30.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 83/65

(1)

Makroekonomická a rozpočtová situace v Řecku se za loňský rok značně zhoršila, včetně řeckých veřejných financí, jež se zhoršily mnohem více, než by se dalo kvůli hospodářskému útlumu očekávat. Tento vývoj je z velké části důsledkem vnitrostátních faktorů, které se rozvíjejí již dlouhodoběji, což vedlo ke zhoršení čisté pozice půjček řeckého hospodářství a k přetrvávající vysoké vnější nerovnováze, v níž se projevuje velká ztráta konkurenceschopnosti a značné zhoršení fiskální situace.

(2)

Ke špatným výsledkům v hospodářské a fiskální oblasti přispěly vnitrostátní politiky, pokud jde o provádění fiskální politiky, efektivity veřejné správy a nedostatečné strukturální reformy (kde ukazatele nasvědčují tomu, že si Řecko podle mezinárodních měřítek vede špatně).

(3)

Současná situace představuje pro dlouhodobou udržitelnost řeckého hospodářství velké problémy a rizika a hospodářská a fiskální situace může mít nepříznivý dopad na ostatní členské státy eurozóny, jak dokázaly pohyby ve finančních rozpětích řady členských států. Současná situace představuje také hrozbu pro řádné fungování hospodářské a měnové unie.

(4)

Rada a Komise na dlouhodobější strukturální problémy řeckého hospodářství opakovaně poukazovaly při různých příležitostech mnohostranného dohledu. Patří sem rozpočtový dohled v rámci Paktu o stabilitě a růstu a Lisabonská strategie, ve které hlavní směry hospodářských politik (1) představují obecný referenční rámec pro strukturální reformu v EU a v eurozóně. K uvedeným hlavním směrům patří doporučení, aby členské státy dodržovaly své střednědobé rozpočtové cíle, přijaly účinná opatření, která zajistí rychlou nápravu nadměrného schodku, a aby se zaměřily na nápravu schodku běžného účtu prováděním strukturálních reforem, podporou vnější konkurenceschopnosti a snahou o nápravu prostřednictvím fiskálních politik.

(5)

V této souvislosti s ohledem na hluboké strukturální problémy řeckého hospodářství, které se týkaly fiskální oblasti, trhu práce a produktového trhu, Rada v doporučení ze dne 25. června 2009 (2) uvedla, že situace v Řecku „… vyžaduje zvýšené úsilí o řešení makroekonomické nerovnováhy a strukturálních nedostatků řeckého hospodářství“ a vydala konkrétní doporučení pro Řecko, včetně toho, že by mělo usilovat o fiskální konsolidaci; zvýšit hospodářskou soutěž v oblasti svobodných povolání, provádět reformy v zájmu zvýšení investic do výzkumu a vývoje; efektivněji využívat strukturální fondy, provést reformu veřejné správy a přijmout celou řadu opatření na trhu práce v rámci integrovaného přístupu „flexikurity“. Zároveň Rada Řecku jako členu eurozóny doporučila zajistit udržitelnost a zlepšit kvalitu veřejných financí včetně modernizace veřejné správy a provádění obecných zásad Unie týkajících se „flexikurity“.

(6)

Hospodářské a rozpočtové politiky řecké ekonomiky nejsou v souladu s doporučeními vydanými pro jednotlivé země v rámci hlavních směrů hospodářských politik ani s doporučeními určenými členským státům eurozóny podle doporučení Rady ze dne 14. května 2008 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství.

(7)

Dne 15. ledna 2010 předložilo Řecko aktualizaci svého programu stability z roku 2010, která obsahuje cíle v rozpočtové oblasti na období do roku 2013 a kterou je nutné číst společně s rozpočtem na rok 2010 přijatým řeckým parlamentem dne 23. prosince 2009; Rada vydala k aktualizaci řeckého programu stability z roku 2010 dne 16. února 2010 stanovisko v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (3). Dne 16. února 2010 přijala Rada rovněž rozhodnutí podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU o výzvě Řecku, aby učinilo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku (4) (dále jen „rozhodnutí Rady ze dne 16. února 2010“).

