Zpravodajka:

Milena ANGELOVA

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 20. 9. 2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	11. 7. 2023
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	21. 12. 2023
Přijato na plenárním zasedání	14. 2. 2024
Plenární zasedání č.	585
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	143/2/9

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje přístup, který byl ve sdělení uplatněn a v jehož rámci byla opatření v oblasti hospodářské bezpečnosti pojata z několika různých hledisek. EHSV podporuje přístup založený na hodnocení hrozeb, rizik a zranitelných míst, zároveň však vyzývá k tomu, aby byly prozkoumány a využity příležitosti, které globální výzvy přinášejí, a to na základě komplexního posouzení silných stránek EU.

1.2.

EHSV je toho názoru, že priorita podpory konkurenceschopnosti EU má mimořádný význam. Zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možné posílit produktivitu a konkurenceschopnost, snížit kritické závislosti a zároveň zachovat sociálně tržní hospodářství EU, je naprosto nezbytné investovat do inovací, rozvoje dovedností a průmyslových kapacit a zajistit náležité fungování vnitřního trhu.

1.3.

EHSV upozorňuje na to, že pro všechna průmyslová odvětví má zásadní význam energetická a surovinová bezpečnost, která je tudíž klíčová pro celkovou hospodářskou bezpečnost EU. Stále důležitější úlohu hrají rovněž bezpečné digitální systémy a silné digitální kapacity, neboť digitalizace ovlivňuje celé hospodářství a celou společnost.

1.4.

Je třeba co nejdříve dokončit unii kapitálových trhů a bankovní unii, aby byl zajištěn stabilní přístup k finančním prostředkům a zároveň se zabránilo nadměrné závislosti na třetích zemích. EHSV zdůrazňuje, že v této oblasti EU stále zaostává za svými hlavními konkurenty, a proto musí odstranit stávající překážky a nepřijímat žádná nová opatření, která by mohla zhoršit přístup k soukromému financování. EU musí rovněž zajistit odpovídající veřejné financování, přičemž se musí přednostně zaměřit na investice do infrastruktury, výzkumu a inovací a do vzdělávání a odborné přípravy.

1.5.

EHSV žádá, aby byly v zájmu lepších možností diverzifikace dodavatelských řetězců a rozšíření výrobkových trhů plně využívány obchodní a investiční dohody a aby byla urychleně uzavřena probíhající obchodní jednání a zahájena nová jednání s novými potenciálními partnery. EHSV se domnívá, že v tomto ohledu hraje důležitou roli nový přístup k obchodu a udržitelnému rozvoji (1) a také uplatňování tohoto přístupu ve vztahu k partnerstvím v oblasti kritických surovin. EU by se měla rovněž přednostně snažit podporovat mnohostranné obchodní systémy založené na pravidlech a globální dohody, dvoustranná a vícestranná tematická partnerství a také partnerství s rozvojovými zeměmi. EHSV je toho názoru, že prostřednictvím mezinárodní spolupráce může EU nejen omezit konfrontaci a vlastní kritické závislosti, ale také posílit vzájemné přínosy a ochotu ostatních ekonomik partnersky spolupracovat s EU.

1.6.

Za hlavní způsob, jak posílit hospodářskou bezpečnost EU v mezinárodních vztazích, by mělo být považováno proaktivní partnerství. Avšak v případě, kdy třetí země ohrožují hospodářskou bezpečnost EU prostřednictvím opatření týkajících se obchodu, investic nebo technologické spolupráce, je třeba přijmout rozhodná protiopatření a ochranná opatření.

1.7.

EHSV vyzývá tvůrce politik EU, aby prostřednictvím vnitřních politik a aktivní diplomacie vytvořili lepší podmínky, které by podnikům v EU, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, umožnily zvládat při své činnosti geoekonomická rizika, motivovaly je k tomu a podporovaly je v tom, a aby zajistili, že jim politická opatření nezpůsobí nepřiměřené náklady nebo překážky. EHSV proto považuje za nezbytné, aby byly podniky v EU úzce zapojeny do identifikace a posouzení rizik, příležitostí a opatření v oblasti hospodářské bezpečnosti.

