1)

Mají být ustanovení [OMISSIS] čl. 21 [odst. 5 třetího pododstavce] směrnice [2003/96] ( 1 ) vykládána v tom smyslu, že osvobození od daně, které mohou členské státy zavést ve prospěch malých výrobců elektřiny za podmínky, že zdaňují energetické produkty používané pro výrobu této elektřiny, může vyplývat z takové situace, jako je situace popsaná v bodě 7 předkládacího rozhodnutí, pro období před 1. lednem 2011, během kterého Francie, jak jí to umožňovala směrnice, ještě nezavedla vnitrostátní daň z konečné spotřeby elektřiny a v důsledku toho ani osvobození od této daně ve prospěch malých výrobců?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku, jak má být vykládáno ustanovení [OMISSIS] čl. 14 [odst. 1 písm. a)] směrnice ve spojení s ustanovením [OMISSIS] čl. 21 [odst. 5 třetího pododstavce] ve vztahu k malým výrobcům, kteří spotřebovávají jimi vyrobenou elektřinu při své činnosti? A zejména, vyplývá z těchto ustanovení povinnost minimálního zdanění, a to buďto v podobě zdanění elektřiny vyrobené s osvobozením od daně použitého zemního plynu, nebo v podobě osvobození od daně vyrobené elektřiny, přičemž stát je v takovém případě povinen zdanit použitý zemní plyn?