Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu

(KOM(2009) 467 v konečném znění)

2011/C 18/19

Zpravodaj: pan RETUREAU

Dne 11. září 2009 se Komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu

KOM(2009) 467 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 2. března 2010.

Na 462. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. dubna 2010 (jednání dne 29. dubna), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 132 hlasy pro, 5 hlasů bylo proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Doporučení a závěry

1.1   Výbor lituje, že v návrzích Komise nemohly být zohledněny nové skutečnosti, jež představují ratifikace tzv. „smluv týkajících se internetu“ Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) Unií i členskými státy – jedná se o smlouvu WIPO o autorských právech (WCT) a o smlouvu o výkonech profesionálních umělců a o zvukových záznamech (WPPT).

1.2   Žádá také, aby byl informován o probíhajících jednáních o ACTA (Anti-counterfeiting trade agreement – Obchodní dohoda proti padělatelství) a o rozdílech ve srovnání s právě ratifikovanými smlouvami WIPO, zejména pokud jde o část ACTA věnovanou internetu, a rovněž ve srovnání se směrnicí č. 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví, neboli tzv. směrnice proti padělání (1).

1.3   Výbor nicméně zaznamenal záměr Komise v brzké době uspořádat setkání zúčastněných stran a doufá, že se tak stane co nejdříve a ještě před jakýmkoliv konečným rozhodnutím. Také Evropský parlament by měl být do tohoto procesu zapojen co nejrychleji.

1.4   Výbor odmítá přijmout jakýkoli zvláštní režim zasahující do soukromého života, jenž byl zaveden do legislativy několika členských států, pokud jde o výkon autorských práv na internetu. Výbor naopak doporučuje aktivní opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy spotřebitelů, zejména těch mladých.

1.5   Výbor podporuje hlavní návrh Komise, jenž spočívá ve zřízení střediska pro sledování padělání a nelegálních kopií, které by sbíralo a šířilo užitečné informace o padělatelských postupech a poskytovalo zvláštní podporu MSP, jež jsou často oběťmi padělání, aby tak mohly získat lepší informace o svých právech.

1.6   Síť pro rychlou výměnu informací, kterou požadovala Rada ve složení pro konkurenceschopnost a jež je pod záštitou IMI (systém pro výměnu informací o vnitřním trhu), je podle Výboru velmi užitečná, zejména pokud se členským státům podaří překonat zjištěné problémy v oblasti správní spolupráce. To bude záviset také na výkonnosti národních kontaktních míst. Komise by navíc měla pravidelně vydávat zprávu na základě údajů sebraných střediskem pro sledování a na základě jeho činnosti.

1.7   Nezbytný boj proti organizovanému zločinu v oblasti padělání by měl vyústit v posílenou spolupráci na úrovni EU mezi celními úřady a donucovacími orgány a se zapojením EUROPOLu. Výbor považuje za nezbytné harmonizované evropské právní předpisy v oblasti trestního práva, za předpokladu, že bude dodržována zásada proporcionality mezi trestnými činy a tresty, a to i v případě nelegálního kopírování po internetu. Neměl by tím být způsoben vznik přemrštěných či nepřiměřených právních předpisů zaměřených proti nelegálnímu kopírování či padělání za obchodními účely.

1.8   Výbor tudíž může podpořit návrhy Komise, avšak vyjadřuje se kriticky k nedostatečné transparentnosti, pokud jde o ACTA a vzhledem k nejistotě způsobené jednostrannými prohlášeními mnoha členských států vydanými během ratifikace smluv WIPO v prosinci 2009. Podporuje evropský postoj, který by nepřesahoval rámec stávajícího acquis.

1.9   Výbor doporučuje (zejména pokud jde o osiřelá díla) jednotný systém registrace autorských a souvisejících práv, jenž by byl pravidelně aktualizován za účelem snadného dostižení držitelů. Tento systém by mohl obsahovat informace o povaze a názvu díla a o držitelích práv. Výbor žádá Komisi, aby zvážila proveditelnost tohoto návrhu.

