52018AE3141

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE3141 - EN

Document 52018AE3141

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 [COM(2018) 392 final – 2018/0216 (COD)], k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 [COM(2018) 393 final – 2018/0217 (COD)] a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři [COM(2018) 394 final – 2018/0218 (COD)]

EESC 2018/03141

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 214–225 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/214

[COM(2018) 392 final – 2018/0216 (COD)]

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013

[COM(2018) 393 final – 2018/0217 (COD)]

a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři

[COM(2018) 394 final – 2018/0218 (COD)]

(2019/C 62/35)

Zpravodaj:

John BRYAN

Konzultace	Evropský parlament, 11. 6. 2018 Rada Evropské unie, 22. 6. 2018
Právní základ	čl. 43 odst. 2 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Rozhodnutí předsednictva	22. 5. 2018

Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	5. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	201/11/19

1. Závěry a doporučení

1.1.

Silná politika SZP se silným rozpočtem, která bude založena na evropském modelu zemědělství a produkce potravin, bude podporovat hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelnou evropskou zemědělskou politiku a odvětví zemědělství, přičemž bude zahrnovat nejvyšší standardy, a bude přispívat k zajištění konkurenceschopnosti odvětví zemědělství, je pro Evropskou unii a všechny její občany velmi důležitá. Modernizace a zjednodušení SZP v rámci této reformy jsou nezbytné pro to, aby SZP lépe plnila svůj účel, kterým je naplňovat všude v Evropě potřebu udržitelnějšího a životaschopnějšího zemědělství EU, a aby se řešily nové výzvy v oblasti změny klimatu a životního prostředí.

1.2.

Návrhy na snížení rozpočtu SZP jsou nepřijatelné. Zachování přiměřeného finančního krytí pro SZP je předběžnou podmínkou pro udržitelnost (hospodářskou, environmentální a sociální) zemědělství EU za účelem udržení příjmů a pracovních míst a zajištění produkce environmentálních veřejných statků, což rozhodným způsobem přispěje k vitalitě venkovského prostředí a stabilitě hospodářství jako celku. EHSV podporuje názor, že rozpočet EU by měl být zvýšen na 1,3 % HND, aby bylo zajištěno dostatečné financování SZP a nových politických cílů a výzev.

1.3.

EHSV vítá nový směr navržený pro SZP týkající se subsidiarity, který díky strategickým plánům SZP a novému plánu realizace založenému na výkonech poskytuje členským státům větší míru odpovědnosti a flexibility. EHSV by ovšem rád zajistil, aby SZP zůstala silnou společnou politikou napříč všemi členskými státy a aby jednotný trh zůstal plně zachován. Je nezbytné, aby byla zachována současná dvoupilířová struktura SZP, kdy v prvním pilíři jsou poskytovány silné přímé platby na podporu příjmů hospodářství a druhý pilíř zahrnuje opatření pro rozvoj venkova, jež mají podpořit zranitelná odvětví, regiony a sociální infrastrukturu a napomoci přechodu podniků k větší udržitelnosti. Zásadní význam mají také společná organizace trhů a účinný jednotný trh.

1.4.

Kladně lze hodnotit zvýšený důraz a vyšší ambice návrhů SZP, co se týče životního prostředí a změn klimatu. Konkrétní cíle jsou jasné a silné a zahrnují klíčové otázky, jako jsou voda, ovzduší, půda, krajina i biologická rozmanitost a udržitelná produkce kvalitních potravin. Opatření, která jsou v nařízení za účelem dosažení těchto cílů stanovena, ovšem musí být mnohem jasněji popsána a upřesněna. Aby bylo možné tyto cíle splnit, je nezbytný přiměřený rozpočet SZP s řádnými pobídkovými platbami pro zemědělce.

1.5.

40 % výdajů na zemědělství má sloužit k realizaci cílů EU v oblasti klimatu. EHSV tento cíl vítá, očekává však, že EU pro tento účel stanoví jasně definovaný soubor opatření.

1.6.

Vzhledem k tomu, že to bylo přislíbeno již v několika předchozích reformách SZP, zastává EHSV názor, že je třeba v této reformě realizovat závazky na zjednodušení na úrovni jednotlivých zemědělských podniků. EHSV se ovšem obává, že nová zásada subsidiarity a podmíněnosti zahrnující strategické plány SZP pro oba pilíře SZP a další povinné požadavky na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES) zvýší, spíše než sníží administrativní zátěž jednotlivých zemědělců.

1.7.

Přímé platby z prvního pilíře a financování druhého pilíře SZP musí být plně chráněny, aby zajistily životaschopné a udržitelné fungování zemědělských podniků. Přímé platby by měly být určeny pouze pro skutečné zemědělce a za účelem lepší definice skutečného zemědělce by měla být přijata jasná, objektivní kritéria na úrovni EU.

1.8.

Vyšší podpora generační obměny a mladých zemědělců je pozitivní. Je potřeba tuto vyšší podporu doplnit o dodatečná opatření, která umožní skutečnou generační obměnu.

1.9.

Jakékoli návrhy na sbližování na vnitrostátní či mezistátní úrovni, zplošťování, postupné snižování a přerozdělování musí být založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích a nesmí podrývat životaschopné zemědělské jednotky a narušovat spravedlivou hospodářskou soutěž či konkurenceschopnost zemědělců v různých regionech EU.

1.10.

Jakékoli škrty ve financování druhého pilíře SZP jsou nepřijatelné, neboť silný program pro rozvoj venkova je nezbytný pro podporu zranitelnějších oblastí a odvětví a vede k vyváženějšímu územnímu rozvoji.

2. Klíčové otázky v reformě SZP 2021–2027

Úvod

2.1.

