5.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/104

1.1

EHSV vítá a celkově podporuje Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zdraví zvířat a rostlin a kvalitě rozmnožovacího materiálu rostlin. Domnívá se, že existence koherentních a transparentních pravidel, budou-li řádně prováděny ve všech členských státech EU, je nezbytným předpokladem pro zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže mezi všemi účastníky trhu v Evropě.

1.2

Nicméně EHSV doporučuje provést jisté redakční změny v návrhu týkajícím se zdraví zvířat v zájmu snazší srozumitelnosti textu nařízení.

1.3

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby do právních předpisů začlenila veškerá nutná bezpečnostní opatření a zajistila dostatečné financování z prostředků Unie, aby se zabránilo rizikům spojeným s divokými zvířaty migrujícími ze třetích zemí a překračujícími vnější pozemní hranice Evropské unie, která by mohla na území EU přenášet nebezpečné infekční nákazy.

1.4

EHSV poukazuje na to, že právní akty EU, zejména v oblasti zdraví rostlin, musí být v souladu s postoji, které EU na mezinárodní úrovni přijala v minulosti, a konstatuje, že návrh Komise na postup určování mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření prozatím není v souladu s názorem, který Unie vyjádřila dříve k začlenění invazivních druhů do ustanovení o zdraví rostlin.

1.5

EHSV vítá novou možnost kompenzačních plateb pro příslušné provozovatele náhradou za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných produktů, které jsou předmětem eradikačních nebo omezovacích opatření zaváděných v nových právních předpisech v oblasti zdraví rostlin.

1.6

EHSV vyjadřuje své obavy ohledně změn v systému fytosanitární péče, jež Komise navrhuje zavést, a které EU hrozí narušením stávajícího dobrého fytosanitárního stavu do té míry, že by byl negativně ovlivněn vývozní potenciál členských států a producenti by museli zvýšit výdaje na opatření proti nákazám a škůdcům.

1.7

EHSV nahlíží skepticky na zahrnutí kategorie rozmnožovacího materiálu lesních dřevin do návrhu nařízení, neboť Komise nepředložila přesvědčivé argumenty ohledně výhod, které by z toho mohly pro lesnictví vyplývat.

2.1

V každé z těchto tří oblastí, tedy v oblasti zdraví zvířat, zdraví rostlin a pohybu rozmnožovacího materiálu rostlin, byla na úrovni EU zjištěna celá řada úskalí. Ta ve svém důsledku působí potíže účastníkům trhu, proto je velmi důležité změnit právní předpisy tak, aby se snížila administrativní zátěž jak producentů a poskytovatelů služeb, tak i spotřebitelů a uživatelů služeb a zlepšilo se podnikatelské prostředí.

2.2

Co se týče zdraví zvířat, nyní platné právní předpisy působí řadu problémů: politika v této oblasti je složitá, bohužel chybí celková strategie a není věnována dostatečná pozornost prevenci nákaz, zejména nutnosti zavést a uplatňovat přísnější pravidla biologické bezpečnosti pro místa, kde jsou zvířata chována.

2.3

Co se týče zdraví zvířat, návrh Komise klade větší důraz na opatření v oblasti prevence, monitorování nákaz, kontroly a výzkumu, a to s cílem snížit výskyt těchto nákaz a zmírnit dopad při výskytu ohnisek nákazy. Předkládá rovněž ustanovení pro suchozemské a vodní živočichy.

2.4

Zdraví rostlin má také rozhodující význam pro ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémové služby. Obzvláště nebezpečné jsou škodlivé organismy z jiných kontinentů. Jsou-li cizí škodlivé druhy zavlečeny do Evropy, způsobují závažné hospodářské škody. Usídlení nových škodlivých organismů na území EU může vyvolat zákaz obchodování ze strany třetích zemí, a poškodit tak náš vývoz.

2.5

Co se týče zdraví rostlin, návrh Komise předkládá definici koncepce karanténních škodlivých organismů a jejich rozdělení do kategorií. Tato kritéria se pak použijí k určení, zda daný škodlivý organismus lze označit za karanténní škodlivý organismus. Komise má pravomoc přijímat pomocí prováděcích aktů seznamy specifických rostlin, rostlinných produktů a dalších předmětů, které podléhají zákazům a zvláštním požadavkům, co se týče jejich dovozu a uvedení do oběhu v EU. Může také stanovit pravidla pro dovoz a přemísťování rostlin, rostlinných produktů a dalších předmětů do chráněných zón a v rámci těchto zón.

