20.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/29

1)

Jedná se v případě zákonem stanovené možnosti občanskoprávních soudů rozhodnout ve sporu, ve kterém se rodiče přou o vycestování jejich dítěte do zahraničí a vystavení dokladu totožnosti, a použitelné hmotné právo vyžaduje, aby byla tato rodičovská práva vykonávána s ohledem na dítě, o řízení týkající se „přiznání, výkonu, převedení a úplného nebo částečného odnětí rodičovské zodpovědnosti“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 2 bodem 7 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (1) ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, na které je použitelný čl. 8 odst. 1 nařízení č. 2201/2003?

2)

Jedná se o důvody odůvodňující mezinárodní příslušnosti v občanskoprávních sporech týkajících se rodičovské zodpovědnosti, pokud rozhodnutí nahrazuje právní skutečnost, která je významná pro správní řízení týkající se dítěte a použitelné právo stanoví, že toto řízení má být vedeno v určitém členském státě Evropské unie?

3)

Je třeba mít za to, že se jedná o pokračování příslušnosti podle čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení č. 2201/2003, pokud zástupce odpůrce v řízení o kasační stížnosti nezpochybnil příslušnost soudu, ale tento zástupce nebyl zmocněn odpůrcem, nýbrž ustanoven soudem, a to vzhledem k obtížím spojeným s informováním odpůrce o tom, že se osobně či prostřednictvím zmocněného zástupce může účastnit projednávání sporu?