1.8.

EHSV rovněž požaduje, aby byly do dalšího vypracovávání a provádění strategie hospodářské bezpečnosti zapojeny další relevantní subjekty občanské společnosti. Kromě toho EHSV zdůrazňuje, že je třeba posilovat součinnost mezi členskými státy a vytvářet přínosy v celé EU, a přispívat tak k jednotě, globální síle a celkové hospodářské bezpečnosti EU.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV vítá sdělení Evropské komise a vysokého představitele s názvem „Strategie evropské hospodářské bezpečnosti (2)“ jako aktuální iniciativu, jejímž cílem je reagovat na nové a neustále se měnící geopolitické a geoekonomické podmínky. Toto stanovisko se zabývá celkovým přístupem a obsahem navrhované strategie, doplňující stanovisko (3) se pak zaměřuje na úlohu strategických technologií a odvětví.

2.2.   Priority a zásady

2.2.1.

EHSV oceňuje přístup, který byl ve sdělení uplatněn a v jehož rámci byla hospodářská bezpečnost pojata z několika různých hledisek. Souhlasí rovněž s prioritami uvedenými ve strategii: podpora konkurenceschopnosti EU, ochrana EU před riziky pro hospodářskou bezpečnost a partnerství se spolehlivými zeměmi, které sdílejí obavy EU a mají s ní společné zájmy. Tyto priority jsou úzce vzájemně provázány. Například větší konkurenceschopnost přispívá ke snížení závislosti a potřeby ochrany a činí z EU atraktivnějšího partnera v oblasti obchodu a hospodářské spolupráce. Prospěšná spolupráce zase pomáhá zvýšit konkurenceschopnost a omezit škodlivé závislosti.

2.2.2.

S ohledem na provázanost uvedených priorit je nutné zaujmout průřezový přístup k politikám v oblasti vnějších vztahů a vnitřním politikám EU. Z celkového hlediska má stěžejní význam silná společná zahraniční a bezpečnostní politika a na budoucnost orientovaná politika v oblasti obchodu, investic, technologií a průmyslu. Účinky jednotlivých politických opatření se však projevují v různých časových rozmezích, což je třeba zohlednit při plánování prováděcích kroků.

2.2.3.

EHSV rovněž upozorňuje na provázanost hospodářské bezpečnosti, sociální ochrany a geopolitické bezpečnosti. Hospodářská bezpečnost je nezbytným předpokladem sociálního modelu EU, základní práva a právní stát jsou pak základem hospodářské bezpečnosti EU. Na celosvětové úrovni by EU měla usilovat o to, aby byla silným aktérem – jak díky silnému hospodářskému postavení, tak díky diplomatickým a obranným schopnostem –, který bude schopen přispívat v rámci mnohostranné spolupráce v systému OSN k řešení geopolitických konfliktů a prosazování míru, demokracie, lidských práv a cílů udržitelného rozvoje. V této souvislosti má mimořádný význam reforma OSN.

2.2.4.

EHSV souhlasí s tím, že na všechna opatření zajišťující hospodářskou bezpečnost je třeba uplatňovat zásady proporcionality a přesnosti. Kromě toho EHSV navrhuje, aby se při provádění dodržovaly zásady proaktivnosti, praktičnosti a účasti.

2.2.5.

V souladu se zásadou proaktivnosti by EU měla přijímat opatření a řídit vývoj na základě vlastních silných stránek a možností, a nikoli být defenzivní a reagovat pouze na opatření ostatních celosvětových aktérů. Praktičnost vyžaduje, aby EU zajistila, že přijatá opatření budou proveditelná v praxi a budou odpovídat situaci podniků a dalších subjektů. Zásada účasti pak spočívá v tom, že je třeba spolupracovat a zapojit do vypracovávání a provádění strategie všechny relevantní zainteresované strany.