2.6

Co se týče rozmnožovacího materiálu rostlin, cílem návrhu Komise je doplnění právních předpisů v oblasti uvádění rozmnožovacího materiálu osiv a rostlin na trh, a to s přihlédnutím k technickému pokroku dosaženému ve šlechtění rostlin, rychlému rozvoji mezinárodního trhu, nutnosti podpořit biologickou rozmanitost u rostlin a snížit náklady i administrativní zátěž příslušných orgánů a provozovatelů.

3.1

Dne 6. května 2013 Evropská komise přijala a zveřejnila k veřejnému přezkumu přepracované právní akty týkající se zdraví zvířat, zdraví rostlin a kvality rozmnožovacího materiálu rostlin.

3.2

Stávající právní rámec Evropské unie v oblasti zdraví zvířat zahrnuje téměř 50 směrnic a nařízení a 400 sekundárních právních aktů. V roce 2004 Komise zahájila hodnocení legislativních textů v oblasti zdraví zvířat. Výsledkem tohoto přezkumu bylo vypracování nové strategie v oblasti zdraví zvířat v roce 2007. Ve sdělení z 6. května 2013 Komise stanovuje právní rámec založený na této strategii EU v oblasti zdraví zvířat ve znění z roku 2007.

3.3

Komise navrhuje zjednodušení právního rámce, který bude založen na řádné správě, v souladu s mezinárodními normami, zaměří se na dlouhodobá preventivní opatření a zavede spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty.

3.4

Cílem návrhu Komise je: stanovit účinné mechanismy pro rychlou reakci na nákazy, včetně nových problémů, jako jsou právě se objevující nákazy; určit jasné a vyvážené rozdělení úloh a oblastí odpovědnosti mezi příslušnými orgány, orgány EU, odvětvím zemědělství, majiteli zvířat a dalšími subjekty; definovat úkoly jednotlivých subjektů, jako jsou provozovatelé, veterinární lékaři, chovatelé zvířat v zájmovém chovu a odborníci pracující se zvířaty, neboť všechny tyto otázky mají zásadní význam pro zachování zdraví zvířat.

3.5

Je důležité, aby Komise projevila ochotu zamezit narušení obchodních toků, zohlednit specifické rysy malých chovatelských podniků a mikropodniků a zavést zjednodušené postupy, aby se zamezilo neopodstatněné administrativní zátěži a přemrštěným nákladům při současném důsledném uplatňování přísných norem v oblasti zdraví zvířat.

3.6

V nejvyšší možné míře musí být snížen dopad nákaz zvířat na zdraví zvířat a veřejné zdraví, na dobré životní podmínky zvířat, hospodářství a společnost, a to zvyšováním povědomí o nákazách, připraveností reagovat na ně a prostřednictvím monitorování a systémů rychlé reakce na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

3.7

Jedním z nejdůležitějších cílů návrhu Komise je zajištění řádného fungování jednotného trhu se zvířaty a živočišnými produkty při současném zachování vysoké úrovně ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví a podpora cílů strategie Evropa 2020.

3.8

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, který zahrnuje ustanovení týkající se určování fytosanitárních rizik způsobených těmito organismy a snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň, byl vypracován na základě návrhu Komise z roku 2008 na revizi směrnice Rady 2000/29/ES o zdraví rostlin. Návrh zrušuje několik kontrolních směrnic o řízení některých karanténních škodlivých organismů, o nichž je známo, že se v Unii vyskytují.

3.9

Co se týče dovozu rostlin, Komise návrhem vytváří nový rámec, v němž své pravomoci bude uplatňovat formou přijímání prováděcích aktů, jejichž účelem je reagovat na rizika způsobená různými druhy rostlin pocházejícími ze třetích zemí a vyžadujícími ochranná opatření. Obsahuje rovněž dodatečné podmínky uložené karanténním stanicím a stanovuje, že u rostlin podléhajících regulaci dovezeným na území EU v zavazadlech cestujících se již nebudou uplatňovat výjimky. Jejich dovoz touto cestou tedy bude napříště vyžadovat fytosanitární osvědčení.

