EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne1.6.2018

COM(2018) 394 final

2018/0218(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři

{SWD(2018) 301 final}
{SEC(2018) 305 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

••Odůvodnění a cíle návrhu

Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (návrh VFR) 1 stanoví rozpočtový rámec a hlavní orientaci společné zemědělské politiky (SZP). Na tomto základě Komise předkládá soubor nařízení, jimiž se stanoví legislativní rámec pro SZP na období 2021–2027, spolu s posouzením dopadů alternativních scénářů pro rozvoj této politiky. Tyto návrhy stanoví datum použitelnosti od 1. ledna 2021 a jsou předloženy pro Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které bylo doručeno Evropské radě dne 29. března 2017.

Nejnovější reforma společné zemědělské politiky byla dohodnuta v roce 2013 a provedena v roce 2015. Od té doby se kontext, na kterém reforma stavěla, výrazně posunul. Zejména:

Ceny zemědělských produktů se významně snížily – stlačily je makroekonomické faktory, geopolitické tlaky i další síly.

Důraz obchodních jednání se viditelněji přesunul od mnohostranných dohod na dvoustranné dohody a EU se více otevřela světovým trhům.

EU přistoupila k novým mezinárodním závazkům – např. ohledně zmírňování změny klimatu (prostřednictvím COP 21) a široké škály aspektů mezinárodního vývoje (prostřednictvím cílů OSN týkajících se udržitelného rozvoje), jakož i k úsilí v oblasti lepší reakce na ostatní geopolitický vývoj, včetně migrace.

Tyto změny podnítily veřejnou debatu o tom, zda reforma z roku 2013 dostatečně pomůže společné zemědělské politice vypořádat se odpovídajícím způsobem s širokou škálou přetrvávajících výzev spojených s ekonomickou životaschopností zemědělského odvětví, péčí o životní prostředí, bojem se změnami klimatu a s ekonomickou a sociální strukturou venkovských oblastí EU – obzvláště ve světle nadcházejících příležitostí ke krokům v oblastech obchodu, biohospodářství, obnovitelné energie, oběhového hospodářství a digitální ekonomiky.

SZP je třeba modernizovat tak, aby řešila tyto výzvy, zjednodušila jejich řešení prostřednictvím minimální administrativní zátěže a působila ještě uceleněji v souvislosti s ostatními politikami EU, aby se ještě více podílela na plnění 10 priorit Komise a cílů udržitelného rozvoje. Jak Komise připomněla ve svém nedávném sdělení o víceletém finančním rámci, modernizovaná společná zemědělská politika bude muset podporovat přechod k plně udržitelnému zemědělství a rozvoji dynamických venkovských oblastí a zajistit dodávky bezpečných a kvalitních potravin pro více než 500 milionů spotřebitelů. Evropa potřebuje inteligentní, odolné, udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, aby zajistila produkci bezpečných, kvalitních, cenově dostupných, výživných a rozmanitých potravin pro své občany a silnou socioekonomickou strukturu ve venkovských oblastech. Modernizovaná společná zemědělská politika musí zvyšovat svou evropskou přidanou hodnotu tím, že bude odrážet vyšší úroveň ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu a bude reagovat na očekávání občanů ohledně jejich zdraví, životního prostředí a klimatu.

Jak Komise uvádí ve svém pracovním programu na rok 2017, konzultovala rozsáhle zjednodušení a modernizaci SZP tak, aby bylo možné maximalizovat její příspěvek k 10 prioritám Komise a cílům udržitelného rozvoje. Zaměřuje se na konkrétní budoucí politické priority bez ohledu na finanční prostředky, jež budou na SZP přiděleny v příštím víceletém finančním rámci. Součástí procesu byly rozsáhlé konzultace i analýzy dostupných důkazů o provádění SZP včetně relevantních názorů platformy REFIT.

Výsledek byl prezentován ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, které Komise přijala dne 29. listopadu 2017. Sdělení umožňuje strukturovaný dialog o budoucnosti SZP v orgánech Evropské unie i se zúčastněnými stranami. Tento dokument k politice uvádí výzvy, cíle a možné cesty SZP, která obstojí v budoucnu a která musí být jednodušší, chytřejší a modernější a vést k přechodu k udržitelnějšímu zemědělství.