(8)

Řádné fungování koordinace hospodářských politik v eurozóně vyžaduje včasné využití nástrojů dostupných podle článku 121 Smlouvy o fungování EU. V čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU se stanoví, že se Komise může na dotyčný členský stát obrátit s varováním a může doporučit Radě, aby dotyčnému členskému státu podala nezbytná doporučení. Vzhledem k závažnosti situace a s cílem zajistit soulad s rozhodnutím Rady ze dne 16. února 2010 je nutné, aby Rada přijala nezbytné doporučení. Kromě toho může Rada na návrh Komise rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.

(9)

Ačkoliv zhoršení makroekonomických podmínek v roce 2009 bylo výraznější, než řecké orgány předpovídaly, stav veřejných financí se zhoršil ještě více, než by se dalo očekávat kvůli silnějšímu hospodářskému útlumu, než jaký byl předpovídán. Zhoršení je do velké míry důsledkem rozpočtových politik prováděných řeckou vládou. Schodek veřejných financí v roce 2009 se v současnosti odhaduje na 12 ¾ % HDP v porovnání s cílem 3 ¾ % HDP v aktualizaci programu stability z ledna 2009.

(10)

Dne 23. prosince 2009 přijal řecký parlament rozpočet na rok 2010, kterým stanovil cílový schodek v roce 2010 na 9,1 % HDP. Mezitím řecké orgány oznámily záměr zintenzivnit fiskální korekci již v roce 2010 a stanovily pro rok 2010 rozpočtový cíl na hodnotu 8,7 % HDP. Aktualizace programu stability z ledna 2010 potvrdila revidovaný rozpočtový cíl na rok 2010 ve výši 8,7 % HDP.

(11)

Dlouhodobý rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na veřejné výdaje značně převyšuje průměr v Unii, hlavně v důsledku předpovídaného velmi vysokého nárůstu výdajů na důchody v poměru k HDP v nadcházejících desetiletích. Dostupné ukazatele, jak dokládá zpráva útvarů Komise o udržitelnosti z roku 2009, poukazují na velmi vysoká rizika pro udržitelnost veřejných financí, která kromě rozpočtové konsolidace musí být řešena reformou důchodového systému a systému zdravotnictví. Řecký důchodový systém trpí nejrůznějšími problémy, včetně toho, že je jeho pokrytí je roztříštěno. Ačkoli má Řecko jeden z nejvyšších poměrů důchodů a mezd v Unii, což má nepříznivý dopad na pobídky k práci, jak se projevuje zvlášť v nízké míře zaměstnanosti mezi staršími pracovníky, má jednu z největších měr chudoby mezi staršími lidmi. Existují také problémy se systémy pro předčasný odchod do důchodu, které představují alternativní, ale nákladné způsoby odchodu do důchodu. Také systém zdravotnictví potřebuje reformu, zejména aby se významně zlepšila jeho účinnost a řízení, jelikož to je příčinou opakovaného překračování rozpočtu.

(12)

Řecko by mělo dohnat ztrátu konkurenceschopnosti a řešit velkou vnější nerovnováhu. V této souvislosti by se Řecko podle hlavních směrů hospodářských politik mělo zaměřit na nápravu schodku běžného účtu „prováděním strukturálních reforem, podporou vnější konkurenceschopnosti, a (…) snahou o nápravu prostřednictvím fiskálních politik“. Za tímto účelem by řecké orgány měly zavést trvalá opatření pro kontrolu běžných primárních výdajů, včetně mzdových nákladů ve veřejném sektoru, a naléhavě by měly provést strukturální reformy na trhu práce a produktovém trhu. Řecké orgány by zejména měly zajistit, aby se opatření k fiskální konsolidaci zaměřila také na zvýšení kvality veřejných financí v rámci komplexního programu reforem, a zároveň by měly rychle zavést politiky, které dále reformují daňovou správu.

