EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02000L0013-20110120
Directive 2000/13/EC of the European Parliament and of the Council of 20 March 2000 on the approximation of the laws of the Member States relating to the labelling, presentation and advertising of foodstuffs
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy
2000L0013 — CS — 20.01.2011 — 008.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 (Úř. věst. L 109, 6.5.2000, p.29) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 310 |
19 |
28.11.2001 |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/89/ES Text s významem pro EHP ze dne 10. listopadu 2003, |
L 308 |
15 |
25.11.2003 |
|
|
L 363 |
411 |
20.12.2006 |
||
|
SMĚRNICE KOMISE 2006/142/ES Text s významem pro EHP ze dne 22. prosince 2006, |
L 368 |
110 |
23.12.2006 |
|
|
SMĚRNICE KOMISE 2007/68/ES Text s významem pro EHP ze dne 27. listopadu 2007, |
L 310 |
11 |
28.11.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 |
L 354 |
7 |
31.12.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 |
L 354 |
34 |
31.12.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 |
L 188 |
14 |
18.7.2009 |
|
Ve znění:
|
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
Opraveno:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/13/ES
ze dne 20. března 2000
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
v souladu s postupem podle článku 251 Smlouvy ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Směrnice Rady 79/112/EHS ze dne 18. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin určených k prodeji konečnému spotřebiteli, jejich obchodní úpravy a související reklamy ( 3 ) byla často a podstatně měněna ( 4 ). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by tedy uvedená směrnice měla být kodifikována. |
|
(2) |
Rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států o označování potravin mohou bránit volnému pohybu těchto výrobků a mohou vést k vytvoření nerovných podmínek pro hospodářskou soutěž. |
|
(3) |
Je proto nezbytné, aby došlo ke sblížení těchto právních předpisů s cílem přispět k hladkému fungování vnitřního trhu. |
|
(4) |
Účelem této směrnice musí být stanovení obecných pravidel Společenství použitelných horizontálně pro všechny potraviny uváděné na trh. |
|
(5) |
Pravidla specifické povahy, která se vztahují vertikálně pouze na některé potraviny, musí být naopak stanovena v rámci právních předpisů upravujících tyto výrobky. |
|
(6) |
Prvotním zřetelem jakékoli právní úpravy označování potravin musí být potřeba informovat a chránit spotřebitele. |
|
(7) |
Tato potřeba znamená, že členské státy mohou v souladu s pravidly Smlouvy stanovit požadavky jazykového charakteru. |
|
(8) |
Nejvhodnější je používat podrobné označování, zejména uvádění přesných údajů o povaze a charakteristických znacích výrobků, které umožní spotřebiteli vybírat výrobky se znalostí věci, neboť vytváří nejméně překážek volnému obchodu. |
|
(9) |
Je proto nezbytné vypracovat seznam všech údajů, které by v zásadě měly být uváděny na etiketách všech potravin. |
|
(10) |
Horizontální povaha této směrnice však v počáteční fázi neumožňuje zařadit mezi povinné údaje všechny údaje, které musí být doplněny do seznamu použitelného v zásadě na všechny potraviny. V pozdější fázi je však třeba přijmout předpisy Společenství, které stávající pravidla doplní. |
|
(11) |
Pokud neexistují zvláštní pravidla Společenství, členské státy si kromě toho musí ponechat právo stanovit některé vnitrostátní předpisy, které lze připojit k obecným ustanovením této směrnice. Uvedené předpisy však musí podléhat postupu Společenství. |
|
(12) |
Pokud chce členský stát přijmout nový právní předpis, dotyčný postup Společenství musí mít formu rozhodnutí Společenství. |
|
(13) |
Normotvůrci Společenství je kromě toho třeba umožnit, aby ve výjimečných případech stanovil odchylky od některých obecně stanovených povinností. |
|
(14) |
Pravidla pro označování musí rovněž zakázat používání údajů, které by kupujícího uváděly v omyl nebo které připisují potravinám léčebné vlastnosti. Má-li tento zákaz být účinný, musí se vztahovat také na obchodní úpravu potravin a na související reklamu. |
|
(15) |
S cílem usnadnit obchod mezi členskými státy může být stanoveno, že ve fázi předcházející prodeji konečnému spotřebiteli mají být na vnějším obalu uvedeny pouze údaje o podstatných znacích a že některé povinné údaje, které musí být uvedeny na balených potravinách, mají být uvedeny pouze v příslušných obchodních dokladech. |
|
(16) |
S ohledem na místní podmínky a praktické záležitosti si členské státy musí ponechat právo stanovit pravidla pro označování potravin prodávaných jako nebalené; v takovém případě je však třeba zajistit informovanost spotřebitele. |
|
(17) |
S cílem zjednodušit a urychlit postup je nutné pověřit Komisi, aby přijala prováděcí opatření technického charakteru. |
|
(18) |
Opatření nezbytná pro provádění této směrnice musí být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 5 ). |
|
(19) |
Touto směrnicí nesmí být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy IV, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
1. Tato směrnice se týká označování potravin určených k tomu, aby byly v nezměněném stavu dodány konečnému spotřebiteli, jakož i některých aspektů týkajících se jejich obchodní úpravy a související reklamy.
2. Tato směrnice se rovněž použije pro potraviny určené k zásobování restaurací, nemocnic, jídelen a dalších podobných zařízení společného stravování (dále jen „zařízení společného stravování“).
3. Pro účely této směrnice se rozumí
a) „označením“ slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a které jsou uvedeny na kterémkoli obalu, dokladu, nápisu, etiketě, krčkové nebo rukávové etiketě, jimiž je potravina opatřena nebo jež se k potravině vztahují;
b) „balenou potravinou“ prodejní jednotka v obchodní úpravě v nezměněném stavu určená konečnému spotřebiteli a zařízením společného stravování, která se skládá z potraviny a obalu, do něhož byla potravina vložena před uvedením do prodeje, a to bez ohledu na to, zda je potravina v obalu uzavřena zcela nebo pouze zčásti, avšak v každém případě takovým způsobem, že bez otevření nebo výměny obalu nelze vyměnit jeho obsah.
Článek 2
1. Použité způsoby označování nesmějí:
a) uvádět kupujícího v omyl, zejména
i) pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, identitu, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, původ nebo provenienci, způsob výroby nebo získání;
ii) připisováním účinků nebo vlastností, které dotyčná potravina nemá;
iii) vyvoláváním dojmu, že dotyčná potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají tyto stejné charakteristiky;
b) s výhradou předpisů Společenství, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, připisovat potravině vlastnosti umožňující předcházet určité lidské nemoci, léčit ji nebo ji vyléčit, nebo tyto vlastnosti uvádět.
2. Rada postupem podle článku 95 Smlouvy vypracuje nevyčerpávající seznam tvrzení ve smyslu odstavce 1, jejichž použití musí být v každém případě zakázáno nebo omezeno.
3. Zákazy a omezení stanovená v odstavcích 1 a 2 se rovněž použijí na
a) obchodní úpravu potravin a zejména na tvar nebo vzhled potravin nebo jejich obalu, na použitý obalový materiál, na způsob, jakým jsou aranžovány, jakož i na prostředí, v němž jsou vystavovány;
b) související reklamu.