2.3.   Posouzení rizik a příležitostí a silných a slabých stránek

2.3.1.

EHSV souhlasí s druhy rizik, které jsou ve strategii uvedeny, tj. rizika související s odolností dodavatelských řetězců, fyzickou a kybernetickou bezpečností kritické infrastruktury, bezpečností technologií a únikem technologií a zneužitím hospodářských závislostí nebo hospodářského nátlaku. V této souvislosti je nutné posoudit a náležitě zohlednit hlavní faktory hospodářské závislosti, k nimž patří podíl dovážených kritických či strategických surovin, výrobků a technologií, zaměřenost dovozu a vývozu na určité země a spolehlivost těchto zemí, schopnost nahradit v případě kritického významu dovoz vlastní výrobou nebo zavedením nových inovací a možnost diverzifikovat dodavatelské řetězce a výrobkové trhy (4).

2.3.2.

Kromě toho EHSV upozorňuje na hospodářská rizika související se zneužitím přírodních zdrojů a životního prostředí. To se týká například rostoucího napětí způsobeného nedostatkem vody a rozmanitých dopadů změny klimatu, které mohou ovlivnit hospodářskou bezpečnost EU, a to přinejmenším nepřímo. S ohledem na rizika a konflikty související s životním prostředím a také jiné konflikty a války je nezbytné, aby si EU v rámci své strategie hospodářské bezpečnosti zajistila náležitou připravenost.

2.3.3.

EHSV upozorňuje, že kromě vnějších rizik a hrozeb existují i rizika související s vnitřním vývojem EU. Vzhledem k tomu, že základem vnější spolupráce je jednotný trh, mohou narušení vnitřního trhu fatálně ohrozit i globální úlohu EU. Riziko pro hospodářskou bezpečnost EU představují navíc i vnitřní politiky, které oslabují investiční podmínky. Z toho je jasně patrné, že je třeba zahrnout do tvorby politik EU náležitý test konkurenceschopnosti.

2.3.4.

EHSV souhlasí s návrhem, aby bylo pravidelně prováděno posouzení rizik a jejich vývoje. Vzhledem k tomu, že s mnoha riziky se potýká a musí je zvládat soukromý sektor, považuje EHSV za nezbytné, aby byly do identifikace a posouzení rizik úzce zapojeny podniky v EU. Měly by být rovněž náležitě zohledňovány názory a podněty dalších relevantních zainteresovaných stran, včetně sociálních partnerů, výzkumných a vzdělávacích pracovníků, spotřebitelů a jiných subjektů občanské společnosti.

2.3.5.

Kromě identifikace a posouzení nejrůznějších rizik je třeba také prozkoumat příležitosti, které pro EU vyplývají z geoekonomického, technologického a environmentálního vývoje. Tyto příležitosti souvisejí především s řešením globálních výzev týkajících se čisté vody a sanitačních zařízení, potravin a energie, digitalizace a dopravy, zdravotní péče a vzdělávání, jakož i změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí. Další oblastí, kde je třeba navrhnout přeshraniční řešení a posílit hospodářskou bezpečnost EU, což vyžaduje proaktivní strategii a nástroje, je řízení migrace vyvolané změnou klimatu a konflikty.

2.3.6.

Schopnost EU řídit svou hospodářskou bezpečnost závisí na jejích silných a slabých stránkách, které je třeba neustále porovnávat s aktuálními a očekávanými riziky a příležitostmi. V zájmu posílení své hospodářské bezpečnosti se proto EU musí zaměřit na další rozvoj svých silných stránek i odstranění svých slabin.

2.3.7.

Pokud jde o příležitosti, EU musí najít konkrétní aspekty, které by evropským subjektům přinesly konkurenční výhodu. EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby v úzké spolupráci s podniky v EU a dalšími relevantními subjekty určila opatření, která pomohou využít těchto příležitostí, a reagovat tak na globální potřeby a zároveň posílit hospodářskou bezpečnost EU.

