5.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 170/11

1.1

Vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost je:

1.1.1

významným stimulem růstu podporujícího začlenění, který přispívá k sociálnímu i lidskému kapitálu, podporuje mezigenerační solidaritu a má také značnou ekonomickou hodnotu;

1.1.2

ústředním faktorem v řadě sociálních politik a ukazatelem dopadu veřejných politik, který by měl být efektivně měřen a monitorován, aby o něm byli političtí činitelé řádně informováni;

1.1.3

předmětem zkoumání, jenž je v současné době nedostatečně měřen nekonzistentními a příliš omezenými průzkumy, které ponechávají stranou takové otázky, jako je dobrovolná pomoc poskytovaná lidem přímo, mimo jakékoliv organizační struktury, a opomíjejí ekonomickou hodnotu dobrovolné činnosti;

1.2

Výbor vyzývá Komisi, aby:

1.2.1

vytvořila podmínky pro zahájení metodologické práce a pilotních studií, jejichž cílem bude určit zásady pro zkoumání dobrovolné činnosti vnitrostátními statistickými úřady členských států EU a při nichž bude využita příručka Mezinárodní organizace práce o měření dobrovolné činnosti (Manual on the Measurement of Volunteer Work) a dosavadní zkušenosti zemí, ve kterých již byly uskutečněny průzkumy s využitím postupů doporučených v této příručce;

1.2.2

v průběhu několika let vypracovala jednotnou metodiku zkoumání dobrovolné činnosti a zakotvila ji v příslušném nařízení Komise jakožto systematické zkoumání prováděné členskými státy;

1.2.3

podnikla kroky, jimiž podnítí statistické úřady v členských státech k tomu, aby se do zkoumání dobrovolné činnosti zapojily, než bude toto nařízení zavedeno;

1.2.4

shromažďovala a zpřístupňovala ucelené informace, jež byly získány při zkoumání dobrovolné činnosti v jednotlivých zemích či na úrovni EU;

1.2.5

zavedla závazná právní opatření na úrovni EU a na úrovni členských států, díky nimž bude neziskový sektor moci spolufinancovat veřejné granty ekonomickou hodnotou dobrovolné činnosti odhadnutou na základě spolehlivých statistických údajů, jež budou získány pomocí statistických nástrojů vypracovaných v souladu s tímto stanoviskem.

1.3

Kromě toho EHSV využívá této příležitosti k tomu, aby znovu upozornil na nutnost zajistit pro dobrovolnou činnost příznivé podmínky a podporu. Konkrétní návrhy k vytvoření příznivých podmínek pro dobrovolnou činnost byly vypracovány v rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011 a řadí se k nim udržitelná podpora dobrovolné činnosti, jež výrazně přispívá ke společnému blahu (1).

2.1

V souladu s obecně používanou (v institucích EU) definicí se pod pojmem „dobrovolné činnosti“ rozumí všechny druhy dobrovolných činností, ať již formální či neformální, které určitá osoba vykonává z vlastní svobodné vůle, na základě vlastního rozhodnutí a motivace bez ohledu na finanční prospěch.

2.2

Takovémuto chápání dobrovolné činnosti odpovídá definice dobrovolné činnosti, kterou používá příručka Mezinárodní organizace práce o měření dobrovolné činnosti Manual on the Measurement of Volunteer Work – i když je přesnější – jakožto koncepční rámec pro měření formální a neformální dobrovolné činnosti v různých kulturních a právních podmínkách. V souladu s touto definicí je dobrovolná činnost „dobrovolnou (nepovinnou) nevýdělečnou činností, tzn. dobou, kterou jednotlivci bezúplatně věnují činnosti vykonávané prostřednictvím příslušné organizace nebo přímo ve prospěch jiných osob mimo vlastní domácnost“ (2). Tuto definici, jež přesně uvádí znaky dobrovolné činnosti, je třeba používat v mezinárodních srovnávacích průzkumech. Vyplývá to z nutnosti zohlednit v popisných definicích, které jsou používány v jednotlivých zemích, veškeré důležité charakteristiky dobrovolné činnosti, aby tak byl zachován jednotný předmět zkoumání nezávisle na místních podmínkách.