Článek 3
1. V souladu s články 4 až 17 a s výhradou odchylek v nich obsažených se při označování potravin uvádějí pouze tyto povinné údaje:
1) název, pod nímž je výrobek prodáván;
2) seznam složek;
3) množství určitých složek nebo skupin složek podle článku 7;
4) u balených potravin jejich čisté množství;
5) datum minimální trvanlivosti nebo v případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, slova „spotřebujte do“ a příslušné datum;
6) zvláštní podmínky uchování a použití;
7) jméno nebo obchodní jméno a sídlo výrobce nebo balírny nebo prodejce usazeného ve Společenství.
Členské státy však mají nadále právo požadovat u másla vyráběného na jejich území pouze údaj o výrobci, balírně nebo prodejci.
Aniž je dotčeny informace stanovené v článku 24, členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechna opatření přijatá podle druhého pododstavce;
8) místo původu nebo provenience v těch případech, kdy by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ nebo skutečnou provenienci potraviny;
9) návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu nebylo možné vhodným způsobem použít;
10) u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % (obj.) se uvede skutečný obsah alkoholu (% obj.).
2. Odchylně od odstavce 1 si členské státy mohou ponechat vnitrostátní předpisy, které ve vztahu k vnitrostátní výrobě požadují, aby byl uveden výrobní podnik nebo balírna.
3. Ustanovení tohoto článku jsou použitelná, aniž jsou dotčeny přesnější nebo rozsáhlejší předpisy o hmotnostech a mírách.
Článek 4
1. Předpisy Společenství, které jsou použitelné pro určité potraviny, a nikoli pro potraviny obecně, se mohou ve výjimečných případech odchylovat od požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1 bodech 2 a 5, pokud by to nebylo na úkor informovanosti kupujícího.
2. Předpisy Společenství, které jsou použitelné pro určité potraviny, a nikoli pro potraviny obecně, mohou stanovit další povinné údaje kromě údajů uvedených v článku 3.
Pokud takové předpisy neexistují, mohou členské státy tyto údaje stanovit postupem podle článku 19.
3. Komise přijme předpisy Společenství uvedené v odstavcích 1 a 2. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
Článek 5
1. Názvem, pod kterým je potravina prodávána, je název stanovený pro tuto potravinu v právních předpisech Společenství, které se na ni vztahují.
a) Neexistují-li předpisy Společenství, pak názvem, pod kterým je potravina prodávána, je název stanovený v platných právních a správních předpisech členského státu, v němž je výrobek prodáván konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování.
Pokud takový název chybí, pak názvem, pod kterým je výrobek prodáván, je název, který je vžitý v členském státě, v němž je výrobek prodáván konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování, nebo popis potraviny, popřípadě rovněž popis jejího použití, který musí být dostatečně přesný, aby kupujícímu umožnil poznat skutečnou podstatu potraviny a odlišit potravinu od jiných výrobků, se kterými by mohla být zaměněna.
b) Použití prodejního názvu, pod kterým je výrobek legálně vyráběn a uváděn na trh v členském státě výroby, je v členském státě prodeje rovněž povoleno.
Neumožňuje-li však použití jiných ustanovení této směrnice, zejména ustanovení článku 3, aby spotřebitelé v členském státě prodeje zjistili skutečnou povahu potraviny a odlišili ji od potravin, s nimiž by mohla být zaměněna, k prodejnímu názvu se připojí další popisné informace, které musí být uvedeny v blízkosti prodejního názvu.
c) Ve výjimečných případech se prodejní název používaný v členském státu výroby nepoužije v členském státu prodeje, pokud se potravina, kterou označuje, liší svým složením nebo výrobou od potraviny známé pod dotyčným názvem do té míry, že by ustanovení písmene b) nezajistila v členském státu prodeje správné informování spotřebitelů.
2. Název, pod nímž je výrobek prodáván, nesmí být nahrazen ochrannou známkou, obchodní značkou nebo vymyšleným názvem.
3. Název, pod nímž je výrobek prodáván, musí obsahovat údaje o fyzikálním stavu potraviny nebo o určitém způsobu úpravy (např. v prášku, lyofilizovaný, zmrazený, koncentrovaný, uzený), nebo musí být těmito údaji doplněn, a to ve všech případech, kdy by opomenutí těchto údajů mohlo uvést kupujícího v omyl.
Na všech potravinách, které byly ošetřeny ionizujícím zářením, musí být uveden tento údaj:
— v bulharštině:
—„облъчено“ nebo „обработено с йонизиращо лъчение“,
— ve španělštině:
—„irradiado“ nebo „tratado con radiación ionizante“,
— v češtině:
—„ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“,
— v dánštině:
—„bestrålet/…“ nebo „strålekonserveret“ nebo „behandlet med ioniserende stråling“ nebo „ykonserveret med ioniserende stråling“,
— v němčině:
—„bestrahlt“ nebo „mit ionisierenden Strahlen behandelt“,
— v estonštině:
—„kiiritatud“ nebo „töödeldud ioniseeriva kiirgusega“,
— v řečtině:
—„επεξεργασμένο με ιονίζουσα ακτινοβολία“ nebo „ακτινοβολημένο“,
— v angličtině:
—„irradiated“ nebo „treated with ionising radiation“,
— ve francouzštině:
—„traité par rayonnements ionisants“ nebo „traité par ionisation“,
— v italštině:
—„irradiato“ nebo „trattato con radiazioni ionizzanti“,
— v lotyštině:
—„apstarots“ nebo „apstrādāts ar jonizējošo starojumu“,
— v litevštině:
—„apšvitinta“ nebo „apdorota jonizuojančiąja spinduliuote“,
— v maďarštině:
—„sugárkezelt vagy ionizáló energiával kezelt“,
— v maltštině:
—„ittrattat bir-radjazzjoni“ nebo „ittrattat b'radjazzjoni jonizzanti“,
— v nizozemštině:
—„doorstraald“ nebo „door bestraling behandeld“ nebo „met ioniserende stralen behandeld“,
— v polštině:
—„napromieniony“ nebo „poddany działaniu promieniowania jonizującego“,
— v portugalštině:
—„irradiado“ nebo „tratado por irradiação“ nebo „tratado por radiação ionizante“,
— v rumunštině:
—„radiate“ nebo „tratate cu radiații ionizate“ ,
— ve slovenštině:
—„ošetrené ionizujúcim žiarením“,
— ve slovinštině:
—„obsevano“ nebo „obdelano z ionizirajočim sevanjem“,
— ve finštině:
—„säteilytetty“ nebo „käsitelty ionisoivalla säteilyllä“,
— ve švédštině:
—„bestrålad“ nebo „behandlad med joniserande strålning“.
Článek 6
1. Seznam složek se uvádí podle tohoto článku a podle příloh I, II, III a IIIa.
2. Složky nemusí být uvedeny v případě
— čerstvého ovoce a zeleniny včetně brambor, kromě loupaných, krájených nebo podobně upravených,
— sycených vod, v jejichž označení je uvedeno, že jsou sycené,
— kvasných octů, pokud pocházejí výhradně z jediné základní suroviny a pokud do nich nebyly přidány žádné jiné složky,
— sýrů,
— másla,
— kysaného mléka a smetany,
pokud do nich nebyly přidány žádné jiné složky kromě mléčných výrobků, enzymů a mikrobiálních kultur nezbytných k výrobě nebo jedlé soli potřebné k výrobě sýrů, s výjimkou čerstvých a tavených sýrů,
c) výrobků sestávajících z jediné složky, pokud
— je obchodní název totožný s názvem složky, nebo
— obchodní název umožňuje určit povahu složky bez rizika záměny.
