52008PC0761

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.11.2008

KOM(2008) 761 v konečném znění

2008/0225 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

(Kodifikované znění)(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. V souvislosti s konceptem „Evropa občanů“ přikládá Komise značnou důležitost zjednodušení a přehlednějšímu uspořádání práva Společenství, aby se stalo srozumitelnějším a přístupnějším pro řadového občana, který pak může lépe uplatňovat jednotlivá práva, které mu přiznává.

Tohoto cíle nelze dosáhnout, dokud zůstanou jednotlivá ustanovení, která byla často několikrát podstatným způsobem změněna, roztroušena jak v původním předpisu, tak v pozdějších novelách. Je nutno proto vynaložit notné úsilí při vyhledávání a porovnávání jednotlivých předpisů, aby bylo lze nalézt právě platná ustanovení.

Z tohoto důvodu je rovněž kodifikace často měněné právní úpravy nutná pro zachování její srozumitelnosti a průhlednosti.

2. Komise proto svým rozhodnutím ze dne 1. dubna 1987[1] uložila svým útvarům, aby přistoupily ke kodifikaci jakéhokoli právního aktu nejpozději po jeho desáté změně, přičemž zdůraznila, že se jedná o minimální pravidlo a jednotlivé útvary by se měly v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti předpisů Společenství snažit kodifikovat akty, za něž nesou odpovědnost, i v kratších intervalech.

3. Závěry předsednictví Evropské rady z Edinburku (prosinec 1992) toto potvrdily[2] a zdůraznily význam kodifikace , neboť skýtá právní jistotu ohledně otázky, která právní norma se v určitém okamžiku použije na daný právní vztah.

Kodifikace musí proběhnout v plném souladu s obvyklým legislativním postupem Společenství.

S ohledem na skutečnost, že v aktech podrobených kodifikaci nemohou být prováděny žádné podstatné změny, se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly prostřednictvím interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 na zkráceném postupu pro rychlé přijímání kodifikovaných aktů.

4. Účelem tohoto návrhu je provedení kodifikace nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[3]. Nařízení nahradí různé akty, které jsou do něj začleněny[4]; zcela zachovává jejich obsah, a omezuje se tak pouze na jejich spojení a zapracování pouze takových formálních změn , které vyžaduje samotná kodifikace.

5. Tento kodifikační návrh byl vypracován na základě předchozího konsolidovaného znění nařízení (ES) č. 539/2001 a jeho následných změn vyhotoveného ve všech úředních jazycích Úřadem pro úřední tisky Evropských společenství pomocí systému na zpracování dat . V případech, že bylo změněno číslování článků, je vztah mezi dřívějším a novým číslováním představen ve srovnávací tabulce uvedené v příloze IV kodifikovaného nařízení.

ê 539/2001

2008/0225 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 bod 2) písm. b) bod i) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[5],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[6],

vzhledem k těmto důvodům:

ê

(1) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni[7] bylo několikrát podstatně změněno[8]. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

ê 2414/2001 čl. 1 bod 1 (přizpůsobený)

(2) Toto nařízení Ö by mělo zajistit Õ plnou harmonizaci, pokud jde o třetí země, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států podléhají vízové povinnosti, a třetí země, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

ê 539/2001 bod odůvodnění 5 první věta

(3) Určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, a těch, které jsou od ní osvobozeny, se řídí uváženým, pro každý případ zvlášť provedeným vyhodnocením rozmanitých kritérií, která souvisejí mimo jiné s nedovoleným přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a s vnějšími vztahy Evropské unie s třetími zeměmi, přičemž je také brán zřetel na důsledky regionální spojitosti a vzájemnosti.

ê 539/2001 bod odůvodnění 6 (přizpůsobený)

(4) Protože dohoda o Evropském hospodářském prostoru zajišťuje volný pohyb státních příslušníků Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Ö neměly by být Õ tyto země zahrnuty do seznamu Ö třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti Õ.

ê 453/2001 bod odůvodnění 3 (přizpůsobený)

(5) Vzhledem k tomu, že Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob umožňuje státním příslušníkům Švýcarska a členských států volný pohyb bez víz, nemělo by Švýcarsko být Ö zahrnuto do seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti Õ.

