1.   Členské státy zajistí dostupnost referenčních údajů o DNA ze svých národních databází DNA pro účely automatizovaného vyhledávání prováděného ostatními členskými státy podle tohoto nařízení.

Referenční údaje o DNA nesmějí obsahovat žádné další údaje, podle nichž lze jednotlivce přímo identifikovat.

Neidentifikované profily DNA musí být jako neidentifikované rozpoznatelné.

2.   Referenční údaje o DNA se zpracovávají podle tohoto nařízení a v souladu s vnitrostátním právem, které se na jejich zpracování vztahuje.

3.   Komise přijme prováděcí akt, jímž upřesní identifikační znaky profilu DNA, které mají být předmětem výměny. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Pro účely vyšetřování trestných činů členské státy během počátečního připojování ke směrovači prostřednictvím svých národních kontaktních míst provedou automatizované vyhledávání porovnáním všech profilů DNA uložených ve svých databázích DNA se všemi profily DNA uloženými v databázích DNA všech ostatních členských států a s údaji Europolu. Každý členský stát se dvoustranně dohodne s ostatními členskými státy a s Europolem na opatřeních pro tato automatizovaná vyhledávání v souladu s pravidly a postupy stanovenými v tomto nařízení.

2.   Pro účely vyšetřování trestných činů provádějí členské státy prostřednictvím svých národních kontaktních míst automatizované vyhledávání porovnáním všech nových profilů DNA přidaných do svých databází DNA se všemi profily DNA uloženými v databázích DNA všech ostatních členských států a s údaji Europolu.

3.   Pokud vyhledávání podle odstavce 2 nemohou proběhnout, dotčený členský stát se může dvoustranně dohodnout s jednotlivými ostatními členskými státy a s Europolem, že je provedou v pozdější fázi porovnáním profilů DNA se všemi profily DNA uloženými v databázích DNA všech ostatních členských států a údaji Europolu. Dotčený členský stát se dohodne s jednotlivými ostatními členskými státy a s Europolem na opatřeních pro tato automatizovaná vyhledávání v souladu s pravidly a postupy stanovenými v tomto nařízení.

4.   Vyhledávání podle odstavců 1, 2 a 3 lze provádět pouze v rámci jednotlivých případů a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

5.   Pokud automatizované vyhledávání ukáže, že se poskytnutý profil DNA shoduje s profilem DNA uloženým v prohledávané databázi nebo databázích dožádaného členského státu, obdrží národní kontaktní místo žádajícího členského státu automatizovaným způsobem referenční údaje o DNA, s nimiž byla nalezena shoda.

6.   Národní kontaktní místo žádajícího členského státu může rozhodnout, že shodu mezi dvěma profily DNA potvrdí. Pokud rozhodne o potvrzení shody mezi dvěma profily DNA, informuje dožádaný členský stát a zajistí, aby alespoň jeden kvalifikovaný pracovník provedl manuální přezkum, a potvrdil tuto shodu s referenčními údaji o DNA obdrženými od dožádaného členského státu.

7.   Pokud je to relevantní pro vyšetřování trestných činů, národní kontaktní místo dožádaného členského státu může rozhodnout, že shodu mezi dvěma profily DNA potvrdí. Pokud rozhodne o potvrzení shody mezi dvěma profily DNA, informuje žádající členský stát a zajistí, aby alespoň jeden kvalifikovaný pracovník provedl manuální přezkum, a potvrdil tuto shodu s referenčními údaji o DNA obdrženými od žádajícího členského státu.

1.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity referenčních údajů o DNA zasílaných do jiných členských států či Europolu, včetně jejich šifrování. Europol přijme vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity referenčních údajů o DNA zasílaných členským státům, včetně jejich šifrování.

2.   Každý členský stát a Europol zajistí, aby profily DNA, které předává, byly dostatečně kvalitní pro účely automatizovaného porovnávání. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů minimální normu kvality, která umožní porovnávání profilů DNA.

