20.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/7

1)

„Vzorkem“ ve smyslu čl. 5 odst. 6 druhé větě šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně je exemplář výrobku, který je určen k jeho propagaci a který umožňuje posoudit charakteristické rysy a vlastnosti takového výrobku, aniž dojde k jiné konečné spotřebě, než je spotřeba, která je takové propagaci inherentní. Uvedený pojem nemůže být obecně omezen vnitrostátními právními předpisy na exempláře poskytnuté ve formě, která není dostupná k prodeji, nebo na první exemplář z řady totožných exemplářů poskytnutých osobou povinnou k dani stejnému příjemci, aniž takové předpisy umožňují vzít v úvahu povahu představovaného výrobku a obchodní kontext, který je vlastní každému plnění, při kterém jsou takové exempláře poskytnuty.

2)

Pojem „dárky malé hodnoty“ ve smyslu čl. 5 odst. 6 druhé věty šesté směrnice 77/388 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví peněžně vyjádřený strop, který řádově odpovídá stropu stanovenému právními předpisy dotčenými v původním řízení, tedy 50 GBP, pro dary, které jsou poskytnuty jedné osobě v průběhu dvanácti měsíců nebo které jsou součástí řady nebo pokračováním řady darů.

3)

Článek 5 odst. 6 druhá věta šesté směrnice 77/388 brání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká zavádí domněnku, že zboží představující „dárky malé hodnoty“ ve smyslu uvedeného ustanovení poskytnuté osobou povinnou k dani různým osobám majícím společného zaměstnavatele je považováno za dary poskytnuté téže osobě.

4)

Daňové postavení příjemce vzorků nemá vliv na odpovědi poskytnuté na ostatní otázky.