EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52009PC0366
Proposal for a Council Regulation amending Regulation (EC) No 539/2001 listing the third countries whose nationals must be in possession of visas when crossing the external borders and those whose nationals are exempt from that requirement
Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
/* KOM/2009/0366 konecném znení - CNS 2009/0104 */
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 15.7.2009 KOM(2009) 366 v konečném znění 2009/0104 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti návrhu Návrhem na tuto změnu nařízení (ES) č. 539/2001[1], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1932/2006[2], sleduje Komise tyto cíle: - přizpůsobit obě přílohy daného nařízení tak, aby plně odrážely novou situaci v zemích západního Balkánu při zohlednění politického závazku, který Evropská unie přijala, pokud jde o uvolnění vízového režimu v případě krátkodobých víz ve prospěch občanů všech zemí západního Balkánu jakožto součásti soluňské agendy, stejně jako dosažený pokrok při rozhovorech na téma uvolnění vízového režimu, které byly v roce 2008 zahájeny s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a se Srbskem; - zajistit, aby tato změna týkající se zemí západního Balkánu byla v souladu s potřebou pravidelného přezkumu nařízení (ES) č. 539/2001 a jeho stávajících příloh, v nichž se uvádí seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (příloha I), a seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (příloha II). Musí rovněž odpovídat kritériím stanoveným v pátém bodu odůvodnění, zejména pokud jde o kritéria v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a veřejného pořádku u zemí, které mají být převedeny z jedné přílohy do druhé; - převést Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Srbsko z přílohy I do přílohy II uvedeného nařízení; zapsat Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 do přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001 v části nazvané „Územní a samosprávné jednotky, které nejsou uznávány jako stát nejméně jedním z členských států“. Tím není dotčen status Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. ° Souvislosti a platné předpisy vztahující se na oblast návrhu V souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) bodem i) Smlouvy o ES přijala Rada nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum (tzv. negativní seznam), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (tzv. pozitivní seznam)[3]. Článek 61 Smlouvy o ES uvádí tyto seznamy mezi doprovodnými opatřeními, která jsou bezprostředně spjata s volným pohybem osob v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, a těch třetích zemí, které jsou od ní osvobozeny, se řídí uváženým, pro každý případ zvlášť provedeným vyhodnocením rozmanitých kritérií, která souvisejí mimo jiné s nedovoleným přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a s vnějšími vztahy Evropské unie s třetími zeměmi, přičemž je také brán zřetel na důsledky regionální spojitosti a vzájemnosti (viz pátý bod odůvodnění preambule nařízení (ES) č. 539/2001). Jelikož se tato kritéria ve vztahu k třetím zemím mohou časem vyvíjet, měl by být tento negativní i pozitivní seznam předmětem pravidelného přezkumu. V důsledku toho bylo nařízení (ES) č. 539/2001 od svého přijetí již pětkrát pozměněno[4]. Vzhledem k výše uvedenému vývoji situace týkající se některých zemí západního Balkánu je vhodné tyto seznamy znovu v souvislosti s těmito zeměmi zrevidovat. ° Politika v oblasti krátkodobých víz pro země západního Balkánu – opatření v návaznosti na soluňskou agendu Přijetím nařízení (ES) č. 2317/95[5] Rada poprvé stanovila takový negativní seznam: ten zahrnoval Albánii, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Svazovou republiku Jugoslávii (Srbsko a Černou Horu). Bosna a Hercegovina na tomto seznamu uvedena nebyla a bylo ponecháno na členských státech, aby rozhodly, zda se na státní příslušníky této země bude vztahovat vízová povinnost: vízovou povinnost zavedly všechny členské státy kromě jednoho[6]. Když Rada přijala po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost nařízení (ES) č. 539/2001, které poprvé uvádí negativní i pozitivní seznam, byly všechny země západního Balkánu kromě Chorvatska uvedeny na negativním seznamu: Albánie, Bosna a