3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní příslušné evropské či mezinárodní normy, které mají členské státy a Europol používat pro výměnu referenčních údajů o DNA.

4.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Žádost o automatizované vyhledávání profilů DNA obsahuje pouze tyto informace:

2.   Odpověď na žádost podle odstavce 1 obsahuje pouze tyto informace:

3.   Shoda je oznámena automaticky pouze v případě, kdy automatizované vyhledávání nalezlo shodu minimálního počtu lokusů. Za tímto účelem Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2 prováděcí akty, kterými upřesní minimální počet lokusů.

4.   Pokud je výsledkem vyhledávání neidentifikovaných profilů DNA shoda, může každý dožádaný členský stát uchovávající shodné údaje vložit do své vnitrostátní databáze označení, které udává, že u daného profilu DNA došlo ke shodě na základě vyhledávání provedeného jiným členským státem. Označení musí obsahovat referenční číslo profilu DNA používaného žádajícím členským státem.

5.   Členské státy zajistí, aby žádosti podle odstavce 1 tohoto článku byly v souladu s oznámeními zaslanými podle článku 74. Tato oznámení se uvedou v praktické příručce uvedené v článku 79.

1.   Členské státy zajistí dostupnost daktyloskopických referenčních údajů ze svých vnitrostátních databází zřízených pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.

2.   Daktyloskopické referenční údaje neobsahují žádné další údaje, podle nichž lze jednotlivce přímo identifikovat.

3.   Neidentifikované daktyloskopické údaje musí být jako neidentifikované rozpoznatelné.

1.   Pro účely prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k daktyloskopickým referenčním údajům ve svých vnitrostátních databázích, které k tomuto účelu zřídily, k provádění automatizovaného vyhledávání porovnáváním daktyloskopických referenčních údajů.

Vyhledávání podle prvního odstavce lze provádět pouze v rámci jednotlivých případů a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

2.   Národní kontaktní místo žádajícího členského státu může rozhodnout, že shodu mezi dvěma daktyloskopickými údaji potvrdí. Pokud rozhodne o potvrzení shody mezi dvěma daktyloskopickými údaji, informuje dožádaný členský stát a zajistí, aby alespoň jeden kvalifikovaný pracovník provedl manuální přezkum, a potvrdil tuto shodu s daktyloskopickými referenčními údaji obdrženými od dožádaného členského státu.

1.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity daktyloskopických údajů zasílaných jiným členským státům, včetně jejich šifrování. Europol přijme vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity daktyloskopických údajů zasílaných členským státům, včetně jejich šifrování.

2.   Každý členský stát a Europol zajistí, aby daktyloskopické údaje, které předává, měly dostatečnou kvalitu pro automatizované porovnávání. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů minimální normu kvality, která umožní porovnávání daktyloskopických údajů.

3.   Daktyloskopické údaje se digitalizují a předávají ostatním členským státům nebo Europolu v souladu s evropskými nebo mezinárodními normami. Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní příslušné evropské či mezinárodní normy, které mají členské státy a Europol používat pro výměnu daktyloskopických údajů.

4.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Každý členský stát zajistí, aby jeho žádosti o vyhledávání nepřekračovaly kapacity pro vyhledávání stanovené dožádaným členským státem nebo Europolem, za účelem zajištění připravenosti systému a zabránění jeho přetížení. Za tímtéž účelem Europol zajistí, aby jeho žádosti o vyhledávání nepřekračovaly kapacity pro vyhledávání stanovené dožádaným členským státem.