3. V případě nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu stanoví Rada na návrh Komise do 22. prosince 1982 pravidla pro označování složek.
3a. Aniž jsou dotčena pravidla pro označování, která mají být stanovena podle odstavce 3, uvede se na etiketě každá složka ve smyslu odst. 4 písm. a), která je uvedena v příloze IIIa, pokud je obsažena v nápojích uvedených v odstavci 3. Tento údaj se musí skládat ze slova „obsahuje“, po němž následuje název dotyčné složky/dotyčných složek. Tento údaj však není nezbytný, je-li složka již uvedena pod svým specifickým názvem v seznamu složek nebo je-li uvedena v názvu, pod kterým se nápoj prodává.
V případě potřeby je možné přijmout pravidla pro způsob uvádění údaje podle prvního pododstavce těmito postupy:
a) pokud jde o výrobky uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1493/99 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem ( 6 ), postupem podle článku 75 uvedeného nařízení;
b) pokud jde o výrobky uvedené v čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů ( 7 ), postupem podle článku 13 uvedeného nařízení;
c) pokud jde o výrobky podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin ( 8 ), postupem podle článku 14 uvedeného nařízení;
d) pokud jde o jiné výrobky v případě opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
4.
►M6
a) „složkou“ se rozumí jakákoli látka, včetně přídatných látek a enzymů, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném produktu stále přítomna, i když případně ve změněné formě.
b) Pokud byla složka potraviny sama vyrobena z několika složek, musí být tyto složky považovány za složky dotyčné potraviny.
c) Za složky se nepovažují
i) součásti složky, které jsou během výroby přechodně odděleny a poté jsou do potraviny opět přidány v množství nepřekračující původní podíl;
ii) ►M6 přídatné látky a enzymy ◄ ,
— které se dostaly do potraviny pouze proto, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny, pokud v konečném výrobku již neplní technologickou funkci,
— které se používají jako pomocné látky při zpracování;
iii) látky používané v nezbytně nutných množstvích jako rozpouštědla nebo nosiče ►M6 přídatných látek nebo enzymů nebo látek určených k aromatizaci potravin ◄ ;
iv) látky, které nejsou přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále přítomny v konečném výrobku, třebaže ve změněné formě.
d) V některých případech může být postupem podle čl. 20 odst. 2 rozhodnuto, zda jsou plněny podmínky uvedené v písm. c), bodech ii) a iii).
5. Seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny. Před tímto seznamem musí být uveden patřičný údaj obsahující slovo „složení“.
Avšak:
— přidaná voda a těkavé látky se v seznamu uvádějí v pořadí podle jejich hmotnosti v konečném výrobku; množství vody přidané do potraviny jako složka se vypočítá odečtením celkového množství ostatních použitých složek od celkového množství konečného výrobku. Toto množství vody se nemusí brát v úvahu, pokud jí není v konečném výrobku více než 5 % hmotnostních;
— složky používané v koncentrované nebo sušené formě a rekonstituované během výroby smějí být uvedeny v seznamu v pořadí podle jejich hmotnosti stanovené před koncentrací nebo sušením;
— v případě koncentrovaných nebo sušených potravin, do nichž je třeba přidat vodu, mohou být složky uvedeny v pořadí podle jejich poměru v rekonstituovaném výrobku, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz „složky rekonstituovaného výrobku“ nebo „složky výrobku připraveného ke spotřebě“;
— v případě směsí ovoce, zeleniny nebo hub použitých jako složky potraviny, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek směsi a podíly složek se mohou měnit, smějí být tyto složky uvedeny v seznamu složek společně pod označením „ovoce“, „zelenina“ nebo „houby“ s dovětkem „v různém poměru“, po němž bezprostředně následuje seznam přítomného ovoce, zeleniny nebo hub; v takovém případě se směs uvede v seznamu složek v souladu s prvním pododstavcem v pořadí podle celkové hmotnosti přítomného ovoce, zeleniny nebo hub;
— v případě směsí koření nebo bylin, ve kterých hmotnostní podíl žádného z nich výrazně nepřevládá, smějí být tyto složky uvedeny v jiném pořadí, pokud je spolu se seznamem složek uveden např. výraz „v proměnlivých hmotnostních podílech“;
— složky tvořící méně než 2 % konečného výrobku mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami;
— složky, které jsou podobné nebo vzájemně zastupitelné a mohou být použity při výrobě nebo přípravě potraviny, aniž by se změnilo její složení, povaha nebo její vnímaná hodnota, a které tvoří méně než 2 % konečného výrobku, mohou být označeny v seznamu složek výrazem „obsahuje … nebo …“, pokud alespoň jedna z nejvýše dvou složek je přítomna v konečném výrobku. Toto ustanovení se nepoužije pro přídatné látky nebo pro složky uvedené v příloze IIIa.
6. Složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě podle pravidel stanovených v článku 5.
Avšak:
— složky, které náleží do jedné ze skupin uvedených v příloze I a které jsou součástí jiné potraviny, mohou být označeny pouze názvem této skupiny.
— Změny seznamu skupin v příloze I mohou být provedeny Komisí. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
— Označení ‚škrob‘ uvedené v příloze I však musí být vždy doplněno údajem o jeho specifickém rostlinném původu, pokud tato složka může obsahovat lepek,
— složky náležející do jedné ze skupin uvedených v příloze II musí být povinně označeny názvem této skupiny, po kterém následuje jejich specifický název nebo jejich číslo ES; pokud určitá složka náleží do více skupin, uvede se skupina, která odpovídá její hlavní funkci v dotyčné potravině.
— Změny přílohy II vycházející z vývoje vědeckých a technických poznatků, které jsou opatřeními, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, přijímá Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 20 odst. 4.
— Označení ‚modifikovaný škrob‘ uvedené v příloze II však musí být doplněno údajem o jeho specifickém rostlinném původu, pokud tato složka může obsahovat lepek,
— látky určené k aromatizaci musí být označeny v souladu s přílohou III,
— zvláštní ustanovení Společenství týkající se uvádění údajů o ošetření složek ionizujícím zářením se následně přijmou postupem podle článku 95 Smlouvy,
— enzymy jiné než uvedené v odst. 4 písm. c) bodě ii) musí být označeny názvem jedné ze skupin složek uvedených na seznamu v příloze II, po kterém následuje jejich specifický název.
7. Právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy mohou pro některé potraviny stanovit, že spolu s názvem, pod nímž jsou tyto potraviny prodávány, musí být uveden údaj o určité složce nebo určitých složkách.
U případných vnitrostátních právních předpisů se použije postup podle článku 19.
Komise přijme právní předpisy Společenství uvedené v tomto odstavci. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
8. V případě uvedeném v odst. 4 písm. b) může být směsná složka zařazena do seznamu složek pod vlastním pojmenováním, pokud tak stanoví právní předpisy nebo pokud je dlouhodobě užívané, podle celkové hmotnosti složek a za předpokladu, že bezprostředně následuje výčet jejích vlastních složek.