2.4.   Podpora konkurenceschopnosti a kapacit

2.4.1.

EU z řady různých důvodů ztratila na své konkurenceschopnosti, mimo jiné kvůli nedostatku veřejných a soukromých investic, nedostatečné podpoře faktorů produktivity, například výzkumu, vývoje, inovací a odborné přípravy, a také kvůli několika nedávným krizím a souvisejícímu nárůstu nákladů. EHSV je tudíž toho názoru, že priorita podpory konkurenceschopnosti EU má mimořádný význam. EHSV souhlasí s přístupem strategie, který spočívá v posílení jednotného trhu a inovační, technologické a průmyslové kapacity při současném zachování sociálně tržního hospodářství EU. Posílení domácí výroby spolu s diverzifikací dodavatelských řetězců a zajištění náležitě fungujícího vnitřního trhu jsou rovněž nezbytnými prostředky ke snížení kritických závislostí.

2.4.2.

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby posílily spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky na vnitřním trhu a účinně prosazovaly stávající předpisy. Je nutné zajistit, aby všichni účastníci trhu, včetně těch ze třetích zemí, dodržovali na jednotném trhu EU její pravidla a normy.

2.4.3.

Pro všechna průmyslová odvětví má zásadní význam bezpečný přístup k energiím a surovinám za dostupné ceny, což jasně ukazuje, jak důležité jsou přiměřené domácí dodávky, náležitě fungující vnitřní trh a spolehlivé zahraniční dodavatelské řetězce. Pro hospodářskou bezpečnost EU jsou také stále důležitější bezpečné digitální systémy a silné digitální kapacity, neboť digitalizace ovlivňuje celé hospodářství a celou společnost a data jsou neodmyslitelně spjata s jednotným trhem zboží, služeb, kapitálu a osob. Zejména pak je třeba zajistit, aby EU měla kapacitu v oblasti vývoje a používání umělé inteligence a dalších pokročilých digitálních technologií a dokázala tuto oblast ovlivňovat.

2.4.4.

Je rovněž nezbytné dokončit finanční unii, tj. unii kapitálových trhů a bankovní unii. Náležitě fungující a stabilní kapitálový trh EU a nezávislý bankovní sektor EU mají zásadní význam pro to, aby bylo možné zajistit stabilní přístup k finančním prostředkům a zároveň zabránit nadměrné závislosti na třetích zemích. EHSV naléhavě žádá vnitrostátní orgány a příslušné orgány v EU, aby se intenzivněji snažily dokončit unii kapitálových trhů i bankovní unii. Kromě toho musí EU odstranit stávající překážky a nepřijímat žádná nová opatření, která by mohla zhoršit přístup k financování, zejména co se týče malých a středních podniků.

2.4.5.

Kromě náležitě fungujících kapitálových trhů je k dosažení požadovaných cílů v oblasti hospodářské bezpečnosti zapotřebí také odpovídající a účinně přidělované veřejné financování. EHSV zdůrazňuje, že je třeba se přednostně zaměřit na odpovídající investice do bezpečné infrastruktury, zejména do kritické infrastruktury, jakož i do výzkumu a inovací a do vzdělávání a odborné přípravy. V této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise v rámci nejnovějšího přezkumu víceletého finančního rámce nenavrhla zřídit Evropský fond suverenity (5).

2.4.6.

EHSV rovněž zdůrazňuje, že hospodářská bezpečnost by měla zahrnovat všechny segmenty hospodářství, včetně makroekonomické udržitelnosti, makrofinanční stability a udržitelnosti, inkluzivnosti a odolnosti reálné ekonomiky. Pro podporu realizace těchto cílů má zásadní význam podpora vytvoření podmínek pro ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelné investice.

2.4.7.