Členské státy informují ostatní členské státy, Komisi, agenturu eu-LISA a Europol o svých maximálních denních kapacitách pro vyhledávání identifikovaných a neidentifikovaných daktyloskopických údajů. Europol informuje členské státy, Komisi a agenturu eu-LISA o svých maximálních denních kapacitách pro vyhledávání identifikovaných a neidentifikovaných daktyloskopických údajů. Členské státy nebo Europol mohou tyto kapacity pro vyhledávání kdykoli dočasně nebo trvale zvýšit, a to i v naléhavých případech. Pokud členský stát zvýší tyto maximální kapacity pro vyhledávání, oznámí nové maximální kapacity pro vyhledávání ostatním členským státům, Komisi, agentuře eu-LISA a Europolu. Pokud Europol zvýší tyto maximální kapacity pro vyhledávání, oznámí nové maximální kapacity pro vyhledávání členským státům, Komisi a agentuře eu-LISA.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní maximální počet kandidátů přijímaných k porovnání na jeden přenos a rozdělení nevyužitých kapacit pro vyhledávání mezi členské státy, přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Žádost o automatizované vyhledávání daktyloskopických údajů obsahuje pouze tyto informace:

2.   Odpověď na žádost podle odstavce 1 obsahuje pouze tyto informace:

3.   Členské státy zajistí, aby žádosti podle odstavce 1 tohoto článku byly v souladu s oznámeními zaslanými podle článku 74. Tato oznámení se uvedou v praktické příručce podle článku 79.

1.   Pro účely prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k následujícím vnitrostátním údajům o registraci vozidel, aby mohly v jednotlivých případech provádět automatizované vyhledávání:

2.   Vyhledávání podle odstavce 1 se provádí pouze ve vztahu k těmto údajům:

3.   Vyhledávání podle odstavce 1 prováděné s údaji o vlastníkovi nebo držiteli vozidla se provádí pouze u podezřelých nebo odsouzených osob. Pro účely tohoto vyhledávání se použijí všechny tyto identifikační údaje:

4.   Vyhledávání podle odstavce 1 může být prováděno pouze v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

1.   Pro automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel používají členské státy Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris).

2.   Informace vyměňované prostřednictvím Eucaris se předávají v zašifrované formě.

3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní datové prvky údajů o registraci vozidel, které mohou být vyměňovány, a technické postupy pro Eucaris při vyhledávání v databázích členských států. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, která provádějí pracovníci příslušných orgánů řádně zmocnění k výměně údajů o registraci vozidel, a protokoly o vyhledáváních vyžádaných jinými členskými státy. Europol vede a uchovává protokoly o vyhledávání, která provádějí jeho řádně zmocnění pracovníci.

Každý členský stát a Europol vedou a uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů, které se týkají údajů o registraci vozidel. V těchto protokolech se uvádí:

2.   Protokoly uvedené v odstavci 1 lze použít pouze pro sběr statistických údajů, pro monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Uvedené protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány tři roky po jejich vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již pro tyto monitorovací postupy nejsou zapotřebí.

3.   Pro účely monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k protokolům, aby mohli provádět vlastní kontrolu podle článku 55.

1.   Členské státy zajistí dostupnost referenčních údajů o zobrazení obličeje podezřelých a odsouzených osob, a dovoluje-li to vnitrostátní právo, rovněž obětí, a to ze svých vnitrostátních databází zřízených pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.

2.   Referenční údaje o zobrazení obličeje nezahrnují žádné další údaje, z nichž lze přímo identifikovat jednotlivce.

3.   Neidentifikované zobrazení obličeje musí být jako neidentifikované rozpoznatelné jako takové.

1.   Za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů, za které lze podle práva žádajícího členského státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok, umožní členské státy národním kontaktním místům jiných členských států a Europolu přístup k referenčním údajům o zobrazení obličeje uloženým v jejich vnitrostátních databázích, aby mohly provádět automatizované vyhledávání.

Vyhledávání podle prvního odstavce lze provádět pouze v rámci jednotlivých případů a v souladu s vnitrostátním právem žádajícího členského státu.

Profilování podle čl. 11 odst. 3 směrnice (EU) 2016/680 je zakázáno.

