EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.12.2016

COM(2016) 776 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění opatření týkajících se odvětví včelařství podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty

Obsah

1.ÚVOD

2.Metodika

3.PŘEHLED EVROPSKÉHO ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ

3.1Produkce a ceny

3.2Obchod

3.3Sčítání úlů

3.4Sčítání včelařů

4.PROVÁDĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH VČELAŘSKÝCH PROGRAMŮ

4.1Právní základ

4.2Cíle a opatření

4.3Rozpočet Unie na vnitrostátní včelařské programy a míra využití

4.4Přidělení příspěvků Unie jednotlivým členským státům

4.5Vzniklé výdaje podle druhu opatření

5.HLAVNÍ ZMĚNY ZAVEDENÉ REFORMOU SZP V ROCE 2013

5.1Způsobilá opatření

5.2Metoda určování počtu úlů a přidělování prostředků z rozpočtu EU

6.ZÁVĚR

1.ÚVOD

Odvětví včelařství je ve srovnání s ostatními zemědělskými odvětvími Evropské unie (EU) malé, ale poskytuje část opylovacích služeb pro zemědělství EU.

Včelaři v EU musí čelit řadě problémů, aby udrželi svá včelstva a produkci medu. Kvůli rostoucím nákladům, silné konkurenci levného medu dováženého ze třetích zemí, ztrátám včelstev, nákazám a škůdcům napadajícím úly a zhoršujícímu se prostředí pro pastvu včel je toto odvětví pod tlakem.

V rámci společné zemědělské politiky (SZP) je k dispozici několik nástrojů na podporu odvětví včelařství a zmírňování negativních dopadů, které mohou na chované opylovače mít některé zemědělské činnosti.

EU přímo podporuje včelařství již od roku 1997 1 . Nařízení o trzích průběžně umožňovala, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní programy pro odvětví včelařství. Cílem těchto programů je zlepšit obecné podmínky pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh; týkají se nejen medu, ale též mateří kašičky, pylu, propolisu nebo včelího vosku. Tyto programy jsou spolufinancovány Evropskou unií ve výši 50 % a trvají tři roky.

V čl. 225 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty 2 , se uvádí, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě každé tři roky a poprvé do 21. prosince 2016 zprávu o provádění opatření v odvětví včelařství, jak je stanoveno v článcích 55, 56 a 57, mimo jiné i o posledním vývoji v oblasti systémů identifikace včelstev.

Tato zpráva naplňuje uvedenou povinnost, pokud jde o včelařské roky 2013, 2014 a 2015 3 . Jelikož vnitrostátní včelařské programy trvají tři roky, odpovídají tyto včelařské roky poslednímu roku předchozího tříletého včelařského programu (2011–2013) a prvním dvěma letům programu současného (2014–2016). Jedná se o šestou zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění včelařských programů 4 .

Na období 2011–2013 i 2014–2016 oznámily vnitrostátní včelařský program všechny členské státy. Z toho je patrný silný zájem členských států a potřeby tohoto odvětví.

V průběhu tří včelařských let, na něž se vztahuje tato zpráva, bylo stále platné nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) 5 ; změny týkající se odvětví včelařství zavedené reformou SZP v roce 2013 proto dosud nebyly provedeny. Přesto tato zpráva uvádí hlavní legislativní změny zavedené reformou SZP, jakož i nejnovější dostupné informace týkající se vývoje v oblasti systémů identifikace včelstev.

2.Metodika

Východiskem pro tuto zprávu jsou tyto zdroje informací:

– vnitrostátní včelařské programy oznámené členskými státy Komisi na období 2011–2013, 2014–2016 a 2017–2019. Každý vnitrostátní včelařský program musí zahrnovat studii provedenou členským státem týkající se struktury produkce a uvádění na trh ve včelařském odvětví na jeho území,

– výdaje členských států související s opatřeními přijatými v rámci jejich vnitrostátních včelařských programů oznámených Komisi 6 ,

– údaje o produkci medu a mezinárodním obchodu z databází EUROSTAT, COMEXT a FAO.

