(1)

V závěrech Evropské rady z 19. a 20. prosince 2013 byly uvítány přípravy na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Družicová komunikace v rámci státní správy též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. Družicová komunikace v rámci státní správy by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby a poskytovat podporu námořní bezpečnostní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.

(2)

V závěrech Evropské rady z 21. a 22. března 2019 bylo zdůrazněno, že EU musí dále pokročit při rozvíjení konkurenceschopné, bezpečné, inkluzivní a etické digitální ekonomiky se špičkovou konektivitou.

(3)

Ve sdělení Komise ze dne 22. února 2021 nazvaném „Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem“ se uvádí, že cílem plánu je „umožnit přístup k vysokorychlostnímu připojení pro všechny v Evropě a poskytnout odolný systém připojení, který umožní Evropě zůstat ve spojení, ať se stane cokoli“.

(4)

Rada ve Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu, který přijala dne 21. března 2022, uznává, že kosmická infrastruktura Unie a jejích členských států přispívá k naší odolnosti a poskytuje klíčové služby, které nahrazují nebo doplňují pozemní infrastrukturu pro telekomunikace. Vyzývá proto Unii, aby pracovala na návrhu globálního zabezpečeného kosmického komunikačního systému Unie.

(5)

Jednou ze složek Kosmického programu Unie zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (2) je družicová komunikace v rámci státní správy GOVSATCOM, která má zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, bezpečných, rozšiřitelných a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele složky GOVSATCOM. Nařízení (EU) 2021/696 předpokládá, že v první fázi složky GOVSATCOM přibližně do roku 2025 bude stávající kapacita sdružena a sdílena prostřednictvím centra složky GOVSATCOM. V této souvislosti má Komise pořídit kapacity pro složku GOVSATCOM od členských států, které mají vnitrostátní systémy a kosmické kapacity, a od komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie.

V této první fázi mají být služby složky GOVSATCOM zaváděny postupně s ohledem na rozšiřování možností infrastruktury centra složky GOVSATCOM. Tento přístup rovněž vychází z předpokladu, že pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že to není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, bude nezbytné přejít do druhé fáze a vytvořit na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem, například s unijními provozovateli družic.

(6)

Dne 22. března 2017 schválil Politický a bezpečnostní výbor Rady dokument Hlavní potřeby civilních a vojenských uživatelů v oblasti družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), který zpracovala Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a prostřednictvím něhož byly sloučeny požadavky vojenských uživatelů určených Evropskou obrannou agenturou ve společném personálním cíli přijatém v roce 2013 a potřeby civilních uživatelů shromážděné Komisí. Z následných analýz provedených Komisí vyplynulo, že současná nabídka družicové komunikace Unie založená na kapacitách od členských států s vnitrostátními systémy a soukromém sektoru nemůže uspokojit určité nové potřeby ze strany státní správy, které vyžadují řešení s vyšší bezpečností, nízkým zpožděním a globálním pokrytím. Tyto potřeby by měly být pravidelně sledovány a přehodnocovány.

(7)

Technický pokrok v poslední době umožnil vznik komunikačních konstelací na negeostacionární oběžné dráze (NGSO), které postupně nabízejí vysokorychlostní služby konektivity s nízkým zpožděním. Existuje tudíž příležitost řešit vyvíjející se potřeby vládou schválených uživatelů vývojem a zaváděním další infrastruktury, neboť v současné době je v Unii možné žádat o notifikace volných kmitočtových pásem v rámci Mezinárodní telekomunikační unie, která jsou nezbytná pro poskytování požadovaných služeb. Pokud tyto notifikace volných kmitočtových pásem nebudou využity, stanou se bezpředmětnými a kmitočty budou přiděleny jiným subjektům. Vzhledem k tomu, že kmitočty a orbitální sloty jsou stále vzácnějším zdrojem, měla by Komise prostřednictvím otevřeného a transparentního procesu s členskými státy využít této příležitosti a uzavřít s členskými státy poskytujícími notifikace volných kmitočtových pásem zvláštní licenční dohody za účelem poskytování služeb státní správy na základě státní infrastruktury. Za získání práv k notifikacím volných kmitočtových pásem, která jsou nezbytná pro poskytování komerčních služeb, odpovídá soukromý sektor.

(8)

Subjekty státní správy Unie stále více poptávají zabezpečené a spolehlivé služby kosmické družicové komunikace, zejména pak proto, že jsou nejschůdnější možností v situacích, kdy chybí pozemní komunikační systémy nebo kdy jsou narušeny či nejsou spolehlivé. Cenově dostupný a nákladově efektivní přístup k družicové komunikaci je nezbytný také v oblastech, kde neexistuje pozemní infrastruktura, mimo jiné nad oceány, ve vzdušném prostoru, ve vzdálených regionech a tam, kde se pozemní infrastruktura potýká se závažnými výpadky nebo kde jí nelze v krizových situacích důvěřovat. Družicová komunikace může zvýšit celkovou odolnost komunikačních sítí například tím, že nabízí alternativu v případě fyzických nebo kybernetických útoků na místní pozemní infrastruktuře, nehod nebo přírodních či člověkem způsobených katastrof.