2.   Národní kontaktní místo žádajícího členského státu může rozhodnout, že potvrdí shodu mezi dvěma zobrazeními obličeje. Pokud rozhodne o potvrzení shody mezi dvěma zobrazeními obličeje, informuje dožádaný členský stát a zajistí, aby alespoň jeden kvalifikovaný pracovník provedl manuální přezkum, a potvrdil tuto shodu s referenčními údaji o zobrazení obličeje získanými od dožádaného členského státu.

1.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity zobrazení obličeje zasílaných jiným členským státům, včetně jejich šifrování. Europol přijme vhodná opatření k zajištění důvěrnosti a integrity zobrazení obličeje zasílaných členským státům, včetně jejich šifrování.

2.   Každý členský stát a Europol zajistí, aby zobrazení obličeje, která předává, byla dostatečně kvalitní pro účely automatizovaného porovnávání. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů minimální normu kvality, která umožní porovnávání zobrazení obličeje. Pokud zpráva uvedená v čl. 80 odst. 7 ukáže vysoké riziko chybných shod, Komise tyto prováděcí akty přezkoumá.

3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní příslušné evropské nebo mezinárodní normy, které budou členské státy a Europol používat při výměně zobrazení obličeje.

4.   Prováděcí akty podle odstavců 2 a 3 tohoto článku se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Každý členský stát zajistí, aby jeho žádosti o vyhledávání nepřekračovaly kapacity pro vyhledávání stanovené dožádaným členským státem nebo Europolem, za účelem zajištění připravenosti systému a zabránění jeho přetížení. Za stejným účelem Europol zajistí, aby jeho žádosti o vyhledávání nepřekračovaly kapacity pro vyhledávání stanovené dožádaným členským státem.

Členské státy informují ostatní členské státy, Komisi, agenturu eu-LISA a Europol o svých maximálních denních kapacitách pro vyhledávání identifikovaných a neidentifikovaných zobrazení obličeje. Europol informuje členské státy, Komisi a agenturu eu-Lisa o svých maximálních denních kapacitách pro vyhledávání identifikovaných a neidentifikovaných zobrazení obličeje. Členské státy nebo Europol mohou tyto kapacity pro vyhledávání kdykoli dočasně nebo trvale zvýšit, a to i v naléhavých případech. Pokud členský stát zvýší tyto maximální kapacity pro vyhledávání, oznámí nové maximální kapacity pro vyhledávání ostatním členským státům, Komisi, agentuře eu-LISA a Europolu. Pokud Europol tyto maximální vyhledávací kapacity zvýší, oznámí nové maximální vyhledávací kapacity členským státům, Komisi a agentuře eu-LISA.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní maximální počet kandidátů přijímaných k porovnání na jeden přenos a rozdělení nevyužitých kapacit pro vyhledávání mezi členské státy, přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Žádost o automatizované vyhledávání zobrazení obličeje obsahuje pouze tyto informace:

2.   Odpověď na žádost podle odstavce 1 obsahuje pouze tyto informace:

3.   Členské státy zajistí, aby žádosti podle odstavce 1 tohoto článku byly v souladu s oznámeními zaslanými podle článku 74. Tato oznámení se uvedou v praktické příručce podle článku 79.

1.   Členské státy se mohou podílet na automatizované výměně policejních záznamů. Pro účely takových výměn zajistí zúčastněné členské státy dostupnost vnitrostátních indexů policejních záznamů, které obsahují soubory biografických údajů podezřelých a odsouzených osob z jejich vnitrostátních databází zřízených za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů. Tyto soubory údajů obsahují v případě potřeby a v rozsahu, v jakém jsou k dispozici, pouze tyto údaje:

2.   Údaje uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) se pseudonymizují.

1.   Žádost o automatizované vyhledávání ve vnitrostátních indexech policejních záznamů obsahuje pouze tyto informace:

2.   Odpověď na žádost podle odstavce 1 obsahuje pouze tyto informace:

3.   Členské státy zajistí, aby žádosti podle odstavce 1 tohoto článku byly v souladu s oznámeními zaslanými podle článku 74. Tato oznámení se uvedou v praktické příručce podle článku 79.

