1)

Má být článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (1) ze dne 25. října 2011, který zejména stanoví, že Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávy o povinném uvádění země původu či místa provenience u mléka a mléka použitého jako složka, považován za článek, kterým je tato otázka výslovně harmonizována ve smyslu čl. 38 odst. 1 téhož nařízení a brání tomu, aby členské státy mohly na základě článku 39 uvedeného nařízení přijímat opatření vyžadující další povinné údaje?

2)

V případě, že by byla vnitrostátní opatření odůvodněna ochranou spotřebitelů s ohledem na čl. 39 odst. 1, musí být obě kritéria uvedená v odstavci 2 tohoto článku, a to prokazatelná spojitost mezi některými vlastnostmi dané potraviny a jejím původem nebo proveniencí a důkaz, že většina spotřebitelů přikládá těmto informacím značný význam, vykládána společně, a zejména může posouzení prokazatelné spojitosti vycházet pouze ze subjektivních skutečností založených na významu spojení mezi vlastnostmi potraviny a jejím původem nebo proveniencí, k němuž může u spotřebitelů ve většině případů docházet?

3)

Vzhledem k tomu, že vlastnosti potraviny zřejmě mohou být chápány jako souhrn prvků, které se podílejí na kvalitě dané potraviny, mohou být úvahy související s odolností potravin při dopravě a vůči rizikům během cesty, součástí posouzení existence prokazatelné spojitosti mezi určitými vlastnostmi potraviny a jejím původem nebo proveniencí pro účely použití čl. 39 odst. 2?

4)

Předpokládá posuzování podmínek stanovených v článku 39, že na vlastnosti potraviny bude s ohledem na jejich původ nebo provenienci pohlíženo jako na jedinečné anebo jako na zaručené jejich původem nebo proveniencí a to, v tomto posledně uvedeném případě, bez ohledu na harmonizaci hygienických a environmentálních norem uplatňovaných v rámci Evropské unie, může být uvedení původu nebo provenience přesnější, než je poznámka ve formě „EU“ nebo „mimo EU“?