EHSV oceňuje legislativní návrhy na reformu SZP, a zejména pak zvýšený důraz a ambice v oblasti změny klimatu a životního prostředí, avšak nesouhlasí se škrty v rozpočtu SZP, neboť silný rozpočet je nezbytný pro udržitelné zemědělství a pro zachování příjmů zemědělců. Oceňuje také změny týkající se subsidiarity a domnívá se, že je potřeba skutečně přistoupit ke zjednodušování na úrovni jednotlivých zemědělských podniků.

2.2.

EHSV předkládá následující stanovisko k legislativním návrhům spolu s výčtem podrobných návrhů na změny a pozměňovacích návrhů a žádá, aby bylo toto stanovisko v budoucí rozpravě v Evropském parlamentu a Radě vzato v potaz.

Evropský model zemědělství a produkce potravin

2.3.

Silná SZP, která bude podporovat hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelnou evropskou zemědělskou politiku a odvětví zemědělství, je pro Evropskou unii nezbytná s ohledem na potravinové zabezpečení a potravinovou soběstačnost a také proto, aby bylo možné vyhovět narůstající poptávce po kvalitnějších potravinách ze strany 512 milionů občanů Společenství (1). Kromě toho musí být EU dbalá růstu světové populace, která má podle odhadů do roku 2050 dosáhnout 9,5 miliardy lidí, přičemž 3 miliardy budou žít v oblastech s nedostatkem vody, což povede ke zvýšení nedostatku potravin a hladu. EHSV proto považuje za nezbytné, aby se EU zaměřila na předávání znalostí a výměnu zkušeností ohledně toho, jak lze jinde ve světě na místní úrovni udržitelně vyrábět více lepších potravin.

2.4.

SZP musí pro všechny evropské občany a venkovské komunity realizovat původní cíle stanovené v Římské smlouvě a musí se také zabývat novými výzvami v oblasti klimatu a rozvoje, jak stanovení závazky EU v rámci Pařížské dohody a v souvislosti s cíli OSN pro udržitelný rozvoj.

2.5.

EHSV důrazně zastává názor, že SZP 2021–2027 musí ve všech částech Evropy podporovat a umožňovat evropský model zemědělství a produkce potravin včetně struktury rodinných hospodářství, jakož i družstev, odbytových organizací a dalších forem hospodaření a produkce potravin na nejvyšší úrovni ve světě (2). Nová SZP musí lépe reagovat na otázku nízkých příjmů zemědělců a na zvětšující se rozdíly v příjmech mezi zemědělci a platech v širším hospodářství (3). Evropský model zemědělství není možno vytvořit za podmínek a za ceny na světovém trhu. Evropský model zemědělství je tedy dnes více než kdykoliv jindy ohrožen aktuálním vývojem, proto se musí opírat o silnou SZP (4).

2.6.

Ačkoli má obchod pro odvětví zemědělství beze sporu výhody, je nezbytné, aby zemědělská politika EU prostřednictvím SZP chránila nejvyšší úroveň standardů v oblasti zemědělství, produkce potravin, kontrol ochrany životního prostředí, zdraví a bezpečnosti a práv pracovníků ve světě. EHSV se domnívá, že je potřeba mnohem soudržnějšího politického přístupu EU vůči mezinárodnímu obchodu v zemědělství, potravinářském odvětví a v SZP (5). Přestože se SZP snaží udržet co nejvyšší normy, při některých obchodních jednáních, jako např. se sdružením Mercosur, EU akceptuje dovozy potravin, které nesplňují standardy EU pro bezpečnost potravin a jsou produkovány s nižšími standardy ochrany životního prostředí. Globalizace nesmí podrývat evropské normy a trhy a ohrožovat občany EU.

2.6.1.

Výbor se znepokojením poukazuje na to, že mnozí zemědělci ze Spojeného království hlasovali pro brexit, zjevně v důsledku invazivního a složitého uplatňování SZP v praxi. Aby se předešlo podobným problémům v ostatních členských státech a nezvyšovaly se populistické a protievropské tlaky, žádá EHSV Komisi, aby zajistila, že klíčovou součástí návrhů SZP na období 2021–2027 budou skutečná a praktická zjednodušující opatření na úrovni jednotlivých zemědělských podniků.

2.7.

Vzhledem k rozmanité povaze evropského zemědělství, kulinářského dědictví a tržních vyhlídek je diferenciace jakosti strategickým cílem a nedílnou součástí budoucnosti evropského zemědělství spolu se snahou zlepšit účinnost a konkurenceschopnost. SZP by tedy měla zajistit různé způsoby, jak prosazovat politiku jakosti, jako tomu bylo v minulosti. Za účelem splnění tohoto cíle je třeba jakost zdůrazňovat také při vypracovávání strategických plánů SZP.

2.8.

Jakékoli navrhované změny SZP, včetně subsidiarity, musí zajistit, aby jednotný trh EU nebyl zasažen a aby i nadále existoval coby silný a funkční trh. Je zásadní, aby vnitrostátní strategické plány SZP nenarušovaly fungování jednotného trhu.

Potřeba silného rozpočtu SZP

2.9.

Návrhy na snížení rozpočtu SZP z 38 % rozpočtu EU v období 2014–2020 na 28,5 % v období 2021–2027 považuje EHSV za nepřijatelné, zejména s ohledem na to, že celkový rozpočet EU se zvýší. Škrty v rozpočtu SZP se pohybují mezi 3 % a 4 % v současných cenách a 11 % a 16 % v cenách pro rok 2018 (při zohlednění inflace ve výši 2 % p.a.), v závislosti na použité metodě výpočtu (6). U fondů pro rozvoj venkova činí navrhované škrty v cenách pro rok 2018 více než 25 %.