1.10   Výbor trvá na tom, aby byl vytvořen a ve všech členských státech efektivně zaveden patent Evropské unie, jenž bude mnohem účinnějším a méně nákladným prostředkem na ochranu nehmotných práv MSP v oblasti inovací.

2.   Návrhy Komise

2.1   Komise zdůrazňuje, že v rámci znalostní společnosti je třeba posílit práva duševního vlastnictví. Ochrana, kterou práva duševního vlastnictví požívají v rámci Unie a na mezinárodní úrovni (TRIPS (2), odvětvové úmluvy), musí být posílena, jelikož podniky – ať už velké či MSP – těmto právům přikládají stále větší hodnotu. Začínající podniky mohou díky nim chránit svůj nehmotný majetek, a získávat tak finanční zdroje nebo půjčky za účelem zahájení činnosti.

2.2   EU je musí podpořit vytvořením takové kultury duševního vlastnictví, která bude chránit evropské talenty a vytvářet příležitosti pro podniky a rovněž pro univerzitní výzkum a pro vytváření spin off podniků v blízkosti univerzitních kampusů (3).

2.3   Samotná hodnota těchto práv z nich činí cíl padělatelů a pirátů, kteří využívají různé prostředky, k nimž patří internet jakožto celosvětový nástroj trhu s nelegálním zbožím, což brzdí inovaci a ohrožuje zaměstnanost a má vážné hospodářské důsledky pro podniky, zejména v období hospodářské recese.

2.4   Trh s nelegálním zbožím překonal trh s „tradičními“ kopírovanými či padělanými výrobky (film, móda, hudba, software, luxusní zboží) a rozšířil se o nové zboží hromadné spotřeby: potraviny, hygienické výrobky, náhradní díly do automobilů, hračky a elektrické a elektronické přístroje atd.

2.5   Projevil se také v oblasti zdraví v podobě padělaných léků, jež mohou být pro lidi nebezpečné.

2.6   Důsledky padělání a obchodu s nelegálními kopiemi jsou stále znepokojivější zvláště proto, že se do padělání intenzivně zapojil organizovaný zločin.

2.7   Byl zaveden regulační rámec Společenství, jehož součástí je směrnice 2004/48/ES (4) o dodržování práv duševního vlastnictví; byla provedena harmonizace občanského práva; Radě byl předložen návrh zabývající se trestními opatřeními; nařízení EU o clech povoluje zadržení a sankcionování obchodu s nelegálními kopiemi a Komise ostatně konzultuje členské státy za účelem jeho zlepšení.

2.8   V souladu s usnesením Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 25. září 2008 hodlá Komise v rámci evropského plánu boje proti padělání přijmout další nelegislativní opatření.

2.9   V souladu se závěry poradní skupiny odborníků, jež upozornily zejména na situaci MSP, hodlá Komise zvýšit podporu vymáhání předpisů a plánuje řadu projektů na pomoc MSP při integraci práv duševního vlastnictví do jejich inovačních strategií a strategií pro řízení znalostí.

2.10   Na celosvětové úrovni vypracovává Komise strategii na ochranu vůči třetím zemím (například proti padělatelství mezi EU a Čínou, iniciativy v oblasti celní kontroly). Byla zahájena činnost poradenského kontaktního místa (helpdesku) pro MSP a otázky Číny a práv duševního vlastnictví.

2.11   Aby se do evropské strategie mohlo zapojit více subjektů, měla by být upevněna partnerství veřejného a soukromého sektoru. V návaznosti na konferenci na vysoké úrovni, která se konala v květnu 2008, vydala Komise Strategii práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu a Rada ve složení pro konkurenceschopnost přijala již zmiňované usnesení k boji proti padělání a pirátství a vyzvala Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy posílila opatření prováděná na hranicích.