(9)

Unie by měla zajistit poskytování odolných, globálních, bezpečných, chráněných, nepřetržitých, zaručených a flexibilních řešení družicové komunikace pro vyvíjející se potřeby a požadavky státní správy, postavených na technologické a průmyslové základně Unie, aby se zvýšila odolnost operací členských států a orgánů Unie.

(10)

Proto je důležité zavést nový program, konkrétně Program Unie pro bezpečnou konektivitu (dále jen „program“), který bude zajišťovat infrastrukturu Unie pro družicovou a multiorbitální komunikaci k využívání ze strany státní správy, současně s tím integrovat a doplňovat stávající a budoucí vnitrostátní a evropské kapacity v rámci složky GOVSATCOM a dále rozvíjet a postupně integrovat iniciativu Evropská kvantová komunikační infrastruktura (EuroQCI) do systému bezpečné konektivity.

(11)

Program by měl uspokojit nové potřeby státní správy, pokud jde o řešení s vyšší bezpečností, nízkým zpožděním a globálním pokrytím. Měl by zajistit poskytování a dlouhodobou dostupnost celosvětového nepřetržitého přístupu k bezpečným, autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním družicovým komunikačním službám státní správy, které by podporovaly odolnost a ochranu kritické infrastruktury, získávání povědomí o situaci, vnější činnosti, krizové řízení a také aplikace, které mají pro hospodářství, bezpečnost a obranu Unie a členských států zásadní význam, a to prostřednictvím specializované státní infrastruktury, která by integrovala a doplňovala kapacity GOVSATCOMu. Program by měl navíc prioritizovat poskytování služeb státní správy a rovněž umožnit poskytování komerčních služeb evropským soukromým sektorem s přihlédnutím k průzkumu trhu, včetně konzultací s vládou schválenými uživateli, a to prostřednictvím komerční infrastruktury.

(12)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 (3) stanoví řadu obecných a dílčích cílů na podporu rozvoje odolných, bezpečných, výkonných a udržitelných digitálních infrastruktur v Unii, včetně digitálního cíle Komise a členských států dosáhnout toho, aby do roku 2030 všichni měli gigabitové připojení. Program by měl umožnit konektivitu občanů a podniků v celé Unii a na celém světě, mimo jiné i tím, že poskytne cenově dostupný vysokorychlostní širokopásmový přístup, který může pomoci odstranit komunikační mrtvé zóny a zvýšit soudržnost v celé Unii, včetně jejích nejvzdálenějších regionů, venkovských, okrajových, odlehlých a izolovaných oblastí a ostrovů. Družicové služby nemohou v současné době nahradit výkonnost pozemních sítí, ale mohou překlenout digitální propast, a dokonce případně přispět k obecným cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (4).

(13)

Program by se proto měl skládat z činností v oblasti vymezení, koncepce, vývoje, ověřování a souvisejících činností v oblasti zavádění za účelem výstavby počáteční kosmické a pozemní infrastruktury potřebné k poskytování prvních služeb státní správy. Program by pak měl zahrnovat činnosti v oblasti postupného zavádění zaměřené na dokončení kosmické i pozemní infrastruktury potřebné pro poskytování pokročilých služeb státní správy, které v současnosti nejsou k dispozici a přesahují stav techniky stávajících evropských služeb družicové komunikace. Kromě toho by měl program podporovat rozvoj uživatelských koncových zařízení schopných využívat vyspělé komunikační služby. Činnosti v oblasti využívání by měly být zahájeny co nejdříve poskytnutím prvních služeb státní správy, k němuž by mělo dojít do roku 2024, aby bylo možné co nejdříve uspokojit potřeby vládou schválených uživatelů. Program by pak měl zahrnovat činnosti v oblasti zavádění zaměřené na dokončení kosmické i pozemní infrastruktury potřebné k dosažení plné operační schopnosti do roku 2027. Poskytování služeb státní správy, provoz, údržba a neustálé zlepšování kosmické a pozemní infrastruktury po jejím zavedení, jakož i vývoj budoucích generací služeb státní správy, by měly být součástí činností souvisejících s využíváním.