1.   Je-li k tomu vnitrostátní orgán zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními podle odstavce 2, může provádět automatizované vyhledávání prostřednictvím rámce Prüm II pouze pro účely:

2.   Členské státy, které si přejí využít možnosti stanovené v odstavci 1, určí prostřednictvím vnitrostátních legislativních opatření vnitrostátní orgány příslušné pro účely v něm stanovené a stanoví postupy, podmínky a kritéria, včetně humanitárních důvodů, na jejichž základě je povoleno provádět automatizované vyhledávání pohřešovaných osob podle odst. 1 písm. a).

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby automatizované vyhledávání profilů DNA, daktyloskopických údajů, některých údajů o registraci vozidel, zobrazení obličeje a policejních záznamů bylo možné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

2.   Národní kontaktní místa neprodleně informují sebe navzájem, Komisi, agenturu eu-LISA a Europol o každé nedostupnosti automatizované výměny údajů, případně včetně každé technické závady, která tuto nedostupnost způsobila.

Národní kontaktní místa se dohodnou v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem na dočasných alternativních opatřeních pro výměnu informací, které se použijí v případech, kdy není k dispozici automatizovaná výměna údajů.

3.   Pokud je automatizovaná výměna údajů nedostupná, národní kontaktní místa zajistí, aby byla veškerými potřebnými prostředky neprodleně obnovena.

1.   Každý členský stát zaznamenává odůvodnění vyhledávání, která jeho příslušné orgány provádějí.

Europol vede evidenci odůvodnění vyhledávání, která provádí.

2.   Odůvodnění podle odstavce 1 obsahuje:

3.   Odůvodnění podle odstavce 1 tohoto článku musí být dohledatelná až k protokolům podle článků 18, 40 a 45. Tato odůvodnění lze použít pouze pro posouzení toho, zda jsou vyhledávání přiměřená a nezbytná pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů, monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Uvedená odůvodnění musí být chráněna vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazána tři roky po jejich vytvoření. Pokud jsou však nezbytná pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již monitorovací postupy odůvodnění nepotřebují.

4.   S cílem posoudit přiměřenost a nezbytnost vyhledávání za účelem prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo za účelem monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k těmto odůvodněním, aby mohli provádět vlastní kontrolu podle článku 55.

1.   Při vývoji směrovače podle článku 35 tohoto nařízení a evropského systému indexů policejních záznamů (EPRIS) se používá, pokud je to možné, standard univerzálního formátu pro zprávy (UMF) zavedený článkem 38 nařízení (EU) 2019/818.

2.   Při jakékoli automatizované výměně údajů v souladu s tímto nařízením se používá, pokud je to možné, standard UMF.

1.   Zřízení směrovače má za cíl usnadnit navázání propojení mezi členskými státy a mezi členskými státy a Europolem pro účely vyhledávání, získávání a měřitelného hodnocení biometrických údajů a získávání alfanumerických údajů v souladu s tímto nařízením.

2.   Směrovač se skládá:

1.   Příslušné orgány, které jsou oprávněny používat směrovač podle článku 36 nebo Europol, požádají o vyhledávání tak, že do směrovače zadají biometrické údaje. Směrovač odešle žádost o vyhledávání do databází všech nebo konkrétních členských států a údajů Europolu současně s údaji, které uživatel zadal v souladu se svými přístupovými právy.

2.   Po obdržení žádosti o vyhledávání ze směrovače každý dožádaný členský stát neprodleně spustí automatizované vyhledávání ve svých databázích. Po obdržení žádosti o vyhledávání ze směrovače Europol neprodleně spustí automatizované vyhledávání v údajích Europolu.

3.   Veškeré shody vyplývající z vyhledávání uvedeného v odstavci 2 se automatizovaným způsobem zasílají do směrovače. Pokud není shoda nalezena, je o tom žádající členský stát informován automatizovaným způsobem.

