných rizik, opatření přijatých k předcházení rizikům a jejich zmírňování; a jak dotčený podnik v průběhu času posílil své úsilí v oblasti náležité péče.

Zvláštní klíčové ukazatele výkonnosti Zahrnují tyto aspekty: podíl přímých příslušných dodavatelů, kteří přijali a zavedli politiku náležité péče v oblasti konfliktních minerálů v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči; podíl zodpovědně získaného cínu, tantalu, wolframu nebo zlata pocházejícího z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí; a podíl příslušných zákazníků, kteří na základě smlouvy vyžadují informace související s náležitou péčí v případě konfliktních minerálů podle pokynů OECD pro náležitou péči.

5.   RÁMCE VYKAZOVÁNÍ

Podnik může při sestavování přehledu nefinančních informací vycházet z vysoce kvalitních, obecně uznávaných vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců. Některé rámce pokrývají širokou škálu odvětví a tematických otázek (horizontální rámce); jiné jsou zaměřeny na konkrétní odvětví nebo témata. Některé se zaměřují výhradně na uvádění nefinančních informací; jiné poukazují na transparentnost v širších souvislostech.

Vychází-li se z obecně uznávaného rámce vypracovaného na základě náležitého procesu, podnikům to obvykle poskytne strukturovanou šablonu pro vykazování klíčových problémů obecného zájmu, omezuje administrativní zátěž a umožňuje lepší srovnatelnost informací.

V článku 1 směrnice se uvádí, že dotčené podniky „[…] mohou vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak podniky učiní, upřesní, ze kterých rámců vycházely.“

Podnik vycházející z jednoho nebo několika rámců by měl uvést, jaký rámec / jaké rámce použil pro své konkrétně uvedené informace. Zvyšuje to jasnost a srovnatelnost.

9. bod odůvodnění směrnice uvádí příklady stávajících rámců vykazování. Tento seznam by se však neměl považovat za vyčerpávající.

9. bod odůvodnění směrnice uvádí:

Podniky mohou také zvážit možnost využít jiné rámce vykazování jako např. ty, jež jsou uvedeny v úvodu k těmto pokynům.

6.   UVEDENÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE ROZMANITOSTI ŘÍDICÍCH A DOZORČÍCH ORGÁNŮ

V tomto oddíle jsou uvedeny konkrétní pokyny, jejichž účelem je pomoci velkým kotovaným společnostem (29) sestavit popis jejich politiky rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů, který bude součástí jejich výkazu o správě a řízení společnosti (30). Popis politiky rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů není součástí přehledu nefinančních informací (31). Tímto oddílem pokynů tudíž není dotčen požadavek uvést v přehledu nefinančních informací významné informace týkající se rozmanitosti.

Článek 1 směrnice vyžaduje, aby velké kotované společnosti ve svém výkazu o správě a řízení společnosti uvedly:

Aspekty rozmanitosti

Popis politiky rozmanitosti by měl upřesnit, jaká kritéria rozmanitosti jsou uplatňována, a vysvětlit důvody pro jejich uplatňování. Při výběru těchto kritérií by měly být posouzeny všechny aspekty rozmanitosti s cílem zajistit, aby řídicí a dozorčí orgány měly dostatečně rozmanité názory a odborné znalosti potřebné k dobrému porozumění aktuálním záležitostem a dlouhodobým rizikům a příležitostem týkajícím se podnikatelské činnosti podniku. Při posuzování profilů potřebných z hlediska optimální rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů by měla být vzata v úvahu povaha a složitost podnikatelské činnosti podniku, jakož i sociální a environmentální kontext, v němž podnik působí.

Aspekty rozmanitosti by se měly obecně týkat věku, pohlaví nebo vzdělání či profesních zkušeností. Je-li to relevantní s ohledem na zeměpisnou přítomnost a odvětví podnikání, v němž podnik působí, je také vhodné uvést zeměpisný původ, mezinárodní zkušenost, odborné znalosti v příslušných záležitostech udržitelnosti, zastoupení zaměstnanců a jiné aspekty, například sociálně-ekonomické zázemí.

Při výběru uchazeče na základě definovaných kritérií rozmanitosti by měla být zohledněna pravidla a všeobecně přijímané zásady nediskriminace (32).

Cíle

Podniky by měly uvést konkrétní měřitelné cíle pro příslušné aspekty rozmanitosti. Je obzvláště užitečné stanovit kvantitativní cíle a časové harmonogramy, zejména pokud jde o vyvážené zastoupení žen a mužů.

Provádění a výsledky

Podniky by měly uvést, jak jsou brány v úvahu cíle jejich politiky rozmanitosti při plánování nového obsazení pracovních míst, výběru, jmenování a hodnocení. Měly by také uvést informace o úloze příslušných výborů řídicích a dozorčích orgánů v těchto procesech. Podniky by také měly uvést, zda byly v relevantních případech akcionářům při volbě nebo prodloužení funkčního období členů řídicích a dozorčích orgánů poskytnuty informace o kritériích a cílech rozmanitosti.