Výčet uvedený v prvním pododstavci není povinný:
a) pokud je složení směsné složky stanoveno v platných právních předpisech Společenství a pokud směsná složka tvoří méně než 2 % konečného výrobku; toto ustanovení se však nepoužije pro přídatné látky, aniž je dotčen odst. 4 písm. c);
b) u směsných složek sestávajících ze směsí koření nebo bylin, pokud směsná složka tvoří méně než 2 % konečného výrobku, s výjimkou přídatných látek, aniž je dotčen odst. 4 písm. c),
c) pokud je směsná složka potravinou, u níž právní předpisy Společenství nepožadují uvedení seznamu složek.
9. Odchylně od odstavce 5 nemusí být obsah vody uveden,
a) pokud se voda během výrobního procesu používá výhradně k tomu, aby složka použitá v koncentrovaném nebo sušeném stavu byla rekonstituována do svého původního stavu;
b) v případě nálevu, který se běžně nekonzumuje.
10. Bez ohledu na odstavec 2, odst. 6 druhý pododstavec a odst. 8 druhý pododstavec se jakákoli složka, která byla použita při výrobě potraviny, je v konečném výrobku nadále přítomna, třebaže ve změněné formě, a je uvedena v příloze IIIa nebo pochází ze složky uvedené v příloze IIIa, uvede na etiketě jasným odkazem na název této složky.
Údaj uvedený v prvním pododstavci není nezbytný, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jasně odkazuje na dotyčnou složku.
Odchylně od odst. 4 písm. c) body ii), iii) a iv) se jakákoli látka, která byla použita při výrobě potraviny, která je v konečném výrobku nadále přítomna, třebaže ve změněné formě, a pochází ze složek uvedených v příloze IIIa, považuje za složku a uvede se na etiketě jasným odkazem na název složky, ze které pochází.
11. Seznam v příloze IIIa musí být systematicky přezkoumáván a podle potřeby aktualizován na základě nejnovějších vědeckých poznatků. První přezkoumání musí být provedeno nejpozději do 25. listopadu 2005.
Aktualizace může také spočívat v tom, že z přílohy IIIa budou vyňaty složky, u nichž bylo vědecky prokázáno, že nemohou vyvolávat nežádoucí reakce. Za tímto účelem je možné Komisi do 25. srpna 2004 oznamovat probíhající studie, jejichž účelem je zjistit, zda složky nebo látky pocházející ze složek uvedených v příloze IIIa mohou za určitých podmínek vyvolávat nežádoucí reakce. Nejpozději do 25. listopadu 2004 přijme Komise po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin seznam těch složek nebo látek, které budou následně, po předložení konečných výsledků oznámených studií nebo nejpozději do 25. listopadu 2007, vyňaty z přílohy IIIa.
Aniž je dotčen druhý pododstavec, Komise může změnit přílohu IIIa po obdržení stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin vydaného na základě článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ( 9 ). Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3. Komise může ze závažných naléhavých důvodů použít postup pro naléhavé případy podle čl. 20 odst. 4.
V případě potřeby lze postupem podle čl. 20 odst. 2 vydány technické pokyny pro interpretaci seznamu uvedeného v příloze IIIa.
Článek 7
1. Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny musí být uvedeno v souladu s tímto článkem.
2. Údaj uvedený v odstavci 1 je povinný,
a) pokud dotyčná složka nebo skupina složek je uvedena v názvu, pod kterým je potravina prodávána nebo s nímž ji spotřebitelé obvykle spojují, nebo
b) pokud dotyčná složka nebo skupina složek je na etiketě zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, nebo
c) dotyčná složka nebo skupina složek je důležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna z důvodu svého názvu nebo vzhledu, nebo
d) v případech stanovených Komisí, stanovení těchto případů, které je opatřením, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se provede regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
3. Odstavec 2 se nepoužije:
a) pro složku nebo skupinu složek,
— jejichž čistá hmotnost po odkapání je uvedena v souladu s čl. 8 odst. 4, nebo
— jejichž množství musí být na etiketě uvedeno již podle právních předpisů Společenství, nebo
— jež jsou použity v malém množstvím pro účely aromatizování, nebo
— které nejsou takové povahy, aby jejich uvedení v názvu, pod kterým je potravina prodávána, mělo vliv na volbu spotřebitele v zemi prodeje, neboť rozdílné množství není podstatné pro charakterizaci potraviny nebo potravinu neodlišuje od podobných potravin. V případě pochybností o tom, zda podmínky stanovené v této odrážce jsou splněny, se rozhodne postupem podle čl. 20 odst. 2;
b) pokud zvláštní předpisy Společenství přesně stanoví množství složky nebo skupiny složek, aniž by upravovaly jeho uvádění na etiketě;
c) v případech uvedených ve čtvrté a páté odrážce čl. 6 odst. 5;
d) v případech stanovených Komisí, stanovení těchto případů, které je opatřením, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se provede regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
4. Uvedené množství, vyjádřené v procentech, musí odpovídat množství složky nebo skupiny složek v okamžiku jejich zpracování. V právních předpisech Společenství však mohou být pro některé potraviny stanoveny odchylky od této zásady. ►M8 Tyto právní předpisy Společenství přijímá Komise. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3. ◄
5. Údaj uvedený v odstavci 1 se uvádí buď v názvu, pod kterým je potravina prodávána, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, nebo v seznamu složek společně s dotyčnou složkou nebo skupinou složek.
6. Tento článek se použije, aniž jsou dotčena pravidla Společenství o nutričním označování potravin.
Článek 8
1. Čisté množství potravin v hotovém balení musí být vyjádřeno:
— u tekutin v jednotkách objemu,
— u ostatních výrobků v jednotkách hmotnosti,
podle vhodnosti v litrech, centilitrech, mililitrech, kilogramech nebo gramech.
Právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy mohou pro některé vymezené potraviny stanovit odchylku od tohoto pravidla.
U případných vnitrostátních právních předpisů se použije postup podle článku 19.
2.
a) Pokud právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy stanoví povinnost uvádět určitý typ množství (např. nominální množství, minimální množství, průměrné množství), pak pro účely této směrnice je tímto množstvím čisté množství.
Aniž je dotčena informace uvedená v článku 24, členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechna opatření přijatá podle tohoto bodu.
b) Právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy mohou u některých vymezených potravin, které jsou řazeny do tříd podle množství, stanovit povinnost uvádět jiné údaje o množství.
U případných vnitrostátních právních předpisů se použije postup podle článku 19.
c) Pokud se jednotka v hotovém balení skládá ze dvou nebo více jednotlivých jednotek v hotovém balení, které obsahují stejné množství téhož výrobku, pak uvedení čistého množství se skládá z údaje o čistém množství, které je obsaženo v každém jednotlivém balení, a z údaje o celkovém počtu těchto balení. Uvedení těchto údajů však není povinné, pokud je celkový počet jednotlivých balení zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný a pokud je zvnějšku jasně viditelné alespoň jedno označení čistého množství, které je obsaženo v každém jednotlivém balení.
d) Pokud se jednotka v hotovém balení skládá ze dvou nebo více jednotlivých balení, která nejsou považována za prodejní jednotky, pak uvedení čistého množství se skládá z údaje o celkovém čistém množství a údaje o celkovém počtu jednotlivých balení. Právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy nemusí pro některé potraviny stanovit povinnost uvádět celkový počet jednotlivých balení.
Aniž je dotčena informace uvedená v článku 24, členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechna opatření přijatá podle tohoto bodu.