4.   Rozhodne-li tak žádající členský stát, seřadí směrovač, tam, kde je to možné, odpovědi tak, že porovná biometrické údaje použité při vyhledávání s biometrickými údaji poskytnutými v odpovědích dožádaného členského státu či dožádaných členských států nebo Europolu.

5.   Směrovač zašle uživateli směrovače seznam shodujících se biometrických údajů a jejich pořadí.

6.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní technický postup pro směrovač při vyhledávání v databázích členských států a údajích Europolu, formát, v němž směrovač odpovídá na tyto dotazy, a technická pravidla pro porovnávání a řazení shod mezi biometrickými údaji. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Pokud jsou určené orgány, vymezené v čl. 4 bodě 20 nařízení (EU) 2019/817 a článku 4 bodě 20 nařízení (EU) 2019/818, oprávněné používat směrovač podle článku 36 tohoto nařízení, mohou spustit vyhledávání v databázích členských států a údajích Europolu souběžně s vyhledáváním ve společném úložišti údajů o totožnosti, zřízeném podle článku 17 nařízení (EU) 2019/817 a článku 17 nařízení (EU) 2019/818, jsou-li splněny příslušné podmínky podle práva Unie a je-li vyhledávání spuštěno v souladu s jejich přístupovými právy. Za tímto účelem směrovač vyhledává ve společném úložišti údajů o totožnosti prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu.

2.   Vyhledávání ve společném úložišti údajů o totožnosti pro účely prosazování práva se provádí v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2019/817 a článkem 22 nařízení (EU) 2019/818. Veškeré výsledky těchto vyhledávání se předávají prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu.

Souběžné vyhledávání v databázích členských států a v údajích Europolu a ve společném úložišti údajů o totožnosti může být spuštěno pouze v případech, kdy existují rozumné důvody se domnívat, že jsou ve společném úložišti údajů o totožnosti uloženy údaje o podezřelé osobě, pachateli nebo oběti teroristického trestného činu nebo jiného závažného trestného činu ve smyslu čl. 4 bodů 21 a 22 nařízení (EU) 2019/817 a čl. 4 bodů 21 a 22 nařízení (EU) 2019/818.

1.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů ve směrovači. V těchto protokolech se uvádí:

2.   Každý členský stát vede a uchovává protokoly o vyhledávání, která provádějí pracovníci jeho příslušných orgánů řádně zmocnění k používání směrovače, a protokoly o vyhledávání, které si vyžádaly jiné členské státy.

Europol vede a uchovává protokoly o vyhledávání, která provádějí jeho řádně zmocnění pracovníci.

3.   Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 lze použít pouze pro sběr statistických údajů, pro monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Uvedené protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány tří roky po jejich vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již pro tyto monitorovací postupy nejsou zapotřebí.

4.   Pro účely monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k protokolům, aby mohli provádět vlastní kontrolu podle článku 55.

1.   Pokud není technicky možné použít směrovač k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích či v údajích Europolu z důvodu selhání směrovače, agentura eu-LISA o tom uživatele směrovače uvedené článku 36, automatizovaným způsobem informuje. Agentura eu-LISA neprodleně přijme vhodná opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač.

2.   Pokud není technicky možné použít směrovač k vyhledávání v jedné vnitrostátní databázi nebo v několika vnitrostátních databázích z důvodu selhání vnitrostátní infrastruktury v členském státě, uvedený členský stát o tom automatizovaným způsobem informuje ostatní členské státy, Komisi, agenturu eu-LISA a Europol. Dotčený členský stát neprodleně přijme vhodná opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač.

3.   Pokud není technicky možné použít směrovač k vyhledávání v údajích Europolu z důvodu selhání jeho infrastruktury, Europol o tom automatizovaným způsobem informuje členské státy, agenturu eu-LISA a Komisi. Europol neprodleně přijme vhodná opatření k řešení technické nemožnosti použít směrovač.

1.   Zřizuje se evropský systém indexů policejních záznamů (EPRIS). Pro automatizované vyhledávání ve vnitrostátních indexech policejních záznamů podle článku 26 používají členské státy a Europol EPRIS.