Podrobné číselné údaje a souhrnné tabulky týkající se trhu s medem a vnitrostátních včelařských programů jsou k dispozici na internetových stránkách Komise 7 .

3.PŘEHLED EVROPSKÉHO ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ

3.1Produkce a ceny

EU produkuje přibližně 250 000 tun medu ročně a je druhým největším světovým producentem medu po Číně.

EU neprodukuje dostatek medu na pokrytí své vlastní spotřeby. V roce 2015 činila míra soběstačnosti 8 přibližně 60 %.

Členské státy s největší produkcí medu (RO, ES, HU, DE, IT) se nacházejí především v jižní části Unie, kde jsou klimatické podmínky pro včelařství příznivější.

Celkově produkce medu v EU pomalu rostla, s ročními výkyvy v závislosti na klimatických podmínkách. Udržet tuto úroveň produkce však může být pro včelaře obtížnější v důsledku problémů, s nimiž se potýkají, pokud jde o zdraví včel a ubývání přírodních stanovišť následkem intenzifikace zemědělství. Podmínky produkce se zhoršují, výrobní náklady stoupají a rostoucí dovoz levnějšího medu ze třetích zemí vede ke zvýšení hospodářské soutěže.

Ceny medu se značně liší podle jakosti a prodejního místa. U smíšeného květového medu sahá rozpětí cen od 2,54 EUR/kg za nebalený smíšený květový med ve velkoobchodě v Polsku až po 15,18 EUR/kg za med prodávaný v místě výroby ve Spojeném království.

Graf 1: Produkce medu v EU v letech 2014 a 2015

Zdroj: Studie členských států oznámené v jejich vnitrostátních včelařských programech na období 2017–2019

3.2Obchod

Dovoz

EU je největším světovým dovozcem medu. Dovoz do EU každým rokem roste.

V roce 2015 se do EU dovezlo přibližně 200 000 tun medu, což představuje zhruba 75 % objemu celkové produkce EU. Polovina tohoto dovozu pocházela z Číny (přibližně 100 000 tun). Dvěma dalšími hlavními dodavateli byly Mexiko a Ukrajina. Med dovážený ze třetích zemí je mnohem levnější než med vyrobený v EU. V roce 2015 byla průměrná jednotková dovozní cena čínského medu 1,64 EUR/kg, zatímco průměrná cena nebaleného smíšeného květového medu z EU ve velkoobchodě byla 3,78 EUR/kg. V důsledku vyšších výrobních nákladů mohou producenti v EU dováženému medu jen stěží konkurovat.

Vývoz

Vývoz z EU je ve srovnání s dovozem zanedbatelný.

V roce 2015 se z EU vyvezlo přibližně 20 000 tun medu, což představuje zhruba 8 % objemu celkové produkce EU. EU vyváží hlavně na trhy s poptávkou po vysoce jakostním medu ve Švýcarsku, v Saúdské Arábii, Japonsku, USA a Kanadě. V roce 2015 byla průměrná jednotková vývozní cena 5,77 EUR/kg medu.

3.3Sčítání úlů

Podle údajů poskytnutých v rámci programů na období 2014–2016 bylo v EU přibližně 16 milionů úlů s včelstvy. Pět členských států s největším počtem úlů se nachází převážně na jihu EU: Španělsko, Francie, Řecko, Rumunsko a Itálie.

Ve srovnání s poslední zprávou Komise nemá k dispozici nové údaje o počtu úlů. Aktualizované údaje budou k dispozici až v roce 2017.

Graf 2: Vývoj počtu úlů v EU

Zdroj: Studie členských států oznámené ve vnitrostátních včelařských programech

3.4Sčítání včelařů

Podle údajů poskytnutých v rámci programů na období 2017–2019 bylo v EU přibližně 600 000 včelařů. Počet včelařů v EU klesá. Mnoho včelařů, kteří odvětví opouštějí kvůli věku, není nahrazeno včelaři novými.