ê 539/2001 bod odůvodnění 8 (přizpůsobený)

(6) Ve zvláštních případech, kdy je odůvodněn zvláštní vízový režim, Ö by měly být Õ členské státy Ö schopny Õ osvobodit určité skupiny osob od vízové povinnosti nebo jim tuto povinnost uložit v souladu s mezinárodním veřejným právem nebo obyčejem.

ê 539/2001 bod odůvodnění 7 (přizpůsobený)

(7) Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z mezinárodních dohod podepsaných členskými státy, a zejména Evropské dohody o zrušení vízové povinnosti pro uprchlíky, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, měla by se rozhodnutí o vízové povinnosti nebo osvobození od vízové povinnosti, pokud jde o osoby bez státní příslušnosti a osoby s přiznaným postavením uprchlíka, řídit podle třetí země, ve které tyto osoby mají pobyt a která vydala jejich cestovní doklady. Nicméně vzhledem k rozdílům ve vnitrostátních předpisech vztahujících se na osoby bez státní příslušnosti a osoby s přiznaným postavením uprchlíka Ö by měly být Õ členské státy Ö schopny Õ rozhodnout, zda Ö by Õ tyto skupiny osob Ö měly být osvobozeny od Õ vízové povinnosti, pokud třetí země, ve které tyto osoby mají pobyt a která vydala jejich cestovní doklady, je třetí zemí, jejíž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni.

ê 1932/2006 bod odůvodnění 7 (přizpůsobený)

(8) Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva[9], Ö by mělo být stanoveno Õ osvobození od vízové povinnosti pro držitele povolení pro malý pohraniční styk.

ê 1932/2006 bod odůvodnění 5 (přizpůsobený)

(9) Členské státy Ö by měly být schopny Õ stanovit některá osvobození od vízové povinnosti pro držitele určitých pasů jiných než běžných cestovních pasů.

ê 1932/2006 bod odůvodnění 6 (přizpůsobený)

(10) Členské státy Ö by měly být schopny vyjmout Õ z vízové povinnosti osoby s přiznaným postavením uprchlíka a všechny osoby bez státní příslušnosti bez ohledu na to, zda se na tyto osoby vztahuje Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti ze dne 28. září 1954, jakož i žáky účastnící se školního zájezdu, pokud osoby Ö v Õ těchto kategoriích mají bydliště v některé ze třetích zemí, Ö jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí tři měsíce Õ, jak je uvedeno v tomto nařízení.

(11) Ö Obecné Õ osvobození od vízové povinnosti, pro osoby Ö v Õ těchto kategoriích, které mají bydliště v členském státě, který není nebo dosud není součástí schengenského území, by mělo být Ö také stanoveno Õ v souvislosti s jejich vstupem nebo opětovným vstupem na území jakéhokoliv jiného členského státu, pro který je závazné schengenské acquis .

ê 1932/2006 bod odůvodnění 8 (přizpůsobený)

(12) Úprava osvobození od vízové povinnosti by měla plně odrážet skutečnou praxi. Některé členské státy od vízové povinnosti osvobozují státní příslušníky třetích zemí Ö zahrnutých do seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum Õ, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a kteří cestují v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) nebo programu Partnerství pro mír. Tyto výjimky se opírají se o mezinárodní závazky, které nespadají do práva Společenství, avšak měly by být z důvodů právní jistoty uvedeny Ö v tomto Õ nařízení.

ê 539/2001 bod odůvodnění 9 (přizpůsobený)

(13) Aby bylo zajištěno, že systém je spravován otevřeně a že dotyčné osoby jsou informovány, měly by členské státy sdělit Ö Komisi a Õ ostatním členským státům opatření, která byla přijata na základě tohoto nařízení. Ze stejných důvodů by tyto údaje měly být také zveřejněny v Úředním věstníku Evropské Unie .