2.   EPRIS sestává:

1.   Pro účely vyhledávání ve vnitrostátních indexech policejních záznamů prostřednictvím EPRIS se používají nejméně dva z těchto typů údajů:

2.   Použít lze také následující typy údajů, jsou-li k dispozici:

3.   Údaje podle odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a) se pseudonymizují.

1.   Pokud členský stát nebo Europol požádá o vyhledávání, zadá údaje uvedené v článku 43.

EPRIS odešle žádost o vyhledávání do vnitrostátních indexů policejních záznamů členských států s údaji zadanými žádajícím členským státem nebo Europolem a v souladu s tímto nařízením.

2.   Každý dožádaný členský stát po obdržení žádosti o vyhledávání z EPRIS neprodleně spustí automatizované vyhledávání ve svém vnitrostátním indexu policejních záznamů.

3.   Veškeré shody vyplývající z vyhledávání v indexu policejních záznamů každého dožádaného členského státu podle odstavce 1 se automatizovaným způsobem zasílají do EPRIS.

4.   EPRIS žádajícímu členskému státu nebo Europolu automatizovaným způsobem zašle seznam shod. V seznamu shod se uvede kvalita shody a členský stát nebo členské státy, jejichž indexy policejních záznamů obsahují údaje, které vedly ke shodě či shodám.

5.   Po obdržení seznamu shod se žádající členský stát rozhodne, u kterých shod je nutné přijmout následná opatření, a zašle dožádanému členskému státu nebo dožádaným členským státům prostřednictvím aplikace SIENA odůvodněnou žádost o následná opatření, která obsahuje údaje uvedené v článcích 25 a 27 a veškeré další relevantní informace. Dožádaný členský stát nebo členské státy tyto žádosti neprodleně zpracují, aby mohly rozhodnout, zda budou sdílet údaje uložené ve své databázi.

6.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví technický postup pro EPRIS při vyhledávání v indexech policejních záznamů členských států a formát a maximální počet odpovědí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 77 odst. 2.

1.   Každý zúčastněný členský stát a Europol vedou a uchovávají protokoly o všech operacích při zpracování údajů v EPRIS. V těchto protokolech se uvádí:

2.   Každý zúčastněný členský stát vede a uchovává protokoly o žádostech o vyhledávání, která provádějí pracovníci jeho příslušných orgánů řádně zmocnění k používání EPRIS. Europol vede a uchovává protokoly žádostí o vyhledávání, které provádějí jeho řádně zmocnění pracovníci.

3.   Protokoly uvedené v odstavcích 1 a 2 lze použít pouze pro sběr statistických údajů, pro účely monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, a pro zabezpečení údajů a zajištění jejich integrity. Uvedené protokoly musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány tři roky po jejich vytvoření. Pokud jsou však nezbytné pro již zahájené monitorovací postupy, vymažou se poté, co již pro monitorovací postupy nejsou zapotřebí.

4.   Pro účely monitorování ochrany osobních údajů, včetně kontroly přípustnosti vyhledávání a zákonnosti zpracování údajů, mají správci údajů přístup k protokolům, aby mohli provádět vlastní kontrolu podle článku 55.

1.   Pokud není technicky možné použít EPRIS k vyhledávání v jednom nebo několika vnitrostátních indexech policejních záznamů z důvodu selhání infrastruktury Europolu, Europol o tom automatizovaným způsobem informuje členské státy. Europol neprodleně přijme opatření k řešení technické nemožnosti použít EPRIS.

2.   Pokud není technicky možné použít EPRIS k vyhledávání v jednom nebo několika vnitrostátních indexech policejních záznamů z důvodu selhání vnitrostátní infrastruktury v členském státě, uvedený členský stát o tom automatizovaným způsobem informuje ostatní členské státy, Komisi a Europol. Členské státy neprodleně přijmou opatření k řešení technické nemožnosti použít EPRIS.