1 000 EUR	2014-2020 (EU28+ERF)	7*2020 EU27+ERF	2014-2020 (EU27+ERF)	2021-2027	změna v % v. EU27 2020*7	změna v % v. EU27 2014-2020
VFR (v běžných cenách)	1 115 919	1 151 866	1 063 101	1 279 408	+11 %	+20 %
% HND	1,03 %	1,14 %	1,16 %	1,11 %
SZP (v běžných cenách)	420 015	394 659	391 849	378 920	-4 %	-3 %
VFR (v cenách roku 2018)	1 136 105	1 107 138	1 082 320	1 134 583	+2 %	+5 %
SZP (v cenách roku 2018)	428 354	379 334	399 608	336 623	-11 %	-16 %
Zdroj: Pracovní dokument Evropské komise zabývající se srovnáním VFR 2021–2027 a VFR 2014–2020.

2.10.

V souladu s názorem rozpočtového výboru EP se EHSV silně domnívá, že rozpočet EU by se měl zvýšit o 1,3 % HND. Rozpočet SZP by si měl zachovat své současné procento financování z rozpočtu EU. Tím by byl zajištěn náležitě financovaný rozpočet SZP za účelem splnění cílů a ambicí SZP a vyrovnání se s dalšími velkými výzvami, jako je brexit. Bez řádně financovaného rozpočtu SZP není možné realizovat cíle stanovené v legislativních návrzích Komise.

2.11.

Škrty v rozpočtu SZP jsou v rozporu s politickými cíli SZP stanovenými v článku 39 SFEU, zejména pak s těmito:

—	zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství,

—	zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

EHSV zásadně nesouhlasí se škrty ve financování druhého pilíře SZP (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), které jsou nastíněny v návrzích, jelikož je tím nepřiměřeně zasaženo mnoho členských států, v nichž je podíl druhého pilíře na celkových prostředcích SZP poměrně vyšší, a upozorňuje, že financování druhého pilíře podporuje zranitelnější odvětví a oblasti a také investice, modernizaci, získávání znalostí, účinné využívání zdrojů a dobré životní podmínky zvířat napříč celým evropským zemědělstvím.

Převody mezi pilíři a spolufinancování

2.12.

EHSV má obavy z míry flexibility, která byla členským státům s ohledem na převádění financí mezi jednotlivými pilíři SZP přiznána. EHSV se domnívá, že aby se zabránilo tomu, že se budou členské státy vyhýbat svým závazkům na spolufinancování v rámci druhého pilíře, mělo by být členským státům dovoleno využívat této flexibility k převodům financí mezi pilíři pouze tehdy, pokud budou tyto převody plně spolufinancovat. EHSV není zastáncem toho, aby mohly členské státy převádět prostředky z druhého do prvního pilíře (7).

Struktura SZP a nová opatření

2.13.

V souladu se slibem komisaře Hogana, že tato reforma bude evolucí, spíše než revolucí, zachovávají legislativní návrhy klíčové prvky SZP (první pilíř SZP na přímé platby, druhý pilíř SZP na opatření pro rozvoj venkova a pro společnou organizaci zemědělských trhů včetně opatření na podporu trhu).

2.14.

EHSV vítá návrh formulovaný v článku 14, tj. stanovit od nynějška celkem 4 různé formy přímých plateb oddělených od produkce a také vázaných plateb, jež mají přispět ke stabilizaci příjmů:

—	„základní podpora příjmu“: EHSV navrhuje, aby byl dodatek „pro udržitelnost“ na tomto místě vyškrtnut a byl zapracován do nadpisu článku 14, neboť větší a dostatečné udržitelnosti lze dosáhnout pouze skutečně vyváženou kombinací všech 4 přímých plateb oddělených od produkce;

—	„doplňková redistributivní podpora příjmu“: i zde je třeba dodatek „pro udržitelnost“ vyškrtnout a zapracovat ho do nadpisu;

—	„doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce“ a

—	„režimy pro klima a životní prostředí“.

2.15.

Návrhy obsahují nová opatření týkající se další podmíněnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu pro všechny platby v rámci SZP (první i druhý pilíř) i nové návrhy zabývající se subsidiaritou s novým plánem realizace (strategické plány SZP), který je navržený tak, aby členským státům poskytoval mnohem více odpovědnosti a flexibility, pokud jde o to, jak dosáhnou konkrétních cílů, jak vyřeší konkrétní problémové oblasti a jak budou provádět předpisy a dodržovat požadavky. S touto vyšší subsidiaritou by se neměla zvyšovat renacionalizace, ale mělo by docházet k přizpůsobování obecných opatření specifickým podmínkám každého území.

2.16.

EHSV vítá zachování klíčových aspektů SZP s ohledem na platby v rámci prvního a druhého pilíře a zdůrazňuje význam přímých plateb pro zemědělce a příjmy zemědělců. Také vítá vyšší zaměření na podmíněnost a realizaci v oblasti životního prostředí a změn klimatu.

Vyšší ambice v oblasti životního prostředí a změn klimatu

2.17.

EHSV připomíná, že zemědělci již přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu, a rovněž oceňuje zvýšený důraz a vyšší ambice návrhů v oblasti životního prostředí a změny klimatu i soulad se závazky EU vyplývajícími z Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje. EHSV ovšem upozorňuje, že pro úspěšné dosažení těchto ambiciózních cílů nesmí být narušena konkurenceschopnost tohoto odvětví a bude potřeba odpovídající rozpočet SZP.

2.18.

Společnost požaduje, aby produkce potravin a zemědělství byly z pohledu životního prostředí udržitelné, a je tudíž nezbytné, aby byla SZP modernizována a zaměřila se na plnění těchto požadavků. Udržitelnost spočívá ve třech neoddělitelných aspektech: hospodářském, sociálním a environmentálním. Všechny tři jsou stejně důležité. Realizace péče o životní prostředí a činnost zabývající se změnou klimatu jsou v nové SZP nezbytné. EHSV je potěšen, že jedním ze tří všeobecných cílů stanovených v návrzích je „zintenzívnit ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu“ (8). Na taková opatření musí být vyčleněny dostatečné rozpočtové prostředky, aby nebyla ohrožena celková rentabilita rodinných zemědělských podniků.