ê 539/2001 bod odůvodnění 5 druhá věta (přizpůsobený)

(14) Pro případ, že se některá z třetích zemí uvedených v Ö seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti Õ rozhodne zavést pro příslušníky jednoho nebo více členských států vízovou povinnost, by měl být stanoven mechanismus Společenství, který by umožnil uplatnit zásadu vzájemnosti.

ê 851/2005 bod odůvodnění 2 (přizpůsobený)

(15) S ohledem na závažnost situací, ve kterých se neuplatňuje zásada vzájemnosti, je nezbytné, aby je dotyčný členský stát nebo státy povinně oznamovaly. Aby se zajistilo, že daná třetí země znovu zavede bezvízový styk pro státní příslušníky dotyčných členských států, měl by se stanovit mechanismus, jenž Ö kombinuje Õ opatření na různých úrovních a různé intenzity, která mohou být rychle zavedena. Komise by proto měla bez prodlení podniknout kroky vůči této třetí zemi, podat zprávu Radě a měla by být schopná v jakémkoli okamžiku navrhnout Radě přijetí Ö dočasného opatření na Õ obnovení vízové povinnosti pro státní příslušníky dané třetí země. Použití takového Ö dočasného opatření Õ by nemělo vyloučit převedení dané třetí země do Ö seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, který je stanoven v příloze IÕ tohoto nařízení. Měla by se také stanovit časová souvislost mezi vstupem dočasného opatření v platnost a jakýmkoli návrhem na převedení této Ö třetí Õ země do Ö seznamu v uvedené Õ příloze.

ê 539/2001 bod odůvodnění 10 (přizpůsobený)

(16) Podmínkami pro vstup na území členských států nebo pro udělení víza Ö by neměla být Õ dotčena pravidla, kterými se v současné době řídí uznávání platnosti cestovních dokladů.

ê 539/2001 body odůvodnění 2 a 3 (přizpůsobený)

(17) Toto nařízení navazuje na schengenské acquis v souladu s protokolem, který jej začleňuje do rámce Evropské unie (dále jen „schengenský protokol“). Ö Nemělo by ovlivňovat Õ závazky členských států vyplývající z acquis , jak je vymezeno v příloze A rozhodnutí Rady 1999/435/ES ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis , v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii[10]. Toto nařízení rozvíjí tyto předpisy, ohledně kterých byla schválena bližší spolupráce podle schengenského protokolu.

ê 851/2005 bod odůvodnění 7

(18) Pokud jde o Island a Norsko, představuje toto nařízení rozvoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [11], který spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody[12].

ê 1932/2006 bod odůvodnění 12

(19) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství[13].

ê 2414/2001 bod odůvodnění 4 (přizpůsobený)

(20) Podle článku 1 protokolu o postavení Spojeného království a Irska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Irsko a Spojené království neúčastní přijetí tohoto nařízení. Proto, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, Ö by Õ se toto nařízení Ö nemělo vztahovat Õ na Irsko ani na Spojené království,

ê 539/2001

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se „vízem“ rozumí oprávnění udělené členským státem nebo rozhodnutí přijaté členským státem, jež je vyžadováno pro vstup na jeho území za účelem

a) zamýšleného pobytu v tomto členském státě nebo ve více členských státech, jehož celková délka nepřekročí tři měsíce;

b) průjezdu přes území tohoto členského státu nebo více členských států, kromě tranzitu na letišti.

Článek 2

1. Státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum.

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 1 písm. a)

2. Aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, musí mít osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti při překračování vnějších hranic členských států vízum, pokud třetí země, ve které mají bydliště a která jim jejich cestovní doklad vydala, patří mezi země uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení.

ê 539/2001

è1 2414/2001 čl. 1 bod 2

Článek 3

è1 Státní příslušníci třetích zemí uvedených v seznamu v příloze II jsou osvobozeni od vízové povinnosti stanovené v čl. 2 odst. 1 pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí tři měsíce. ç

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 1 písm. b) (přizpůsobený)

Od vízové povinnosti jsou dále osvobozeni:

a) státní příslušníci třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I tohoto nařízení, kteří jsou držiteli povolení pro malý pohraniční styk vydaného členskými státy na základě nařízení (ES) č. 1931/2006, vykonávají-li držitelé toto právo v rámci režimu malého pohraničního styku,

b) žáci, kteří jsou státními příslušníky třetí země uvedené na seznamu v příloze I tohoto nařízení, mají bydliště v některém z členských států uplatňujících rozhodnutí Rady 4/795/SVV[14] a cestují v rámci školního zájezdu jako členové skupiny žáků v doprovodu učitele dotyčné školy,

c) osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země, mají bydliště v některém členském státě a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného tímto členským státem.