3.10

Co se týče oběhu rostlinných produktů uvnitř EU, Komise navrhuje rozdělit všechny provozovatele do kategorií podle toho, zda jde o profesionály či ne, a stanovuje jejich úkoly a povinnosti vyplývající z pravidel výše zmíněného přemísťování rostlin, rostlinných produktů a dalších předmětů podléhajících regulaci na vnitřním trhu. Návrh vyžaduje, aby profesionální provozovatelé byli zapsáni v registru, který bude rovněž obsahovat profesionální provozovatele, kteří musí být registrováni podle návrhu nařízení týkajícího se rozmnožovacího materiálu rostlin, čímž by se měla snížit zátěž v podobě administrativních formalit.

3.11

Návrh zahrnuje plány na zřízení elektronického systému hlášení, aby členské státy mohly včas a jednotně oznamovat výskyt škodlivého organismu na svém území. Stejně tak se má zlepšit informování veřejnosti, zvýšit počet zpráv, hlášení a dalších programů a zahájit provádění nácviku reakcí v mimořádných situacích.

3.12

V oblasti rozmnožovacího materiálu rostlin Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh (právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin), který kodifikuje a pozměňuje právní předpisy týkající se uvádění tohoto materiálu na trh. Návrh zrušuje a nahrazuje 12 směrnic Rady.

3.13

Vyvstala potřeba revidovat právní předpisy týkající se rozmnožovacího materiálu rostlin, neboť směrnice uvedené v návrhu jsou nyní zastaralé, byla k nim přijata řada změn a uplatňují odlišnou logiku přístupu. Celý soubor je neucelený a členské státy se pravidelně setkávají s problémy při jejich provádění do vnitrostátního práva s tím výsledkem, že dochází k uplatňování nestejných požadavků na jednotlivé účastníky trhu, jež ovlivňují podmínky, v nichž pracují. Kromě toho je značný počet těchto směrnic upravujících příslušnou oblast příčinou toho, že jejich koordinace s dalšími právními předpisy v oblasti zdraví rostlin nebo dozoru nad trhem je pouze slabá.

3.14

Návrh nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin zahrnuje osiva zemědělských odrůd, rozmnožovací materiál pěstovaných rostlin (zeleniny, ovocných stromů, bobulovin a dekorativních druhů) a rozmnožovacího materiálu lesních dřevin. Proto zavádí společný pojem „rozmnožovací materiál rostlin“, jenž se má vztahovat jak na osivo, tak i na rozmnožovací materiál.

3.15

Návrh nařízení se nebude vztahovat pouze na oběh rozmnožovacího materiálu rostlin, který je používán pro účely testování, vědecké účely a pro účely šlechtění, pro konzervaci v genových bankách a na fyzickou výměnu rozmnožovacího materiálu rostlin mezi dvěma osobami, nejsou-li profesionálními provozovateli.

3.16

Ustanovení týkající se rozmnožovacího materiálu lesních dřevin obsažená v návrhu nařízení upřesňují, že členské státy mohou zavést přísnější požadavky na materiál dostupný koncovým uživatelům. V případě zmíněného rozmnožovacího materiálu lesních dřevin tento nový návrh nařízení ukládá orgánům přehnané dodatečné administrativní formality, které mohou mít za následek nárůst administrativní zátěže pro provozovatele.

4.1

EHSV má výhrady vůči pravomoci Komise přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty podle Lisabonské smlouvy. Jeho obavy se týkají zejména otázek citlivých pro členské státy, neboť v případě aktů v přenesené pravomoci státy nebudou moci zajistit zohlednění konkrétních vnitrostátních nebo regionálních podmínek.

4.2

EHSV upozorňuje na skutečnost, že v blízkosti vnějších fyzických hranic Evropské unie existuje zvýšené riziko šíření různých infekčních nákaz zvířat přenášených divokými zvířaty do členských států. Nicméně návrh usiluje o rozšíření potenciálního rozsahu opatření pro tlumení nákaz, která mohou nyní být uplatňována důsledněji na divoká zvířata, a obsahuje řadu preventivních opatření nejen v oblasti biologické bezpečnosti, která mohou být přijata na hranicích EU. V této souvislosti EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby připravila veškerá nutná bezpečnostní opatření a poskytla dostatečné evropské financování k zamezení tohoto rizika.

