EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62007CA0068

Věc C-68/07: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 29. listopadu 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen – Švédsko) – Kerstin Sundelind Lopez v. Miguel Enrique Lopez Lizazo (Nařízení (ES) č. 2201/2003 — Články 3, 6 a 7 — Soudní příslušnost — Uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti — Příslušnost v rozvodových věcech — Odpůrce, který je státním příslušníkem třetího státu a má bydliště na území třetího státu — Vnitrostátní pravidlo exorbitantní příslušnosti)

Úř. věst. C 22, 26.1.2008, p. 15–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

26.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 22/15


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 29. listopadu 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen – Švédsko) – Kerstin Sundelind Lopez v. Miguel Enrique Lopez Lizazo

(Věc C-68/07) (1)

(Nařízení (ES) č. 2201/2003 - Články 3, 6 a 7 - Soudní příslušnost - Uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti - Příslušnost v rozvodových věcech - Odpůrce, který je státním příslušníkem třetího státu a má bydliště na území třetího státu - Vnitrostátní pravidlo exorbitantní příslušnosti)

(2008/C 22/29)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta domstolen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kerstin Sundelind Lopez

Žalovaný: Miguel Enrique Lopez Lizazo

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí předběžné otázce – Högsta domstolen – Výklad článků 3, 6 a 7 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (Úř. věst. L 338, s. 1) – Příslušnost v rozvodových věcech, když odpůrce nemá bydliště na území členského státu ani není občanem členského státu

Výrok

Články 6 a 7 nařízení Rady (ES) ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, které bylo pozměněno nařízením Rady (ES) č. 2116/2004 ze dne 2. prosince 2004 s ohledem na smlouvy se Svatým stolcem, musí být vykládány v tom smyslu, že v rámci rozvodového řízení, pokud odpůrce nemá ani obvyklé bydliště v některém členském státě, ani není státním příslušníkem některého členského státu, nemohou soudy členského státu zakládat svou příslušnost k rozhodnutí o tomto návrhu na svém vnitrostátním právu, pokud jsou podle článku 3 uvedeného nařízení příslušné soudy jiného členského státu.


(1)  Úř. věst. C 82, 14.4.2007.


Top