Graf 3: Vývoj počtu včelařů v EU

Zdroj: Studie členských států oznámené ve vnitrostátních včelařských programech

Situace v jednotlivých členských státech se značně liší. Německo je jedním z mála členských států, kterým se podařilo pokles počtu včelařů zastavit. Německé včelařské sdružení stanovilo jako prioritu strategii pro nábor včelařů a nabízelo kurzy pro začátečníky, jejichž výsledkem je, že se počet aktivních včelařů zvýšil. Část těchto opatření byla financována z opatření „technická pomoc“ v rámci včelařských programů.

V roce 2015 chovalo 96 % evropských včelařů méně než 150 včelstev, což je hranice, pod níž se včelíny považují za „neprofesionální“; pouze 4 % včelařů v EU měla více než 150 úlů s včelstvy a mohla být klasifikována jako „profesionální“ včelaři. Některá včelařská sdružení však tuto hranici zpochybňují s tím, že za vhodnější považují počet 40 úlů.

Velká většina evropských včelařů (72 %) je členem některého včelařského sdružení.

4.PROVÁDĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH VČELAŘSKÝCH PROGRAMŮ

4.1Právní základ

V průběhu včelařských roků 2013, 2014 a 2015, na něž se vztahuje tato zpráva, bylo stále v platnosti nařízení Rady (ES) č. 1234/2007; změny týkající se odvětví včelařství zavedené reformou SZP v roce 2013 proto dosud nebyly provedeny.

Ustanoveními článků 55 až 57 nového nařízení (EU) č. 1308/2013 se nahrazují a zrušují ustanovení článků 105 až 110 nařízení (ES) č. 1234/2007. V článku 231 nařízení (EU) č. 1308/2013 se ovšem uvádí, že na všechny víceleté programy přijaté před 1. lednem 2014 se po vstupu daného nařízení v platnost i nadále vztahují příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007 až do ukončení jejich platnosti. Toto přechodné ustanovení zákonodárce zavedl proto, aby byla zajištěna kontinuita probíhajících programů. Jelikož včelařské programy na období 2011–2013 a 2014–2016 byly přijaty před 1. lednem 2014, nadále se řídily ustanoveními nařízení (ES) č. 1234/2007 a nařízení Komise (ES) č. 917/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh 9 .

4.2Cíle a opatření

Cílem programů je zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh v Unii.

Pro podporu je způsobilých šest opatření, která mohou být zahrnuta do vnitrostátních včelařských programů.

Při přípravě programů členské státy konzultují své včelařské organizace a vybírají si ze seznamu způsobilých opatření ta, která považují za nejvhodnější. Například Nizozemsko se pro včelařské roky 2014 a 2015 rozhodlo, že provede pouze jedno opatření: aplikovaný výzkum.

Šest způsobilých opatření se od poslední zprávy Komise v roce 2013 nezměnilo; jedná se o tato opatření:

Technická pomoc má zvýšit účinnost produkce a uvádění na trh zavedením lepších postupů. Patří sem pořádání základních kurzů pro nové účastníky a dalšího vzdělávání pro zkušené včelaře a osoby, které odpovídají za včelařská sdružení nebo družstva; vzdělávání se týká zejména oblastí, jako je chov včel a prevence nákaz, sklizeň a balení, skladování a přeprava medu a jeho uvádění na trh. Výukové včelíny a sítě včelařských poradců/techniků umožňují šířit praktické technické znalosti. Opatření lze rovněž použít k podpoře modernizace odvětví prostřednictvím nákupu extrakčních zařízení včelaři.

Cílem prevence varroázy je kontrola napadení včelstev tímto endemickým parazitem. Varroáza je onemocnění včel medonosných způsobované roztočem Varroa, který oslabuje imunitní systém včel a zvyšuje sekundární virové infekce včel. Kontrola varroázy se provádí především snižováním napadení parazity. Varroáza výrazně snižuje výnosy medu v EU, a pokud není léčena, vede k úbytku včelstev. Protože varroáza je v EU endemická a nelze ji úplně vymýtit, jediným způsobem, jak zabránit jejím následkům, je ošetřovat včelstva schválenými metodami a produkty. Je zapotřebí jistý finanční příspěvek, aby si producenti mohli dovolit hradit rostoucí výdaje na vhodné ošetřování včelstev v úlech (produkty, vybavení jako např. krycí síťky).

