15.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/122

(1)

Podle aktu o přistoupení z roku 2003 může Litva za podmínek stanovených v uvedeném aktu po dobu sedmi let ode dne přistoupení, která skončí dne 30. dubna 2011, ponechat v platnosti zákazy týkající se nabývání zemědělské půdy fyzickými a právnickými osobami z jiných členských států EU, které nemají v Litvě bydliště, sídlo, pobočku nebo zastoupení. Jde o dočasnou výjimku z volného pohybu kapitálu, jenž je zaručen články 63 až 66 Smlouvy o fungování Evropské unie. Toto přechodné období může být prodlouženo pouze jednou na maximálně tři roky.

(2)

Dne 4. února 2011 požádala Litva o prodloužení přechodného období pro nabývání zemědělské půdy o tři roky.

(3)

Hlavním důvodem pro zavedení přechodného období byla potřeba zachovat socioekonomické podmínky zemědělských činností po zřízení jednotného trhu a přechodu ke společné zemědělské politice v Litvě. Cílem bylo především zohlednit obavy vzniklé v souvislosti s možným dopadem liberalizace nabývání zemědělské půdy na odvětví zemědělství v důsledku počátečních velkých rozdílů cen půdy a příjmů v porovnání s Rakouskem, Belgií, Dánskem, Finskem, Francií, Německem, Řeckem, Irskem, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem, Portugalskem, Španělskem, Švédskem a Spojeným královstvím (dále jen EU-15). Přechodné období bylo rovněž navrženo, aby se usnadnila restituce a privatizace zemědělské půdy pro zemědělce. Ve své zprávě ze dne 16. července 2008 o přezkumu přechodných opatření pro nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení z roku 2003 (dále jen „přezkum v polovině období v roce 2008“), Komise zdůraznila význam dokončení výše zmíněné zemědělské reformy do konce plánovaného přechodného období (1).

(4)

Pozemková reforma v Litvě stále probíhá. Podle údajů poskytnutých litevskými orgány zůstává celkem 429 000 ha státní půdy, u které se musí vyjasnit vlastnická práva. V této chvíli bylo privatizováno pouze 77 200 ha státní zemědělské půdy a u 351 000 ha zemědělské půdy, která tvoří 11,42 % celkové výměry zemědělské půdy v Litvě, stále zůstávají nevyřešená vlastnická práva.

(5)

Podle názoru litevských orgánů nejasná vlastnická práva spolu s nepříznivou strukturou zemědělských hospodářství nevyhnutelně brání pozemkovým transakcím a konsolidaci zemědělské půdy. Rozdrobenost pozemků však vede k nižší konkurenceschopnosti a k tomu, že se zemědělské podniky méně zaměřují na trh. V této souvislosti údaje za rok 2009, které zpřístupnily litevské orgány, ukazují, že v tomto roce zemědělské podniky hospodařící na výměře do 5 ha tvořily 52,5 % všech zemědělských podniků.

(6)

Výše zmíněná nižší konkurenceschopnost litevského odvětví zemědělství v porovnání s odvětvím zemědělství v EU-15 je znásobena obtížemi v přístupu k finančním prostředkům a vysokými úrokovými sazbami, které se používají na komerční úvěry pro nabytí zemědělské půdy (více než 10 % v roce 2009).

(7)

Kromě toho nedávná globální finanční a hospodářská krize měla rovněž negativní dopad na litevskou ekonomiku a zvláště na prodejní ceny zemědělských produktů. Podle údajů litevského odboru statistiky vlády Litevské republiky celkový index prodejních cen zemědělských produktů v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 činil 77,8. Pokles byl zvláště výrazný v odvětví pěstování rostlin, kde se celkový index prodejních cen těchto zemědělských produktů v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 rovnal 69,1.

(8)

S ohledem na výše uvedené faktory lze vysvětlit stále značný, i když v čase klesající rozdíl mezi příjmy ze zemědělství zemědělců v Litvě a zemědělců v EU-15. Podle úřadu Eurostat se v roce 2009 úroveň příjmů zemědělců v Litvě snížila o 13,6 %, zatímco průměrný příjem v EU-27 se snížil o 10,7 %.

(9)

Podobně jako u úrovně příjmů ze zemědělství stále přetrvává rozdíl v prodejních cenách zemědělské půdy mezi Litvou a ostatními členskými státy EU. Podle údajů úřadu Eurostat zůstávají ceny zemědělských pozemků v Litvě ve srovnání s ostatními členskými státy EU nízké. Úplné sblížení prodejních cen zemědělské půdy se ani neočekávalo, ani nebylo pokládáno za nezbytnou podmínku ukončení přechodného období. Nicméně rozdíly mezi cenami zemědělské půdy v Litvě a v EU-15 jsou natolik výrazné, že by mohly bránit dalšímu plynulému sbližování cen.

(10)

S ohledem na tyto souvislosti lze spolu s litevskými orgány předpokládat, že by zrušení omezení ode dne 1. května 2011 vyvolalo tlak na ceny půdy v Litvě. Po skončení přechodného období proto existuje nebezpečí vážného narušení litevského trhu se zemědělskou půdou.

(11)

Z tohoto důvodu by se mělo prodloužení přechodného období o tři roky uvedené v kapitole 4 přílohy IX aktu o přistoupení povolit.

(12)

Aby se trh v plném rozsahu připravil na liberalizaci, je i za nepříznivých hospodářských podmínek nadále nanejvýš důležité podporovat zlepšování faktorů, mezi něž patří možnosti získání úvěrů a pojištění pro zemědělce a dokončení zemědělské strukturální reformy během přechodného období, jak již bylo zdůrazněno v přezkumu v polovině období v roce 2008.

(13)

Protože otevřený jednotný trh byl vždy centrem evropské prosperity, zvýšený příliv zahraničního kapitálu by zemědělskému trhu v Litvě rovněž přinesl potenciální prospěch. Jak bylo zdůrazněno v přezkumu v polovině období v roce 2008, mohly by zahraniční investice do odvětví zemědělství mít rovněž důležitý dlouhodobý vliv na poskytování kapitálu a know-how, na fungování trhů s půdou a zemědělskou produktivitu. Postupné uvolnění omezení zahraničního vlastnictví během přechodného období by také přispělo k přípravě trhu na úplnou liberalizaci.

(14)

Z důvodu právní jistoty a s cílem zabránit vzniku právní mezery ve vnitrostátním právním systému Litvy po skončení současného přechodného období by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,