—

zrušil potvrzující rozhodnutí Komise C(2022) 8371 final ze dne 15. listopadu 2022 („napadené rozhodnutí“);

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

Uplatněním mimoprávního argumentu vycházejícího z čl. 7 odst. 1 rozhodnutí Komise (EU) 2021/2121 (2), Komise protiprávně vyloučila použití nařízení č. 1049/2001 a konkrétně jeho čl. 3 písm. a), tím, že měla za to, že nezaznamenané textové zprávy nepředstavují dokumenty ve smyslu nařízení č. 1049/2001 a/nebo tím, že na požadované informace neuplatnila čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001, čímž rovněž porušila základní právo na informace zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie.

2.

Uplatněním mimoprávního argumentu vycházejícího z čl. 7 odst. 1 rozhodnutí Komise (EU) 2021/2121, Komise protiprávně vyloučila použití nařízení č. 1049/2001 a konkrétně jeho čl. 3 písm. a), tím, že měla za to, že nezaznamenané textové zprávy nepředstavují dokumenty v držení Komise ve smyslu nařízení č. 1049/2002 a/nebo tím, že vyložila čl. 2 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 tak, že vede k závěru, že Komise nemá požadované informace k dispozici.

3.

Komise v napadeném rozhodnutí, aniž uvedla důvody, tvrdí, že požadované informace neexistují, což je v neopodstatněném rozporu s vyjádřením předsedy Komise a představuje to tak nesprávný úřední postup.