Hercegovina, Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) a Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Po vyhlášení nezávislosti Černé Hory byly jak Srbsko, tak Černá Hora zahrnuty v negativním seznamu[7]. Hlavy států a předsedové vlád znovu potvrdili důležitost dialogu na téma krátkodobých víz v závěrech summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal v Soluni dne 21. června 2003. Byla tím uznána i evropská perspektiva pro země západního Balkánu. „Soluňská agenda“ byla zejména potvrzením toho, že perspektiva uvolnění vízového režimu ve prospěch zemí západního Balkánu je cíl spjatý s pokrokem dotyčných zemí v provádění zásadních reforem v oblastech, jako jsou posílení právního státu, boj proti organizované trestné činnosti, korupci a nelegální migraci a posílení jejich správní kapacity pro kontrolu hranic a pro bezpečnost dokladů. Prvním krokem směrem k zavedení cestovního režimu bez vízové povinnosti bylo uzavření dohod o usnadnění udělování víz v roce 2007 s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem[8] (společně s readmisními dohodami). Usnadnění kontaktů mezi lidmi bylo přitom považováno za důležitou podmínku trvalého rozvoje hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých i jiných vztahů. Účelem těchto dohod bylo usnadnit udělování krátkodobých víz občanům zemí západního Balkánu, a to zejména těm, kteří cestují často do Evropské unie, a zároveň prostřednictvím readmisních dohod Společenství stanovit jasná pravidla bránící nedovolenému přistěhovalectví. Tyto dohody vstoupily v platnost dnem 1. ledna 2008. Během roku 2008 a 2009 Komise pečlivě sledovala provádění dohod o usnadnění udělování víz těmito pěti zeměmi západního Balkánu. Na základě výsledků prvního období sledování dospěla Komise k závěru, že postupy v oblasti vydávání víz se v zemích západního Balkánu zavedením tohoto nového právního nástroje zlepšily. ° Rozhovory s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem na téma uvolnění vízového režimu – výsledky procesu Zahájení rozhovorů na téma uvolnění vízového režimu V tomto dynamickém kontextu a souběžně s prováděním dohod o usnadnění udělování víz vyjádřila Evropská komise svůj záměr zahájit rozhovory o uvolnění vízového režimu s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem. V těchto souvislostech oznámila Komise ve svém sdělení o strategii rozšíření ze dne 6. listopadu 2007[9] svůj záměr postupně uvolňovat vízový režim se zeměmi západního Balkánu prostřednictvím dalších konkrétních kroků. Za tím účelem navrhla zahájení dialogu s každou z dotyčných zemí s cílem stanovit „cestovní mapu“ týkající se podmínek, které je třeba splnit. Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy uvítala ve svých závěrech ze dne 28. ledna 2008 „záměr Evropské komise zahájit v brzké době dialog o vízech se všemi zeměmi v tomto regionu [západní Balkán] a vyjádřila svou připravenost k dalšímu projednání této otázky… s cílem vymezit podrobné cestovní mapy stanovující jasné ukazatele, které mají všechny země v daném regionu splnit, aby postupně pokročily směrem k uvolnění vízového režimu. To by Radě a Komisi umožnilo podrobně sledovat pokrok v nezbytných reformách“. Při stanovování metodiky pro strukturovaný proces uvolňování vízového režimu s jasným závazkem zavést dialog zaměřený na výsledky vzala Evropská unie v úvahu evropskou perspektivu zemí západního Balkánu, politický závazek týkající se uvolnění vízového režimu v případě krátkodobých víz, uzavření readmisních dohod mezi Společenstvím a všemi pěti zeměmi a rovněž osvobození od vízové povinnosti, které dotyčné země přiznaly všem občanům EU. Ve svém sdělení ze dne 5. března 2008 o posilování evropské perspektivy pro země západního Balkánu[10] popsala Komise proces, který navrhla za účelem uvolňování vízového režimu v zemích západního Balkánu. Komise zdůraznila velkou důležitost, jakou má pro obyvatele západního Balkánu cestování do EU bez vízové povinnosti, konstatovala, že přechod k bezvízovému styku je pro všechny země uvedeného regionu součástí příprav na členství v EU, a vyzdvihla svůj záměr pečlivě sledovat provádění nezbytných reforem směřujících k dosažení tohoto cíle. Počátkem roku 2008 zahájila Komise oficiální rozhovory na téma uvolnění vízového režimu v tomto pořadí: se Srbskem (30. ledna 2008[11]), s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (20. února 