2.19.

EHSV je potěšen, že z devíti navrhovaných specifických cílů se tři věnují zlepšování životního prostředí a změn klimatu. Tyto návrhy mají konkrétně:

—	přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energii;

—	podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi;

—	přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat přírodní stanoviště a krajiny.

—	je zásadní, aby příslušná opatření a programy v rámci režimů pro klima a životní prostředí byly podpořeny pobídkovou složkou, jež by podpořila jejich využívání ze strany zemědělců a vyslala silný signál veřejnosti.

2.20.

Nový „holistický přístup SZP“, který bude zahrnutý ve strategických plánech členských států, zapojí zásahy a podmíněnost obou pilířů SZP. Nová rozšířená podmíněnost obsahuje návrhy na další podmínky a ekologizaci zahrnující:

—	zmírňování dopadů změn klimatu, např. udržování trvalých travních porostů, řádnou ochranu mokřadů a rašelinišť, zákaz pálení orné půdy se strništěm,

—	ochranu vod prostřednictvím uplatňování akčního plánu Společenství týkajícího se vodní politiky, kontroly znečišťování fosfáty, směrnice o dusičnanech, zavedením ochranných pásem podél vodních toků a používáním udržitelného nástroje pro živiny (plánů pro řízení živin),

—	ochranu a kvalitu půdy se zaměřením na řízení obdělávání půdy, které by snížilo riziko degradace půdy, neponechávání půdy bez porostu během nejcitlivějších období a střídání plodin.

2.21.

S ohledem na biologickou rozmanitost a krajinu stanovují návrhy týkající se podmíněnosti podrobnosti ohledně ochrany volně žijících druhů ptáků, přírodních stanovišť a volně žijících a planě rostoucích druhů: minimální podíl zemědělských povrchů vyhrazený pro neprodukční prvky nebo oblasti, zachovávání krajinných prvků, zákaz ořezu živých plotů a stromů během období hnízdění a odchovu mláďat a opatření proti invazivním druhům (DZES 9), zřízení ochranných pásů podél vodních toků (DZES 4) nebo střídání plodin (DZES 8). EHSV však navrhuje, aby EU pro tyto DZES vytyčila jasné kvantitativní cíle, jež by měly být pro členské státy závazné.

2.22.

EHSV vítá požadavek, podle kterého musí členské státy vydávat alespoň 30 % rozpočtu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na zásahy přímo zaměřené na životní prostředí a změny klimatu a 40 % celkového rozpočtu (Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) musí souviset se změnami klimatu.

2.23.

40 % výdajů na zemědělství má sloužit k realizaci cílů EU v oblasti klimatu. EHSV tento cíl vítá, očekává však, že EU pro tento účel stanoví jasně definovaný soubor opatření.

2.24.

EHSV zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby strategické plány členských států upřednostňovaly zásahy v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které přispívají k odolnosti a dlouhodobé výnosnosti zemědělských podniků a k zachování pracovních míst, a aby jejich provádění bylo zaměřeno na realizaci cílů.

Subsidiarita – Strategické plány SZP a nový plán realizace

2.25.

EHSV vítá koncept, že se zaměření politiky SZP přesune ze souladu na výkon a že bude členským státům umožněna větší flexibilita a odpovědnost v rámci nového plánu realizace a strategických plánů SZP prostřednictvím zásady subsidiarity.

2.26.

EHSV by ovšem rád zajistil, aby SZP zůstala společnou politikou napříč všemi členskými státy a aby jednotný trh zůstal plně zachován. Strategické plány SZP nesmí členským státům dovolit, aby byly trhy vráceny na vnitrostátní úroveň nebo aby byly vytvářeny překážky či omezení pro spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Zavedení těchto strategických plánů se v žádném případě nesmí chápat jako krok ke spolufinancování celé SZP.

2.27.

Je nezbytně nutné pro provádění na úrovni jednotlivých zemědělských podniků zachovat rovné podmínky, zejména s ohledem na podmíněnost a DZES. Členským státům a regionům nesmí být umožněno, aby v prováděcích plánech přijímaly nadbytečná (gold-plating) nebo příliš mírná ustanovení (light-touch).

2.28.

EHSV vítá požadavek strategických plánů SZP, aby členské státy mohly k dosažení konkrétních stanovených cílů v oblasti životního prostředí nebo klimatu přispívat více. Zemědělcům by měla být dána možnost výběru ze seznamu opatření za účelem lepšího zohlednění jejich konkrétní situace (např. na rýžových polích ani u víceletých či trvalých kultur není možné střídání plodin).

2.29.

Návrh, který požaduje, aby členské státy vypracovaly a předkládaly strategické plány SZP pro oba pilíře SZP, bude složitější než současný systém. Je nezbytně nutné zajistit, aby tento požadavek nemohl zdržovat provádění. V žádném případě nesmí zdržovat účinné a včasné vyplácení přímých plateb zemědělcům. Je třeba zapojit regiony a co nejvíce využít jejich know-how.

2.30.

EHSV navrhuje, aby se strategické plány SZP členských států kromě klíčových prvků stanovených v návrzích zabývaly i těmito otázkami:

—	jak členský stát řeší otázky specifické pro daný stát, např. opouštění půdy či desertifikace v částech jižní Evropy, kvalita vody nebo dusičnany v částech severozápadní Evropy, ztráta biologické rozmanitosti v Evropě,

—	plán členského státu na zjednodušení na úrovni jednotlivých zemědělských podniků,

—	plán realizace a lhůty pro vyplácení všech plateb v rámci SZP,

—	systém pobídek za dobrý výkon v oblasti životního prostředí a klimatu,

—	výkonnostní a realizační cíle na vnitrostátní úrovni.