Podpora na racionalizaci sezónního přesunu včelstev je určena na pomoc při řízení pohybu včelstev v Unii a poskytování stanovišť pro včelaře během období květu. Řízení sezónního přesunu lze usnadnit opatřeními, jako je identifikace včelstev a rámků, registr sezónních přesunů včelstev, investice do materiálu usnadňujícího sezónní přesun a mapování odrůd rostlin. V několika členských státech má sezónní přesun zásadní význam pro uspokojení nutričních potřeb včel a zajištění opylování rostlin.

Podpůrná opatření na provádění analýzy medu mají zlepšit uvádění medu na trh. Analýza medu umožní včelařům zajistit, aby med uváděný na trh splňoval fyzikálně-chemické vlastnosti stanovené ve směrnici Rady 2001/110/ES o medu 10 ; analýza botanického původu medu poskytuje včelařům přesné poznatky o sklizeném medu, které jim umožní získat za jejich produkt vyšší cenu. Finanční podpora na analýzu medu má zásadní význam pro to, aby tato služba byla dostupná velkému počtu včelařů.

Podpora na obnovu včelstev umožňuje částečně odškodnit včelaře za ztráty včel, a tím se vyhnout snížení produkce; může zahrnovat činnosti v oblasti financování na podporu chovu včelích matek nebo nákupu včelstev.

Možnost zahrnout podle nařízení do včelařských programů specializované projekty aplikovaného výzkumu s cílem zlepšit jakost medu a šířit výsledky těchto projektů může přispět k lepším znalostem producentů o specifických včelařských postupech.

4.3Rozpočet Unie na vnitrostátní včelařské programy a míra využití

Finanční prostředky Unie určené pro odvětví včelařství jsou poměrně nízké, ale každé tři roky se zvyšují, aby byly zohledněny rostoucí potřeby odvětví, značné využití programů a postupné rozšiřování Unie. Pro včelařské programy na období 2017–2019 budou finanční prostředky Unie, které jsou k dispozici, navýšeny na 36 milionů EUR na včelařský rok.

Tabulka 1: Finanční prostředky Unie, které byly k dispozici pro vnitrostátní včelařské programy

Na období 2011–2013 i 2014–2016 oznámily vnitrostátní včelařský program všechny členské státy 11 .

Příspěvek Unie na včelařské programy odpovídá 50 % výdajů hrazených členskými státy. Konkrétně to znamená, že na včelařský rok 2013 bylo pro odvětví včelařství k dispozici celkem 64 milionů EUR: 32 milionů EUR z rozpočtu EU a 32 milionů EUR ze státních rozpočtů členských států. Na včelařské roky 2014 a 2015 bylo k dispozici celkem 66,2 milionu EUR ročně: 33,1 milionu EUR z rozpočtu EU a 33,1 milionu EUR ze státních rozpočtů členských států.

Stejně jako v předchozích letech využily členské státy na tyto programy téměř všechny finanční prostředky Unie, které byly k dispozici. Průměrná míra využití v EU je vynikající: za včelařské roky 2013, 2014 a 2015 činila 91 %, 92 % a 93 % .

4.4Přidělení příspěvků Unie jednotlivým členským státům

Hlavním kritériem pro přidělení příspěvků Unie jednotlivým členským státům je počet úlů s včelstvy na jejich území.

Na základě prognóz výdajů členských států, které oznámily ve svých programech, se finanční prostředky Unie rozdělují podle podílu každého členského státu na celkovém počtu včelstev v Unii.

