18.4.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 90/17

1)

Musí být čl. 3 odst. 3 první a druhý pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES (1) ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží vykládán v tom smyslu, že tato ustanovení brání vnitrostátní právní úpravě, podle které může prodávající v případě, že je dodané spotřební zboží v rozporu s kupní smlouvou, odmítnout způsob nápravy požadovaný spotřebitelem také tehdy, když by tento způsob nápravy pro něj znamenal náklady, které by ve srovnání s hodnotou zboží, kterou by spotřební zboží mělo, kdyby nebylo v rozporu s kupní smlouvou, a ve srovnání s významem rozporu s kupní smlouvou byly neúnosné (absolutně nepřiměřené)?

2)

Pokud je odpověď na první otázku kladná: Musí být ustanovení čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 třetího pododstavce výše uvedené směrnice vykládána v tom smyslu, že prodávající musí v případě uvedení spotřebního zboží do stavu odpovídajícího smlouvě prostřednictvím náhradního dodání nést náklady spojené s vyjmutím spotřebního zboží, které je v rozporu s kupní smlouvou, z jiné věci, do níž spotřebitel toto spotřební zboží způsobem odpovídajícím svému určení a v souladu s účelem svého použití zapracoval?