ê 539/2001 (přizpůsobený)

Článek 4

Státní příslušníci nových třetích zemí, které dříve byly částí zemí Ö uvedených Õ na seznamech v přílohách I a II, samostatně podléhají článkům 2 a 3, dokud Rada nerozhodne jinak postupem stanoveným v odpovídajících ustanoveních Smlouvy.

Článek 5

1. Členský stát může stanovit výjimky z vízové povinnosti Ö uvedené Õ v článku. 2 nebo z osvobození od vízové povinnosti Ö uvedeného Õ v článku. 3, pokud jde o:

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 3 písm. a)

a) držitele diplomatických pasů, služebních nebo úředních pasů anebo zvláštních pasů jedním z postupů stanovených v čl. 1 odst. 1 a v čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 789/2001[15];

ê 539/2001

b) civilní vzdušnou a námořní posádku;

c) leteckou posádku a obsluhu nouzových nebo záchranných letů a jiné pomocné síly v případe katastrofy nebo nehody;

d) civilní posádku lodí plavících se v mezinárodních vodách;

e) držitele propustky vydané pro své úředníky některou z mezinárodních mezivládních organizací.

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 3 písm. b)

2. Členský stát může od vízové povinnosti osvobodit:

a) žáky, kteří mají státní příslušnost třetí země uvedené v příloze I, mají bydliště ve třetí zemi uvedené v příloze II nebo ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku a cestují v rámci školního zájezdu jako členové skupiny žáků v doprovodu učitele dotyčné školy;

b) osoby s přiznaným postavením uprchlíka a osoby bez státní příslušnosti, pokud třetí země, ve kterých mají bydliště a které jim vydaly jejich cestovní doklady, patří mezi třetí země uvedené v příloze II;

c) příslušníky ozbrojených sil, kteří cestují v rámci NATO nebo programu Partnerství pro mír, a držitele dokladů o totožnosti a cestovního příkazu, jež jsou stanoveny Úmluvou mezi účastníky Organizace Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil ze dne 19. června 1951.

ê 539/2001

3. Členský stát může učinit výjimky z osvobození od vízové povinnosti stanoveného v článku. 3, pokud jde o osoby, které vykonávají během svého pobytu výdělečnou činnost.

ê 539/2001 (přizpůsobený)

Článek 6

1. Členské státy Ö sdělí Õ Komisi a ostatním členským státům opatření, která Ö přijmou Õ na základě článku 5 Ö do pěti pracovních dnů od přijetí těchto opatření Õ.

ê 539/2001

2. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie pro informaci opatření sdělená na základě odstavce 1.

ê 851/2005 čl. 1 odst. 1 (přizpůsobený)

Článek 7

1. Pokud třetí země uvedená na seznamu v příloze II zavede vízovou povinnost pro státní příslušníky členského státu, použijí se ustanovení Ö uvedená ve druhém až pátém pododstavci tohoto odstavce a v odstavcích 2 až 5 Õ.

Do 90 dnů od zavedení vízové povinnosti nebo oznámení o jejím zavedení dotyčný členský stát tuto skutečnost písemně oznámí Radě a Komisi; oznámení bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie řady C. V oznámení se upřesní datum provedení opatření a druh dotyčných cestovních dokladů a víz.

Pokud třetí země rozhodne o zrušení vízové povinnosti před uplynutím této lhůty, oznámení se stane bezpředmětným.

Komise neprodleně po Ö dni Õ zveřejnění uvedeného oznámení a po konzultaci s dotyčným členským státem podnikne kroky u orgánů třetí země s cílem obnovit bezvízový styk.