(14)

V červnu 2019 členské státy podepsaly prohlášení o Evropské kvantové komunikační infrastruktuře (EuroQCI) (dále jen „prohlášení“), v němž se zavázaly spolupracovat s Komisí a s podporou ESA na vývoji kvantové komunikační infrastruktury pokrývající celou Unii. V souladu s tímto prohlášením je cílem EuroQCI zavést certifikovanou zabezpečenou kvantovou komunikační infrastrukturu typu end-to-end, která umožní přenos a ukládání informací a dat a bude schopna propojit kritické veřejné komunikační prostředky v celé Unii. Program přispěje ke splnění cílů prohlášení tím, že vytvoří kosmickou a pozemní infrastrukturu EuroQCI integrovanou do státní infrastruktury programu, a také tím, že bude rozvíjet a zavádět terestriální infrastrukturu EuroQCI, jež bude ve vlastnictví členských států. Kosmická, pozemní a terestriální infrastruktura EuroQCI by měla být v rámci programu vyvinuta ve dvou hlavních fázích, a to ve fázi předběžného ověřování, která by mohla zahrnovat vývoj a ověřování několika různých technologií a komunikačních protokolů, a ve fázi plného zavedení, zahrnující vhodná řešení pro konektivitu mezi družicemi a přenos dat mezi družicemi a pozemní a terestriální infrastrukturou.

(15)

Jednou z hlavních funkcí EuroQCI bude umožnit kvantovou distribuci kryptografických klíčů (QKD). Technologie a produkty QKD nejsou dosud dostatečně vyspělé na to, aby bylo možné je využívat k ochraně utajovaných informací EU. Stále je třeba vyřešit hlavní otázky týkající se zabezpečení QKD, jako je normalizace protokolů QKD, analýza vedlejších kanálů a metodika hodnocení. Program by proto měl podporovat EuroQCI a umožnit začlenění schválených kryptografických prostředků do infrastruktury, až budou k dispozici.

(16)

V zájmu uspokojivé ochrany utajovaných informací EU by měla být primárním řešením pro boj proti hrozbám, které kvantová výpočetní technika představuje, kombinace konvenčních řešení, postkvantové kryptografie a případně QKD v hybridních přístupech. Program by proto měl tyto přístupy používat pro účely zajišťování nejmodernější kryptografie i distribuce klíčů.

(17)

Za účelem rozšíření kapacit Unie v oblasti družicové komunikace by měla infrastruktura programu vycházet z infrastruktury vyvinuté pro účely složky GOVSATCOM, integrovat ji a doplňovat ji. Pozemní infrastruktura programu by měla být založena zejména na centrech složky GOVSATCOM, jelikož bude postupně rozšiřována na základě potřeb uživatelů prostřednictvím dalších prostředků pozemního segmentu, včetně těch, jimiž chtějí členské státy přispět dodatečně, a to na základě provozních a bezpečnostních požadavků.

(18)

Program by měl zlepšit bezpečnou konektivitu v zeměpisných oblastech strategického zájmu, jako je Afrika a Arktida, jakož i Baltské moře, Černé moře, Středomoří a Atlantik. Služby poskytované v rámci programu by rovněž měly přispívat ke geopolitické odolnosti tím, že nabízejí další konektivitu v souladu s politickými cíli v těchto regionech a se společným sdělením Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvaným „Global Gateway“.

(19)

Aniž by byly dotčeny komunikační služby, družice postavené pro účely programu by mohly být vybaveny subsystémy, včetně užitečného zatížení, jež mohou pomoci zvýšit kapacitu a služby složek Kosmického programu Unie, a tím umožnit rozvoj dalších nekomunikačních služeb, o nichž rozhodne výbor pro program v příslušném složení stanovený v nařízení (EU) 2021/696 a které budou prováděny za podmínek uvedených v tomto nařízení. Pokud se náležitě prokáže, že složky Kosmického programu Unie s ohledem na potřeby uživatelů a rozpočtová omezení jsou přínosem, mohly by být tyto subsystémy vyvíjeny tak, aby nabízely alternativní služby určování polohy, navigace a času doplňující systém Galileo, zajišťovaly vysílání zpráv evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) s nižším zpožděním, poskytovaly kosmické senzory pro pozorování vesmíru a podporovaly rozšíření stávajících možností programu Copernicus, zejména pro služby v oblasti mimořádných událostí a civilní bezpečnosti. Kromě toho by tyto subsystémy mohly poskytovat nekomunikační služby členským státům pod podmínkou, že to nebude mít dopad na bezpečnost a rozpočet programu.

(20)

S ohledem na význam, jaký má pro program jeho pozemní státní infrastruktura, a na dopad této infrastruktury na jeho bezpečnost by umístění této infrastruktury měla určit Komise v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky a na základě otevřeného a transparentního procesu s cílem zajistit vyvážené rozdělení mezi členské státy. Do zavádění pozemní státní infrastruktury programu, která rovněž integruje infrastrukturu vyvinutou v rámci složky GOVSATCOM, by mohla být zapojena Agentura Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „agentura“), nebo ve vhodných případech a v oblasti její působnosti ESA.