2.12   Sbírat údaje o povaze a rozsahu padělání a obchodu s nelegálními kopiemi a vyhodnotit jejich skutečný dopad na naši ekonomiku je však obzvláště obtížné. Je složité shromáždit a shrnout informace uchovávané různými vnitrostátními orgány; jiná věc jsou data, která sbírá Komise o zboží zadrženém na hranicích, ta však podávají jen velmi částečný obraz reality. Je nezbytné rozšířit celkovou zdrojovou databázi, aby bylo možné plně posoudit globální, ale rovněž místní důsledky nelegálních aktivit souvisejících s paděláním, a zjistit, proč jsou některé produkty, odvětví a regiony v EU zranitelnější než jiné. To by umožnilo vypracovat lépe cílené akční programy.

2.13   Rada ve složení pro konkurenceschopnost doporučila vytvoření Evropského střediska pro sledování padělání a pirátství s cílem získat přesnější poznatky o těchto jevech. Komise v současné době zřizuje toto středisko, které bude shromažďovat všechna možná data o porušování práv duševního vlastnictví, avšak domnívá se, že by mělo plnit mnohem obecnější cíle a stát se platformou zástupců příslušných vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran pro výměnu názorů a odborných znalostí o osvědčených postupech s cílem vypracovat společné strategie proti padělání a pirátství a vydávat doporučení pro politické činitele.

2.14   Aby se stalo zásadním zdrojem, mělo by být středisko dějištěm úzké spolupráce mezi Komisí, členskými státy a soukromým sektorem a udržovat partnerství s organizacemi spotřebitelů s cílem vypracovat praktická doporučení a provádět osvětu mezi spotřebiteli. Výroční veřejná zpráva by veřejnosti pomohla pochopit problémy v této oblasti a způsoby jejich řešení.

2.15   Následně Komise detailně popisuje roli střediska pro sledování v realizaci výše uvedených cílů.

2.16   Středisko by se stalo platformou ve službách všech zúčastněných stran s jedním zástupcem z každé země a širokou škálou organizací na evropské a vnitrostátní úrovni. Přizvána by byla odvětví, jichž se tento jev nejvíce dotýká a která s ním mají největší zkušenosti, spotřebitelé a rovněž zástupci MSP.

2.17   Důsledná obrana práv duševního vlastnictví vyžaduje, aby existovala skutečná, posílená a intenzivnější správní spolupráce v oblasti boje proti padělání a pirátství a skutečné partnerství zaměřené na dokončení vnitřního trhu bez hranic. Za tímto účelem je nutné vytvořit účinnou síť kontaktních míst v celé EU.

2.18   Na vnitřní úrovni je také zapotřebí lepší koordinace činnosti zaměřené proti padělání. V souvislosti s tím by měli být jmenování vnitrostátní koordinátoři s jasným mandátem.

2.19   Je rovněž užitečné podporovat transparentnost vnitrostátních struktur na přeshraniční úrovni s cílem podpořit činnost podniků, jež takto přicházejí o zisk. Také vnitrostátní úřady pro oblast duševního vlastnictví a autorských práv by měly sehrát svou informační roli. Měly by rovněž převzít nové funkce, např. v oblasti osvěty a specifické pomoci MSP, a to ve spojení s Evropským patentovým úřadem, a pokud jde o značky, s kancelářemi Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu v jednotlivých členských státech.

2.20   Rada ve složení pro konkurenceschopnost též vyzvala Komisi, aby zřídila přeshraniční síť pro rychlé výměny klíčových informací, opírající se o národní kontaktní místa a moderní nástroje pro výměnu informací. Všechny příslušné orgány, včetně vnitrostátních úřadů pro oblast duševního vlastnictví, budou muset mít přístup k účinné a rychlé elektronické síti pro výměnu informací o porušování práv duševního vlastnictví.

2.21   Komise momentálně zkoumá vhodné rozhraní a možnosti využití stávající sítě systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), aby mohly ty nejdůležitější informace být jednoduše šířeny.

2.22   Komise uvádí všechny závažné důsledky porušování práv duševního vlastnictví, čímž chce povzbudit držitele těchto práv a všechny zúčastněné strany obchodního cyklu, aby ve svém společném zájmu spojili síly v boji proti pirátství a padělání. Jedním takovým prostředkem, jejž je třeba prozkoumat, by mohly být dobrovolně sjednané dohody v boji proti padělání a pirátství v praxi a nalezení technických řešení detekce padělaného zboží. Takové dohody by mohly jít nad rámec evropských hranic. Použité prostředky si samozřejmě budou muset zachovat striktně zákonný charakter.

