Žaloba podaná dne 15. září 2008 – Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt v. Komise

(Věc T-396/08)

(2008/C 327/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt (zástupci: T. Müller-Ibold a T. Graf, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobců

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba na neplatnost směřuje proti rozhodnutí Evropské komise K(2008) 3178 konečné ze dne 2. července 2008 v řízení o státní podpoře C 18/2007 v rozsahu, v němž většina oznámených podpor na vzdělávání, které Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt chtěly poskytnout ve prospěch společnosti DHL vykonávající expresní kurýrní služby je prohlášena za neslučitelnou se společným trhem.

Konkrétně se Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt opírají o následující žalobní důvody:

Zaprvé žalobci vytýkají, že Komise schválení většiny oznámených podpor odmítá proto, že podpory na vzdělávání nejsou pro provedení dotčených vzdělávacích opatření „nezbytné“. Zavedením všeobecného přezkumu nezbytnosti v každém jednotlivém případě jako předpokladu pro schválení oznámené podpory Komise údajně porušuje závaznost nařízení (ES) 68/2001 (1) a porušuje zásadu rovného zacházení a zásadu ochrany legitimního očekávání. Přezkumná kritéria nařízení jsou údajně závazná i pro podpory přesahující hraniční hodnotu pro vynětí.

Přístup Komise, který podmiňuje schválení oznámené podpory na vzdělávání její nezbytností, je zadruhé právně nesprávný také proto, jelikož protiprávně nebere v úvahu pozitivní tržní externality vzdělávacích opatření podporovaných oznámenou podporou na vzdělávání. Takové tržní externality údajně samy o sobě dostačují k tomu, aby odůvodnily slučitelnost oznámené podpory na vzdělávání se společným trhem.

Zatřetí Komise podle žalobců došla nesprávně k závěru, že není dán nezbytný motivační efekt podpory pro výběr lokality. Podpory na vzdělávání jsou skutečně nezbytné, jelikož pro DHL byly jedním z faktorů pro výběr lokality Lipsko/Halle a DHL by tam jinak neposkytovala žádné vzdělávací aktivity. Krom toho je údajně nepřesné tvrzení Komise, že by srovnatelné náklady na vzdělávání vznikly i v jiných alternativních lokalitách.

Začtvrté se Komise při přezkumu nezbytnosti údajně opírala o nepřiměřená kritéria. Zejména se Komise opírá o subjektivní kritéria jdoucí nad rámce objektivní nezbytnosti. Mimoto Komise při svém přezkumu údajně vychází ze zákonných předpisů ke vzdělávacím opatřením, což podstatně znevýhodňuje členské státy se systémem zákonem upravených vzdělávání.

Zapáté není podle žalobců napadené rozhodnutí dostatečným způsobem odůvodněno.

(1)  Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (Úř. věst. L 10, s. 20; Zvl vyd. 08/02 s. 128); ve znění nařízení (ES) č. 363/2004 (Úř. věst. L 63, s 20) a nařízení (ES) č. 1976/2006 (Úř. věst. L 368, s. 85).