Zjednodušení a podmíněnost

2.31.

EHSV silně podporuje zjednodušení a požaduje, aby byly politické závazky na toto téma v rámci nových návrhů na SZP na úrovni zemědělských podniků realizovány. Uznává sice pozitivní prvky, ale navrhované fungování nového plánu realizace, rozšířená podmíněnost, zavedení ukazatelů v prvním pilíři a povinnost vypracovat podrobné strategické plány SZP jsou obzvláště znepokojující a působí proti skutečnému zjednodušení.

2.32.

Navzdory pozitivním krokům, pokud jde o zjednodušování souhrnného nařízení, rozšíření systému žlutých karet a přijetí satelitní technologie pro kontrolu ploch, zachovávají návrhy SZP i nadále velké množství podrobných požadavků s velkou administrativní zátěží pro jednotlivé zemědělce, z nichž naprostá většina funguje jako samostatné subjekty a je pod silným finančním tlakem.

2.33.

EHSV je znepokojen tím, že v přístupu, který Komise zaujala ve svých návrzích, existuje rozpor mezi zjednodušováním a subsidiaritou. Komise na jedné straně podporuje zjednodušování, ale na druhé straně bude – kvůli novým návrhům týkajícím se plánu realizace, kvůli rozšíření strategických plánů SZP na oba pilíře a kvůli dalším a podrobnějším povinným požadavkům na hospodaření a požadavkům na DZES (příloha III) (9) na úrovni jednotlivých zemědělských podniků – provádění této politiky složitější a bude spojeno s větší administrativní zátěží, a to jak na úrovni členských států, tak jednotlivých zemědělských podniků. Různé kategorie výjimek stanovené v programu ekologizace v období 2014–2020 musí být přeneseny na pravidla podmíněnosti po roce 2020.

2.34.

Aby došlo ke skutečnému zjednodušení na úrovni zemědělských podniků a zároveň zůstaly zachovány úplné a řádné kontroly, je potřeba snížit jejich množství i administrativní zátěž zemědělců. Stávající systém provádění SZP se opírá o podrobné požadavky stanovené na úrovni EU, přísné kontroly, sankce a audity (10). Měl by být proveden celkový přezkum a nová koncepce systému kontroly na úrovni zemědělských podniků: nelze dopustit, aby větší využívání technologií, družicové kontroly a dálkový průzkum, větší hodnoty tolerance a kontroly vedly k opožďování plateb (11). S ohledem na zvýšené využívání dálkového průzkumu země by správné určení způsobilé plochy mělo podléhat orgánům odpovědným za sledování.

2.35.

Současný systém kontrol a sankcí je navržen tak, aby byl zaměřen na dopadení a trestání, místo na opravení a zlepšení. EHSV navrhuje právo na nápravu pomocí modelu vypořádání na úrovni zemědělských podniků, což by zemědělcům umožnilo napravovat nezamýšlené případy nesouladu bez sankcí.

2.36.

Programy druhého pilíře SZP je velmi nutně potřeba dále zjednodušovat a snižovat s nimi související administrativní zátěž na úrovni EU i členských států (12).

2.37.

Členské státy by měly mít za povinnost v rámci svého strategického plánu vypracovat zvláštní sekci týkající se zjednodušení a toho, jak navrhují snížit administrativní zátěž zemědělců a jak se takový systém bude lišit od současného režimu.

Generační obnova

2.38.

EHSV vítá zvýšené zaměření na generační obměnu a další navrhované způsoby podpory pro mladé zemědělce, kteří potřebují snadnější přístup k půdě, odborné přípravě a finančním prostředkům. Je zásadně důležité poskytovat pobídky zemědělcům, kteří odcházejí do důchodu a předávají svůj podnik mladým zemědělcům.

3. Konkrétní návrhy EHSV

Skuteční zemědělci

3.1.

EHSV silně podporuje cíl, aby byly přímé platby určeny pouze pro skutečné zemědělce. Samotné vlastnictví půdy by nemělo opravňovat osobu k přijímání přímých plateb, pokud tato osoba není činná v zemědělství. Tuto situaci je však třeba uznat, neboť má dopad na téměř všechny zemědělské podniky v EU.

3.2.

EHSV se domnívá, že jsou zapotřebí jasné, spolehlivé a jednotné definice zásadních pojmů, jako jsou skuteční zemědělci nebo kritéria způsobilosti, s cílem zajistit rovné podmínky, zabránit konkurenčním výhodám/nevýhodám a předcházet jakémukoli oslabení společných pravidel.

3.3.

Kromě navrhovaného prověřování příjmů a vkladů práce v daném zemědělském podniku by měla být definice skutečného zemědělce rozšířena tak, aby zahrnovala objektivní a nediskriminační kritéria, jako je mimo jiné příjem, aktiva, časový vstup, výstup a vzdělání. V souladu s nedávnými změnami v souhrnném nařízení mohly členské státy zachovat flexibilitu umožňující lépe se zaměřit na způsobilost podpory. Proto by mělo být možné vypracovat společný rámec a současně ponechat možnost přizpůsobit definici skutečným potřebám a podmínkám členských států.

Mladí zemědělci

3.4.

EHSV navrhuje přezkoumat definici mladého zemědělce, aby se zajistilo, že platby budou poskytovány pouze skutečným mladým zemědělcům. Podpora pro začlenění nových žadatelů by měla být prioritním opatřením v druhém pilíři.

Obecné cíle

3.5.

EHSV by rád upozornil, že bez ekonomicky udržitelného zemědělství není možné dosáhnout obecných cílů v oblasti chytrého, odolného a rozmanitého zemědělství, potravinové bezpečnosti, péče o životní prostředí a činnost týkající se změn klimatu ani posilování socioekonomické struktury venkovských oblastí. Dosáhnout vytvoření životaschopného zemědělství musí být obecným cílem SZP.