Namísto soupeření v poskytování finanční pomoci na podporu svých průmyslových odvětví musí EU usilovat o excelenci v oblasti inovací, podnikání, dovedností a kompetencí a spoléhat na ni. Zvýšení inovační kapacity vyžaduje investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace, špičkových talentů a rozmanitých inovačních ekosystémů. Vzdělávání a odborná příprava musí reagovat na současné i budoucí potřeby v oblasti dovedností a musí pokrývat celou škálu kvalifikací pracovních sil, od vysokých až po základní, a to i prostřednictvím změny kvalifikace a kvalitní učňovské přípravy. V zájmu využívání a rozvoje talentu mladých lidí je třeba, aby jim byly poskytnuty povzbudivé vyhlídky do budoucna, což znamená jednak dát jim lepší příležitosti a jednak umocnit jejich schopnost řídit svůj vlastní život.

2.4.8.

Kromě rozvoje dovedností je nezbytné usilovat o zajištění příznivých podmínek pro vytváření pracovních míst a podporovat pohyb pracovníků na trhu práce, aby tak bylo možné docílit za situace, kdy souběžně probíhá několik transformací, větší zaměstnanosti.

2.4.9.

Vzhledem k tomu, že demografické změny způsobují ve všech odvětvích a v různých profesích a činnostech nedostatek pracovních sil, musí EU rovněž podporovat a usnadňovat přeshraniční mobilitu kvalifikovaných osob, a to jak v rámci EU, tak zejména ve spolupráci se třetími zeměmi. Zvláštní úsilí je třeba zaměřit na přilákání a udržení talentů potřebných na poli strategických technologií a činností (6). EHSV zdůrazňuje význam komplexního přístupu k posilování průmyslových kapacit. EU by se v tomto ohledu neměla zaměřovat jen určitým směrem, poněvadž to s sebou nese riziko politicky chybných investic a menšího podstupování rizika ze strany podniků, a namísto toho by měla zajistit příznivé podmínky pro neustálý pokrok a vývoj nových řešení v širokém měřítku. Není například optimální posilovat ekologickou transformaci podporováním pouze jednotlivých odvětví nebo technologií označovaných jako „zelené“ nebo „čisté“, neboť na ekologické transformaci se podílejí všechny druhy podniků, přičemž mnoho „tradičních“ podniků poskytuje potřebné suroviny a komponenty nebo inovační platformu pro nové výrobky a řešení.

2.4.10.

Stejně tak je při vymezování a podpoře „strategických“ nebo „kritických“ technologií třeba vzít v úvahu všechny příslušné technologie a odvětví. Jak je zdůrazněno v doplňujícím stanovisku, EHSV požaduje, aby byla při vymezování „strategických“ a „kritických“ technologií a odvětví uplatňována konsistentní, odůvodněná a transparentní kritéria, a to s cílem zajistit potřebnou právní a provozní jistotu. S ohledem na různé aspekty související s povahou a používáním technologií poukazuje EHSV na úlohu technologií, které plní kritické funkce ve společnosti. Jedná se například o energetické, digitální a dopravní technologie, technologie v oblasti vodohospodářství a zdravotnictví, jakož i technologie související s bezpečností.

2.4.11.

Stěžejním úkolem tvůrců politik není rozhodovat o výrobních strukturách, sortimentu nebo dodavatelských řetězcích podniků, nýbrž vytvářet podpůrné rámce a pobízet a napomáhat k tomu, aby se podniky při své činnosti vypořádávaly s novými geoekonomickými riziky (včetně globální fragmentace) a zároveň dbaly na ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost podnikání. To zahrnuje například usnadnění přístupu ke kritickým surovinám nebo pomoc při překonávání překážek. V rámci tohoto společného úsilí hraje zásadní roli silná zahraniční a bezpečnostní politika v koordinaci s jinými politikami, například v oblasti obchodu, průmyslu a energetiky.

2.4.12.

