[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.7.2009

KOM(2009) 366 v konečném znění

2009/0104 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

Návrhem na tuto změnu nařízení (ES) č. 539/2001[1], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1932/2006[2], sleduje Komise tyto cíle:

- přizpůsobit obě přílohy daného nařízení tak, aby plně odrážely novou situaci v zemích západního Balkánu při zohlednění politického závazku, který Evropská unie přijala, pokud jde o uvolnění vízového režimu v případě krátkodobých víz ve prospěch občanů všech zemí západního Balkánu jakožto součásti soluňské agendy, stejně jako dosažený pokrok při rozhovorech na téma uvolnění vízového režimu, které byly v roce 2008 zahájeny s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a se Srbskem;

- zajistit, aby tato změna týkající se zemí západního Balkánu byla v souladu s potřebou pravidelného přezkumu nařízení (ES) č. 539/2001 a jeho stávajících příloh, v nichž se uvádí seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (příloha I), a seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (příloha II). Musí rovněž odpovídat kritériím stanoveným v pátém bodu odůvodnění, zejména pokud jde o kritéria v oblasti nedovoleného přistěhovalectví a veřejného pořádku u zemí, které mají být převedeny z jedné přílohy do druhé;

- převést Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Srbsko z přílohy I do přílohy II uvedeného nařízení; zapsat Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 do přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001 v části nazvané „Územní a samosprávné jednotky, které nejsou uznávány jako stát nejméně jedním z členských států“. Tím není dotčen status Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99.

° Souvislosti a platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

V souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) bodem i) Smlouvy o ES přijala Rada nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum (tzv. negativní seznam), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (tzv. pozitivní seznam)[3]. Článek 61 Smlouvy o ES uvádí tyto seznamy mezi doprovodnými opatřeními, která jsou bezprostředně spjata s volným pohybem osob v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, a těch třetích zemí, které jsou od ní osvobozeny, se řídí uváženým, pro každý případ zvlášť provedeným vyhodnocením rozmanitých kritérií, která souvisejí mimo jiné s nedovoleným přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a s vnějšími vztahy Evropské unie s třetími zeměmi, přičemž je také brán zřetel na důsledky regionální spojitosti a vzájemnosti (viz pátý bod odůvodnění preambule nařízení (ES) č. 539/2001). Jelikož se tato kritéria ve vztahu k třetím zemím mohou časem vyvíjet, měl by být tento negativní i pozitivní seznam předmětem pravidelného přezkumu. V důsledku toho bylo nařízení (ES) č. 539/2001 od svého přijetí již pětkrát pozměněno[4]. Vzhledem k výše uvedenému vývoji situace týkající se některých zemí západního Balkánu je vhodné tyto seznamy znovu v souvislosti s těmito zeměmi zrevidovat.

° Politika v oblasti krátkodobých víz pro země západního Balkánu – opatření v návaznosti na soluňskou agendu

Přijetím nařízení (ES) č. 2317/95[5] Rada poprvé stanovila takový negativní seznam: ten zahrnoval Albánii, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a Svazovou republiku Jugoslávii (Srbsko a Černou Horu). Bosna a Hercegovina na tomto seznamu uvedena nebyla a bylo ponecháno na členských státech, aby rozhodly, zda se na státní příslušníky této země bude vztahovat vízová povinnost: vízovou povinnost zavedly všechny členské státy kromě jednoho[6].

Když Rada přijala po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost nařízení (ES) č. 539/2001, které poprvé uvádí negativní i pozitivní seznam, byly všechny země západního Balkánu kromě Chorvatska uvedeny na negativním seznamu: Albánie, Bosna a Hercegovina, Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) a Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Po vyhlášení nezávislosti Černé Hory byly jak Srbsko, tak Černá Hora zahrnuty v negativním seznamu[7].

Hlavy států a předsedové vlád znovu potvrdili důležitost dialogu na téma krátkodobých víz v závěrech summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal v Soluni dne 21. června 2003. Byla tím uznána i evropská perspektiva pro země západního Balkánu. „Soluňská agenda“ byla zejména potvrzením toho, že perspektiva uvolnění vízového režimu ve prospěch zemí západního Balkánu je cíl spjatý s pokrokem dotyčných zemí v provádění zásadních reforem v oblastech, jako jsou posílení právního státu, boj proti organizované trestné činnosti, korupci a nelegální migraci a posílení jejich správní kapacity pro kontrolu hranic a pro bezpečnost dokladů.