4.3

Je třeba upřesnit seznam osob, které mají povinně hlásit svá podezření ohledně výskytu nákaz zvířat. Majitelé zvířat jsou povinni dohlížet na zdraví zvířat, která vlastní.

4.4

EHSV poukazuje na nedůslednost v používání pojmů „provozovatel“ a „odborník pracující se zvířaty“ a doporučuje v této souvislosti doplnit vysvětlení, že vlastnické právo náleží „provozovateli“. Poukazuje na skutečnost, že z celého textu návrhu není zřejmé, jaká role je připisována právě „odborníkovi pracujícímu se zvířaty“.

4.5

EHSV vyzývá Evropskou komisi k co nejrychlejšímu zveřejnění strukturovaného seznamu nákaz zvířat, aby bylo možné posoudit ustanovení týkající se jejich prevence a kontroly. Je zapotřebí zaujmout flexibilní přístup, aby jej bylo možné podle potřeby aktualizovat. Aktualizace bude Komise připravovat v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zainteresovanými subjekty.

4.6

EHSV poukazuje na to, že mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu (dále jen „nařízení o zvířatech v zájmovém chovu“) na jedné straně a projednávaným návrhem Komise na straně druhé existuje nesoulad, co do používané terminologie, který bude nutné odstranit. Není zřejmé, jaké jsou právní vztahy mezi fyzickou osobou (chovatelem zvířat) a majitelem zvířat, přestože nařízení o zvířatech v zájmovém chovu definuje „oprávněnou osobu“ jako „fyzickou osobu jednající jménem majitele a s jeho souhlasem“, která jeho jménem provádí neobchodní přesuny zvířete v zájmovém chovu.

4.7

Aby se zamezilo použití výkladových norem, EHSV navrhuje upřesnit, že Komise připravuje akt v přenesené pravomoci předepisující provozovatelům a odborníkům pracujícím se zvířaty získávání základních znalostí.

4.8

Co se týče kontroly zdravotního stavu v některých odvětvích, kupříkladu v akvakultuře a včelařství, doporučuje zavést požadavek, aby k provádění úkolů veterináře byli oprávněni pouze řádně vyškolení a certifikovaní specialisté.

4.9

EHSV vyzývá Komisi, aby v právních předpisech jasně a srozumitelně definovala mechanismy náhrad majitelům hospodářských zvířat v případě šíření nebezpečné infekční nákazy.

4.10

EHSV doporučuje zahrnout odvětví jako chov drůbeže do programů rozvoje venkova pro financování chovatelských investic nutných ke splnění nových pravidel v oblasti zdraví zvířat.

4.11

Co se týče karanténních opatření, návrh textu týkající se zdraví rostlin obsahuje zmírňující ustanovení a postupy: zavádí zjednodušený fytosanitární režim pro uvádění na trh v omezeném množství. Přitom však již malá množství infikovaných nebo zamořených rostlin nebo rostlinných produktů mohou mít značné důsledky pro fytosanitární situaci EU.

4.12

Co se týče definice škodlivých organismů, návrh uplatňuje kritéria, která nejsou v souladu se zásadami Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (úmluva IPPC). Používá rovněž pojmy a definice, které se podstatně rozcházejí s terminologií a definicemi používanými v této úmluvě a v normách fytosanitárních opatření. Tento nesoulad by mohl způsobit nedorozumění se třetími zeměmi a následně ztížit vývoz rostlin a rostlinných výrobků.

4.13

EHSV vítá novou možnost kompenzačních plateb příslušným provozovatelům náhradou za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných produktů, které jsou předmětem eradikačních nebo omezovacích opatření zaváděných v nových právních předpisech v oblasti zdraví rostlin. Veterinární fond Evropské unie již zaujal podobný přístup v oblasti zvířat. Náhrada hodnoty zničených rostlin a v dalších uvedených případech bude právně použitelná po přijetí právních předpisů v oblasti zdraví rostlin. Bylo by žádoucí zajistit, aby uplatňování tohoto opatření bylo možné bez dalších odkladů hned po zahájení víceletého finančního rámce 2014–2020.

