EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018CA0381

Spojené věci C-381/18 a C-383/18: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State - Nizozemsko) – G.S. (C-381/18), V.G. (C-382/18) v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid („Řízení o předběžné otázce – Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Přistěhovalecká politika – Směrnice 2003/86/ES – Právo na sloučení rodiny – Podmínky pro výkon práva na sloučení rodiny – Pojem „důvody veřejného pořádku“ – Zamítnutí žádosti o vstup a pobyt rodinného příslušníka – Odnětí povolení k pobytu rodinného příslušníka nebo zamítnutí prodloužení jeho doby platnosti“)

Úř. věst. C 54, 17.2.2020, p. 4–5 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

17.2.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 54/4


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. prosince 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State - Nizozemsko) – G.S. (C-381/18), V.G. (C-382/18) v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Spojené věci C-381/18 a C-383/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví - Přistěhovalecká politika - Směrnice 2003/86/ES - Právo na sloučení rodiny - Podmínky pro výkon práva na sloučení rodiny - Pojem „důvody veřejného pořádku“ - Zamítnutí žádosti o vstup a pobyt rodinného příslušníka - Odnětí povolení k pobytu rodinného příslušníka nebo zamítnutí prodloužení jeho doby platnosti“)

(2020/C 54/05)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobci: G.S. (C-381/18), V.G. (C-382/18)

Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Výrok

1)

Soudní dvůr má na základě článku 267 SFEU pravomoc vykládat článek 6 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny v situaci, v níž je soud povolán rozhodnout o žádosti o vstup a pobyt státního příslušníka třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, jenž nevyužil svého práva volného pohybu, pokud se toto ustanovení stalo přímo a bezpodmínečně použitelným na takovou situaci na základě vnitrostátního práva.

2)

Článek 6 odst. 1 a 2 směrnice 2003/86 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní praxi, podle níž mohou příslušné orgány z důvodů veřejného pořádku zamítnout žádost o vstup a pobyt podanou na základě této směrnice z důvodu odsouzení v trestním řízení během předchozího pobytu na území dotyčného členského státu a odejmout povolení k pobytu udělené na základě uvedené směrnice nebo zamítnout prodloužení jeho doby platnosti, jestliže byl žadateli uložen dostatečně vysoký trest ve vztahu k délce pobytu, za předpokladu, že se tato praxe uplatní jen tehdy, jestliže je trestný čin, za nějž byl uložen trest v trestním řízení, dostatečně závažný k prokázání, že je nezbytné vyloučit pobyt tohoto žadatele, a tyto orgány provedou individuální posouzení podle článku 17 téže směrnice, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.


(1)  Úř. věst. C 294, 20.8.2018.


Top