2008), s Černou Horou (21. února 2008), s Albánií (3. března 2008) a s Bosnou a Hercegovinou (26. května 2009). Cestovní mapy pro každou z těchto pěti zemí byly stanoveny Komisí po dohodě s členskými státy a po konzultacích s dotyčnou zemí. Cílem cestovních map je identifikovat všechna opatření, která má každá z těchto západobalkánských zemí přijmout a provést, a stanovit jasné požadavky, jichž je třeba dosáhnout. Daný proces má dotyčným zemím pomoci splnit kritéria uvedená v pátém bodu odůvodnění preambule nařízení (ES) č. 539/2001. Konkrétně jsou cestovní mapy rozděleny do čtyř oblastí: bezpečnost dokladů, nedovolené přistěhovalectví, veřejný pořádek a bezpečnost a dále záležitosti týkající se vnějších vztahů v souvislosti s pohybem osob. Dané rozhovory a cestovní mapy jsou jednotlivým zemím „šity na míru“ tak, aby mohly své reformní úsilí správně zaměřit a splnit požadavky EU. Rychlost, jakou tyto země dospějí k uvolnění vízového režimu, závisí na pokroku, kterého dosáhnou při plnění stanovených podmínek. Hlavní fáze procesu Na základě podrobných zpráv o připravenosti poskytnutých dotyčnými pěti zeměmi předložila Komise v listopadu 2008 Radě své první předběžné hodnocení pokroku, kterého uvedených pět zemí při provádění plánů na cestě k uvolnění vízového režimu dosáhlo. Dne 25. května 2009, poté, co proběhla řada schůzek a misí odborníků v dotyčných zemích (do nichž byli aktivně zapojeni i odborníci členských států), Komise předložila Radě aktualizovanou verzi těchto hodnotících zpráv. Hodnotící zprávy byly předloženy dotyčným zemím západního Balkánu dne 11. a 12. června 2009. Aktualizovaná verze hodnotících zpráv dospěla zejména k těmto závěrům: - Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila všechny ukazatele, jež byly stanoveny v její cestovní mapě; - v případě dalších dvou zemí, Černé Hory a Srbska, bylo rovněž dosaženo významného pokroku a nesplněno zůstává jen malé množství ukazatelů; - u zbývajících dvou zemí, Albánie a Bosny a Hercegoviny, zůstává stále nesplněna řada ukazatelů, navzdory významnému pokroku. Po diskusi nad hodnotícími zprávami v příslušných pracovních skupinách Rady dospěla Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy dne 15. června 2009 k těmto závěrům: „Rada znovu připomíná podporu, kterou věnuje dialogu o vízové liberalizaci s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem založenému na cestovních mapách obsahujících jasná a realistická kritéria a na individuálním hodnocení jednotlivých zemí. Rada připomíná, že dotyčné země by se měly i nadále soustředit na splnění všech těchto kritérií. V této souvislosti Rada vítá aktualizované hodnotící zprávy Evropské komise týkající se pokroku v jednáních s těmito zeměmi o vízové liberalizaci. Tyto zprávy odrážejí zřetelný pokrok, kterého tyto země dosáhly při naplňování kritérií stanovených v cestovních mapách týkajících se vízové liberalizace. Rada v této souvislosti vybízí Evropskou komisi, aby v co nejkratší možné době předložila legislativní návrh změny nařízení (ES) č. 539/2001, tak, jak se vztahuje na členské státy, s cílem dosáhnout nejlépe do konce roku 2009 bezvízového režimu s těmi zeměmi, které splní všechna příslušná kritéria. Rada si je vědoma významu vízové liberalizace pro region západního Balkánu a zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny dotyčné země dosáhly bezvízového režimu na základě vlastních zásluh. Rada proto vítá dosud dosažený pokrok a vyzývá země tohoto regionu, aby dále urychlily reformy a pokračovaly v jejich provádění v zájmu brzkého splnění nezbytných kritérií.“ Stávající návrh odráží výsledky výše uvedeného procesu: Komise bere na jedné straně v úvahu skutečnost, že dohody o usnadnění udělování víz a readmisní dohody s dotyčnými zeměmi jsou uspokojivě prováděny, a na druhé straně rovněž údaje o počtu zamítnutých žádostí o udělení víza a o odepření vstupu u jejich občanů a navrhuje, aby Bývalá jugoslávská republika Makedonie, která již splnila všechny ukazatele, a dále Černá Hora a Srbsko, které se splnění všech ukazatelů blíží, byly převedeny z negativního seznamu na pozitivní seznam, přičemž se předpokládá, že ke dni, kdy Rada tento návrh přijme, by měly i tyto posledně jmenované dvě země splnit všechny ukazatele. Další kroky Souběžně s posuzováním tohoto návrhu v EP a v Radě bude Komise pokračovat v hodnocení toho, jak jsou plněny dosud