Podniky by měly uvést stav provádění a výsledky přinejmenším od posledního výkazu, a to pro všechny aspekty dotčené politiky rozmanitosti. V případě, že cíle rozmanitosti nejsou splněny, měl by podnik uvést, jak a kdy hodlá tyto cíle splnit.

---

(1)  Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(3)  Jestliže tyto pokyny poukazují na vykazující „subjekt“, ať už se jedná o jednotlivý „podnik“ nebo „skupinu“ prostřednictvím mateřského podniku, pro přehlednost se používá pojem „podnik“.

(4)  COM(2016) 739 final.

(5)  Cíl 12.6: „Vybízet podniky, zejména velké a nadnárodní společnosti, aby přijaly udržitelné postupy a začlenily informace o udržitelnosti do svého cyklu podávání zpráv.“

(6)  Cíl 5.5: „Zajistit úplnou a efektivní účast žen a rovné příležitosti pro ženy k výkonu vedoucích funkcí na všech úrovních rozhodování v politickém, ekonomickém a veřejném životě.“

(7)  Závěrečná zpráva pracovní skupiny by měla být předložena na summitu G20 ve dnech 7.–8. července 2017.

(8)  Další informace o procesu veřejných konzultací lze najít na http://ec.europa.eu/finance/company-reporting/non-financial_reporting/index_en.htm#related-documents

(9)  Čl. 1 odst. 1 směrnice.

(10)  V 8. bodě odůvodnění směrnice se také uvádí, že „[ ] závažnost těchto dopadů by měla být posouzena z hlediska jejich rozsahu a významu. Riziko nepříznivých dopadů může být způsobeno činností samotných podniků nebo může být spojeno s jejich působením a v relevantních a přiměřených případech s jejich produkty, službami a obchodními vztahy, včetně vztahů s dodavatelskými a subdodavatelskými řetězci.“

(11)  Podniky například mohou použít předběžnou analýzu, na kterou se odkazuje v příloze I nařízení EMAS (nařízení (ES) č. 1221/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2009 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009R1221).

(12)  Například odvětvové referenční dokumenty v systému EMAS identifikují dobrou praxi a ukazatele související s environmentálními aspekty.

(13)  Například podniky, které zavedly systém řízení kvality nebo systém environmentálního řízení (např. ISO 14001 nebo EMAS) nebo provádějí posouzení environmentálního životního cyklu, je mohou použít jako východisko k posouzení významnosti a uvedení informací o významných aspektech.

(14)  Grafy, diagramy, schémata apod.

(15)  Křížové odkazy a odkazy na další zdroje by měly být inteligentní a uživatelsky přívětivé, například na základě praktického pravidla „maximálně jednoho kliknutí mimo rámec zprávy“.

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(17)  Například v aspektech souvisejících se změnou klimatu nebo s pracovními podmínkami.

(18)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené odvětvím, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(19)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené průmyslem, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(20)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené průmyslem, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(21)  Pro další informace viz závěry pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu vedené průmyslem, již zřídila Rada pro finanční stabilitu.

(22)  Včetně emisí skleníkových plynů, toxických látek, acidifikujících a eutrofizujících látek atd.

(23)  Jako například povinnosti vyplývající ze směrnic EU (směrnice o průmyslových emisích, systém obchodování s emisemi, rámcová směrnice o vodě, REACH, směrnice o skládkách, směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek) a evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek.

(24)  Informace, které vypovídají o rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech nebo sexuální orientaci fyzické osoby, jsou považovány za zvláštní kategorii osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679, které by neměly být zpracovávány, není-li splněna jedna z podmínek stanovených v tomto článku. Podniky by proto měly ve vztahu k těmto otázkám uvádět pouze anonymizované nebo agregované údaje (zabraňující identifikaci jednotlivců).

(25)  Například v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, 1989 (č. 169).

(26)  Například v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(27)  Například s odkazem na „Resolution concerning decent work in global supply chains“ (Usnesení týkající se důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích) přijaté na 105. zasedání Mezinárodní konference práce (ILO, 2016) http://www.ilo.org/ilc/ILCSessions/105/texts-adopted/WCMS_497555/lang--en/index.htm

(28)  OECD (2016), OECD Due Diligence Guidance for Responsible Supply Chains of Minerals from Conflict-Affected and High-Risk Areas (Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí): třetí vydání, OECD Publishing, Paříž. http://dx.doi.org/10.1787/9789264252479-en

(29)  Zatímco požadavky na uvedení nefinančních informací se vztahují na velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, požadavky na uvedení informací týkajících se rozmanitosti řídicích a dozorčích orgánů se vztahují pouze na velké kotované společnosti.

(30)  Podle článku 20 směrnice 2013/34/EU.

(31)  Podle článku 19a směrnice 2013/34/EU.

(32)  Na základě etnického původu, rasy, zdravotního postižení nebo sexuální orientace.

---