EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62020CN0241

Věc C-241/20: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance du Luxembourg (Belgie) dne 5. června 2020 – BJ v. État belge (Belgické království)

Úř. věst. C 297, 7.9.2020, p. 26–27 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

7.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 297/26


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance du Luxembourg (Belgie) dne 5. června 2020 – BJ v. État belge (Belgické království)

(Věc C-241/20)

(2020/C 297/35)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance du Luxembourg

Účastníci původního řízení

Žalobce: BJ

Žalovaný: État belge (Belgické království)

Předběžné otázky

1)

Brání článek 45 SFEU takové právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, ať již byla nebyla převzata do smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, podle níž daňový poplatník ztrácí při výpočtu daně z příjmu ve státě bydliště část nároku na nezdanitelnou částku z uvedeného příjmu a na jiná osobní daňová zvýhodnění (jako je sleva na dani z titulu dlouhodobého spoření, konkrétně pojistného placeného na základě plnění individuální smlouvy o životním pojištění, a sleva z titulu výdajů vynaložených za účelem úspor energie), z toho důvodu, že mu během posuzovaného zdaňovacího období plynuly příjmy i v jiném členském státě, v němž byly tyto příjmy zdaněny?

2)

Je-li odpověď na první otázku kladná, zůstane odpověď kladná, pokud daňový poplatník nepobírá významnější příjem – kvantitativně nebo poměrně – ve státě, kde má bydliště, ale tento stát mu nicméně může tato daňová zvýhodnění přiznat?

3)

Je-li odpověď na druhou otázku kladná, zůstane odpověď kladná, pokud na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi státem bydliště a jiným státem daňový poplatník požíval v tomto jiném státě z příjmů zdanitelných v tomto jiném státě osobní daňová zvýhodnění stanovená daňovými právními předpisy tohoto jiného státu, avšak tato daňová zvýhodnění nezahrnují určitá daňová zvýhodnění, na která má daňový poplatník v zásadě nárok ve státě bydliště?

4)

Je-li odpověď na třetí otázku kladná, zůstane odpověď kladná, jestliže i přes tento posledně uvedený rozdíl tak daňový poplatník získá v tomto jiném státě částku snížení daně rovnající se přinejmenším částce, kterou ztratil ve státě svého bydliště?

5)

Jsou odpovědi na otázky totožné s ohledem na čl. 63 odst. 1 a čl. 65 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ve vztahu k takové právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která byla či nebyla převzata do smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, podle níž daňový poplatník ztrácí při výpočtu daně z příjmu ve státě bydliště část nároku na nezdanitelnou částku z tohoto příjmu a na jiná osobní daňová zvýhodnění (jako je sleva na dani z titulu dlouhodobého spoření, konkrétně pojistného placeného na základě plnění individuální smlouvy o životním pojištění, a sleva z titulu výdajů vynaložených za účelem úspor energie) z toho důvodu, že mu během posuzovaného zdaňovacího období plynuly příjmy z pronájmu nemovitosti, kterou v jiném členském státě vlastní, přičemž tyto příjmy byly v jiném členském státě zdaněny?“.


Top