Prvním krokem směrem k zavedení cestovního režimu bez vízové povinnosti bylo uzavření dohod o usnadnění udělování víz v roce 2007 s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem[8] (společně s readmisními dohodami). Usnadnění kontaktů mezi lidmi bylo přitom považováno za důležitou podmínku trvalého rozvoje hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých i jiných vztahů.

Účelem těchto dohod bylo usnadnit udělování krátkodobých víz občanům zemí západního Balkánu, a to zejména těm, kteří cestují často do Evropské unie, a zároveň prostřednictvím readmisních dohod Společenství stanovit jasná pravidla bránící nedovolenému přistěhovalectví. Tyto dohody vstoupily v platnost dnem 1. ledna 2008. Během roku 2008 a 2009 Komise pečlivě sledovala provádění dohod o usnadnění udělování víz těmito pěti zeměmi západního Balkánu. Na základě výsledků prvního období sledování dospěla Komise k závěru, že postupy v oblasti vydávání víz se v zemích západního Balkánu zavedením tohoto nového právního nástroje zlepšily.

° Rozhovory s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem na téma uvolnění vízového režimu – výsledky procesu

Zahájení rozhovorů na téma uvolnění vízového režimu

V tomto dynamickém kontextu a souběžně s prováděním dohod o usnadnění udělování víz vyjádřila Evropská komise svůj záměr zahájit rozhovory o uvolnění vízového režimu s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem. V těchto souvislostech oznámila Komise ve svém sdělení o strategii rozšíření ze dne 6. listopadu 2007[9] svůj záměr postupně uvolňovat vízový režim se zeměmi západního Balkánu prostřednictvím dalších konkrétních kroků. Za tím účelem navrhla zahájení dialogu s každou z dotyčných zemí s cílem stanovit „cestovní mapu“ týkající se podmínek, které je třeba splnit.

Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy uvítala ve svých závěrech ze dne 28. ledna 2008 „záměr Evropské komise zahájit v brzké době dialog o vízech se všemi zeměmi v tomto regionu [západní Balkán] a vyjádřila svou připravenost k dalšímu projednání této otázky… s cílem vymezit podrobné cestovní mapy stanovující jasné ukazatele, které mají všechny země v daném regionu splnit, aby postupně pokročily směrem k uvolnění vízového režimu. To by Radě a Komisi umožnilo podrobně sledovat pokrok v nezbytných reformách“.

Při stanovování metodiky pro strukturovaný proces uvolňování vízového režimu s jasným závazkem zavést dialog zaměřený na výsledky vzala Evropská unie v úvahu evropskou perspektivu zemí západního Balkánu, politický závazek týkající se uvolnění vízového režimu v případě krátkodobých víz, uzavření readmisních dohod mezi Společenstvím a všemi pěti zeměmi a rovněž osvobození od vízové povinnosti, které dotyčné země přiznaly všem občanům EU.

Ve svém sdělení ze dne 5. března 2008 o posilování evropské perspektivy pro země západního Balkánu[10] popsala Komise proces, který navrhla za účelem uvolňování vízového režimu v zemích západního Balkánu. Komise zdůraznila velkou důležitost, jakou má pro obyvatele západního Balkánu cestování do EU bez vízové povinnosti, konstatovala, že přechod k bezvízovému styku je pro všechny země uvedeného regionu součástí příprav na členství v EU, a vyzdvihla svůj záměr pečlivě sledovat provádění nezbytných reforem směřujících k dosažení tohoto cíle.

Počátkem roku 2008 zahájila Komise oficiální rozhovory na téma uvolnění vízového režimu v tomto pořadí: se Srbskem (30. ledna 2008[11]), s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (20. února 2008), s Černou Horou (21. února 2008), s Albánií (3. března 2008) a s Bosnou a Hercegovinou (26. května 2009).