2.3

V uplynulých letech se obzvláště v souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví 2011 v řadě dokumentů Komise, Evropského parlamentu, Rady, EHSV, VR a evropských organizací občanské společnosti poukazovalo na to, že dobrovolná činnost souvisí se základními hodnotami EU, jako je účast občanů či solidarita s potřebnými. Zdůrazňovalo se, že dobrovolná činnost značně přispívá k té části sociálního blahobytu, která se neměří HDP, a má velký vliv na kvalitu života jednotlivců. Ze systémového hlediska se dobrovolná činnost podílí na tvorbě sociálního kapitálu tím, že vytváří a posiluje vztahy důvěry a spolupráce a také kultivuje všeobecně uznávané sociální normy a hodnoty. Neformální dobrovolná činnost je důležitým způsobem, jak investovat do lidského kapitálu – mimo jiné prostřednictvím neformální péče a vzdělávání dětí a mládeže, zatímco formální dobrovolná činnost hraje významnou roli například při rozvoji průřezových dovedností a získávání nových profesních dovedností. Pro stárnoucí evropskou společnost má mimořádný význam také dobrovolná péče o starší lidi a dobrovolná péče, již oni sami poskytují. Dobrovolná činnost je díky veškerým svým znakům, které poukazují na její úlohu při budování sociální soudržnosti a usnadňování zaměstnanosti, uváděna jako důležitý prvek růstu podporujícího začlenění, který je jedním ze tří pilířů strategie rozvoje EU Evropa 2020.

2.4

Jedním z významných prvků výše zmíněného diskurzu byla rovněž doporučení zdůrazňující, že je nutné shromažďovat porovnatelné údaje, které by znázorňovaly jak sociální, tak ekonomický význam dobrovolné činnosti. Poukazovalo se při tom na metodiku, která byla popsána v příručce MOP, jako na vhodný model provádění statistických průzkumů v této oblasti (3).

2.5

Výše uvedená doporučení zjevně souvisejí s konstatováním, že není k dispozici dostatek údajů o dobrovolné činnosti, což nadále platí.

2.6

V jednotlivých zemích bylo uskutečněno několik průzkumů dobrovolnictví, které se týkaly řady podstatných aspektů této činnosti (nejen míry zapojení do dobrovolné činnosti a demografického profilu osob, které ji vykonávají, ale například i jejich motivace). Využití těchto průzkumů k celounijní analýze brání nejednotnost, pokud jde o rozsah a způsob definování dobrovolné činnosti, a další metodické rozdíly (např. délka období, na něž se průzkum vztahuje, nestejné věkové hranice zkoumaného obyvatelstva, různý způsob realizace průzkumu, přesnost výsledků) a také odlišná data průzkumů. Jak vyplývá ze zprávy, kterou pro Evropskou komisi vypracovala poradenská společnost- GHK, mohou rozdíly ve výsledcích často dosáhnout 30–40 procentních bodů (4).

2.7

Pravidelně shromažďované a mezinárodně porovnatelné údaje o dobrovolné činnosti mají dosti omezený rozsah – většinou jde o míru zapojení do dobrovolné činnosti (která je různě definována) vykonávané v rámci určité organizace (formální dobrovolná činnost) a demografický profil osob, které ji vykonávají. Občas se tyto průzkumy zabývají i dalšími otázkami, například frekvencí vykonávání dobrovolné činnosti (5). Některé z těchto průzkumů se neomezují jen na obecné dotazy k tak či onak vymezené dobrovolné činnosti, ale zaměřují se na několik druhů organizací nebo činností, jimž lidé věnují svůj volný čas (6). Poměrně nejméně často se zkoumá počet hodin, kdy byla dobrovolná činnost vykonávána (7).

2.8

Přes značné rozdíly ve výsledcích jednotlivých průzkumů na mezinárodní úrovni i mezi výsledky vnitrostátními a mezinárodními lze konstatovat, že dobrovolná činnost – dokonce i tehdy, když vezmeme v potaz pouze formální dobrovolnou činnost – je velice rozšířená. Odhadovaný počet osob vykonávajících dobrovolnou činnost v EU se ve skupině lidí starších 15 let pohybuje mezi 92 a 150 miliony, což by znamenalo, že se na dobrovolné, nevýdělečné činnosti v různých organizacích podílí 22 % až 36 % dospělých obyvatel všech zemí EU (8). Ve stanoviscích nejvýznamnějších institucí EU k dobrovolné činnosti se uvádí poměrně nízký odhadovaný počet dobrovolníků nepřesahující 100 milionů osob (9).