4.14

Vzhledem k tomu, že EU stejně jako všechny její členské státy podepsala Mezinárodní úmluvu o ochraně rostlin a Dohodu o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, je třeba počítat s tím, že následkem změn provedených v definicích by se EU mohla dostat do situace, kdy by neuplatňovala zásady uvedené úmluvy a mezinárodní dohody.

4.15

EHSV má výhrady ke změně požadavků v souvislosti se zavedením rostlinolékařského pasu pro rostliny a rostlinné produkty určené k výsadbě v chráněných oblastech, neboť tento projekt je nastaven tak, že pas již nebude požadován po konečných uživatelích, čímž se zvýší riziko šíření nových rostlin představujících karanténní škodlivé organismy.

4.16

EHSV nesouhlasí s návrhem, aby provozovatelé, zejména zemědělci, měli v případě zjištěné přítomnosti karanténních škodlivých organismů povinnost rychle uplatnit všechna fytosanitární opatření nutná ke zničení těchto organismů, neboť záruka dlouhodobého dobrého fytosanitárního stavu je pro příslušný orgán posláním a hospodářskou investicí a dodatečné náklady by oslabily konkurenceschopnost provozovatelů.

4.17

EHSV považuje přístup Komise ve věci vývozu do třetích zemí a možnosti získání předvývozního osvědčení za pozitivní, má však obavy, že toto nové nařízení neřeší stávající problémy v oblasti certifikace zboží určeného na vývoz v případě, že země původu zboží není státem, jenž vydal certifikát. Rovněž má nadále obavy ohledně dvojích testů a kontrol, jimž budou evropské podniky podléhat a jejichž náklady budou muset nést.

4.18

Podle předloženého návrhu nařízení definice „provozovatele“ nezahrnuje soukromé osoby. „Profesionálním provozovatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba provádějící jako svoji profesi přinejmenším jednu z těchto činností ve vztahu k rozmnožovacímu materiálu rostlin: produkci, šlechtění, udržovací šlechtění, poskytování služeb, skladování nebo dodávání na trh. V zájmu usnadnění kontrolních činností musí být profesionální provozovatelé registrováni.

4.19

Nové ustanovení týkající se profesionálních provozovatelů by mělo být jasněji formulováno, neboť lze těžko posoudit rozsah jeho oblasti působnosti, konkrétně v tomto aspektu: vztahuje se pouze na ně, nebo také na neprofesionální provozovatele?

4.20

Návrh nařízení předložený Komisí obsahuje celou řadu nejasných bodů, kupříkladu co se týče toho, jakým způsobem se ustanovení obsažená v tomto nařízení budou vztahovat na produkci rozmnožovacího materiálu lesních dřevin a na kontrolu jejich dodávání na trh, jež se liší od ustanovení platných pro rozmnožovací materiál zemědělských plodin co do systému klasifikace, definic či základních zásad kontroly a dohledu, jež by bylo vhodné neměnit. Kromě toho je platný systém produkce a certifikace rozmnožovacího materiálu lesních dřevin v souladu s rámcem OECD.

4.21

Pro EHSV je nepřijatelné, aby provozovatel musel nést veškeré náklady související se zdroji používanými k produkci rozmnožovacího materiálu lesních dřevin, neboť takové ustanovení by mohlo mít za následek pokles zájmu o registraci nových zdrojů vysoké genetické kvality tohoto typu a mohlo by mít negativní důsledky pro nové porosty v EU. Příprava takových zdrojů pro produkci rozmnožovacího materiálu lesních dřevin je dlouhodobým úsilím a návratnost vložených investic se počítá na několik desítek let.

4.22

EHSV souhlasí s tím, aby fyzické výměny rozmnožovacího materiálu rostlin mezi dvěma osobami, nejsou-li profesionálními provozovateli, byly vyňaty z oblasti působnosti nařízení, jež musí být koncipováno tak, aby sběratelům nebo sousedům umožňovalo výměnu osiva či rostlin bez toho, aby se přitom museli obávat překročení zákona.