Cestovní mapy pro každou z těchto pěti zemí byly stanoveny Komisí po dohodě s členskými státy a po konzultacích s dotyčnou zemí. Cílem cestovních map je identifikovat všechna opatření, která má každá z těchto západobalkánských zemí přijmout a provést, a stanovit jasné požadavky, jichž je třeba dosáhnout. Daný proces má dotyčným zemím pomoci splnit kritéria uvedená v pátém bodu odůvodnění preambule nařízení (ES) č. 539/2001. Konkrétně jsou cestovní mapy rozděleny do čtyř oblastí: bezpečnost dokladů, nedovolené přistěhovalectví, veřejný pořádek a bezpečnost a dále záležitosti týkající se vnějších vztahů v souvislosti s pohybem osob. Dané rozhovory a cestovní mapy jsou jednotlivým zemím „šity na míru“ tak, aby mohly své reformní úsilí správně zaměřit a splnit požadavky EU. Rychlost, jakou tyto země dospějí k uvolnění vízového režimu, závisí na pokroku, kterého dosáhnou při plnění stanovených podmínek.

Hlavní fáze procesu

Na základě podrobných zpráv o připravenosti poskytnutých dotyčnými pěti zeměmi předložila Komise v listopadu 2008 Radě své první předběžné hodnocení pokroku, kterého uvedených pět zemí při provádění plánů na cestě k uvolnění vízového režimu dosáhlo.

Dne 25. května 2009, poté, co proběhla řada schůzek a misí odborníků v dotyčných zemích (do nichž byli aktivně zapojeni i odborníci členských států), Komise předložila Radě aktualizovanou verzi těchto hodnotících zpráv. Hodnotící zprávy byly předloženy dotyčným zemím západního Balkánu dne 11. a 12. června 2009.

Aktualizovaná verze hodnotících zpráv dospěla zejména k těmto závěrům:

- Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila všechny ukazatele, jež byly stanoveny v její cestovní mapě;

- v případě dalších dvou zemí, Černé Hory a Srbska, bylo rovněž dosaženo významného pokroku a nesplněno zůstává jen malé množství ukazatelů;

- u zbývajících dvou zemí, Albánie a Bosny a Hercegoviny, zůstává stále nesplněna řada ukazatelů, navzdory významnému pokroku.

Po diskusi nad hodnotícími zprávami v příslušných pracovních skupinách Rady dospěla Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy dne 15. června 2009 k těmto závěrům:

„Rada znovu připomíná podporu, kterou věnuje dialogu o vízové liberalizaci s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Černou Horou a Srbskem založenému na cestovních mapách obsahujících jasná a realistická kritéria a na individuálním hodnocení jednotlivých zemí. Rada připomíná, že dotyčné země by se měly i nadále soustředit na splnění všech těchto kritérií.

V této souvislosti Rada vítá aktualizované hodnotící zprávy Evropské komise týkající se pokroku v jednáních s těmito zeměmi o vízové liberalizaci. Tyto zprávy odrážejí zřetelný pokrok, kterého tyto země dosáhly při naplňování kritérií stanovených v cestovních mapách týkajících se vízové liberalizace. Rada v této souvislosti vybízí Evropskou komisi, aby v co nejkratší možné době předložila legislativní návrh změny nařízení (ES) č. 539/2001, tak, jak se vztahuje na členské státy, s cílem dosáhnout nejlépe do konce roku 2009 bezvízového režimu s těmi zeměmi, které splní všechna příslušná kritéria.

Rada si je vědoma významu vízové liberalizace pro region západního Balkánu a zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny dotyčné země dosáhly bezvízového režimu na základě vlastních zásluh. Rada proto vítá dosud dosažený pokrok a vyzývá země tohoto regionu, aby dále urychlily reformy a pokračovaly v jejich provádění v zájmu brzkého splnění nezbytných kritérií.“

Stávající návrh odráží výsledky výše uvedeného procesu: Komise bere na jedné straně v úvahu skutečnost, že dohody o usnadnění udělování víz a readmisní dohody s dotyčnými zeměmi jsou uspokojivě prováděny, a na druhé straně rovněž údaje o počtu zamítnutých žádostí o udělení víza a o odepření vstupu u jejich občanů a navrhuje, aby Bývalá jugoslávská republika Makedonie, která již splnila všechny ukazatele, a dále Černá Hora a Srbsko, které se splnění všech ukazatelů blíží, byly převedeny z negativního seznamu na pozitivní seznam, přičemž se předpokládá, že ke dni, kdy Rada tento návrh přijme, by měly i tyto posledně jmenované dvě země splnit všechny ukazatele.