Členské státy sdělují počet úlů nacházejících se na jejich území v době předložení včelařských programů Komisi. Počet a rozmístění úlů v jednotlivých členských státech a v Unii se zveřejňuje v prováděcím nařízení Komise, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 917/2004 12 .

Počet úlů v jednotlivých členských státech, vypočtený jako procentní podíl z celkového počtu úlů v EU, určuje teoretický maximální procentní podíl rozpočtu, který je každý členský stát oprávněn obdržet. V případě, že členský stát předpokládá nižší výdaje, než je maximální rozpočet, na který má nárok, jsou částky, o něž tento členský stát nepožádal, přerozděleny mezi státy ostatní.

Členské státy, které mají největší počet úlů, tedy získají největší podíl prostředků Unie. Pro včelařské roky 2013, 2014 a 2015 byla přidělena největší část finančních prostředků Unie Španělsku, které je členským státem s největším počtem úlů v Unii. Pěti členským státům s největším počtem úlů (Španělsko, Francie, Řecko, Rumunsko a Itálie) byla přidělena zhruba polovina celkových finančních prostředků EU na včelařské roky 2013, 2014 a 2015.

Graf 4: Přidělení příspěvků Unie jednotlivým členským státům na včelařský rok 2015

4.5Vzniklé výdaje podle druhu opatření

Na konci každého včelařského roku členské státy v souladu s článkem 6 nařízení Komise (ES) č. 917/2004 oznámí Komisi své výdaje podle druhu opatření.

Rozdělení výdajů podle druhu opatření na včelařské roky 2013, 2014 a 2015 se v porovnání s poslední zprávou Komise v podstatě nezměnilo.

Dvěma nejvyužívanějšími opatřeními byly boj proti varroáze a technická pomoc včelařům a organizacím včelařů (každé z nich představovalo zhruba 29 % celkových výdajů). To odráží potřeby odvětví nadále investovat do vybavení pro chov včel, stále aktualizovat včelařské postupy za účelem boje proti nákazám a škůdcům napadajícím úly a vzdělávat nové včelaře.

Racionalizace sezónního přesunu včelstev představovala přibližně 19 % celkových výdajů a byla třetím nejčastějším opatřením. V několika členských státech je sezónní přesun zásadním včelařským postupem, který je nezbytný pro uspokojení nutričních potřeb včel během celé včelařské sezóny a pro zajištění opylovacích služeb.

Obnova včelstev coby čtvrté opatření představovala zhruba 15 % celkových výdajů, pátý byl aplikovaný výzkum (přibližně 5 % celkových výdajů) a šestá analýza medu (přibližně 3 % celkových výdajů).

Graf 5: Vzniklé výdaje podle druhu opatření na včelařský rok 2015

5.HLAVNÍ ZMĚNY ZAVEDENÉ REFORMOU SZP V ROCE 2013

Reforma SZP v roce 2013 zavedla významné změny, pokud jde o včelařské programy. Tyto změny se odrážejí v článcích 55 až 57 týkajících se podpory v odvětví včelařství v nařízení (EU) č. 1308/2013, které nahrazují články 105 až 110 o včelařství v nařízení (ES) č. 1234/2007. Nařízení (EU) č. 1308/2013 je v oblasti včelařství doplněno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 13 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1368 14 stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu v odvětví včelařství.

Hlavními cíli reformy SZP pro odvětví včelařství bylo:

– přizpůsobit způsobilá opatření potřebám odvětví,

– zajistit spolehlivější přidělování rozpočtu EU tím, že se zlepší metody používané členskými státy k určení počtu úlů na jejich území.

5.1Způsobilá opatření

Ustanovením čl. 55 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění seznam způsobilých opatření v odvětví včelařství; rozšiřuje se oblast působnosti několika opatření a doplňují se dvě opatření nová.