2.23   Obchodování s padělaným zbožím po internetu vyvolává specifické otázky a Komise zahájila strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami, jelikož internet poskytuje padělatelům a pirátům zvláštní flexibilitu, díky níž mohou operovat v celosvětovém měřítku a unikat před místními zákony. Probíhající setkání, jež budou dále pokračovat, mají za cíl vypracovat konkrétní postupy, jak v rámci dobrovolně sjednaných dohod donutit internetové prodejní servery stáhnout padělané výrobky. V případě, že se majitelé značek a společnosti obchodující přes internet nedohodnou, bude Komise muset zvážit legislativní řešení, zejména v návaznosti na směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví.

3.   Připomínky Výboru

3.1   Návrh Komise se soustředí na ochranu práv duševního vlastnictví evropských MSP. Výbor má za to, že je skutečně nezbytné poskytnout zvláštní podporu těmto podnikům, a pomoci jim tak chránit jejich práva podle pravidel vyplývajících z použitelného práva a směrnice č. 2004/48. Trestní aspekt této otázky však stále chybí a bylo by užitečné, aby členské státy zvážily vyvážené a přiměřené řešení. Výbor doufá, že se najde řešení vycházející ze Smlouvy o fungování EU (5), které podpoří držitele nehmotných práv.

3.2   Středisko by se mělo podílet na boji proti všem formám porušování práv duševního vlastnictví, nezávisle na velikosti podniku, ale soustředit se na specifické potřeby MSP.

3.3   Některé návrhy, jako například dobrovolné dohody, se již provádějí, ostatní jsou zatím ve stavu projektu, a sdělení nevyzdvihuje překážky, jež je třeba překonat v některých oblastech, jako ve správní spolupráci, která podle všeho v mnohých případech nefunguje, tak jak by měla.

3.4   Pokud jde o nelegální kopie a padělání prostřednictvím internetu, nedávno se objevil nový prvek. Evropská unie a členské státy v prosinci loňského roku ratifikovaly „smlouvy týkající se internetu“ WIPO, čímž v zásadě došlo ke sjednocení použitelného evropského práva, ačkoliv různá prohlášení členských států vydaná u příležitosti ratifikace by mohla opět zpochybnit jednotný postup na evropské úrovni. Tyto smlouvy požadují boj proti kopírování a padělání za obchodními účely, jak činí směrnice o autorských právech a právech souvisejících v informační společnosti č. 2004/48.

3.5   Zároveň se však odehrála „tajná jednání“ mezi USA, EU a několika „vyvolenými“ zeměmi za účelem uzavření mezinárodní smlouvy proti padělání, ACTA, jež by se podle americké strany měla velmi podobat americkému zákonu Digital Millenium Copyright Act (DMCA – zákon o autorských právech pro digitální tisíciletí); podle amerického vyjednavače by měl tajný charakter těchto jednání zabránit protestům na straně občanské společnosti v USA a v Evropě. Evropští spotřebitelé, jejichž organizace na jednání nebyly přizvány, a evropské podniky upozorňují na netransparentnost (6) a nedemokratičnost těchto postupů, jež by pod záminkou boje proti padělání po internetu (jedna z kapitol návrhu smlouvy) mohly zavést policejní kontroly – se zahrnutím soukromé policie – veškerých výměn a komunikace po internetu. Kromě toho by se podle některých zdrojů setřel rozdíl mezi obchodem s padělaným zbožím a kopírováním pro soukromé účely. Je naléhavě nutné nastolit transparentnost těchto jednání a umožnit občanské společnosti vyjádřit se k tomuto tématu, vzhledem k tomu, že lobby amerických výrobců mají k jednáním nepřerušovaný přístup.