(13)

Různé ukazatele a analýzy potvrzují, že Řecko v posledních 10 letech ve velkém měřítku trvale ztrácí cenovou konkurenceschopnost. Vysvětlujícím faktorem je větší růst mezd než produktivity. Mzdy ve veřejném sektoru v poměru ke mzdám v soukromém sektoru rostly v Řecku rychleji v porovnání s jinými ekonomikami v eurozóně a dotkly se celkového vyjednávání o mzdách, což podtrhuje nutnost, aby veřejný sektor hrál vedoucí úlohu při opětovném nastolení mzdové zdrženlivosti. Nevyrovnanost růstu mezd a produktivity mohou dále také vysvětlit některé rysy řeckého systému kolektivního vyjednávání (například meziúroveň vyjednávání), které vyžadují, aby se sociální partneři dohodli na jejich úpravách.

(14)

Veřejná správa je velkou překážkou pro zvyšování efektivity v Řecku. Řecko si, pokud jde o veřejný sektor, ve většině mezinárodních srovnání stojí špatně a mnohé problémy nejspíše vyplývají z nedostatečné správní kapacity a efektivity. Řecké orgány se zavázaly zlepšit fungování veřejné správy. Toto zlepšení by se mělo projevit snížením počtu zaměstnanců, lepším řízením lidských zdrojů ve veřejných subjektech, nižšími náklady, větší průhledností, větší právní jistotou a účinným prováděním politik.

(15)

Řecko má značný prostor ke zlepšení svého podnikatelského prostředí a fungování produktového trhu. Podniky se potýkají se složitými, zatěžujícími a zdlouhavými správními postupy. Svobodná povolání jsou značně regulována, překážky hospodářské soutěži patří k největším v Unii. Navíc za průměrem EU zaostává liberalizace síťových odvětví (například energetiky), jakož i otevření trhů v odvětví dopravy, zvláště pak železniční. Reformy v těchto oblastech by mohly zvýšit soukromé investice a zaměstnanost při nízkých nákladech pro veřejné finance. Reformy produktového trhu by snížením tlaků v oblasti nákladů mohly také pomoci při provádění reforem trhu práce.

(16)

Řecký trh práce rovněž potřebuje reformovat podle obecných zásad týkajících se „flexikurity“, jak poznamenala Rada ve svých doporučeních z roku 2009 k provádění politik zaměstnanosti. Vzhledem k potížím, s nimiž se potýkají mladí lidé, kteří chtějí vstoupit do zaměstnaneckého poměru, je zvláštní pozornost nutno věnovat mládeži. Existuje značný prostor pro podporu přechodu v rámci trhu práce, i prostřednictvím zlepšení politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, ve zdokonalování dovedností pracovní síly a ve zlepšování účinnosti aktivní politiky trhu práce, rovněž s podporou z Evropského sociálního fondu. Provádění těchto doporučení má pro řecké hospodářství klíčový význam. Dopady strukturálních opatření prováděných v hospodářské oblasti na zaměstnanost by tudíž měly být náležitě zohledněny.

(17)

Potenciál sehrát zásadní roli z hlediska úspěšnosti snah o obnovení konkurenceschopnosti a udržitelných veřejných financí má rychlejší a účinnější využívání unijních strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. V porovnání s jinými členskými státy Řecko ve využívání fondů zaostává. Pokud bude spolupracovat s Komisí na zdokonalení schopnosti využívat fondy a na zlepšení podoby operačních programů, mohlo by financovat klíčové veřejné investice, které podporují dlouhodobý růstový potenciál, a současně pokračovat v rozpočtové konsolidaci. Zvláštní pozornost je třeba věnovat operačním programům pro „správní reformu“ a „digitální konvergenci“, protože ty podporují zásadní reformy ve veřejné správě, které mají ústřední význam pro reformní strategii popsanou v aktualizaci programu stability z ledna 2010. Například strukturální fondy EU by bylo v rámci těchto operačních programů možné spolehlivě využít k podpoře veřejného sektoru při reformách zdravotnictví a veřejných služeb zaměstnanosti, celoživotního učení, boji s nehlášenou prací, jakož i k vybudování účinných regulačních a kontrolních kapacit a kapacit pro vymáhání práva.