Do 90 dnů po zveřejnění uvedeného oznámení a po konzultaci s dotyčným členským státem podá Komise zprávu Radě. Ke zprávě může být připojen návrh stanovující dočasné obnovení vízové povinnosti pro státní příslušníky dané třetí země. Komise může tento návrh předložit také po projednání své zprávy v Radě. Rada rozhodne o tomto návrhu do tří měsíců kvalifikovanou většinou.

2. Pokud to Komise pokládá za nutné, může předložit návrh na dočasné obnovení vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země uvedené v Ö odst. 1 pátém pododstavci Õ bez předcházející zprávy. U tohoto návrhu se použije postup stanovený v uvedeném podostavci. Dotyčný členský stát může uvést, zda si přeje, aby Komise upustila od dočasného obnovení takové vízové povinnosti bez předcházející zprávy.

3. Postupem podle Ö odst. 1 pátého pododstavce Õ a Ö odstavce 2 není dotčeno Õ právo Komise předložit návrh změny tohoto nařízení za účelem převedení dotyčné třetí země do Ö seznamu v Õ příloze I.

Pokud se rozhodlo o dočasném opatření podle Ö odst. 1 pátého pododstavce a odstavce 2 Õ, předloží Komise návrh změny tohoto nařízení nejpozději devět měsíců po vstupu dočasného opatření v platnost.

Takový návrh musí také obsahovat ustanovení o zrušení dočasných opatření, která byla případně zavedena v souladu s postupy podle Ö odst. 1 pátého pododstavce a odstavce 2 Õ. Komise mezitím pokračuje ve svém úsilí přimět orgány dané třetí země, aby znovu zavedly bezvízový styk pro státní příslušníky dotyčného členského státu.

4. Jestliže třetí země Ö uvedená v příloze II a požadující víza pro státní příslušníky členského státu Õ zruší vízovou povinnost, členský stát to neprodleně oznámí Radě a Komisi.

Oznámení bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie řady C. Platnost jakéhokoli dočasného opatření zavedeného podle Ö odstavce 2 Õ bude ukončena sedm dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie . Pokud daná třetí země zavedla vízovou povinnost pro státní příslušníky dvou nebo více členských států, platnost dočasných opatření Ö je Õ ukončena až po zveřejnění posledního oznámení.

ê 851/2005 čl. 1 odst. 2

5. Pokud kterákoli třetí země uvedená na seznamu v příloze II nebude nadále uplatňovat vůči kterémukoli členskému státu zásadu vzájemnosti, pokud jde o osvobození od vízové povinnosti, Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o takovémto neuplatňování vzájemnosti do 1. července každého sudého roku a v případě potřeby předloží vhodné návrhy k řešení této situace.

ê 539/2001

Článek 8

Tímto nařízením není dotčena pravomoc členských států v oblasti uznávání států a územních jednotek a cestovních pasů, cestovních dokladů a dokladů totožnosti vydávaných jejich orgány.

ê 1932/2006 čl. 2 druhý pododstavec (přizpůsobený)

Článek 9

Členské státy budou uplatňovat osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky zemí Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Mauricius, Svatý Kryštof a Nevis a Seychely ode dne, kdy vstoupí v platnost dohoda o osvobození od vízové povinnosti, kterou Společenství uzavře s dotyčnou třetí zemí.

ê

Článek 10

Nařízení (ES) č. 539/2001 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

ê 2414/2001 čl. 1 bod 3

Článek 11

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

ê 539/2001 (přizpůsobený)

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne […]

Za Radu

předseda / předsedkyně

[…]

ê 539/2001 (přizpůsobený)

PŘÍLOHA I

Ö Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum Õ

1) STÁTY

Afghánistán

Albánie

Alžírsko

Angola

Arménie

Ázerbájdžán

Bahrajn

Bangladéš

Belize

Bělorusko

Benin

Bhútán

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 4 písm. a) bod i)

Bolívie

ê 539/2001

Bosna a Hercegovina

Botswana

Burkina Faso

Burundi

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

Čad

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 4 písm. a) bod iv)