Vzhledem k tomu, že rizika pro hospodářskou bezpečnost ovlivňují celou řadu podnikatelských činností, jako je řízení dodavatelského řetězce, dovoz, vývoz, investice a technologická spolupráce, považuje EHSV za důležité zajistit, aby politická opatření zaměřená na tato rizika nepůsobila podnikům v EU nepřiměřené náklady nebo překážky. V souladu se zásadou praktičnosti EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly ke zvýšení informovanosti, znalostí a kapacit pro zvládání rizik v oblasti hospodářské bezpečnosti, zejména ze strany mikropodniků a malých a středních podniků, které se současně potýkají s ekologickou a digitální transformací.

2.4.13.

EHSV rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby EU využívala a posilovala součinnost mezi členskými státy a usilovala o vytváření přínosů v celé EU, a přispívala tak k jednotě, globální síle a celkové hospodářské bezpečnosti EU.

2.5.   Od škodlivé spolupráce ke spolupráci prospěšné

2.5.1.

EHSV plně souhlasí s tím, že je naléhavě nutné, aby EU snížila hospodářské závislosti, které ohrožují hospodářskou bezpečnost a odolnost EU a jejích členských států. EHSV zároveň souhlasí s tvrzením, že EU nemůže dosáhnout hospodářské bezpečnosti sama, a podporuje spolupráci s co nejširším okruhem partnerů, za předpokladu, že je hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelná a přiměřená. EHSV podporuje „snižování rizik“ jako obecný přístup k hospodářské bezpečnosti EU, zatímco „oddělení“ by se mělo uplatňovat v mimořádně závažných situacích, jako je tomu v případě ruské agrese.

2.5.2.

EHSV je přesvědčen, že kromě snižování vlastních kritických závislostí by EU měla mířit dále a usilovat o navazování vztahů a partnerství, jež se budou opírat o její silné stránky, umožní docílit vzájemných přínosů a zvýší ochotu spolupracovat. Za tímto účelem je nezbytné, aby si EU vybudovala pevné hospodářské postavení EU na globální scéně. Kromě ochrany před nekalým dovozem by EU měla rozhodně posílit vývozní příležitosti a internacionalizaci podniků v EU. To by posloužilo i dalším zájmům EU, jako je podpora realizace environmentálních a sociálních cílů.

2.5.3.

Zvýšení počtu partnerů a jejich diverzifikace zlepší možnosti diverzifikace dodavatelských řetězců a napomůže přístupu ke kritickým i běžným výrobním zdrojům. Přispěje také k rozšíření vývozních trhů, čímž se sníží závislost na omezeném počtu zákazníků. Za tímto účelem je důležité plně využívat příslušné stávající obchodní a investiční dohody a urychleně uzavřít probíhající obchodní jednání a zahájit nová jednání s potenciálními novými partnery. Aby bylo možné zaručit komplexní přístup a také potřebnou legitimitu v očích veřejnosti, je nutné uplatňovat u partnerství v oblasti kritických surovin stejně přísné požadavky na udržitelnost jako v případě obchodních dohod. To znamená, že musí zahrnovat obsáhlou kapitolu o udržitelném rozvoji, cílené monitorování a provádění, sledování ze strany občanské společnosti a sankce jako krajní opatření (7).

2.5.4.

EHSV považuje za užitečné, aby EU posílila tematická partnerství, například v oblasti digitalizace, surovin a energetiky. Upozorňuje také na rostoucí význam modré diplomacie a spolupráce v odvětví vodního hospodářství, včetně udržitelného hospodaření s vodními zdroji a dalšího rozvoje modrých technologií.

2.5.5.

Zásadní oblastí tematické spolupráce jsou výzkum a inovace. V případě technologických partnerství se sice EU musí chránit před zneužíváním, tato partnerství jí ale zároveň dávají větší možnost zapojit se do vývoje strategických a kritických technologií. Společné výzkumné projekty a výzkumné projekty na vysoké úrovni ve spolupráci s průmyslovými odvětvími rovněž přispívají k rozvoji, přilákání a udržení špičkových talentů.