otevřené ukazatele u Srbska a Černé Hory, a zavčas dá toto hodnocení k dispozici EP a Radě. V případě Černé Hory se dosud nesplněné ukazatele týkají těchto oblastí: - účinného provádění cizineckého zákona, který je v platnosti od ledna 2009; - definice udržitelného řešení, pokud jde o postavení vysídlených osob a vnitřně vysídlených osob včetně přístupu k dokladům totožnosti; - posílení kapacit v oblasti vymáhání práva a účinného provádění právního rámce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci včetně přidělení odpovídajících finančních, lidských a technických zdrojů. V případě Srbska se dosud nesplněné ukazatele týkají těchto oblastí: - zlepšení přeshraniční/hraniční ostrahy, což zahrnuje zejména výměnu informací s EULEXem a kosovskou policií; - účinného provádění cizineckého zákona, který je v platnosti od dubna 2009, a přijetí strategie v oblasti řízení migrace; - účinného provádění právního rámce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci včetně přidělení odpovídajících finančních a lidských zdrojů; - integrity a bezpečnosti postupů při vydávání nových biometrických pasů osobám s bydlištěm v Kosovu. Od roku 1999 nemá Srbsko v případě osob s bydlištěm v Kosovu podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 možnost provádět ověření na místě. Pokud jde o vydávání nových biometrických pasů Srbskem osobám s bydlištěm v Kosovu, vzhledem k neexistenci dialogu na téma uvolnění vízového režimu neměla Komise ani odborníci členských států možnost ověřovat (zejména prostřednictvím misí odborníků) vydávání dokumentů dokládajících totožnost ani integritu a bezpečnost postupů, kterými se řídí orgány Srbska při ověřování správnosti údajů předložených osobami s bydlištěm v Kosovu, které žádají o nové srbské biometrické pasy. Aby se zabránilo zneužití této situace při žádostech o biometrické pasy, oznámily orgány Srbska v červenci v Bělehradě zřízení zvláštního koordinačního ředitelství (srbsky: Koordinaciona uprava ), který se zabývá výhradně zpracováním žádostí o pasy podaných osobami s bydlištěm v Kosovu a osobami, jimž bylo vydáno osvědčení o státním občanství pro území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. Z bezpečnostních důvodů, které se týkají zejména možné nelegální migrace ze strany osob pobývajících v Kosovu a osob, jimž bylo vydáno osvědčení o státní příslušnosti pro území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99, a dále vzhledem k tomu, že postupy, jimiž se pro tuto kategorii osob řídí orgány Srbska, nejsou nikterak ověřovány, se proto Komise domnívá, že držitelé srbských pasů vydaných zvláštním koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava ) by měli být z bezvízového režimu pro Srbsko vyloučeni. U Albánie a Bosny a Hercegoviny bude dialog o uvolnění vízového režimu pokračovat a Komise zintenzívní své úsilí o pomoc těmto zemím při plnění daných kritérií. Komise má v úmyslu navrhnout převedení těchto zemí na pozitivní seznam, jakmile budou mít nezbytná kritéria splněna. ° Další objasnění týkající se držitelů biometrických pasů a dohod o zrušení vízové povinnosti Zavedení biometrických pasů zeměmi západního Balkánu mělo zásadní důležitost pro úspěšné dokončení rozhovorů o uvolnění vízového režimu. Z důvodů týkajících se bezpečnosti a předcházení nelegální migraci by se proto v této souvislosti mělo osvobození od vízové povinnosti pro občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska vztahovat pouze na držitele nových biometrických pasů vydaných těmito jednotlivými zeměmi. Vzhledem k tomu, že tyto západobalkánské země již směřují k členství v EU, spolu se skutečností, že ony samy již občany EU od vízové povinnosti osvobodily, není důvod, aby bylo zrušení vízové povinnosti pro tyto země podmíněno uzavřením dohod o zrušení vízové povinnosti s ES (jak tomu bylo v případě Baham a pěti dalších zemí, jež byly převedeny z negativního seznamu na pozitivní seznam v prosinci 2006). ° Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 Evropská rada, která zasedala ve dnech 19. a 20. června 2008, zdůraznila ochotu EU „napomáhat k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova prostřednictvím jasné evropské perspektivy v souladu s evropskou perspektivou tohoto regionu“. Poté, co kosovské shromáždění vyhlásilo dne 17. února 2008 nezávislost, prohlásila Rada, že Kosovo představuje zvláštní případ, a