Černá Hora

ê 539/2001

Čína

Dominika

Dominikánská republika

Džibutsko

Egypt

ê 453/2003 čl. 1 bod 1 písm. b)

Ekvádor

ê 539/2001 (přizpůsobený)

Eritrea

Etiopie

Fidži

Filipíny

Gabon

Gambie

Ghana

Grenada

Gruzie

Guayana

Guinea

Guinea-Bissau

Haiti

Indie

Indonésie

Irák

Írán

Jamajka

Jemen

Jižní Afrika

Jordánsko

Kambodža

Kamerun

Kapverdy

Katar

Kazachstán

Keňa

Kiribati

Kolumbie

Komory

Kongo

Konžská demokratická republika

Kuba

Kuvajt

Kyrgyzstán

Laos

Lesotho

Libanon

Libérie

Libye

Madagaskar

Malawi

Maledivy

Mali

Maroko

Marshallovy ostrovy

Mauretánie

Mikronésie

Ö Moldavská republika Õ

Mongolsko

Mosambik

Myanmar

Namibie

Nauru

Nepál

Niger

Nigérie

Omán

Pákistán

Palau

Papua-Nová Guinea

Peru

Pobřeží slonoviny

Rovníková Guinea

Rusko

Rwanda

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 4 písm. a) bod v)

Samoa

ê 539/2001

Saúdská Arábie

Senegal

Severní Korea

Severní Mariany

Sierra Leone

Somálsko

Spojené arabské emiráty

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 4 písm. a) bod iv)

Srbsko

ê 539/2001

Srí Lanka

Středoafrická republika

Súdán

Surinam

Svatá Lucie

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svazijsko

Sýrie

Šalamounovy ostrovy

Tádžikistán

Tanzanie

Thajsko

Togo

Tonga

Trinidad a Tobago

Tunisko

Turecko

Turkmenistán

Tuvalu

Uganda

Ukrajina

Uzbekistán

Vanuatu

Vietnam

ê 453/2003 čl. 1 bod 1 písm. a)

Východní Timor

ê 539/2001

Zambie

Zimbabwe

2) ÚZEMNÍ A SAMOSPRÁVNÉ JEDNOTKY, KTERÉ NEJSOU UZNÁVÁNY JAKO STÁT NEJMÉNĚ JEDNÍM Z ČLENSKÝCH STÁTŮ

Palestinská samospráva

Tchaj-wan

ê 1932/2006 čl. 1 bod 4 písm. b)

3) BRITŠTÍ OBČANÉ, KTEŘÍ NEJSOU STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA VE SMYSLU PRÁVA SPOLEČENSTVÍ:

Občané britských zámořských území (British Overseas Territories Citizens), kteří nemají právo na pobyt ve Spojeném království

Britští občané v zámoří (British Overseas Citizens)

Poddaní britské koruny (British Subjects), kteří nemají právo na pobyt ve Spojeném království

Osoby pod britskou ochranou (British Protected Persons)

______________

ê 539/2001 (přizpůsobený)

PŘÍLOHA II

Ö Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí tři měsíce Õ

1) STÁTY

Andorra

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. a) body ii) a iii) (přizpůsobený)

Antigua a Barbuda Ö [16] Õ

ê 539/2001

Argentina

Austrálie

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. a) body ii) a iii) (přizpůsobený)

Bahamy[17]

Barbados[18]

ê 539/2001

Brazílie

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. a) bod iv)

Brunej Darussalam

ê 539/2001

Guatemala

Honduras

Chile

Chorvatsko

Izrael

Japonsko

Jižní Korea

Kanada

Kostarika

Malajsie

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. a) body ii) a iii)

Mauricius[19]

ê 539/2001

Mexiko

Monako

Nikaragua

Nový Zéland

Panama

Paraguay

Salvador

San Marino

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. a) body ii) a iii)

Seychely[20]

ê 539/2001

Singapur

Spojené státy americké

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. a) body ii) a iii)

Svatý Kryštof a Nevis[21]

ê 539/2001 (přizpůsobený)

Uruguay

Vatikán

Venezuela

2) ZVLÁŠTNÍ SPRÁVNÍ JEDNOTKY ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