Specifické cíle

3.6.

EHSV plně podporuje devět specifických cílů stanovených v legislativních návrzích. EHSV ovšem navrhuje, aby byl do sekce f) zahrnut další cíl, a to zabránit opouštění půdy a chránit zemědělskou půdu před zábory. Kromě toho se EHSV domnívá, že součástí specifických cílů by měl být vyvážený územní rozvoj. Stejně tak by si EHSV přál, aby byl cíl uvedený v čl. 6 odst. 1 písm. b), kterým je „zvyšovat konkurenceschopnost“, přeformulován v zájmu větší inkluzivity na „zvyšovat životaschopnost podniků na místních, celostátních a mezinárodních trzích“. EHSV rovněž doporučuje zdůraznění cíle podpory sociálního začleňování a zahrnutí rozvoje sociální infrastruktury coby specifického cíle.

Ukazatele

3.7.

EHSV má za to, že návrh na zavedení ukazatelů pro měření úspěchu při dosahování stanovených cílů pomocí kvantifikovaných milníků a dílčích cílů podle podrobných kritérií stanovených v příloze I (13) by se měl uplatňovat pouze na vnitrostátní úrovni, přičemž nesmí zvyšovat administrativní zátěž zemědělců. Nové ukazatele SZP musí být jednoduché, realistické, snadno kvantifikovatelné, kontrolovatelné a použitelné v místních podmínkách. Měly by přímo souviset se stanovenými cíli SZP.

DZES

3.8.

EHSV navrhuje, aby se minimální a maximální hustota ustájení na travnaté porosty zvážila ve vztahu k zachovávání půdy v DZES.

Poradenské služby pro zemědělství

3.9.

Podpora a další rozvoj systému AKIS včetně poradenských služeb, výměny znalostí a odborné přípravy jsou důležité za účelem pomoci zemědělcům se zaváděním inovací a nových technologií, které zase zlepší jejich konkurenceschopnost a udržitelnost. Veškeré iniciativy EU týkající se poradenských služeb a inovačních systémů musí navazovat na stávající iniciativy na úrovni členských států a zaměřovat se na zajištění přidané hodnoty. S ohledem na tlak na rozpočet SZP by měly legislativní návrhy jasně určit, že přímé platby v rámci prvního pilíře SZP nemohou pronikat k nezemědělským odborníkům.

Přímé platby

3.10.

EHSV naprosto uznává a podporuje velký význam přímých plateb v rámci prvního pilíře SZP na podporu příjmů zemědělců. Vzhledem k tomu se EHSV domnívá, že platby z prvního pilíře SZP je třeba plně chránit a jakékoli změny nové základní podpory příjmů musí být naprosto minimální.

Omezování výdajů a snižování plateb

3.11.

Komise ve svém návrhu počítá se dvěma odlišnými typy přímých plateb, totiž se čtyřmi různými platbami oddělenými od produkce a s různými platbami vázanými na produkci.

3.12.

Ohledně plateb oddělených od produkce se EHSV jasně vyslovil ve svých stanoviscích: „Pro přímé platby z prvního pilíře by měl být stanoven spravedlivý a přiměřený strop na jednotlivého zemědělce (např. srovnatelný s příjmem kvalifikovaného pracovníka). Měla by existovat možnost úprav a měla by být zohledněna partnerství, družstva, společnosti a počet zaměstnanců, kteří mají sociální pojištění.“ (14)

3.13.

EHSV také doporučil, aby se stropy nevztahovaly na platby, u nichž jde o oceňování veřejných služeb, a to zejména platby v oblasti životního prostředí a klimatu, u nichž žádal zavedení jasné motivační složky.

3.14.

Výbor se rovněž vyslovil pro vyšší platby za travní porosty.

3.15.

EHSV v zásadě podporuje zahrnutí mezd podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b), domnívá se však, že není přiměřené, aby byly započítávány ve výši 100 %. Není odůvodněné, aby veřejné rozpočty jedné konkrétní profesní skupině plně financovaly mzdy a také související daně nebo aby mohla být plně započítávána i neplacená práce. EU musí stanovit maximální míru nepřesahující 100 %.

Konvergence plateb

3.16.

EHSV podporuje návrhy týkající se vnější konvergence za účelem trvalé harmonizace míry podpory přímých plateb mezi členskými státy. Návrh stanoví cíl uzavřít 50 % stávajícího rozdílu mezi současnou průměrnou mírou přímých plateb členských států a 90 % průměru EU, pokud jde o přímé platby z období let 2021 až 2027. S dostatečným rozpočtem na SZP by mohly být návrhy Komise přesto ambicióznější, a to především co se týče členských států, které dostávají nejnižší podporu. Výbor se domnívá, že ke konci příštího rozpočtového období by výše přímých plateb měla dosahovat alespoň 85 % průměru EU.

3.17.

Zplošťování platebních nároků je velmi hrubý přístup, který nezohledňuje žádná objektivní kritéria, např. úroveň investic do daného zemědělského podniku, typ zemědělského systému, úroveň příjmů, pracovní požadavky, budoucí životaschopnost podniku a spolehlivost podniku ve vztahu k přímým platbám a závazek zemědělce.

3.18.

Aby zemědělci měli prospěch ze sbližování na vnitrostátní úrovni, podle kterého by měly být minimální platební nároky do roku 2026 zvýšeny na 75 % průměru, museli by splnit určitá objektivní kritéria.

Vnitrostátní rezerva

3.19.

EHSV podporuje koncept vnitrostátní rezervy pro mladé nové zemědělce a nové subjekty, které začínají v zemědělství podnikat poprvé. Kritéria pro přiznání finančních prostředků z vnitrostátní rezervy ovšem musí být taková, aby nebylo přiznávání platebních nároků zneužíváno a aby byly platební nároky přiznávány pouze skutečným zemědělcům na základě objektivních kritérií, např. věku, příjmu, vzdělání, časového vkladu a výstupu.