ponechala na členských státech EU, aby samy rozhodly o svých vztazích s Kosovem v souladu mezinárodním právem a vnitrostátní praxí. K dnešnímu dni uznalo nezávislost Kosova 22 členských států EU. V současnosti platné znění nařízení Rady (ES) č. 539/2001 neobsahuje žádnou zmínku o Kosovu. Komise v současné době dosud nezahájila s Kosovem dialog o uvolnění vízového režimu. V souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 539/2001 bude v příloze I nařízení doplněn odkaz na Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 tak, aby osoby s bydlištěm v Kosovu podléhaly vízové povinnosti. Motivem tohoto návrhu jsou výhradně objektivní obavy o bezpečnost, které se týkají především možné nelegální migrace z území nebo přes území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. Tím není dotčen stávající status Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. 2. Právní stránka návrhu ° Shrnutí navrhovaných opatření - Cílem návrhu je převedení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska z negativního seznamu na pozitivní seznam, přičemž se předpokládá, že i posledně dvě jmenované země by ke dni přijetí tohoto návrhu Radou měly splnit všechny ukazatele uvedené v jejich cestovních mapách. - Z důvodů, jež byly uvedeny výše, se bezvízový režim pro Srbsko nevztahuje na držitele srbských pasů vydaných srbským koordinačním ředitelstvím. - Při zohlednění skutečnosti, že zavedení nových biometrických pasů zeměmi západního Balkánu představuje základní prvek rozhovorů o uvolnění vízového režimu, by se zrušení vízové povinnosti mělo vztahovat pouze na ty občany uvedených zemí, kteří jsou držiteli těchto biometrických pasů. - S přihlédnutím k současné situaci by mělo být Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 stávajícím návrhem doplněno na negativní seznam, neboť k dnešnímu dni nebyl dialog o uvolnění vízového režimu s Kosovem zahájen. ° Právní základ Nařízení (ES) č. 539/2001 vychází z čl. 62 odst. 2 písm. b) bodu i) Smlouvy o ES. Návrh pozměňující toto nařízení by měl vycházet ze stejného právního základu. ° Zásada přiměřenosti a subsidiarity V souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) bodem i) stanoví nařízení (ES) č. 539/2001 seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum (negativní seznam), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (pozitivní seznam). Rozhodnutí o změně těchto seznamů nebo o převedení zemí z negativního na pozitivní seznam či naopak spadá do výlučné pravomoci ES. ° Volba nástrojů Nařízení, neboť nástrojem, jenž má být změněn, je nařízení (ES) č. 539/2001. 3. Rozpočtové důsledky Tento návrh na změnu nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. 2009/0104 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[12], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[13], vzhledem k těmto důvodům: (1) Složení seznamů třetích zemí obsažených v přílohách I a II nařízení (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001[14] by mělo být a zůstat v souladu s kritérii stanovenými v pátém bodě odůvodnění uvedeného nařízení. Některé třetí země, u nichž došlo s ohledem na tato kritéria ke změně situace, by měly být převedeny z jedné přílohy do druhé. (2) U pěti zemí západního Balkánu – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska – vstoupily dne 1. ledna 2008 v platnost dohody o usnadnění udělování víz jako první konkrétní krok na cestě k bezvízovému režimu pro občany západobalkánských zemí, který byl stanoven soluňskou agendou. S každou z těchto zemí byl v roce 2008 zahájen dialog o uvolňování vízového režimu a byly stanoveny cestovní mapy pro uvolnění vízového režimu. Ve svém hodnocení týkajícím se provádění těchto cestovních map z května 2009 Komise usoudila, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila všechny ukazatele stanovené v její cestovní mapě. Černá Hora a Srbsko splnily převážnou většinu ukazatelů stanovených v jejich cestovních mapách. (3) V případě osob pobývajících v Kosovu a osob, jimž bylo vydáno osvědčení o státní příslušnosti pro území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99, ponese odpovědnost za shromažďování žádostí o pas a za jejich vydávání koordinační ředitelství v Bělehradu. Avšak z bezpečnostních důvodů, které se týkají především možné nelegální migrace, by měli být držitelé srbských pasů vydaných tímto zvláštním koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava ) z bezvízového režimu pro Srbsko vyloučeni. (4) Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko [z nichž poslední dvě uvedené země splní všechny ukazatele do dne přijetí tohoto nařízení] by proto měly být převedeny do přílohy II nařízení (ES) č. 539/2001. Toto osvobození od vízové povinnosti by se mělo vztahovat pouze na držitele biometrických pasů vydaných těmito třemi dotčenými zeměmi. (5) Z důvodu právní jasnosti a bezpečnosti a v souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 539/2001 by mělo být Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 doplněno do přílohy I uvedeného nařízení. Tím není dotčen status Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. (6) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody[15]. (7) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES o podpisu uvedené dohody[16]. (8) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES ze dne 28. února 2008 o podpisu uvedeného protokolu[17]. (9) Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis , kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [18]. Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. (10) Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis , kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [19]. Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. (11) Toto nařízení tvoří ustanovení, která navazují na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejí ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003 a ve smyslu čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto: 1) Příloha I se mění takto: a) v části 1 se zrušují položky „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“, „Černá Hora“ a „Srbsko“; b) v části 2 se vkládá nová položka, která zní: „Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99“. 2) V příloze II části 1 se vkládají nové položky, které znějí: „Bývalá jugoslávská republika Makedonie (*) Černá Hora (*) Srbsko [s výjimkou držitelů srbských pasů vydaných srbským koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava ) ] (*) (*) Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů.“ Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství. V Bruselu dne Za Radu předseda / předsedkyně [1] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. [2] Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23. [3] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. [4] Nařízení Rady (ES) č. 2414/2001 ze dne 7. prosince 2001 (Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 1), nařízení Rady (ES) č. 453/2003 ze dne 6. března 2003 (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 10), nařízení Rady (ES) č. 851/2005 ze dne 2. června 2005 (Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3), nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1), nařízení Rady (ES) č. 1932/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23). [5] Ze dne 25. září 1995 (Úř. věst. L 234, 3.10.1995, s. 1). [6] Viz např. sdělení Komise podle nařízení Rady (ES) č. 2317/95 ze dne 25. září 1995, kterým se určují třetí země, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (Úř. věst. C 101, 3.4.1998, s. 4). [7] Změna nařízení (ES) č. 539/2001 nařízením Rady (ES) č. 1932/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006) a oprava (Úř. věst. L 29, 3.2.2007, s. 10). [8] Viz preambule těchto dohod: s Albánií (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 85), s Bosnou a Hercegovinou (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 97), s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 125), s Černou Horou (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 169) a se Srbskem (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 109). [9] KOM(2007) 663, 6.11.2007. [10] KOM(2008) 127, 5.3.2008. [11] Tento dialog o uvolnění vízového režimu se nevztahuje na území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. [12] Úř. věst. C […],[…], s. […]. [13] Úř. věst. C […],[…], s. […]. [14] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. [15] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31. [16] Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78. [17] Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3. [18] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43. [19] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.