ZSJ Hongkong Ö [22] Õ

ZSJ Ö Macau Õ[23]

ê 1932/2006 čl. 1 odst. 5 písm. b)

3) BRITŠTÍ OBČANÉ, KTEŘÍ NEJSOU STÁTNÍMI PŘÍSLUŠNÍKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA VE SMYSLU PRÁVA SPOLEČENSTVÍ:

Britští státní příslušníci v zámoří (British Nationals (Overseas))

_________________

é

PŘÍLOHA III

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1) |

Nařízení Rady (ES) č. 2414/2001 (Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 1) |

Nařízení Rady (ES) č. 453/2003 (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 10) |

Akt o přistoupení z roku 2003 příloha II bod 18B (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 718) |

Nařízení Rady (ES) č. 851/2005 (Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3) |

Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1) | Pouze čl. 1 bod 1 jedenáctá odrážka pokud jde o nařízení (ES) č. 539/2001 a bod 11(B)(3) přílohy |

Nařízení Rady (ES) č. 1932/2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23) |

_____________

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 539/2001 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 2 odst. 2 |

Čl. 1 odst. 2 první pododstavec | Čl. 3 odst. 1 |

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec návětí | Čl. 3 odst. 2 návětí |

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka | Čl. 3 odst. 2 písm. a) |

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec druhá odrážka | Čl. 3 odst. 2 písm. b) |

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec třetí odrážka | Čl. 3 odst. 2 písm. c) |

Čl. 1 odst. 3 | Článek 4 |

Čl. 1 odst. 4 návětí | Čl. 7 odst. 1 první pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. a) první a druhá věta | Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. a) třetí věta | Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. b) | Čl. 7 odst. 1 čtvrtý pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. c) | Čl. 7 odst. 1 pátý pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. d) | Čl. 7 odst. 2 |

Čl. 1 odst. 4 písm. e) první věta | Čl. 7 odst. 3 první pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. e) druhá věta | Čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. e) třetí a čtvrtá věta | Čl. 7 odst. 3 třetí pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. f) první věta | Čl. 7 odst. 4 první pododstavec |

Čl. 1 odst. 4 písm. f) druhá a třetí věta | Čl. 7 odst. 4 druhý pododstavec |

Čl. 1 odst. 5 | Čl. 7 odst. 5 |

Čl. 2 návětí | Čl. 1 návětí |

Čl. 2 první odrážka | Čl. 1 písm. a) |

Čl. 2 druhá odrážka | Čl. 1 písm. b) |

Článek 4 | Článek 5 |

Článek 5 | Článek 6 |

Článek 6 | Článek 8 |

Článek 7 | - |

- | Článek 9 |

- | Článek 10 |

Článek 8 | Článek 11 |

Příloha I | Příloha I |

Příloha II | Příloha II |

- | Příloha III |

- | Příloha IV |

_____________

[1] KOM(87) 868 PV.

[2] Viz část A příloha 3 uvedených závěrů.

[3] Prováděno v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě – Kodifikace acquis communautaire , KOM(2001) 645 v konečném znění.

[4] Viz příloha III tohoto návrhu.

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[8] Viz příloha III.

[9] Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 1.

[10] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 1.

[11] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[12] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[13] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

[14] Úř. věst. L 327, 19.12.1994, s. 1.

[15] Úř. věst. L 116, 26.4.2001, s. 2.

[16] Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která bude uzavřena se Společenstvím.

[17] Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která bude uzavřena se Společenstvím.

[18] Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která bude uzavřena se Společenstvím.

[19] Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která bude uzavřena se Společenstvím.

[20] Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která bude uzavřena se Společenstvím.

[21] Osvobození od vízové povinnosti se použije ode dne vstupu v platnost dohody o osvobození od vízové povinnosti, která bude uzavřena se Společenstvím.

[22] Osvobození od vízové povinnosti platí pouze pro držitele pasu „Hong Kong Special Administrative Region“.

[23] Osvobození od vízové povinnosti platí pouze pro držitele pasu „Região Administrativa Especial de Macau“.