(21)

Pro bezpečnost Unie a jejích členských států a pro zajištění bezpečnosti a integrity státních služeb je zásadní, aby kosmické prostředky programu byly vypouštěny z území Unie. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech by mělo být možné, aby k jejich vypouštění docházelo na území třetí země. Kromě toho by těžké, střední a malé nosné rakety a mikrorakety mohly poskytnout dodatečnou flexibilitu, která umožní rychlé rozmístění kosmických prostředků.

(22)

Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné i nehmotné prostředky související se státní infrastrukturou vyvinutou v rámci tohoto programu, s výjimkou terestriální infrastruktury EuroQCI, a zároveň zajistila dodržování Listiny základních práv Evropské unie, včetně článku 17 této listiny. Přestože by tyto prostředky byly ve vlastnictví Unie, mělo by být možné, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tyto prostředky zpřístupnila třetím stranám nebo je zcizila.

(23)

Celounijní iniciativy, jako je iniciativa pro bezpečnou konektivitu, vznikají za široké účasti inovativních malých a středních podniků, začínajících podniků a velkých podniků z kosmického odvětví na začátku a na konci hodnotového řetězce v celé Unii. V posledních letech vnesli někteří aktéři do kosmického odvětví výzvy, zejména začínající podniky a malé a střední podniky, které vyvinuly inovativní, tržně orientované kosmické technologie a aplikace, někdy s různými obchodními modely. Aby byla zajištěna konkurenceschopnost kosmického ekosystému Unie, měl by tento program maximalizovat využívání inovativních a přelomových technologií i nových obchodních modelů vyvinutých evropským kosmickým ekosystémem, včetně „New Space“, zejména ze strany malých a středních podniků, společností se střední tržní kapitalizací a začínajících podniků, které vyvíjejí nové tržně orientované kosmické technologie a aplikace, a zároveň by se měl vztahovat na všechny segmenty celého kosmického hodnotového řetězce.

(24)

Je nezbytné prostřednictvím vhodného zadávání veřejných zakázek a agregace zakázek na služby podporovat investice soukromého sektoru, a tak snižovat nejistotu a zajistit dlouhodobou viditelnost a předvídatelnost potřeb služeb veřejného sektoru. Pro zajištění konkurenceschopnosti evropského kosmického průmyslu v budoucnu by měl tento program rovněž přispívat k rozvoji vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, podporovat vzdělávání a odbornou přípravu a prosazovat rovné příležitosti a posílení postavení žen s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.

(25)

Program by měl v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ co nejvíce minimalizovat svůj dopad na životní prostředí. Zatímco kosmické prostředky samy o sobě při používání skleníkové plyny nevypouštějí, jejich výroba a související pozemní zařízení dopad na životní prostředí mají. Měla by být přijata opatření ke zmírnění tohoto dopadu. Za tímto účelem by zadávání veřejných zakázek v rámci programu mělo zahrnovat zásady a opatření týkající se udržitelnosti, jako jsou ustanovení o minimalizaci a kompenzaci emisí skleníkových plynů vznikajících při vývoji, výrobě a zavádění infrastruktury a opatření k předcházení světelnému znečištění, jako je dopad na pozemní astronomická pozorování.

(26)

Vzhledem k rostoucímu počtu kosmických objektů a kosmické tříště na oběžné dráze by nová evropská konstelace měla rovněž splňovat kritéria kosmické udržitelnosti a být příkladem osvědčených postupů v řízení kosmického provozu a pozorování a sledování vesmíru (SST), aby se snížilo množství vyprodukované kosmické tříště, zabránilo rozlomení na oběžné dráze a kolizím na oběžné dráze a aby se zajistila vhodná opatření pro kosmické objekty na konci jejich životnosti. Jelikož oprávněné obavy ohledně ochrany kosmického prostředí jsou projednávány na mezinárodních fórech, jako např. ve Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru, je nanejvýš důležité, aby se Unie v oblasti kosmické udržitelnosti postavila do čela. Zakázky zadávané v rámci programu by měly zajistit, aby zavedená technologie umožňovala co nejvyšší standardy, pokud jde o udržitelnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů.

(27)

Provozní požadavky na služby státní správy by měly vycházet z posouzení potřeb vládou schválených uživatelů a zároveň by měly zohledňovat kapacity aktuální tržní nabídky. Při posuzování těchto požadavků je nutné co nejvíce využívat aktuální tržní možnosti. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s obecnými bezpečnostními požadavky a vyvíjející se poptávkou po službách státní správy by mělo být vytvořeno portfolio služeb státní správy. Toto portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby státní správy. Rovněž by mělo určit kategorie služeb, které doplňují portfolio služeb GOVSATCOM stanovené v rámci nařízení (EU) 2021/696. Komise by měla zajistit soulad a soudržnost provozních a bezpečnostních požadavků mezi složkou GOVSATCOM a programem. S cílem zachovat co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky by se portfolio služeb státní správy mělo určit v roce 2023 a mělo by být možné ho na základě uvedených provozních a bezpečnostních požadavků a po konzultaci členských států pravidelně aktualizovat.