3.20.

Kromě toho by musela existovat povinnost, podle které by veškeré nároky přiznané z vnitrostátní rezervy musely být aktivovány a využívány příjemcem po minimální dobu stanovenou členským státem a příjemci prostředků z vnitrostátní rezervy by nesměli přiznané nároky před uplynutím tohoto desetiletého období prodat.

Doplňková redistributivní podpora příjmu

3.21.

Redistributivní podpora příjmu přinesla v některých zemích velmi dobré výsledky, avšak v jiných prostředích může dále snížit úroveň přímých plateb a příjmů zemědělců, jejichž příjmy na přímých platbách nejvíce závisí, z nichž většina pracuje v zemědělství na plný úvazek, a tyto platby by pak přešly na zemědělce pracující pouze na částečný úvazek a zemědělce, jejichž celkový příjem na přímých platbách tolik nezávisí.

3.22.

Návrhy zdůrazňují význam přímých plateb pro příjmy zemědělců a jasně říkají, že zajištění adekvátní výše podpory, a tedy i zemědělského příjmu, zůstává do budoucna klíčovým prvkem pro zajištění potravinové bezpečnosti i ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu a životaschopnosti venkovských oblastí. EHSV ovšem také upozorňuje, že jakákoli možnost, která výrazně přerozděluje přímé platby zemědělským podnikům a regionům s nižší produktivitou, povede z dlouhodobého hlediska ke snížení konkurenceschopnosti EU (15) na mezinárodních trzích, avšak bude lépe odpovídat očekáváním spotřebitelů a občanů, že se SZP více zaměří na uspokojování potřeb vnitřního trhu.

3.23.

EHSV se domnívá, že doplňkové redistributivní platby by měly být v případě, že budou uplatňovány, financovány pouze z prostředků uvolněných z omezování výdajů a že by v zájmu zmenšení značných rozdílů, které v tomto odvětví existují, měly být cílené a zaměřené na zemědělce, pro něž je zemědělství hlavním zdrojem příjmů.

Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce

3.24.

EHSV podporuje návrh na zřízení doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce, ale aby to neohrožovalo skutečné zemědělce, bude potřeba zavést náležité mechanismy, díky nimž se vyloučí finanční příspěvky, jež nepředpokládají skutečné zapojení do zemědělské činnosti.

Dobrovolný režim pro klima a životní prostředí („ekorežim“)

3.25.

EHSV bere na vědomí zavedení dobrovolného ekorežimu pro klima a životní prostředí na úrovni zemědělských podniků v prvním pilíři. Kromě toho je však důležité, aby navrhovaný ekorežim v pilíři I neodrazoval zemědělce nebo nepodrýval jejich odhodlání, aby se ucházeli o důležité režimy pro životní prostředí a klima v rámci pilíře II a aby se jich účastnili.

3.26.

Mělo by být zavedeno ustanovení, které by umožňovalo platby za travní porosty pro živočišnou výrobu s minimální a maximální hustotou ustájení v rámci tohoto opatření. Kromě toho by také mělo být zavedeno ustanovení, které by umožňovalo platby na dobré životní podmínky zvířat na základě počtu zvířat, tak jak je to v současné době v případě tohoto typu režimu.

Vázání podpory

3.27.

Vázání podpory hraje velmi důležitou úlohu při ochraně zranitelných odvětví a zranitelných oblastí. Vázání podpory může zajistit nezbytné cílené a zvýšené přímé platby pro odvětví s nízkými příjmy, jako je extenzivní chov krav nebo ovcí bez tržní produkce mléka, bílkovinné plodiny nebo chov hospodářských zvířat v horských oblastech, kde je zachování hospodářských zvířat nezbytné pro rovnováhu ekosystému. Možnost vázání podpory by obecně měla zůstat omezená, ale měla by být dostupná, aby pomáhala zabraňovat opouštění půdy a podporovat pastvinářství (16).

Rozvoj venkova

3.28.

EHSV podporuje osm širších intervencí EU v rámci rozvoje venkova. Jak již bylo popsáno výše, EHSV nesouhlasí s žádnými navrhovanými škrty financování druhého pilíře, jelikož nepřiměřeně postihují některé členské státy a budí pochybnosti ohledně inteligentního, udržitelného a konkurenceschopného rozvoje zemědělství.

3.29.

EHSV se domnívá, že v souladu se současnou SZP by mělo existovat ustanovení pro konkrétní intervence pro dobré životní podmínky zvířat v rámci programů pro rozvoj venkova a že by mělo být zahrnuto do jedné ze širších intervencí.

3.30.

EHSV navrhuje, aby se vyšší podíl plateb přiznával na transakční náklady nebo pobídky, aby se zvýšilo zapojení zemědělců a čerpání prostředků.

3.31.

EHSV je toho názoru, že závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření by měly být zohledňovány pro období delší než sedm let za předpokladu, že je rovněž odpovídajícím způsobem zaručeno financování těchto závazků.

3.32.

EHSV se domnívá, že platby pro oblasti se zvláštními přírodními omezeními (17) by měly být v příslušných oblastech povinné, aby se zabránilo opouštění půdy v členských státech. Kromě toho by opatření měla zahrnovat ustanovení o minimální a maximální hustotě ustájení a určit rozsah doby, po jakou by se měla zvířata pást. Platby pro oblasti se zvláštními přírodními omezeními by mělo být možno připojit jako součást výdajů na životní prostředí v rámci pilíře II.

3.33.

V rámci návrhů pro přírodní či jiná omezení specifická pro určité oblasti je důležité zavést zásadu, že žádné omezení nesmí zůstat bez nároku na kompenzaci. Za účelem změny postupů je velmi důležité, aby byly kompenzace počítány pro úplné ztráty a aby byly vypláceny řádné pobídky.