3. V případě potravin, které se obvykle prodávají na kusy, nemusí členské státy vyžadovat uvedení čistého množství, pokud je počet jednotek zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný nebo, není-li tomu tak, pokud je tento počet uveden na etiketě.
Aniž je dotčena informace uvedená v článku 24, členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechna opatření přijatá podle tohoto odstavce.
4. U pevných potravin v nálevu se při označování uvádí též čistá hmotnost této potraviny po odkapání.
Pro účely tohoto odstavce se „nálevem“ rozumí následující výrobky, popřípadě jejich směsi a rovněž tyto výrobky ve zmrazeném a hluboce zmrazeném stavu, pokud je kapalina při této úpravě pouze doplňkem základních složek, a není tedy rozhodujícím faktorem pro koupi: voda, vodné roztoky solí, lák, vodné roztoky potravinářských kyselin, ocet, vodné roztoky cukrů, vodné roztoky jiných látek se sladivým účinkem, ovocné nebo zeleninové šťávy v případě ovoce či zeleniny.
Komise může tento seznam doplnit. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
Kontrolní metody pro stanovení čisté hmotnosti po odkapání se stanoví postupem podle čl. 20 odst. 2.
5. Uvádění čistého množství není povinné u potravin:
a) se značnými úbytky objemu nebo hmotnosti, které jsou prodávány po kusech nebo váženy v přítomnosti kupujícího;
b) jejichž čisté množství je menší než 5 g nebo 5 ml; toto ustanovení se však nepoužije pro koření a byliny.
Právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy, které se týkají některých specifických potravin, mohou ve výjimečných případech stanovit prahové hodnoty vyšší než 5 g nebo 5 ml, pokud tím nebude ohrožena informovanost kupujícího.
Aniž je dotčena informace uvedená v článku 24, členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechna opatření přijatá podle tohoto odstavce.
6. Komise přijme právní předpisy Společenství uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, odst. 2 písm. b) a d) a odst. 5 druhém pododstavci. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
Článek 9
1. Datum minimální trvanlivosti potraviny je datum, do kterého si potravina uchovává své specifické vlastnosti při správném způsobu skladování.
Datum se uvádí podle ustanovení odstavců 2 až 5.
2. Toto datum se uvádí slovy:
— „minimální trvanlivost do…“, obsahuje-li datum uvedení dne,
— „minimální trvanlivost do konce…“ v ostatních případech.
3. Ke slovům uvedeným v odstavci 2 se připojí
— buď vlastní datum, nebo
— odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě.
V případě potřeby se tyto údaje doplní údajem o podmínkách uchování, jejichž dodržení umožní zajistit uvedenou trvanlivost.
4. Datum se skládá z nekódovaného tvaru v pořadí den, měsíc a rok.
Avšak v případě potravin:
— s trvanlivostí nepřekračující tři měsíce postačí uvedení dne a měsíce,
— s trvanlivostí delší než tři měsíce, avšak nejvýše v délce 18 měsíců postačí uvedení měsíce a roku,
— s trvanlivostí delší než 18 měsíců postačí uvedení roku.
Způsob uvedení data může být stanoven postupem podle čl. 20 odst. 2.
5. S výhradou předpisů Společenství, které ukládají jiné způsoby uvedení data, nemusí být datum minimální trvanlivosti uvedeno v případě
— čerstvého ovoce a zeleniny včetně brambor, kromě loupaných, krájených nebo podobně upravených. Tato odchylka se nevztahuje na naklíčená semena a podobné produkty, jako jsou klíčky luštěnin,
— vín, likérových vín, šumivých vín, aromatizovaných vín a podobných výrobků získaných z jiného ovoce než z hroznů, jakož i v případě nápojů kódů KN 2206 00 91, 2206 00 93 a 2206 00 99 vyrobených z hroznů nebo hroznového moštu,
— nápojů obsahujících nejméně 10 % (obj.) alkoholu,
— osvěžujících nealkoholických nápojů, ovocných šťáv, ovocných nektarů a alkoholických nápojů v jednotlivých nádobách o více než pěti litrech, určených k zásobování zařízení společného stravování,
— výrobků pekárenského odvětví, které jsou vzhledem ke své povaze obvykle spotřebovány do 24 hodin od výroby,
— octa,
— jedlé soli,
— cukru v pevné formě,
— cukrovinek sestávajících téměř výhradně z ochucených a/nebo přibarvených cukrů,
— žvýkaček a podobných výrobků ke žvýkání,
— balení jednotlivých porcí zmrzliny.
Článek 10
1. V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, musí být datum minimální trvanlivosti nahrazeno slovy „spotřebujte do“ s příslušným datem.
2. Před datem musí být uvedeny výrazy:
— v bulharštině: „използвай преди“,
— ve španělštině: „fecha de caducidad“,
— v češtině: „spotřebujte do“,
— v dánštině: „sidste anvendelsesdato“,
— v němčině: „verbrauchen bis“,
— v estonštině: „kõlblik kuni“,
— v řečtině: „ανάλωση μέχρι“,
— v angličtině: „use by“,
— ve francouzštině: „à consommer jusqu'au“,
— v italštině: „da consumare entro“,
— v lotyštině: „izlietot līdz“,
— v litevštině: „tinka vartoti iki“,
— v maďarštině: „fogyasztható“,
— v maltštině: „uża sa“,
— v nizozemštině: „te gebruiken tot“,
— v polštině: „należy spożyć do“,
— v portugalštině: „a consumir até“,
— v rumunštině: „expiră la data de“,
— ve slovenštině: „spotrebujte do“,
— ve slovinštině: „porabiti do“,
— ve finštině: „viimeinen käyttöajankohta“,
— ve švédštině: „sista förbrukningsdag“.
Za těmito výrazy musí následovat:
— buď vlastní datum, nebo
— odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě.
Za těmito údaji následuje popis podmínek uchování, které musí být dodrženy.
3. Datum se skládá z nekódovaného tvaru v pořadí den, měsíc a popřípadě rok.
4. V některých případech lze postupem podle čl. 20 odst. 2 rozhodnout o tom, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1.
Článek 11
1. Návod k použití potraviny musí být uveden takovým způsobem, aby umožnil její vhodné použití.
2. Právní předpisy Společenství a v případě jejich neexistence vnitrostátní právní předpisy mohou u některých potravin stanovit způsob, jakým má být návod k použití uváděn.
U případných vnitrostátních právních předpisů se použije postup podle článku 19.
Komise přijme právní předpisy Společenství uvedené v tomto odstavci. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
Článek 12
Pravidla týkající se údajů o obsahu alkoholu v % (obj.) jsou v případě výrobků čísel 22.04 a 22.05 stanovena ve specifických předpisech Společenství, které se na tyto výrobky vztahují.
V případě jiných nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu Komise stanoví tato pravidla.
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
Článek 13
1.
a) Pokud jsou potraviny v hotovém balení, údaje stanovené v článku 3 a čl. 4 odst. 2 se uvádějí na obalu nebo na etiketě připevněné k obalu.
b) Odchylně od písmene a) a aniž jsou dotčeny předpisy Společenství o nominálních množstvích, pokud jsou potraviny v hotovém balení:
— určené konečnému spotřebiteli, avšak uváděné na trh ve fázi, která předchází prodeji konečnému uživateli a při které nedochází k prodeji zařízením společného stravování,
— určené pro dodání zařízením společného stravování za účelem přípravy, zpracování, dělení nebo porcování,
údaje stanovené v článku 3 a čl. 4 odst. 2 mohou být uvedeny pouze v obchodní dokumentaci příslušných potravin, pokud je zajištěno, že tyto dokumenty obsahující všechny vyznačované údaje jsou buď přiloženy k příslušným potravinám, nebo byly zaslány před dodáním zásilky nebo současně s ní.
c) V případech uvedených v písmeni b) se údaje stanovené v čl. 3 odst. 1 bodech 1, 5 a 7, popřípadě rovněž údaje stanovené v článku 10, uvádějí také na vnějším obalu, v němž jsou potraviny uváděny na trh.