V rámci reformované SZP je nyní v odvětví včelařství osm způsobilých opatření:

a) technická pomoc včelařům a organizacím včelařů;

b) boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze: rozsah tohoto opatření byl rozšířen, aby se zohlednily potřeby odvětví, pokud jde o boj proti postupu napadení sršněm mandarínským (Vespa velutina) 15 , lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) 16 , ale také nákazami jinými než varroáza, jako je nosemóza nebo mor včelího plodu;

c) racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, s cílem pomoci včelařům s uváděním jejich produktů na trh a se zvýšením hodnoty těchto produktů: rozsah tohoto opatření byl rozšířen na analýzu dalších včelařských produktů 17 , jako je mateří kašička, pyl, propolis nebo včelí vosk. To je důležité pro podporu rozvoje kvalitních včelařských produktů a přináší to další zdroj příjmů pro včelaře;

e) opatření na podporu obnovy včelstev v Unii;

f) spolupráce se subjekty specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů;

g) sledování trhu: jedná se o nové opatření, které by se mohlo uplatnit například pro sledování produkce a cen medu a včelařských výrobků;

h) zlepšení jakosti produktů s cílem využití potenciálu produktů na trhu: jedná se o nové opatření, které by se mohlo uplatnit například pro využití potenciálu mateří kašičky nebo pylu.

5.2Metoda určování počtu úlů a přidělování prostředků z rozpočtu EU

Jak již bylo uvedeno dříve, hlavním kritériem pro přidělení příspěvků Unie jednotlivým členským státům je počet úlů s včelstvy na jejich území.

Reforma SZP v roce 2013 tuto zásadu zachovala, ale pravidla pro určení počtu úlů byla harmonizována (pokud to bylo vzhledem k velkým rozdílům mezi členskými státy v odvětví včelařství možné); v souladu s článkem 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 se příspěvek Unie přiděluje v poměru k průměrnému celkovému počtu úlů během dvou kalendářních let bezprostředně předcházejících oznámení včelařských programů Komisi.

Pro programy do období 2014–2016 měly členské státy pouze povinnost oznámit Komisi počet úlů na svém území jednou za tři roky při předkládání svých vnitrostátních včelařských programů. Ve způsobu, jakým členské státy shromažďovaly informace o počtu úlů, byly značné rozdíly, zejména pokud jde o zohledňované druhy úlů, období a roky, kdy byly údaje shromážděny, a také metodu používanou pro stanovení jejich počtu. Tuto situaci bylo třeba řešit, aby se zajistilo spravedlivější rozdělování finančních prostředků Unie.

Články 1, 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 definují pojem „úl“, vyžadují, aby členské státy měly k dispozici spolehlivou metodu, jíž každoročně v období od 1. září do 31. prosince určí počet úlů připravených k přezimování nacházejících se na jejich území, a rovněž ukládají členským státům povinnost oznamovat počet úlů počínaje rokem 2017 každoročně.

V souladu s článkem 2 a s bodem 2 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1368 předložily členské státy ve svých vnitrostátních včelařských programech na období 2017–2019 popis metody použité k určení počtu úlů na jejich území.

Popis metod použitých v jednotlivých členských státech je k dispozici ve včelařských programech na období 2017–2019, které jsou zveřejněny na internetových stránkách Komise. Shrnutí metod je uvedeno v tabulce 2. Celkem 18 členských států bude využívat systém povinné registrace, zatímco 10 členských států bude využívat statistickou metodu pro odhad počtu úlů na základě vzorku včelařů registrovaných ve včelařských organizacích.

Obecně platí, že za nejspolehlivější metodu se považuje povinná registrace úlů, ta ale představuje větší administrativní zátěž pro včelaře i členské státy; včelaři jsou na základě vnitrostátních právních předpisů povinni svou činnost registrovat a nahlásit svůj počet úlů správnímu orgánu. Je důležité, že šest členských států s největším počtem úlů (ES, FR, EL, RO, IT, PL) si vybralo povinnou registraci úlů, kdežto členské státy, kde je odvětví včelařství méně významné, zvolily metodu statistického odhadu.

Spolehlivost statistických metod pro odhad počtu úlů závisí na kvalitě databází včelařských organizací a na reprezentativnosti vzorku včelařů vybraných pro poskytnutí informací o jejich počtu úlů.