(28)

Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byl tudíž program nákladově efektivní a využíval úspor z rozsahu, měl by optimalizovat soulad mezi nabídkou a poptávkou po službách státní správy a bránit nadměrné kapacitě. Vzhledem k tomu, že se poptávka i potenciální nabídka v průběhu času mění, měla by Komise sledovat potřeby a portfolio služeb státní správy upravit, kdykoli se to ukáže jako nezbytné.

(29)

Členské státy, Rada, Komise a ESVČ, jakož i agentury a subjekty Unie by měly mít možnost stát se účastníky programu, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům služeb státní správy nebo poskytnout kapacity, prostory nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby rozhodly o tom, zda udělí oprávnění vnitrostátním uživatelům služeb státní správy, neměly by být členské státy povinny přispívat k programu nebo hostit infrastrukturu programu.

(30)

Každý účastník programu by měl jmenovat příslušný orgán pro bezpečnou konektivitu, který bude sledovat, zda uživatelé a další vnitrostátní subjekty, jež hrají v programu určitou úlohu, dodržují platná pravidla a bezpečnostní postupy stanovené v obecných bezpečnostních požadavcích. Účastníci programu mohou funkce tohoto orgánu svěřit některému stávajícímu orgánu.

(31)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích (5), včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

(32)

Cíle programu jsou v souladu a doplňují se s cíli jiných programů Unie, zejména programu Horizont Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (6) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/764 (7), programu Digitální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (8), Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (9), Nástroje pro propojení Evropy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (10), a zejména Kosmického programu Unie.

(33)

Program Horizont Evropa vyčlení vyhrazený podíl svých složek klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ na činnosti v oblasti výzkumu a inovací související s vývojem a ověřováním systému bezpečné konektivity, včetně potenciálních technologií, které by byly vyvinuty v rámci kosmického ekosystému včetně „New Space“. Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI) přidělí vyhrazený podíl svých prostředků v rámci programu Globální Evropa na činnosti související s provozem systému bezpečné konektivity a celosvětovým poskytováním služeb, které umožní nabízet řadu služeb mezinárodním partnerům. Kosmický program Unie vyčlení vyhrazený podíl složky GOVSATCOM na činnosti související s vývojem centra složky GOVSATCOM, které bude součástí pozemní infrastruktury systému bezpečné konektivity. Financování vyplývající z těchto programů by mělo být prováděno v souladu s pravidly těchto programů.

(34)

Vzhledem k neoddělitelným důsledkům pro bezpečnost Unie a jejích členských států má program rovněž společné cíle a zásady s Evropským obranným fondem zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (11). Část finančních prostředků z Evropského obranného fondu by proto měla být poskytnuta na financování činností v rámci programu, zejména činností souvisejících s rozmístěním jeho infrastruktury.

(35)

Za účelem úspěšného uplatňování programu je nutné zajistit, aby na něj byly k dispozici dostatečné prostředky. Členské státy by měly mít možnost přispívat svými odbornými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, nebo, je-li to vhodné a možné, tím, že programu poskytují údaje, informace, služby a infrastrukturu, které se nacházejí na jejich území. Mělo by být možné poskytnout programu v souladu s příslušnými dohodami dodatečné finanční nebo věcné příspěvky od třetích stran, včetně agentur a subjektů Unie, členských států, třetích zemí účastnících se programu nebo mezinárodních organizací.

(36)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(37)

V souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

(38)

Komise by měla mít případně a je-li to nezbytné možnost využít technické pomoci některých externích subjektů, pokud jsou zachovány bezpečnostní zájmy Unie. Tutéž technickou pomoc by měly mít možnost využívat při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.

(39)

Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu na činnosti financované z programu by měly splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány.

(40)

Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné určit minimální úroveň subdodávek. Pokud jde o minimální úroveň subdodávek, prioritu by pokud možno měly mít začínající podniky a malé a střední podniky, zejména s cílem umožnit jim přeshraniční účast.

(41)

Za účelem splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a finančním nařízením a společná zadávací řízení.

(42)

Nejvhodnějším modelem provádění, jímž lze zajistit dosažení cílů programu, je spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ta by měla umožnit stavět na stávající technologické a průmyslové základně družicové komunikace Unie, včetně soukromých prostředků, a poskytovat robustní a inovativní služby státní správy a umožnit soukromým partnerům doplnit infrastrukturu programu o další možnosti nabízet komerční služby za tržních podmínek prostřednictvím dalších vlastních investic. Tím by se měly dále optimalizovat náklady na zavádění a provoz, protože by se náklady na vývoj a zavádění složek společných pro státní i komerční infrastrukturu sdílely, jakož i provozní náklady, a to díky tomu, že by se umožnila vysoká míra vzájemného využívání kapacit. Rovněž by se měly stimulovat inovace v evropském kosmickém ekosystému včetně „New Space“, protože by tak veřejní a soukromí partneři mohli sdílet rizika výzkumu a vývoje.