2. Údaje stanovené v článku 3 a v čl. 4 odst. 2 musí být snadno srozumitelné a vyznačené na dobře viditelném místě tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné.
Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny nebo přerušeny jiným textem nebo vyobrazením.
3. Údaje uvedené v čl. 3 odst. 1 bodech 1, 4, 5 a 10 se uvádějí ve stejném zorném poli.
Tento požadavek může být rozšířen na údaje stanovené v čl. 4 odst. 2.
4. V případě skleněných lahví určených k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně označeny a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou, krčkovou nebo rukávovou etiketou, jakož i v případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha měří méně než 10 cm2, musí být uvedeny pouze údaje stanovené v čl. 3 odst. 1 bodech 1, 4 a 5.
Odstavec 3 se v tomto případě nepoužije.
5. Irsko, Nizozemsko a Spojené království mohou v případě mléka a mléčných výrobků plněných do lahví určených k opakovanému použití stanovit odchylky od čl. 3 odst. 1 a od odstavce 3 tohoto článku.
Sdělí Komisi všechna opatření přijatá podle prvního pododstavce.
Článek 14
Pokud potraviny nabízené k prodeji konečnému spotřebiteli a zařízením společného stravování nejsou v hotovém balení nebo pokud jsou potraviny baleny v místě prodeje na požádání spotřebitele nebo baleny do hotového balení pro přímý prodej, stanoví členské státy pravidla pro uvádění údajů stanovených v článku 3 a v čl. 4 odst. 2.
Členské státy mohou stanovit, že uvádění těchto údajů nebo některých z nich není povinné, pokud je zajištěna dostatečná informovanost spotřebitele.
Článek 15
Tato směrnice nemá vliv na ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které při neexistenci právních předpisů Společenství stanovují méně přísné požadavky na označování některých potravin nabízených k prodeji v nestandardních obalech, jako jsou figurky nebo upomínkové předměty.
Článek 16
1. Členské státy zajistí na svém území zákaz prodeje potravin, u nichž nejsou údaje stanovené v článku 3 a čl. 4 odst. 2 uvedeny v jazyce snadno srozumitelném pro spotřebitele, pokud není informovanost spotřebitele účinně zajištěna jinými opatřeními, která se stanoví pro jeden nebo více údajů na etiketě. Stanovení těchto opatření, které je opatřením, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se provede regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
2. Členský stát, v němž je výrobek uváděn na trh, může na svém území v souladu s pravidly Smlouvy stanovit, že tyto údaje musí být na etiketě uvedeny nejméně v jednom nebo více jazycích, které zvolí z úředních jazyků Společenství.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebrání tomu, aby údaje na etiketě byly uvedeny v několika jazycích.
Článek 17
Členské státy upustí od stanovování požadavků podrobnějších, než jsou požadavky stanovené v článcích 3 až 13 týkající se způsobu vyznačování údajů uvedených v článku 3 a čl. 4 odst. 2.
Článek 18
1. Členské státy nesmějí zakazovat obchod s potravinami, které jsou v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, zaváděním neharmonizovaných vnitrostátních předpisů upravujících označování a obchodní úpravu některých potravin nebo potravin obecně.
2. Odstavec 1 se nepoužije pro neharmonizované vnitrostátní předpisy, které jsou oprávněné z důvodu
— ochrany veřejného zdraví,
— předcházení podvodům, pokud by ovšem takové předpisy nemohly znesnadnit používání definic a pravidel stanovených touto směrnicí,
— ochrany práv průmyslového a obchodního vlastnictví, uvádění provenience, označení místa původu a předcházení nekalé soutěži.
Článek 19
Odkazuje-li se na tento článek, použije se následující postup v případě, že členský stát považuje za nezbytné přijmout nové právní předpisy.
Členský stát sdělí Komisi a ostatním členským státům zamýšlená opatření a jejich odůvodnění. Komise konzultuje s členskými státy v rámci ►M2 Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízeného nařízením (ES) č. 178/2002 ◄ , pokud považuje tyto konzultace za užitečné nebo pokud to požaduje členský stát.
Členský stát může přijmout zamýšlená opatření až po uplynutí tří měsíců od sdělení, a za předpokladu, že neobdržel záporné stanovisko Komise.
Při splnění této podmínky a před uplynutím výše uvedené lhůty zahájí Komise postup podle čl. 20 odst. 2 s cílem stanovit, zda zamýšlená opatření mohou být provedena, včetně případných vhodných změn.
Článek 20
1. Komisi je nápomocen ►M2 Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat ◄ (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 21
Komise přijme dočasná opatření, prokáže-li se, že jsou pro usnadnění použití této směrnice nezbytná.
Dočasná opatření obecné působnosti, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, zejména další upřesnění požadavků stanovených touto směrnicí, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.
Další dočasná opatření lze přijmout regulativním postupem podle čl. 20 odst. 2.
Článek 22
Touto směrnicí nejsou dotčeny předpisy Společenství přijaté již 22. prosince 1978 týkající se označování a obchodní úpravy některých potravin.
Změny nezbytné pro dosažení souladu těchto předpisů s pravidly stanovenými touto směrnicí se přijmou postupem platným pro každý z příslušných předpisů.
Článek 23
Tato směrnice se nevztahuje na výrobky určené k vývozu ze Společenství.
Článek 24
Členské státy zajistí, aby Komise obdržela znění všech důležitých ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 25
Tato směrnice se použije rovněž pro francouzské zámořské departementy.
Článek 26
1. Směrnice 79/112/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze IV části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o lhůty pro provedení uvedené v příloze IV části B.
2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.