2.5.6.

Aktivní úloha při tvorbě a prosazování mezinárodních předpisů a norem poskytuje EU příležitost stát se v tomto ohledu na globální úrovni autoritou. Spolupráce s podobně smýšlejícími zeměmi nejenže podporuje hospodářské zájmy EU, ale zároveň umožňuje prosazovat udržitelné a důvěryhodné technologie a výrobky po celém světě.

2.5.7.

EHSV se v souladu se strategií domnívá, že je v zájmu EU posílit mnohostrannou (a popřípadě vícestrannou) spolupráci prostřednictvím mezinárodních fór a organizací. Je třeba se více zaměřit na spolupráci v rámci WTO a na reformu této organizace a vyvinout v tomto ohledu větší úsilí. Umožnilo by to působit proti současnému trendu tříštění globální ekonomiky a světových trhů. Podpora mezinárodní spolupráce má zásadní význam vzhledem k dopadům roztříštěnosti a konfrontace na evropské hospodářství, zejména na obchod, technologie a investice, včetně platebního systému a stability eura. Mnohostranná spolupráce je rovněž nezbytná například při řešení společných problémů v oblasti životního prostředí a zdraví.

2.5.8.

EHSV souhlasí s tím, že partnerství s rozvojovými zeměmi přispívají k hospodářské bezpečnosti EU, neboť zlepšují přístup ke zdrojům a otevírají nové trhy. Kromě tržní hospodářské spolupráce by EU měla napomáhat větší účasti podniků EU a dalších subjektů občanské společnosti, včetně nevládních organizací a podniků sociální ekonomiky, na projektech rozvojové spolupráce. Zásadní součástí těchto partnerství by mělo být budování kapacit, včetně vzdělávání a rozvoje dovedností.

2.5.9.

Příkladem finančního a technického partnerství zaměřeného na vytváření vzájemných přínosů pro partnery je spolupráce v rámci strategie Global Gateway. Tento druh partnerství navíc přináší mnohočetné výhody z hlediska udržitelného rozvoje, neboť reaguje na hospodářské, sociální a environmentální potřeby a cíle současně. Aby tato spolupráce poskytovala větší přidanou hodnotu, měla by být doplněna ekosystémovými partnerstvími, která by využívala infrastrukturu.

2.6.   Ochrana před hrozbami a riziky

2.6.1.

Za hlavní způsob, jak posílit hospodářskou bezpečnost EU v mezinárodních vztazích, by mělo být považováno proaktivní partnerství. Avšak v případech, kdy třetí země ohrožují hospodářskou bezpečnost EU prostřednictvím nespravedlivých nebo nezákonných obchodních podmínek a praktik, zneužívání v souvislosti s příchozími nebo odchozími investicemi nebo rizik spojených s technologickou spoluprací, je třeba přijmout rozhodná protiopatření. EHSV podporuje návrh na posouzení a využívání široké škály stávajících a možných nových nástrojů k prevenci a řešení rizik a narušení souvisejících s obchodem a investicemi.

2.6.2.

Zároveň je třeba zabránit podněcování k většímu protekcionismu a obecně vzato nadále upřednostňovat partnerství. EHSV rovněž upozorňuje na to, že při využívání těchto nástrojů hraje důležitou roli koordinace a jednota mezi členskými státy EU a spolupráce s partnerskými zeměmi. Kromě toho je při plánování jejich použití a rozhodování o něm nutné provést řádnou analýzu nákladů a přínosů.

2.6.3.

EHSV podporuje vypracování a provedení účinných opatření namířených proti rizikům spojeným s technologiemi dvojího užití. Mimoto se domnívá, že je mimořádně důležité chránit práva duševního vlastnictví a zabránit špionáži a únikům v oblasti technologií, jak bylo zdůrazněno ve strategii.

2.6.4.