(43)

Pro účely provádění programu by se koncese, veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce nebo smíšené zakázky měly řídit hlavními zásadami. Tyto zakázky by měly stanovit jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi veřejnými a soukromými partnery, včetně jasného rozdělení rizik mezi ně, aby se zajistilo, že dodavatelé převezmou odpovědnost za důsledky veškerých pochybení, za něž nesou odpovědnost. V uvedených zakázkách by mělo být zajištěno, aby nedocházelo k nadměrnému odměňování dodavatelů za poskytování služeb státní správy, mělo by být umožněno, aby soukromý sektor poskytoval komerční služby, a měla by být zajištěna náležitá prioritizace potřeb vládou schválených uživatelů. V zakázkách by mělo být zajištěno, aby byly při poskytování služeb založených na komerční infrastruktuře chráněny základní zájmy Unie a obecné a specifické cíle programu. Proto je důležité, aby byla zavedena opatření na ochranu těchto základních zájmů a cílů. Komise by zejména měla mít možnost přijmout nezbytná opatření k zajištění kontinuity služeb v případě, že dodavatel není schopen plnit své povinnosti.

Zakázky by měly obsahovat odpovídající záruky, aby se mimo jiné zabránilo střetům zájmů a možným narušením hospodářské soutěže vyplývajícím z poskytování komerčních služeb, nepatřičné diskriminaci nebo jakýmkoli jiným skrytým nepřímým výhodám. Tyto záruky mohou zahrnovat oddělené účetnictví pro služby státní správy a pro komerční služby, včetně zřízení subjektu, který je strukturálně a právně oddělen od vertikálně integrovaného provozovatele služeb státní správy, jakož i zajištění otevřeného, spravedlivého, přiměřeného a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře nezbytné pro poskytování komerčních služeb. Proto by stávající poskytovatelé terestriálních služeb měli mít k dispozici komerční služby za transparentních a nediskriminačních podmínek. Zakázky by měly podporovat účast začínajících podniků a malých a středních podniků v celém hodnotovém řetězci a napříč členskými státy.

(44)

Důležitým cílem programu je zajistit bezpečnost Unie a členských států a posílit odolnost všech klíčových technologií a hodnotových řetězců při zachování otevřené ekonomiky. Tento cíl vyžaduje v konkrétních případech stanovení podmínek způsobilosti a účasti, aby byla zajištěna ochrana integrity, bezpečnosti a odolnosti provozních systémů Unie. To by nemělo ohrozit potřebu konkurenceschopnosti a nákladové efektivnosti.

(45)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce Úřadu evropského veřejného žalobce podle nařízení (EU) 2017/1939 nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(46)

Aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie, je nezbytné požadovat, aby třetí země udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(47)

V zájmu optimalizace efektivity a dopadu programu by měla být přijata opatření na podporu používání a rozvoje otevřených norem, technologií s otevřeným zdrojovým kódem a interoperability v architektuře systému bezpečné konektivity. Otevřenější koncepce takového systému by mohla umožnit lepší synergie s jinými složkami Kosmického programu Unie nebo vnitrostátními službami a aplikacemi, optimalizovat náklady tím, že se zabrání zdvojování při vývoji téže technologie, a zvýšit spolehlivost, podpořit inovace a využívat přínosů široké hospodářské soutěže.

(48)

Řádná veřejná správa programu vyžaduje jasné rozdělení odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři veřejné správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu.

(49)

Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty působící v této oblasti. Proto mohou k programu významně přispět, zejména k jeho provádění. Mohly by spolupracovat s Unií na propagaci služeb a aplikací programu a zajistit soudržnost mezi příslušnými vnitrostátními iniciativami a programem. Komise by mohla mít možnost mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla členské státy pověřit úkoly při provádění programu. Ve vhodných případech by členské státy měly usilovat o zajištění soudržnosti a doplňkovosti svých plánů pro oživení a odolnost s programem. Členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemní infrastruktury umístěné na jejich územích. Kromě toho by členské státy měly mít možnost zajistit, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (18). Kmitočty, které má program k dispozici, by neměly mít na program žádný finanční dopad.

(50)

V souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a jakožto prosazovatel obecného zájmu Unie je Komise odpovědná za provádění programu, nese celkovou odpovědnost a propaguje jeho využití. V zájmu optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít v řádně odůvodněných případech možnost svěřit určité úkoly jiným subjektům. Komise by měla stanovit hlavní technické a provozní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. Měla by tak učinit po konzultaci s odborníky z členských států, uživateli a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami z veřejného či soukromého sektoru. A konečně, v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU nemá výkon pravomoci Unie za následek, že by členským státům bylo bráněno ve výkonu jejich příslušných pravomocí. V zájmu řádného využívání finančních prostředků Unie je však vhodné, aby Komise v co největší míře zajistila soulad činností prováděných v rámci programu s činnostmi členských států, aniž by docházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí.