2.9

Aktuálně dostupné údaje o dobrovolné činnosti neumožňují provést analýzy, které ve svých dokumentech požadují Komise, Evropský parlament, Evropská rada či EHSV. V současnosti není možné řádně monitorovat ekonomický význam dobrovolné činnosti ani její přínos pro provádění unijních politik. Nelze stanovit celkovou dobu věnovanou vykonávání dobrovolné činnosti ani její peněžní hodnotu, a z tohoto důvodu nelze odhadnout její rozsah podle univerzálních hospodářských ukazatelů, jako je zaměstnanost v dané zemi (počet osob pracujících v národním hospodářství) či HDP. Jediné momentálně dostupné údaje, které se ovšem omezují pouze na formální dobrovolnou činnost vykonávanou v neziskových organizacích a jsou odhadovány na základě značně nejednotných postupů, pocházejí z projektu mezinárodních srovnávacích průzkumů neziskového sektoru, které koordinuje Univerzita Johna Hopkinse. Tyto údaje vymezily podíl dobrovolné činnosti vykonávané v neziskových subjektech na HDP a pracovním potenciálu ekonomicky aktivního obyvatelstva pouze ve třech zemích EU – v České republice (0,2 % HDP, 0,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva), ve Francii (1,4 %, 3,2 %) a v Belgii (0,7 %, údaj není k dispozici) (10).

2.10

Na základě metodických zásad, jež byly popsány v příručce MOP, již provedly vnitrostátní statistické úřady ve třech zemích EU (v Polsku, Maďarsku a Itálii) průzkumy rozšířenosti a hodnoty dobrovolné činnosti a některé další země se je provést chystají (11). Momentálně jsou k dispozici údaje z Polska za rok 2011. Z těchto údajů vyplývá, že formální a neformální dobrovolná činnost dohromady představovala ekvivalent práce 9,6 % osob pracujících v širším národním hospodářství (včetně dobrovolné činnosti) a 2,8 % šířeji definovaného HDP. V Polsku, kde jsou velmi silné širší rodinné vazby, tvořila klíčovou složku dobrovolné činnosti neformální dobrovolná činnost – na počtu osob pracujících v národním hospodářství, do něhož byla zahrnuta také dobrovolná činnost, se podílela 8 % a na šířeji definovaném HDP 2,2 %. Formální dobrovolná činnost pak představovala 1,6 % a 0,6 % ve výše uvedených kategoriích (12).

3.1

Jak již bylo zmíněno, je příručka o měření dobrovolné činnosti vydaná pod záštitou MOP téměř ve všech dokumentech EU týkajících se dobrovolné činnosti uváděna jako vhodný model pro provádění statistických průzkumů v této oblasti. Na metodické postupy uvedené v této příručce upozornila rovněž Mezinárodní konference statistiků práce, která je označila za odpovídající základ pro zkoumání dobrovolné činnosti. Navrhuje se, aby byla dobrovolná činnost zahrnuta do oficiálních statistik práce (13). Řešení navržená v této příručce si získala podporu i u subjektů působících ve třetím sektoru – řada nevládních organizací propaguje tento model zkoumání dobrovolné činnosti (14).

3.2

Metodický přístup, který je v příručce MOP navržen, je zároveň odpovědí na problém nedostatku či nejednotnosti údajů o dobrovolné činnosti ve třetím sektoru, jenž byl zjištěn v rámci srovnávacího projektu v neziskovém sektoru (Comparative Nonprofit Sector Project) a následně označen za vážnou překážku, která omezuje vypracovávání přesných statistik v oblasti národních účtů a satelitního účtu neziskového sektoru (15).

3.3

Tento metodický přístup vychází z pracovní definice zkoumaného jevu, o němž se v příručce hovoří jako o dobrovolné činnosti (volunteer work). Ta se neopírá o konkrétní pojem či pojmy, jež jsou jednotně používány k průzkumu v daných zemích, ale je spíše popisnou definicí, v níž se poukazuje na tři hlavní znaky. Za dobrovolnou činnost je považována činnost, která:

Příručka MOP obsahuje řadu dodatečných objasnění, která mají zahnat případné pochybnosti ohledně výkladu těchto kritérií (16).