Článek 27
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 28
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
SKUPINY SLOŽEK, JEJICHŽ SPECIFICKÝ NÁZEV LZE NAHRADIT NÁZVEM SKUPINY
|
Definice |
Pojmenování |
|||||||||||||||
|
Rafinované oleje kromě olivového oleje |
„Olej“ spolu s — přídavným jménem „rostlinný“, popřípadě „živočišný“, nebo — uvedením jeho specifického rostlinného nebo živočišného původu, Přídavné jméno „ztužený“ musí být připojeno k údaji o ztuženém oleji |
|||||||||||||||
|
Rafinované tuky |
„Tuk“ spolu s — přídavným jménem „rostlinný“, popřípadě „živočišný“, nebo — uvedením jeho specifického rostlinného nebo živočišného původu Přídavné jméno „ztužený“ musí být připojeno k údaji o ztuženém oleji |
|||||||||||||||
|
Směsi mouky ze dvou nebo více druhů obilí |
„Mouka“ s následným výčtem druhů obilí, ze kterých byla vyrobena, uvedených v sestupném pořadí podle hmotnosti |
|||||||||||||||
|
Škroby a škroby modifikované fyzikálním způsobem nebo enzymy |
„Škrob“ |
|||||||||||||||
|
Všechny druhy ryb, kde ryba tvoří složku jiné potraviny, a pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na specifický druh ryby |
„Ryby“ |
|||||||||||||||
|
Všechny druhy sýrů, kde sýr nebo směs sýrů tvoří složku jiné potraviny, a pokud název a obchodní úprava takové potraviny neodkazují na specifický druh sýra |
„Sýr“ |
|||||||||||||||
|
Všechna koření obsahující nejvýše 2 % hmotnostní potraviny |
„Koření“ nebo „směs koření“ |
|||||||||||||||
|
Všechny byliny nebo části bylin obsahujících nejvýše 2 % hmotnostní potraviny |
„Byliny“ nebo „směs bylin“ |
|||||||||||||||
|
Všechny druhy klovatinových přípravků používaných při výrobě gumového základu pro žvýkačky |
„Gumový základ“ |
|||||||||||||||
|
Všechny druhy strouhanky z pečených obilných výrobků |
„Strouhanka“ |
|||||||||||||||
|
Všechny druhy sacharózy |
„Cukr“ |
|||||||||||||||
|
Bezvodá dextróza a monohydrát dextrózy |
„Dextróza“ |
|||||||||||||||
|
Škrobový sirup a sušený škrobový sirup |
„Škrobový sirup“ |
|||||||||||||||
|
Všechny druhy mléčných bílkovin (kaseiny, kaseináty a syrovátkové bílkoviny) a jejich směsi |
„Mléčné bílkoviny“ |
|||||||||||||||
|
Lisované, expelerované nebo rafinované kakaové máslo |
„Kakaové máslo“ |
|||||||||||||||
|
▼M2 ————— |
||||||||||||||||
|
Všechny druhy vín, jak jsou definovány v nařízení Rady č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1) |
„Víno“ |
|||||||||||||||
|
„Kosterní svalstvo (3) druhů savců a ptáků uznaných za vhodné k lidské spotřebě, s přirozeně obsaženou nebo přilehlou tkání, pokud celkový obsah tuku a pojivové tkáně nepřekračuje níže uvedené hodnoty a pokud maso tvoří složku jiné potraviny. Výrobky, na něž se vztahuje definice Společenství pro „mechanicky separované maso“, jsou z působnosti této definice vyňaty.“ Nejvyšší obsah tuku a pojivové tkáně pro složky označené termínem „… maso“.
Jsou-li tyto hodnoty nejvyššího obsahu překročeny, avšak všechna ostatní kritéria definice „masa“ jsou splněna, pak musí být obsah „…masa“ odpovídajícím způsobem upraven směrem dolů a v seznamu složek musí být kromě termínu. |
„… maso“ a název (názvy) (2) živočišného druhu, z něhož pochází. |
|||||||||||||||
|
(1) Úř. věst. 179, 14.7.1999, s. 1. (2) Pro označování v angličtině může být toto označení nahrazeno obecným názvem masa dotyčného druhu zvířat. (3) Bránice a žvýkací svaly jsou součástí kosterního svalstva, zatímco srdce, jazyk, svalstvo hlavy (jiné než žvýkací svaly), karpální svalstvo, svalstvo hlezenního kloubu a ocasu jsou vyňaty. |
||||||||||||||||
PŘÍLOHA II
SKUPINY SLOŽEK, KTERÉ MUSÍ BÝT POJMENOVÁNY NÁZVEM SKUPINY, DO KTERÉ SLOŽKY PATŘÍ, S NÁSLEDNÝM UVEDENÍM JEJICH SPECIFICKÉHO NÁZVU NEBO ČÍSLA ES
Barvivo
Konzervant
Antioxidant
Emulgátor
Zahušťovadlo
Želírující látka
Stabilizátor
Látka zvýrazňující chuť a vůni
Kyselina
Regulátor kyselosti
Protispékavá látka
Modifikovaný škrob ( 10 )
Náhradní sladidlo
Kypřicí látka
Odpěňovač
Lešticí látka
Tavicí soli ( 11 )
Látka zlepšující mouku
Zpevňující látka
Zvlhčující látka
Plnidlo
Balicí plyn
PŘÍLOHA III
POJMENOVÁNÍ LÁTEK URČENÝCH K AROMATIZACI NA SEZNAMU SLOŽEK
1. Aniž je dotčen odstavec 2, látky určené k aromatizaci se označují slovy
— „látky určené k aromatizaci“ nebo přesnějším názvem nebo popisem látky určené k aromatizaci, obsahuje-li aromatická složka látky určené k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) a h) ►C1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu ◄ ( 12 );
— „kouřové aroma/kouřová aromata“, nebo „kouřové aroma/kouřová aromata vyrobené/á z(e) ‚potraviny/potravin nebo kategorie potravin nebo zdroje/zdrojů‘“ (např. kouřové aroma vyrobené z buku), ◄ obsahuje-li aromatická složka látky určené k aromatizaci, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 1334/2008, a dodává-li potravinám kouřové aroma.
2. Slovo „přírodní“ se pro popis látek určených k aromatizaci použije v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1334/2008.
PŘÍLOHA IIIa
Složky podle čl. 6 odst. 3a, odst. 10 a odst. 11
1. Obiloviny obsahující lepek (tj. pšenice, žito, ječmen, oves, pšenice špalda, kamut nebo jejich hybridní odrůdy) a výrobky z nich, kromě:
a) glukózových sirupů na bázi pšenice včetně dextrózy ( 13 );
b) maltodextrinů na bázi pšenice (13) ;
c) glukózových sirupů na bázi ječmene;
d) obilovin použitých pro výrobu destilátů nebo ethanolu zemědělského původu pro lihoviny a jiné alkoholické nápoje.
2. Korýši a výrobky z nich.
3. Vejce a výrobky z nich.
4. Ryby a výrobky z nich, kromě:
a) rybí želatiny použité jako nosič vitaminových nebo karotenoidních přípravků;
b) rybí želatiny nebo vyziny použité jako čiřící prostředek u piva a vína.
5. Jádra podzemnice olejné a výrobky z nich.
6. Sójové boby a výrobky z nich, kromě:
a) zcela rafinovaného sójového oleje a tuku (13) ;
b) přírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního D-alfa-tokoferolu, přírodního D-alfa-tokoferol-acetátu, přírodního D-alfa-tokoferol-sukcinátu ze sóji;
c) fytosterolů a esterů fytosterolů získaných z rostlinných olejů ze sóji;
d) esteru rostlinného stanolu vyrobeného ze sterolů z rostlinného oleje ze sóji.
7. Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy), kromě:
a) syrovátky použité pro výrobu destilátů nebo ethanolu zemědělského původu pro lihoviny a jiné alkoholické nápoje;
b) laktikolu.
8. Skořápkové plody, tj. mandle (Amygdalus communis L.), lískové ořechy (Corylus avellana), vlašské ořechy (Juglans regia), kešu ořechy (Anacardium occidentale), pekanové ořechy (Carya illinoiesis (Wangenh.) K. Koch), para ořechy (Bertholletia excelsa), pistácie (Pistacia vera), makadamie a též ořechy Queensland (Macadamia ternifolia) a výrobky z nich, kromě:
a) skořápkových plodů použitých pro výrobu destilátů nebo ethanolu zemědělského původu pro lihoviny a jiné alkoholické nápoje.