Další kroky

Souběžně s posuzováním tohoto návrhu v EP a v Radě bude Komise pokračovat v hodnocení toho, jak jsou plněny dosud otevřené ukazatele u Srbska a Černé Hory, a zavčas dá toto hodnocení k dispozici EP a Radě.

V případě Černé Hory se dosud nesplněné ukazatele týkají těchto oblastí:

- účinného provádění cizineckého zákona, který je v platnosti od ledna 2009;

- definice udržitelného řešení, pokud jde o postavení vysídlených osob a vnitřně vysídlených osob včetně přístupu k dokladům totožnosti;

- posílení kapacit v oblasti vymáhání práva a účinného provádění právního rámce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci včetně přidělení odpovídajících finančních, lidských a technických zdrojů.

V případě Srbska se dosud nesplněné ukazatele týkají těchto oblastí:

- zlepšení přeshraniční/hraniční ostrahy, což zahrnuje zejména výměnu informací s EULEXem a kosovskou policií;

- účinného provádění cizineckého zákona, který je v platnosti od dubna 2009, a přijetí strategie v oblasti řízení migrace;

- účinného provádění právního rámce pro boj proti organizované trestné činnosti a korupci včetně přidělení odpovídajících finančních a lidských zdrojů;

- integrity a bezpečnosti postupů při vydávání nových biometrických pasů osobám s bydlištěm v Kosovu.

Od roku 1999 nemá Srbsko v případě osob s bydlištěm v Kosovu podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 možnost provádět ověření na místě. Pokud jde o vydávání nových biometrických pasů Srbskem osobám s bydlištěm v Kosovu, vzhledem k neexistenci dialogu na téma uvolnění vízového režimu neměla Komise ani odborníci členských států možnost ověřovat (zejména prostřednictvím misí odborníků) vydávání dokumentů dokládajících totožnost ani integritu a bezpečnost postupů, kterými se řídí orgány Srbska při ověřování správnosti údajů předložených osobami s bydlištěm v Kosovu, které žádají o nové srbské biometrické pasy. Aby se zabránilo zneužití této situace při žádostech o biometrické pasy, oznámily orgány Srbska v červenci v Bělehradě zřízení zvláštního koordinačního ředitelství (srbsky: Koordinaciona uprava ), který se zabývá výhradně zpracováním žádostí o pasy podaných osobami s bydlištěm v Kosovu a osobami, jimž bylo vydáno osvědčení o státním občanství pro území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99.

Z bezpečnostních důvodů, které se týkají zejména možné nelegální migrace ze strany osob pobývajících v Kosovu a osob, jimž bylo vydáno osvědčení o státní příslušnosti pro území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99, a dále vzhledem k tomu, že postupy, jimiž se pro tuto kategorii osob řídí orgány Srbska, nejsou nikterak ověřovány, se proto Komise domnívá, že držitelé srbských pasů vydaných zvláštním koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava ) by měli být z bezvízového režimu pro Srbsko vyloučeni.

U Albánie a Bosny a Hercegoviny bude dialog o uvolnění vízového režimu pokračovat a Komise zintenzívní své úsilí o pomoc těmto zemím při plnění daných kritérií. Komise má v úmyslu navrhnout převedení těchto zemí na pozitivní seznam, jakmile budou mít nezbytná kritéria splněna.

° Další objasnění týkající se držitelů biometrických pasů a dohod o zrušení vízové povinnosti

Zavedení biometrických pasů zeměmi západního Balkánu mělo zásadní důležitost pro úspěšné dokončení rozhovorů o uvolnění vízového režimu. Z důvodů týkajících se bezpečnosti a předcházení nelegální migraci by se proto v této souvislosti mělo osvobození od vízové povinnosti pro občany Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska vztahovat pouze na držitele nových biometrických pasů vydaných těmito jednotlivými zeměmi.

