Žaloba podaná dne 30. listopadu 2007 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-535/07)

(2008/C 51/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Sauer a D. Recchia, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 4 odst. 1 a 2 směrnice Rady 79/409/EHS (směrnice o ochraně ptáků) ukládá členským státům povinnost označit všechna území, která jsou nejvhodnější z hlediska počtu druhů a rozlohy určené pro ochranu druhů uvedených v příloze I směrnice, jako zvláště chráněné oblasti (dále jen „ZCHO“), jakož i přijmout odpovídající opatření pro pravidelně se vyskytující druhy tažných ptáků, které nejsou uvedeny v příloze I. ZCHO má být vybavena právní ochranou, která může mimo jiné zajistit přežití a rozmnožování druhů ptáků uvedených v příloze I směrnice, jakož i zimoviště, místa, kde se tažné druhy rozmnožují a pelichají, pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů, které nejsou uvedeny v příloze I. Jelikož podle článku 7 směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích) povinnosti vyplývající mimo jiné z ustanovení čl. 6 odst. 2 této směrnice nahrazují povinnosti vyplývající z první věty čl. 4 odst. 4 směrnice o ochraně ptáků, pokud jde o zvláště chráněné oblasti, musí právní ochranný status těchto oblastí krom toho zaručit, že se zamezí poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů, pro něž jsou tato území určena, jakož i vyrušování druhů.

Rakouská republika nesplnila své povinnosti vyplývající z těchto ustanovení práva Společenství tím, že oblast „Hansag“ neoznačila jako ZCHO, nevymezila zvláště chráněnou oblast „Niedere Tauern“ podle požadavků směrnice o ochraně ptáků, a konečně tím, že části dosud označených zvláště chráněných oblastí zaručila právní ochranu, která splňuje požadavky výše uvedených ustanovení.

Ačkoli Rakouská republika uznala nezbytnost označení území „Hansag“ jako zvláště chráněné oblasti a svůj záměr provést takové označení několikrát potvrdila, nesplnila svou povinnost označení až do uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku.

Neprovedení vymezení území „Niedere Tauern“ podle požadavků směrnice o ochraně ptáků spočívá jednak v nedostatečném zohlednění nezbytných stanovišť kulíka hnědého, a jednak nedostatečném ohledu na stanoviště stanovená pro určité druhy lesních ptáků, resp. žlunu šedou (Picus canus) a jeřábka lesního (Bonasa bonasia). Členské státy sice disponují při výběru a vymezení zvláště chráněné oblasti určitým prostorem pro uvážení, ten je však omezen tím, že označení tohoto území podléhá určitým ornitologickým kritériím, které stanoví směrnice. Zejména není členský stát oprávněn při výběru a vymezení ZCHO zohlednit hospodářské požadavky, které jsou uvedeny v článku 2 směrnice o ochraně ptáků, resp. čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích.

Pokud jde o právní ochranný status dosud označených chráněných území v Rakousku, je třeba pro území, které splňuje kritéria pro označení jako ZCHO, přijmout „zvláštní opatření týkající se ochrany“ zde označených ptáků a je rovněž nutné přesně stanovit nezbytná opatření týkající se ochrany a přizpůsobit je zvláštním vlastnostem a životním podmínkám ZCHO a zde žijících druhů. Zvláštní cíle ochrany obsažené v právních ochranných instrumentech ve smyslu čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ochraně ptáků, resp. zvláštní cíle ochrany ve smyslu čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích pro dotčené druhy ptáků, společně s nezbytnými konkrétními opatřeními a povinnostmi (zákazy a příkazy) pro území musí mít rovněž závaznou povahu a dostatečné zveřejnění. Po přezkumu právních předpisů jednotlivých spolkových zemí lze konstatovat, že právní ochranný status stanovený v těchto právních předpisech nesplňuje výše uvedené požadavky, a nelze jej tedy považovat vzhledem k ustanovením směrnice o ochraně ptáků a směrnice o stanovištích za dostačující.

(1)  Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98.

(2)  Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102.