1)

Mají být prohlášení obsažená zejména v bodech 20 až 23 odůvodnění nařízení č. 945/2005 (1), která stanoví, že „pokud je obsah dusíku v dotčeném výrobku vyšší než 28 % hmotnostních, potom vždy obsahuje více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného“ považována za ustálené domněnky umožňující učinit závěr, že pokud dotčený výrobek (hnojivo na bázi dusičnanu) obsahuje 28 % či více dusíku (N), je obsah dusičnanu amonného (AN) vždy vyšší než 80 %?

2)

Je tato domněnka použitelná na nové druhy dotčených výrobků uvedených v nařízení č. 945/2005, tedy na hnojiva NPK s obsahem dusíku (N), který se rovná nebo převyšuje 28 % hmotnostních, se vzájemným poměrem mezi amoniakálním a dusičnanovým dusíkem přibližně 1:1, a obsahem fosforu (P) a/nebo draslíku (K) nepřekračujícím 12 % hmotnostních, například na hnojivo NPK 30-4-4, o které jde v tomto sporu?

3)

V případě kladné odpovědi na výše uvedené otázky, mají výše uvedené domněnky obsažené v nařízení č. 945/2005 závazné právní účinky? Lze tedy při zařazení hnojiv NPK uvedených v bodu 17 rozhodnutí Komise pro daňové spory pod kódy TARIC a pro účely použití platných opatření (antidumpingového cla) vycházet z uvedených domněnek, i když čl. 1 odst. 1 a čl. 1 odst. 3 nařízení č. 945/2005 (a čl. 1 odst. 1 a čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení č. 999/2014 (2), které bylo platné v době dokončených předmětných dovozů) váže uložení konečného antidumpingového cla nikoliv na obsah chemického prvku dusíku (N) ve výrobku, ale na obsah vícesložkového dusičnanu amonného (AN) a obsah fosforu a draslíku ve výrobku?

4)

Lze pro účely zařazení hnojiv uvedených v bodu 17 rozhodnutí Komise pro daňové spory pod kód TARIC a pro účely použití platných opatření (antidumpingového cla), a to s ohledem na cíle obsažené v bodech 35 a 36 odůvodnění nařízení č. 945/2005 o používání platných opatření pro nové druhy výrobků na základě principu proporcionality, k usnadnění celního řízení a používání patřičných celních sazeb odpovídajících množství dotčeného výrobku obsaženého ve vícesložkovém hnojivu, vycházet při výpočtu (určení) obsahu dusičnanu amonného v takovém hnojivu z předpokladu obsaženého v bodu 16 rozhodnutí Komise pro daňové spory? Jinými slovy, má být po stanovení obsahu dusíku v hnojivech NPK uvedených v bodu 17 rozhodnutí Komise pro daňové spory (na základě listin poskytnutých dovozcem v okamžiku celního odbavení, nebo během laboratorních testů) obsah dusičnanu amonného vypočítán (stanoven) s ohledem na vzájemný poměr mezi obsahem dusičnanu amonného (AN) a obsahem dusíku (N) podle bodu 20 odůvodnění nařízení č. 945/2005, který závisí na atomové hmotnosti prvků a činí 2,86, aniž by se prováděly jakékoliv dodatečné laboratorní testy ke stanovení přesného obsahu dusičnanu amonného?