(18)

Řecké banky se z hlediska ziskovosti a kapitálové přiměřenosti jeví jako poměrně zdravé. Odolnost tohoto odvětví navíc potvrdilo rozsáhlé stresové testování. Kromě toho si řecké banky drží nízkou úroveň nesplácených úvěrů (přibližně 7,2 % z celkových úvěrů) a poměrně nízký poměr úvěrů k vkladům. Řecký bankovní sektor však měl potíže s přístupem k likviditě na mezibankovních trzích, takže je ve značné míře závislý na úvěrech Eurosystému. Souhrnně lze říci, že i když je řecký bankovní systém celkově silný a utrpěl celosvětovou finanční krizí méně než některé jiné členské státy, je nepravděpodobné, že vzhledem k potížím v oblasti řeckých veřejných financí zůstane imunní. Obavy vyvolávají také možné dopady hospodářských a finančních problémů v některých sousedních zemích Řecka.

(19)

V souvislosti s dopadem světové hospodářské a finanční krize na řeckou ekonomiku vytváří přecenění rizik, jež je s tímto dopadem spojeno, další tlak na dluhovou zátěž, zvyšuje rizikovou prémii veřejného dluhu a může vyvolat otázky ohledně solventnosti řeckého hospodářství, přičemž se může přenést na ostatní ekonomiky eurozóny,

1)

S ohledem na institucionální slabiny řeckých veřejných financí a hospodářství celkově by řecké orgány měly co nejdříve navrhnout a zavést smělý a komplexní soubor strukturálních reforem nastíněný v aktualizaci programu stability z ledna 2010, přičemž by měly začít již v roce 2010 a měly by se řídit časovým plánem nastíněným v uvedené aktualizaci programu stability. Konkrétněji, při zohlednění významu účinnosti systému vyjednávání o mzdách a nutnosti celkové mzdové zdrženlivosti v kontextu ztráty konkurenceschopnosti, by Řecko mělo:

2)

Vzhledem k naléhavé potřebě reformovat důchodový systém a s ohledem na problémy s dlouhodobou udržitelností veřejných financí by Řecko mělo:

3)

V oblasti zdravotní péče by se reformy měly zaměřit na:

4)

Existuje potřeba zvýšení účinnosti veřejné správy. Za tímto účelem by Řecko mělo:

5)

Další priorita, kterou je třeba se zabývat již v roce 2010, se týká zlepšení fungování produktového trhu a podnikatelského prostředí. Za tímto účelem by Řecko mělo:

6)

S cílem podpořit růst produktivity a zaměstnanosti by Řecko mělo:

7)

V kontextu náročného úkolu zlepšit produktivitu, mimo jiné prostřednictvím upřednostňovaných strategií v oblasti veřejných investic, by Řecko mělo přijmout veškerá nezbytná opatření na zlepšení účinnosti a tempa využívání strukturálních fondů EU. Přitom by měla být věnována zvláštní pozornost rychlému a účinnému provádění operačních programů pro „správní reformu“ a „digitální konvergenci“, protože ty podporují zásadní reformy ve veřejné správě, které mají ústřední význam pro reformní strategii popsanou v aktualizaci programu stability z ledna 2010.

8)

Řecko se vyzývá, aby o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení a o harmonogramu přijímání strukturálních opatření nastíněných v aktualizaci programu stability z ledna 2010 předložilo zprávu v souvislosti se čtvrtletními zprávami stanovenými čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady ze dne 16. února 2010.