S růstem ekonomiky založené na datech je třeba věnovat stále více pozornosti a investic také kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti digitální infrastruktury. EHSV rovněž zdůrazňuje, že je třeba chránit bezpečnost dalších druhů kritické infrastruktury, včetně energetické a dopravní infrastruktury a infrastruktury v oblasti vodohospodářství a zdravotnictví. Je třeba posílit fyzickou i kybernetickou bezpečnost s ohledem na širokou škálu možných útoků a incidentů.

2.6.5.

V zájmu zlepšení připravenosti EU na krize a mimořádné situace je třeba integrovaně zohlednit různé druhy rizik a zaujmout komplexní přístup k řízení rizik. Měla by se také zintenzivnit spolupráce v oblasti prognóz a plánování pro nepředvídané události, přičemž by se měla plně využívat spolupráce veřejného a soukromého sektoru, která spojuje rámec poskytovaný veřejnou správou a praktické zkušenosti a opatření podniků, pracovníků a obecně občanů.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.

Vzhledem k výše uvedeným obecným připomínkám a argumentům a také k tomu, že pro zajištění větší hospodářské bezpečnosti EU má zásadní význam posílení konkurenceschopnosti a rozvoj prospěšných partnerství, EHSV navrhuje, aby Evropská komise zvážila doplnění seznamu dalších kroků o tyto aspekty a opatření:

3.2.

průběžně sleduje strategie a opatření třetích zemí v oblasti hospodářské bezpečnosti;

3.3.

vyhodnocuje silné stránky EU ve vztahu ke geopolitickému a geoekonomickému vývoji a opatřením ostatních globálních aktérů;

3.4.

ve spolupráci s podniky a dalšími relevantními subjekty určuje politická opatření nezbytná k tomu, aby bylo možné využít obchodních a partnerských příležitostí, které přináší globální vývoj;

3.5.

důsledně a transparentně vymezuje „strategické“ a „kritické“ technologie a odvětví, aby byla zajištěna nezbytná právní a provozní jistota;

3.6.

provádí náležitý test konkurenceschopnosti v souvislosti s hospodářským i sociálním dopadem politických iniciativ EU, a tím přispívá k hospodářské bezpečnosti EU;

3.7.

posiluje kapacity Evropské komise v oblasti hospodářských informací a prognóz;

3.8.

napomáhá spolupráci v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje dovedností s podobně smýšlejícími partnery u stále důležitějších témat, jako je hospodaření s vodními zdroji a „modré“ technologie;

3.9.

zlepší připravenost na migrační toky vyvolané nejen konflikty a válkami, ale také jevy souvisejícími s klimatem a životním prostředím;

3.10.

posílí spolupráci veřejného a soukromého sektoru s cílem zlepšit připravenost na mimořádné situace související s hospodářskou bezpečností;

3.11.

zapojí do dalšího vypracovávání a provádění strategie hospodářské bezpečnosti řadu různých relevantních subjektů občanské společnosti.

---

(1)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst (Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 69).

(2)  JOIN(2023) 20 final, Brusel, 20.6.2023.

(3)  https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-technologies-driver-european-sovereignty-and-resilience-supplementary-opinion-rex579-european-economic

(4)  Spolu s USA má ve světovém geopolitickém a geoekonomickém systému zásadní postavení Čína, která hraje stěžejní roli v rámci globálního obchodu, dodavatelských řetězců a investičních partnerství. EU je na Číně rovněž silně závislá, zejména co se týče určitých kritických surovin a technologií, jež jsou nezbytné k uskutečnění ekologické a digitální transformace.

(5)  Stanovisko EHSV Dodatečné úvahy týkající se roční analýzy udržitelného růstu 2023 (Úř. věst. C, C/2024/871, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/871/oj).

(6)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty [COM(2022) 650 – final] — Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě [COM(2022) 655 final] — Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů — Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU [COM(2022) 657 final] (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 136).

(7)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Síla obchodních partnerství: společně za zelený a spravedlivý hospodářský růst (Úř. věst. C 140, 21.4.2023, s. 69).