Vzhledem k tomu, že tyto západobalkánské země již směřují k členství v EU, spolu se skutečností, že ony samy již občany EU od vízové povinnosti osvobodily, není důvod, aby bylo zrušení vízové povinnosti pro tyto země podmíněno uzavřením dohod o zrušení vízové povinnosti s ES (jak tomu bylo v případě Baham a pěti dalších zemí, jež byly převedeny z negativního seznamu na pozitivní seznam v prosinci 2006).

° Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99

Evropská rada, která zasedala ve dnech 19. a 20. června 2008, zdůraznila ochotu EU „napomáhat k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova prostřednictvím jasné evropské perspektivy v souladu s evropskou perspektivou tohoto regionu“. Poté, co kosovské shromáždění vyhlásilo dne 17. února 2008 nezávislost, prohlásila Rada, že Kosovo představuje zvláštní případ, a ponechala na členských státech EU, aby samy rozhodly o svých vztazích s Kosovem v souladu mezinárodním právem a vnitrostátní praxí. K dnešnímu dni uznalo nezávislost Kosova 22 členských států EU.

V současnosti platné znění nařízení Rady (ES) č. 539/2001 neobsahuje žádnou zmínku o Kosovu. Komise v současné době dosud nezahájila s Kosovem dialog o uvolnění vízového režimu. V souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 539/2001 bude v příloze I nařízení doplněn odkaz na Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 tak, aby osoby s bydlištěm v Kosovu podléhaly vízové povinnosti. Motivem tohoto návrhu jsou výhradně objektivní obavy o bezpečnost, které se týkají především možné nelegální migrace z území nebo přes území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99. Tím není dotčen stávající status Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99.

2. Právní stránka návrhu

° Shrnutí navrhovaných opatření

- Cílem návrhu je převedení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska z negativního seznamu na pozitivní seznam, přičemž se předpokládá, že i posledně dvě jmenované země by ke dni přijetí tohoto návrhu Radou měly splnit všechny ukazatele uvedené v jejich cestovních mapách.

- Z důvodů, jež byly uvedeny výše, se bezvízový režim pro Srbsko nevztahuje na držitele srbských pasů vydaných srbským koordinačním ředitelstvím.

- Při zohlednění skutečnosti, že zavedení nových biometrických pasů zeměmi západního Balkánu představuje základní prvek rozhovorů o uvolnění vízového režimu, by se zrušení vízové povinnosti mělo vztahovat pouze na ty občany uvedených zemí, kteří jsou držiteli těchto biometrických pasů.

- S přihlédnutím k současné situaci by mělo být Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 stávajícím návrhem doplněno na negativní seznam, neboť k dnešnímu dni nebyl dialog o uvolnění vízového režimu s Kosovem zahájen.

° Právní základ

Nařízení (ES) č. 539/2001 vychází z čl. 62 odst. 2 písm. b) bodu i) Smlouvy o ES. Návrh pozměňující toto nařízení by měl vycházet ze stejného právního základu.

° Zásada přiměřenosti a subsidiarity

V souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) bodem i) stanoví nařízení (ES) č. 539/2001 seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum (negativní seznam), jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (pozitivní seznam).

Rozhodnutí o změně těchto seznamů nebo o převedení zemí z negativního na pozitivní seznam či naopak spadá do výlučné pravomoci ES.

° Volba nástrojů

Nařízení, neboť nástrojem, jenž má být změněn, je nařízení (ES) č. 539/2001.

3. Rozpočtové důsledky

Tento návrh na změnu nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

2009/0104 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[12],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[13],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Složení seznamů třetích zemí obsažených v přílohách I a II nařízení (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001[14] by mělo být a zůstat v souladu s kritérii stanovenými v pátém bodě odůvodnění uvedeného nařízení. Některé třetí země, u nichž došlo s ohledem na tato kritéria ke změně situace, by měly být převedeny z jedné přílohy do druhé.