(51)

Článek 154 finančního nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů pověřených vynakládáním finančních prostředků Unie. V případě potřeby by měly být v příslušné dohodě o přiznání příspěvku vymezeny konkrétní úpravy těchto systémů a postupů (dohledová opatření), jakož i ujednání o stávajících smlouvách.

(52)

Vzhledem k celosvětovému pokrytí má program silný mezinárodní rozměr. Mezinárodní partneři, jejich vlády a občané budou příjemci řady služeb programu, což bude mít přínos pro mezinárodní spolupráci Unie a členských států s těmito partnery. V záležitostech týkajících se programu by Komise mohla v oblasti své působnosti a jménem Unie koordinovat činnosti na mezinárodní scéně.

(53)

Na základě zkušeností získaných v minulých letech v oblasti řízení, provozu a poskytování služeb souvisejících se složkami Kosmického programu Unie Galileo a EGNOS je agentura nejvhodnějším subjektem, který pod dohledem Komise plní úkoly související s provozem státní infrastruktury a poskytováním služeb státní správy. Za tímto účelem by proto měla rozvíjet další relevantní kapacity. Poskytováním služeb státní správy by tedy měla být pověřena agentura a mělo by být možné ji pověřit celým provozním řízením státní infrastruktury nebo jeho částí.

(54)

V souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být prostřednictvím své Komise pro bezpečnostní akreditaci odpovědná za zajištění bezpečnostní akreditace služeb státní správy a infrastruktury. Kromě toho, s výhradou operační připravenosti agentury, zejména pokud jde o odpovídající úroveň lidských zdrojů, by agentura měla plnit úkoly, které jí byly svěřeny Komisí. Je-li to možné, měla by agentura využít svých odborných znalostí, například v rámci činností evropského globálního družicového navigačního systému (EGNSS). V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje, aby agentura mohla v plném rozsahu provádět své úkoly a poslání.

(55)

Za účelem zajištění provozu státní infrastruktury a usnadnění poskytování služeb státní správy by mělo být agentuře umožněno svěřit prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku konkrétní činnosti jiným subjektům v rámci jejich příslušných oblastí odpovědnosti a za podmínek nepřímého řízení, které se vztahují na Komisi, jak je stanoveno ve finančním nařízení.

(56)

ESA je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, včetně družicové komunikace, a je proto důležitým partnerem při provádění různých aspektů kosmické politiky Unie. V tomto ohledu by ESA měla být schopna poskytnout Komisi odborné znalosti, a to i pro přípravu specifikací a provádění technických aspektů programu. Za tímto účelem by ESA měla být pověřena dohledem nad vývojem a ověřováním činností v rámci programu a může podporovat hodnocení smluv uzavřených v souvislosti s prováděním programu.

(57)

Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a život občanů Unie by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.

(58)

Vzhledem ke specifickým odborným znalostem ESVČ a k jejím pravidelným kontaktům s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi by ESVČ měla být schopna být Komisi nápomocna při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (19).

(59)

Aniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, a právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, s cílem předejít střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, by provozní funkce měly být odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí, subjekt odpovědný za řízení veškeré infrastruktury programu nebo její části je rovněž nejvhodnější pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu by měla vycházet ze zkušeností nabytých v minulých letech při provádění Kosmického programu Unie. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise, měla by společně s členskými státy určit, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, obecné bezpečnostní požadavky použitelné na program. Zejména v oblasti utajovaných informací by správa bezpečnosti programu měla odrážet příslušné úlohy a oblasti působnosti Rady a členských států při hodnocení a schvalování kryptografických prostředků na ochranu utajovaných informací EU.

(60)

Kybernetická a fyzická bezpečnost infrastruktury programu, a to na zemi i ve vesmíru, stejně jako její fyzická redundance, je klíčem k zajištění kontinuity služeb a provozu systému. Při stanovování obecných bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systém a jeho služby před kybernetickými útoky a hrozbami pro družice, včetně využívání nových technologií, a prostřednictvím podpory reakce na takovéto kybernetické útoky a podpory následné obnovy.

(61)

Po provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise měla případně určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Touto strukturou pro monitorování bezpečnosti by měl být subjekt reagující na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/698 (20).

(62)

Aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, měli by Komise a vysoký představitel, každý z nich ve své příslušné oblasti působnosti, zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím (SZBP) 2021/698.

(63)

Služby státní správy poskytované v rámci programu budou využívány státními subjekty Unie v rámci misí, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti a obrany, stejně jako ochrany kritické infrastruktury. Proto by tyto služby a infrastruktura měly podléhat bezpečnostní akreditaci.