3.4

Široký tematický záběr zkoumání, který byl v příručce uplatněn, umožňuje uspokojit poptávku mnoha zainteresovaných stran po informacích. Hlavní definice dobrovolné činnosti v příručce určuje široký rozsah zkoumání, do něhož je zahrnuta jak formální (již MOP popisuje jako nepřímou dobrovolnou činnost), tak neformální dobrovolná činnost (MOP ji označuje jako přímou dobrovolnou činnost). Mimoto se zkoumání neomezuje na jeden sektor, nýbrž bere v potaz dobrovolnou činnost v rámci třetího sektoru a v institucích veřejného sektoru a vyžaduje oddělování údajů (například podle oblasti a institucionálního sektoru). Shromažďované údaje jsou jasně vymezeny a uživatelé jich mohou flexibilně využívat.

3.5

Model zkoumání, který je v příručce MOP navržen, vychází z několika obecných zásad, jež mají zajistit jejich jednotnost nezávisle na typu šetření, pomocí něhož bude průzkum uskutečněn:

3.6

Navržená metodika umožňuje soustředit se při průzkumech především na shromáždění těch údajů, jež jsou nezbytné k určení objemu a hodnoty dobrovolné činnosti ve standardních ekonomických jednotkách, aby tak bylo možné je porovnat se zaměstnaností či HDP dané země. Pomocí shromažďovaných údajů lze stanovit rozsah a hodnotu různých druhů dobrovolné činnosti podle jednotlivých institucionálních sektorů, hospodářských odvětví, druhů vykonávané činnosti, regionů, míry urbanizace apod.

3.7

Na základě údajů shromážděných s využitím modulu pro dobrovolnou činnost lze rovněž provádět četné analýzy sociálního charakteru. Dá se zkoumat rozšířenost a intenzita dobrovolné činnosti, její formy (činnost vykonávaná ve prospěch osob či organizací – v případě formálních struktur lze určit oblast jejich působnosti a sektor). Tyto analýzy mohou zohledňovat různé údaje o dobrovolnících – demografické (například věk, pohlaví, rodinný stav), zeměpisné (například region, velikost obce), pracovní zařazení, vzdělání a majetkové poměry. Pokud se k modulu pro dobrovolnou činnost připojí dodatečné dotazy, lze zkoumat také motivaci dobrovolníků, důvody, proč se dané osoby do dobrovolné činnosti nezapojují apod.

3.8

Vzhledem k tomu, že respondenti jsou obvykle schopni podat podrobné a spolehlivé údaje pouze z nedávné minulosti, bylo v příručce pro dotazy týkající se dobrovolné činnosti použito čtyřtýdenní referenční období. Je to odůvodněno potřebou stanovit co nejpřesněji počet hodin věnovaných dobrovolné činnosti. Na druhou stranu je však doba čtyř týdnů mnohem kratší než dvanáctiměsíční perspektiva, která je pro většinu průzkumů dobrovolné činnosti typická. Kratší referenční období se projevuje v nižších údajích o rozšířenosti dobrovolné činnosti (počtu dobrovolníků) a může rovněž vést k tomu, že budou výsledky ovlivněny sezónními výkyvy. Z tohoto důvodu se doporučuje používat za účelem porovnatelnosti toto čtyřtýdenní období a současně nalézt způsob, jak vyrovnat sezónní výkyvy a zajistit odpovídající velikost vzorku tak, aby se průzkumu zúčastnil dostatečný počet dobrovolníků a aby bylo dále možné odhadnout počet hodin odpracovaných v různých skupinách.

3.9

V příručce je doporučen způsob zkoumání dobrovolné činnosti v podobě modulu pro průzkum pracovních sil (LFS) či jiného modulu pro průzkum domácností. Využití modulu LFS skýtá spoustu výhod:

3.10

Se zkoumáním dobrovolné činnosti pomocí modulu LFS jsou spojena také určitá omezení a problémy, které jsou řešeny podle místních podmínek nebo pomocí komplexního přístupu:

3.11

Příručka pro měření dobrovolné činnosti je komplexní a zahrnuje jak pokyny pro organizaci a provádění průzkumů, tak doporučení ohledně zpracovávání a prezentace výsledků. Pro odhadování hodnoty dobrovolné činnosti příručka doporučuje metodu nákladů na úplný zástup (full replacement cost), která přiřazuje průměrnou hodnotu odměny v národním hospodářství, která je stanovena pro daný druh činnosti (profesi), odvětví a institucionální sektor subjektu, v jehož rámci byla dobrovolná činnost vykonávána.