(2) U pěti zemí západního Balkánu – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska – vstoupily dne 1. ledna 2008 v platnost dohody o usnadnění udělování víz jako první konkrétní krok na cestě k bezvízovému režimu pro občany západobalkánských zemí, který byl stanoven soluňskou agendou. S každou z těchto zemí byl v roce 2008 zahájen dialog o uvolňování vízového režimu a byly stanoveny cestovní mapy pro uvolnění vízového režimu. Ve svém hodnocení týkajícím se provádění těchto cestovních map z května 2009 Komise usoudila, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnila všechny ukazatele stanovené v její cestovní mapě. Černá Hora a Srbsko splnily převážnou většinu ukazatelů stanovených v jejich cestovních mapách.

(3) V případě osob pobývajících v Kosovu a osob, jimž bylo vydáno osvědčení o státní příslušnosti pro území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99, ponese odpovědnost za shromažďování žádostí o pas a za jejich vydávání koordinační ředitelství v Bělehradu. Avšak z bezpečnostních důvodů, které se týkají především možné nelegální migrace, by měli být držitelé srbských pasů vydaných tímto zvláštním koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava ) z bezvízového režimu pro Srbsko vyloučeni.

(4) Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko [z nichž poslední dvě uvedené země splní všechny ukazatele do dne přijetí tohoto nařízení] by proto měly být převedeny do přílohy II nařízení (ES) č. 539/2001. Toto osvobození od vízové povinnosti by se mělo vztahovat pouze na držitele biometrických pasů vydaných těmito třemi dotčenými zeměmi.

(5) Z důvodu právní jasnosti a bezpečnosti a v souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 539/2001 by mělo být Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99 doplněno do přílohy I uvedeného nařízení. Tím není dotčen status Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99.

(6) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody[15].

(7) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES o podpisu uvedené dohody[16].

(8) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES ze dne 28. února 2008 o podpisu uvedeného protokolu[17].

(9) Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis , kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [18]. Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(10) Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis , kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [19]. Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(11) Toto nařízení tvoří ustanovení, která navazují na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejí ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003 a ve smyslu čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 539/2001 se mění takto:

1) Příloha I se mění takto:

a) v části 1 se zrušují položky „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“, „Černá Hora“ a „Srbsko“;

b) v části 2 se vkládá nová položka, která zní:

„Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99“.

2) V příloze II části 1 se vkládají nové položky, které znějí:

„Bývalá jugoslávská republika Makedonie (*)

Černá Hora (*)

Srbsko [s výjimkou držitelů srbských pasů vydaných srbským koordinačním ředitelstvím (srbsky: Koordinaciona uprava ) ] (*)

(*) Osvobození od vízové povinnosti se vztahuje pouze na držitele biometrických pasů.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

[1] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23.

[3] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[4] Nařízení Rady (ES) č. 2414/2001 ze dne 7. prosince 2001 (Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 1), nařízení Rady (ES) č. 453/2003 ze dne 6. března 2003 (Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 10), nařízení Rady (ES) č. 851/2005 ze dne 2. června 2005 (Úř. věst. L 141, 4.6.2005, s. 3), nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1), nařízení Rady (ES) č. 1932/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 23).

[5] Ze dne 25. září 1995 (Úř. věst. L 234, 3.10.1995, s. 1).

[6] Viz např. sdělení Komise podle nařízení Rady (ES) č. 2317/95 ze dne 25. září 1995, kterým se určují třetí země, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum (Úř. věst. C 101, 3.4.1998, s. 4).

[7] Změna nařízení (ES) č. 539/2001 nařízením Rady (ES) č. 1932/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 405, 30.12.2006) a oprava (Úř. věst. L 29, 3.2.2007, s. 10).

[8] Viz preambule těchto dohod: s Albánií (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 85), s Bosnou a Hercegovinou (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 97), s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 125), s Černou Horou (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 169) a se Srbskem (Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 109).

[9] KOM(2007) 663, 6.11.2007.

[10] KOM(2008) 127, 5.3.2008.

[11] Tento dialog o uvolnění vízového režimu se nevztahuje na území Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99.

[12] Úř. věst. C […],[…], s. […].

[13] Úř. věst. C […],[…], s. […].

[14] Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1.

[15] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[16] Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78.

[17] Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.

[18] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[19] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

52009PC0366