9. Celer a výrobky z něj.
10. Hořčice a výrobky z ní.
11. Sezamová semena a výrobky z nich.
12. Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako SO2.
13. Vlčí bob a výrobky z něj.
14. Měkkýši a výrobky z nich.
PŘÍLOHA IV
ČÁST A
ZRUŠENÁ SMĚRNICE S NÁSLEDNÝMI ZMĚNAMI
(podle článku 26)
Směrnice Rady 79/112/EHS (Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1)
Směrnice Rady 85/7/EHS (Úř. věst. L 2, 3.1.1985, s. 22), pouze čl. 1 odst. 9
Směrnice Rady 86/197/EHS (Úř. věst. L 144, 29.5.1986, s. 38)
Směrnice Rady 89/395/EHS (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 17)
Směrnice Komise 91/72/EHS (Úř. věst. L 42, 15.2.1991, s. 27)
Směrnice Komise 93/102/ES (Úř. věst. L 291, 25.11.1993, s. 14)
Směrnice Komise 95/42/ES (Úř. věst. L 182, 2.8.1995, s. 20)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/4/ES (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 21)
ČÁST B
LHŮTY PRO PROVEDENÍ VE VNITROSTÁTNÍM PRÁVU
(podle článku 26)
|
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
Povolení obchodu s výrobky, které jsou v souladu s touto směrnicí |
Zákaz obchodu s výrobky, které nejsou v souladu s toto směrnicí |
|
79/112/EHS |
22. prosince 1980 |
22. prosince 1982 |
|
|
85/7/EHS |
|||
|
86/197/EHS |
1. května 1988 |
1. května 1989 |
|
|
89/395/EHS |
20. prosince 1990 |
20. června 1990 |
|
|
91/72/EHS |
30. června 1992 |
1. ledna 1994 |
|
|
93/102/EHS |
30. prosince 1994 |
1. ledna 1995 |
30. června 1996 |
|
95/42/ES |
|||
|
97/4/ES |
14. srpna 1998 |
14. února 2000 |
PŘÍLOHA V
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Směrnice 79/112/EHS |
Tato směrnice |
|
Článek 1 |
Článek 1 |
|
Článek 2 |
Článek 2 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 1 |
Čl. 3 odst. 1 bod 1 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 2 |
Čl. 3 odst. 1 bod 2 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 2a |
Čl. 3 odst. 1 bod 3 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 3 |
Čl. 3 odst. 1 bod 4 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 4 |
Čl. 3 odst. 1 bod 5 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 5 |
Čl. 3 odst. 1 bod 6 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 6 |
Čl. 3 odst. 1 bod 7 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 7 |
Čl. 3 odst. 1 bod 8 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 8 |
Čl. 3 odst. 1 bod 9 |
|
Čl. 3 odst. 1 bod 9 |
Čl. 3 odst. 1 bod 10 |
|
Čl. 3 odst. 2 a 3 |
Čl. 3 odst. 2 a 3 |
|
Článek 4 |
Článek 4 |
|
Článek 5 |
Článek 5 |
|
Čl. 6 odst. 1 2 a 3 |
Čl. 6 odst. 1 2 a 3 |
|
Čl. 6 odst. 4 písm. a) a b) |
Čl. 6 odst. 4 písm. a) a b) |
|
Čl. 6 odst. 4 písm. c) bod i) |
Čl. 6 odst. 4 písm. c) bod i) |
|
Čl. 6 odst. 4 písm. c) bod ii) první odrážka |
Čl. 6 odst. 4 písm. c) bod ii) |
|
Čl. 6 odst. 4 písm. c) bod ii) druhá odrážka |
Čl. 6 odst. 4 písm. c) bod iii) |
|
Čl. 6 odst. 4 písm. d) |
Čl. 6 odst. 4 písm. d) |
|
Čl. 6 odst. 5 písm. a) |
Čl. 6 odst. 5 |
|
Čl. 6 odst. 5 písm. b) |
Čl. 6 odst. 6 |
|
Čl. 6 odst. 6 |
Čl. 6 odst. 7 |
|
Čl. 6 odst. 7 první pododstavec |
Čl. 6 odst. 8 první pododstavec |
|
Čl. 6 odst. 7 druhý pododstavec první a druhá odrážka |
Čl. 6 odst. 8 druhý pododstavec písm. a) a b) |
|
Čl. 6 odst. 8 |
Čl. 6 odst. 9 |
|
Článek 7 |
Článek 7 |
|
Čl. 8 odst. 1 až 5 |
Čl. 8 odst. 1 až 5 |
|
Čl. 8 odst. 6 |
— |
|
Čl. 8 odst. 7 |
Čl. 8 odst. 6 |
|
Čl. 9 odst. 1 až 4 |
Čl. 9 odst. 1 až 4 |
|
Čl. 9 odst. 5 |
— |
|
Čl. 9 odst. 6 |
Čl. 9 odst. 5 |
|
Článek 9a |
Článek 10 |
|
Článek 10 |
Článek 11 |
|
Článek 10a |
Článek 12 |
|
Článek 11 odst. 1 a 2 |
Čl. 13 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 11 odst. 3 písm. a) |
Čl. 13 odst. 3 |
|
Čl. 11 odst. 3 písm. b) |
— |
|
Čl. 11 odst. 4 |
Čl. 13 odst. 4 |
|
Čl. 11 odst. 5 |
— |
|
Čl. 11 odst. 6 |
Čl. 13 odst. 5 první pododstavec |
|
Čl. 11 odst. 7 |
Čl. 13 odst. 5 druhý pododstavec |
|
Články 12 a 13 |
Články 14 a 15 |
|
Článek 13a |
Článek 16 |
|
Články 14 a 15 |
Články 17 a 18 |
|
Čl. 16 odst. 1 |
— |
|
Čl. 16 odst. 2 |
Článek 19 |
|
Čl. 17 první pododstavec |
Čl. 20 odst. 1 |
|
Čl. 17 druhý, třetí, čtvrtý a pátý pododstavec |
Čl. 20 odst. 2 |
|
Článek 18 |
— |
|
Články 19, 20 a 21 |
Články 21, 22 a 23 |
|
Čl. 22 odst. 1, 2 a 3 |
— |
|
Čl. 22 odst. 4 |
Článek 24 |
|
Článek 23 |
— |
|
Článek 24 |
Článek 25 |
|
Článek 25 |
— |
|
Článek 26 |
— |
|
— |
Článek 26 |
|
— |
Článek 27 |
|
— |
Článek 28 |
|
Příloha I |
Příloha I |
|
Příloha II |
Příloha II |
|
Příloha III |
Příloha III |
|
— |
Příloha IV |
|
— |
Příloha V |
( 1 ) Úř. věst. C 258, 10.9.1999, s. 12.
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. března 2000.
( 3 ) Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/4/ES (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 21).
( 4 ) Viz příloha IV část B.
( 5 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 6 ) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1795/2003 (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 13).
( 7 ) Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2061/96 (Úř. věst. L 277, 30.10.1996, s. 1).
( 8 ) Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 3378/94 (Úř. věst. L 366, 31.12.1994, s. 1).
( 9 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
( 10 ) Nevyžaduje se uvedení specifického názvu nebo čísla ES.
( 11 ) Pouze pro tavené sýry a výrobky z tavených sýrů.
( 12 ) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34
( 13 ) A výrobků obsahujících tyto složky, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergie, kterou EFSA stanovil pro příslušný základní produkt.