3.12

Nezávisle na komplexním přístupu a řádném odůvodnění navržených řešení si příručka MOP zachovává značnou pružnost v mnoha oblastech, které mohou jednotlivé země uzpůsobit místním podmínkám. Týká se to takových otázek, jako je přizpůsobení formulací místním podmínkám nebo více či méně podrobný způsob výpočtu hodnoty dobrovolné činnosti (některé další příklady byly uvedeny v odstavci 3.10). Na druhou stranu by se měly používat základní prvky definicí dobrovolné činnosti s cílem zajistit mezinárodní porovnatelnost údajů.

3.13

Zmíněná pružnost příručky vyplývá ze snahy zajistit její univerzálnost a rozsáhlé využití bez ohledu na obrovské kulturní a civilizační rozdíly, které se v celosvětovém měřítku vyskytují. V EU jsou tyto rozdíly poměrně malé, díky čemuž je možné vypracovat jednotnější metodiku a získat tak srovnatelnější výsledné údaje.

4.1

Vzhledem ke značné potřebě údajů o dobrovolné činnosti plynoucí z toho, že tato činnost má podstatný význam pro budování růstu podporujícího začlenění a posilování sociální soudržnosti, sociálního a lidského kapitálu, neformálního vzdělávání, zapojování do trhu práce a mezigenerační solidarity, je na úrovni EU nutné zajistit příznivé podmínky pro systematické a srovnatelné zkoumání dobrovolné činnosti v jednotlivých členských státech. EHSV chápe, že všechny nové aktivity vyvíjené institucemi EU a členskými státy potřebují náležitou finanční stabilitu, a proto prohlašuje, že zamýšlí prozkoumat veškeré možné způsoby podpory a financování výzkumu měření dobrovolné činnosti, včetně návrhu uvedeného v odstavci 4.2.

4.2

V souladu s doporučeními uvedenými v dokumentech EU, v nichž jsou členské státy vyzývány k rozvoji zkoumání dobrovolné činnosti na základě příručky MOP, EHSV vybízí Komisi, aby podnikla kroky s cílem vypracovat v průběhu několika let jednotnou metodiku pro zkoumání dobrovolné činnosti a zakotvit ji v příslušném nařízení jakožto systematické zkoumání prováděné členskými státy.

4.3

Než bude toto nařízení přijato, měla by Komise přijmout opatření na podporu realizace metodologických prací a pilotních studií, jejichž cílem bude určit jednotné zásady pro zkoumání dobrovolné činnosti vnitrostátními statistickými úřady a při nichž budou využity hlavní zásady zmíněné příručky MOP a zkušenosti zemí, ve kterých již byly uskutečněny průzkumy s využitím v ní popsaných postupů. Při vypracovávání podrobností tohoto nařízení je třeba usilovat o minimalizaci nákladů a administrativní zátěže. Pro tento účel by bylo nejvhodnější spojit zkoumání dobrovolné činnosti s některým z průzkumů, které vnitrostátní statistické úřady jednotlivých členských států již provádějí.

4.4

V souvislosti se značnou potřebou údajů o rozsahu formální a neformální dobrovolné činnosti a také o jejím vlivu na obecnou úroveň blahobytu a na vybrané oblasti veřejného života v jednotlivých zemích a na úrovni celé EU je třeba vytvořit podmínky pro to, aby Komise mohla shromažďovat a zpřístupňovat vhodně harmonizované údaje pocházející z průzkumů uskutečněných v jednotlivých členských státech a na úrovni EU. Jednou z možností, jak zkoumat dopad dobrovolné činnosti, by mohl být například průzkum vzdělávání dospělých (Adult Education Survey), v jehož rámci by se daly shromažďovat a analyzovat údaje o vlivu dobrovolné činnosti na získávání užitečných dovedností pro nalezení vytoužené práce.

4.5

Ekonomickou hodnotu dobrovolné činnosti musejí uznat a ocenit veřejné orgány. Komise a členské státy by měly zavést pravidla, díky nimž by ekonomická hodnota dobrovolné činnosti mohla být jedním ze způsobů, jak spolufinancovat projekty podporované z veřejných prostředků. Zkušenosti a údaje získané během zkoumání ekonomické hodnoty dobrovolné činnosti, při němž bude v celé EU uplatňována jednotná metodika, se budou velice hodit při přípravě praktických řešení.