Členské státy poprvé oznámí Komisi počty úlů podle nových metod dne 15. března 2017. V souladu s článkem 13 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1368 Komise následně na svých internetových stránkách zveřejní souhrnné údaje o počtu úlů oznámených členskými státy. Tyto údaje budou každoročně aktualizovány, což povede k lepšímu sledování počtu úlů v Unii.

Tabulka 2: Shrnutí metod použitých členskými státy k určení počtu úlů na jejich území ve vnitrostátních včelařských programech na období 2017–2019

6.ZÁVĚR

V rámci reformy SZP v roce 2013 se právní základ pro podporu evropského odvětví včelařství prostřednictvím včelařských programů jednotlivých členských států zlepšil. Způsobilá opatření byla přizpůsobena měnícím se potřebám odvětví a byly zjednodušeny metody přidělování prostředků EU členským státům na základě počtu úlů. První konkrétní účinky reformy se projeví při provádění včelařských programů na období 2017–2019, jež byly zahájeny v srpnu 2016. K této zprávě nejsou přiloženy žádné další legislativní návrhy.

Na základě skutkových zjištění této zprávy, z níž je patrné, že vnitrostátní včelařské programy jsou zavedeny ve všech členských státech a bylo využito více než 90 % dostupných finančních prostředků Unie, lze vyvodit závěr, že evropská tržní opatření pro odvětví včelařství fungují uspokojivě. Příští zpráva, která má být předložena za tři roky, umožní posoudit dopad nových ustanovení právních předpisů zavedených reformou SZP v roce 2013.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1221/97 ze dne 25. června 1997, kterým se stanoví obecná prováděcí pravidla pro opatření ke zlepšení produkce medu a jeho uvádění na trh, Úř. věst. L 173, 1.7.1997, s. 1.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(3) Včelařské roky 2013, 2014 a 2015 odpovídají těmto dvanáctiměsíčním obdobím: od 1. září 2012 do 31. srpna 2013, od 1. září 2013 do 31. srpna 2014 a od 1. září 2014 do 31. srpna 2015.

(4) Předchozí zpráva byla zveřejněna dne 16. srpna 2013, COM(2013) 593 final.

(5) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(6) Jak je členské státy oznámily Komisi podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 917/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, Úř. věst. L 163, 30.4.2004, s. 83.

(7) http://ec.europa.eu/agriculture/honey/index_cs.htm

(8) Míra soběstačnosti = poměr domácí produkce medu k celkové spotřebě= produkce EU/rok děleno (dovoz EU/rok + produkce EU/rok – vývoz EU/rok).

(9) Úř. věst. L 163, 30.4.2004, s. 83.

(10) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47.

(11) V období 2011–2013 mělo vnitrostátní včelařský program 27 členských států. Poté, co dne 1. července 2013 přistoupilo k Evropské unii Chorvatsko, mělo na období 2014–2016 vnitrostátní včelařský program 28 členských států.

(12) Pro programy na období 2014–2016 viz prováděcí nařízení Komise (EU) č. 768/2013 o změně nařízení (ES) č. 917/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, Úř. věst. L 214, 9.8.2013, s. 7.Pro programy na období 2011–2013 viz nařízení Komise (EU) č. 726/2010 ze dne 12. srpna 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 917/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, Úř. věst. L 213, 13.8.2010, s. 29.

(13) Úř. věst. L 211, 8.8.2015, s. 3.

(14) Úř. věst. L 211, 8.8.2015, s. 9.

(15) http://presse.inra.fr/en/Resources/Press-releases/rapid-expansion-of-Asian-hornet  

(16) http://ec.europa.eu/food/animals/live_animals/bees/small_hive_beetle_outbreaks/index_en.htm  

(17) Včelařské produkty, na které se vztahují včelařské programy, jsou uvedeny v části XXII přílohy I nařízení (EU) č. 1308/2013; jedná se o med, mateří kašičku, propolis a včelí vosk.