(64)

Je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států způsobem usilujícím o dosažení konsenzu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytné, aby technickou stránku činností v oblasti bezpečnostní akreditace prováděli odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(65)

Podle článku 17 Smlouvy o EU je Komise odpovědná za řízení programů, jímž mohou být v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení dále pověřeny třetí strany v rámci nepřímého řízení. V této souvislosti je nezbytné, aby Komise zajistila, že úkoly prováděné třetími stranami při provádění programu v rámci nepřímého řízení neohrožují bezpečnost programu, zejména pokud jde o kontrolu utajovaných informací. Je proto třeba vyjasnit, že pokud Komise pověří ESA plněním úkolů v rámci programu, příslušné dohody o přiznání příspěvku zajistí, aby utajované informace vytvořené ESA byly považovány za utajované informace EU v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (21) a rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (22), vytvořené z pověření Komise.

(66)

Služby státní správy programu by rovněž mohly být využívány pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto jsou v zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států zapotřebí opatření, která zajistí nezbytnou úroveň nezávislosti na třetích stranách (třetích zemích a subjektech ze třetích zemí) a která se vztahují na všechny prvky programu. Taková opatření by mohlo zahrnovat kosmické a pozemní technologie na úrovni složek, subsystémů a systémů, výrobní odvětví, vlastníky a provozovatele kosmických systémů a fyzické umístění pozemních složek systémů.

(67)

Členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, jakož i země evropské politiky sousedství a další třetí země se mohou programu účastnit pouze na základě dohody, která bude uzavřena v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

(68)

Podle rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 (23) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(69)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (24) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky. Hodnocení programu by mělo zohlednit zjištění hodnocení Kosmického programu Unie týkajícího se složky GOVSATCOM provedeného v rámci nařízení (EU) 2021/696.

(70)

Za účelem zajištění trvalé přiměřenosti ukazatelů pro podávání zpráv o postupu programu, jakož i rámce pro monitorování a hodnocení programu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy tohoto nařízení ohledně ukazatelů, pokud jde o doplnění tohoto nařízení ustanoveními o vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení a pokud jde o doplnění tohoto nařízení upřesněním charakteristik databáze kosmických prostředků programu, jakož i metodiky a postupů pro její udržování a aktualizaci. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(71)

V zájmu řádné veřejné správy a vzhledem k synergiím mezi programem a složkou GOVSATCOM by měl výbor pro program zřízený v rámci nařízení (EU) 2021/696 ve složení GOVSATCOM sloužit rovněž jako výbor pro účely tohoto programu. Pro záležitosti týkající se bezpečnosti programu by měl programový výbor zasedat ve zvláštním složení pro bezpečnost.

(72)

Vzhledem k tomu, že řádná veřejná správa vyžaduje jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, mohli by mít zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem možnost podílet se na činnostech výboru pro program zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25) jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru pro program, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií mezinárodní dohodu týkající se programu. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru pro program. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výboru pro program.

(73)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijímání podrobných pravidel pro poskytování služeb státní správy, provozních požadavků na služby státní správy, portfolia služeb státní správy, rozhodnutí o příspěvcích v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku a pracovními programy, jakož i stanovení dalších požadavků na účast třetích zemí a mezinárodních organizací v programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(74)

Služby státní správy založené na státní infrastruktuře by měly být vládou schváleným uživatelům zpravidla poskytovány bezplatně. Kapacita pro tyto služby je však omezená. Pokud Komise po analýze dospěje k závěru, že jsou kapacity nedostatečné, měla by mít možnost přijmout v řádně odůvodněných případech, kdy poptávka převyšuje přístupovou kapacitu, jako součást těchto podrobných pravidel pro poskytování služeb cenovou politiku, aby odpovídala nabídce služeb i poptávce po nich. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí cenové politiky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(75)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se stanovování opatření nezbytných ke stanovení umístění center náležejících k pozemní státní infrastruktuře. Při výběru tohoto umístění by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky, jakož i stávající infrastrukturu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(76)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se určení obecných bezpečnostních požadavků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad obecnými bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor pro program zasedající ve zvláštním složení pro bezpečnost. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda výboru pro program měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru pro program co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor pro program nevydá žádné stanovisko. Je-li zapojení výboru pro program ve složení pro bezpečnost stanoveno jinak, mělo by k tomuto zapojení dojít v souladu s jednacím řádem výboru pro program.

(77)

Program doplňuje stávající Kosmický program Unie tím, že integruje a rozšiřuje jeho cíle a opatření k vytvoření systému bezpečné konektivity Unie ve vesmíru. Hodnocení programu by mělo tuto skutečnost zohlednit.

(78)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků akce, která přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(79)

Program by měl být zaveden na období pěti let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (26).

(80)

S cílem umožnit co nejrychlejší zahájení provádění tohoto nařízení za účelem dosažení jeho cílů by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,