3.34.

EHSV upřednostňuje používání seznamu pozitivních investičních návrhů, místo negativního seznamu.

3.35.

EHSV se domnívá, že návrhy na nástroje řízení rizik by neměly být na úrovni členských států povinné, nýbrž dobrovolné. Všeobecně zastává EHSV názor, že nejlepší ochranu proti příjmové zranitelnosti představují silné přímé platby v rámci prvního pilíře a že tyto platby by neměly být žádným způsobem oslabovány, např. převáděním finančních prostředků do pojišťovacích režimů či společných fondů. Kromě toho EHSV navrhuje, aby bylo veškeré financování řízení rizik oddělené pro jednotlivá odvětví.

3.36.

EHSV vítá novou flexibilitu a rozsah podpor popsaných v rámci finančních nástrojů.

Rezerva pro případ krizí

3.37.

EHSV uznává, že je třeba efektivní a řádně financovaný trvalý rezervní fond pro případ krizí. Navrhuje, aby finanční prostředky pro rezervu pro případ krizí byly poskytnuty z nového výdaje mimo SZP a tudíž by nemohly být spojeny s žádným snižováním přímých plateb pro zemědělce. V souladu se současnými právními předpisy v oblasti SZP musí být nevyužité finanční prostředky z rezervy pro případ krizí pro rok 2020 vráceny v roce 2021 zemědělcům.

Společná organizace trhu

3.38.

Legislativní návrhy ponechávají společnou organizaci trhu z velké části beze změn, a to včetně bezpečnostní sítě veřejných intervencí, opatření v oblasti soukromého skladování a výjimečných opatření. Společná organizace trhu kromě toho poskytuje obchodní normy a pravidla pro spolupráci zemědělců. EHSV se domnívá, že by Komise v zájmu zajištění lepších příjmů měla zvážit další posílení regulace trhů.

3.39.

EHSV se domnívá, že návrhy by měly s ohledem na vývoj výrobních nákladů znovu přezkoumat a přenastavit referenční ceny a mezní hodnoty pro zavedení podpory trhu na praktičtější úroveň s cílem poskytnout realističtější a odůvodněnou podporu trhu, pokud to bude třeba. Komise by se měla zaměřit na nástroje pro řízení trhu, zejména tím, že zabrání přílišným výkyvům cen zemědělských produktů, neboť tyto produkty jsou pro zemědělce hlavním zdrojem příjmů.

Platby

3.40.

EHSV navrhuje, aby se od 16. října každého roku zálohy přímých plateb zvýšily na 80 % (v současné době 50 %, ale běžně se umožňuje 70 %) a zálohy v rámci opatření na rozvoj venkova na 90 % (v současné době 75 %, ale obvykle se umožňuje 85 %).

Časový plán

3.41.

Časový plán dohody o VFR a návrhů na novou SZP je nejasný, zejména v souvislosti s příštími volbami do EP. Návrh reformy zavádí různé nové prvky, jako je strategický plán, který je základním prvkem reformy, jejž pro vnitrostátní orgány nebude snadné provést, a nová struktura SZP, v níž mají zemědělci určité povinnosti (nová, rozšířená podmíněnost, dodržování ukazatelů strategického plánu atd.), k jejichž přijetí a zavedení budou potřebovat nějaký čas. EHSV doporučuje uzavřít dohodu o VFR brzy, před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, a uzavřít včas dohodu o budoucnosti SZP, aby mohli zemědělci a zemědělské odvětví řádně a s jistotou plánovat do budoucnosti. Proto je nezbytně nutné, aby bylo s dostatečným časovým předstihem přijato řádné přechodné období zakládající se na současném systému podpor pro všechna období po roce 2020, dokud nevstoupí v platnost nová ujednání.

Potravinový řetězec

3.42.

EHSV opět vyzývá, aby byla vypracována komplexní potravinová politika v EU (18). EHSV zejména vítá, že Komise zdůraznila důležitou úlohu SZP při podpoře zdravější stravy a zpřístupňování výživných potravinových produktů, jako jsou ovoce a zelenina, pro občany EU. Konkrétní návrhy a doporučení k tomu budou poskytnuty v připravovaném stanovisku z vlastní iniciativy. EHSV vítá návrhy na posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci. Zvýšení transparentnosti tržních cen je nutné na všech úrovních od práv spotřebitelů až po prvovýrobce. Organizacím producentů by také měly být poskytovány větší pobídky a podpora.

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Eurostat – Populace EU 1. ledna 2017.

(2) Stanovisko EHSV – Případné přepracování SZP, Úř. věst. C 288 31.8.2017, s.10.

(3) Prezentace pana R. Ramona i Sumoye, GŘ AGRI, oddělení C.1, studijní skupině EHSV dne 25. června 2018.

(4) Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 35.

(5) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 69, oddíly 10.2/10.3/10.4.

(6) Pracovní dokument EU zabývající se srovnáním návrhů na VFR 2021–2027 a VFR 2014–2020.

(7) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 69, oddíl 7.13.

(8) COM(2018) 392 final, článek 5 – Obecné cíle, s. 41.

(9) COM(2018) 392 final, příloha 3 – Pravidla podmíněnosti podle článku 11.

(10) COM(2018) 392 final, s. 3.

(11) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 69, oddíly 1.9/6.4.

(12) Programy druhého pilíře SZP – Následné hodnocení programů rozvoje venkova 2007–2013.

(13) COM(2018) 392, Příloha I – Ukazatele dopadu, výsledku a výstupu podle článku 7.

(14) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 10 a Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 69.

(15) COM(2018) 392 final, s. 7.

(16) Strategický plán pro odvětví trhu EU se skopovým masem – Doporučení z fóra EU o skopovém mase, kterému předsedal John Bryan.

(17) Oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními.

(18) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18.

Top