3.6   EHSV si také přeje být informován o diskusích a návrzích, o nichž se právě jedná, a mít možnost se k nim vyjádřit. Bylo by politováníhodné, pokud by byla zpochybňovaná ustanovení amerického zákona DMCA provedena do mezinárodní smlouvy, která by konkurovala smlouvám WIPO a dále vnášela zmatek do oblasti autorských a souvisejících práv, a to na evropské i mezinárodní úrovni. Evropský postoj by v žádném případě neměl jít nad rámec stávajícího acquis.

3.7   Podle Výboru by bylo zapotřebí, aby režim autorských práv na internetu jejich držitelům neumožňoval kontrolovat využívání technologie, což je aktuální trend v rámci výše uváděných vnitrostátních právních předpisů, ani vměšovat se do soukromých konverzací. Příliš dlouhé trvání ochrany (od 50 do 75 let po smrti autora nebo 75 let v případě právnické osoby) a přehnaně rozsáhlá práva na kontrolu médií přiznaná nadnárodním společnostem v oblasti zábavy by představovala jednoznačnou brzdu inovací a vývoje technologií a nevytvářela by konkurenční prostředí. Účelem ochrany je záruka spravedlivé odměny pro autory a interprety, a nikoliv nadzisk pro distributory (velké společnosti ovládající trh) doplněná o právo na vměšování.

3.8   Výbor doporučuje sjednotit autorská práva na jejich tradičním základě, bez přemrštěného režimu pro oblast internetu.

3.9   Výbor doporučuje zavést povinnou registraci (například v rámci evropských autorských práv) v jednotném rejstříku autorských a souvisejících práv za velmi mírný poplatek určený čistě na zaplacení vstupních poplatků, obnovovanou například každých 10 až 20 let, aby byli známi držitelé práv, jakož i jejich adresa. Takový volně přístupný a neustále aktualizovaný nástroj by napomohl opětovnému používání osiřelých děl a jejich přenosu na jiné nosiče či překladu do dalších jazyků (kromě toho původního) pro všechny zainteresované podniky, které by si přály využívat dílo za obchodními účely a snadněji získat potřebné licence a povolení.

3.10   To by rovněž napomohlo ochraně děl (filmů, magnetických pásek atd.), zvláště v případě křehkých nosičů. Díla se často ztratí, již znovu nevyjdou nebo se znovu nevyužijí a pokud jsou na určitých nosičích, jako např. staré filmy, hrozí, že prostě navždy zmizí.

3.11   Autorská práva jsou zvláštní už tím, že nevyžadují ani registraci ani žádné poplatky, na rozdíl od patentů nebo jiných práv průmyslového vlastnictví. Vyznačují se také trváním ochrany, jež je z mnoha hledisek přílišné vzhledem k potřebám, které existují v souvislosti s inovacemi a výměnou znalostí v rámci informační společnosti a znalostní ekonomiky. Výbor doporučuje registraci autorských a souvisejících práv, při níž by se upřesňovala povaha a název díla, autorská práva a další práva k dílu, jméno a adresa držitelů práv; tato registrace by se pokud možno obnovovala každých 10 či 20 let za minimální poplatek v maximální výši odpovídající skutečným nákladům na registraci. Všem, kdo by si přáli dílo využít za obchodními účely, by tak bylo usnadněno získání potřebných licencí a povolení. Proto jsou často zaměňována s vlastnickým právem, avšak je třeba je chápat jako dočasný monopol na využívání a jako výhradní právo na vydávání licencí pro využívání děl chráněných během doby ochrany.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004, Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45–86.

(2)  Mezinárodní dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, včetně obchodu s padělky (dohoda TRIPS).

(3)  Viz INT/325, Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 17, INT/448, Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8, INT/461, Úř. věst. C 306/2009, s. 13 a INT/486 (zatím nepublikováno).

(4)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45–86 (stanovisko EHSV – Úř. věst. C 32, 5.2.2004, s. 15).

(5)  Tato poznámka pod čarou není v českém jazyce relevantní.

(6)  Declaration on ACTA, European consumers, Transatlantic dialogue (viz internetové stránky BEUC).