Obzvláště pak Komise identifikovala vyšší ambice spojené s kroky v oblasti životního prostředí a klimatu, cílenější podporu a vyšší závislost na propojení výzkumu-inovací-poradenství jako hlavní prioritu pro SZP po roce 2020. Jako způsob zlepšení výkonnosti SZP také navrhla nový model realizace, ve kterém není politika zaměřena na dodržování předpisů, nýbrž na výkon, a rozděluje povinnosti na úrovni Evropské unie a členských států EU na základě větší subsidiarity. Cílem nového modelu realizace je dosáhnout lépe cílů EU založených na strategickém plánování, rozsáhlých politických intervencích a společných ukazatelích výkonnosti a vylepšit tak soudržnost politiky v rámci budoucí SZP a dalších cílů EU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Článek 39 SFEU stanovuje cíle SZP:

·zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly,

·zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství,

·stabilizovat trhy,

·zajistit plynulé zásobování,

·zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

Tento návrh je plně v souladu s cíli Smlouvy o SZP. Modernizuje a zjednodušuje způsobu provedení opatření Smlouvy.

Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 2 SFEU, pokud jde o změny nařízení (EU) č. 1308/2013 a článek 114 SFEU a čl. 118 první odstavec SFEU, pokud jde o změny nařízení (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 251/2014 a čl. 43 odst. 2 a článek 349, pokud jde o změny nařízení (EU) č. 228/2013 a čl. 43 odst. 2, pokud jde o nařízení (EU) 229/2013.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Smlouva o fungování EU stanoví, že pravomoc v oblasti zemědělství sdílí Unie a členské státy, a stanoví společnou zemědělskou politiku se společnými cíli a společným prováděním. Stávající systém provádění SZP se opírá o podrobné požadavky stanovené na úrovni EU, přísné kontroly, sankce a audit. Tato pravidla jsou často příliš normativní a zasahují až na úroveň zemědělských podniků. K dosahování požadovaných výsledků a přidané hodnoty EU ve velmi rozmanitém zemědělském a klimatickém prostředí se však nehodí ani přístup „shora dolů“, ani přístup univerzální.

V  modelu realizace v tomto návrhu stanovuje Unie základní parametry politiky (cíle SZP, obecné typy opatření, základní požadavky), zatímco členské státy by nesly větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou cílů dosahovat.

Větší míra subsidiarity umožní lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a v jejich kontextu posuzovat cíle a dílčí cíle. Členské státy ponesou odpovědnost za uzpůsobení intervencí SZP, aby se maximalizoval jejich přínos při plnění cílů EU. Byly by zachovány stávající správní struktury – které musí fungovat i nadále a zajišťovat účinné monitorování a prosazování dosažení všech cílů politiky – a členské státy budou rovněž mít větší pravomoc při koncipování rámce pro dodržování souladu a kontrolu, který se bude vztahovat na příjemce (včetně kontrol a sankcí).

•Proporcionalita

Ekonomické, environmentální a sociální výzvy zemědělského odvětví a venkovských oblastí EU vyžadují zásadní reakci, která odpovídá evropskému rozměru těchto výzev. Větší možnost volby, která bude členským státům poskytnuta při výběru a uzpůsobování dostupných nástrojů politiky v rámci SZP pro plnění cílů v modelu zaměřeném více na dosahování výsledků, by měla ještě více snížit pravděpodobnost, že SZP překročí proporcionální úroveň opatření.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

SZP je hluboce zakořeněná v budování a rozvoji Evropské unie (EU). Od svého založení na počátku šedesátých let na základě cílů zakotvených ve Smlouvě prošla několika vlnami reforem směřujících ke zlepšení konkurenceschopnosti v zemědělství, podpoře rozvoje venkova, řešení nových výzev a lepší reakci na požadavky společnosti. Poslední zásadní reforma byla schválena v roce 2013. V reformě z roku 2013 byly obecné cíle SZP rozděleny do tří bloků:

i.    Životaschopná produkce potravin

ii.    Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu

iii.    Vyvážený územní rozvoj

Pro vyhodnocení pokroku v dosahování výše zmíněných cílů a identifikaci budoucích výzev podpořila rozsáhlá konzultační procedura strukturovanou debatu se zúčastněnými stranami včetně aktérů mimo odvětví zemědělství. Dále byly z bohatých zdrojů informací o SZP shromážděny podklady o její výkonnosti (stručně shrnuty v rámečku 1 níže), které posloužily jako základ pro vyhodnocení úspěchů a slabin SZP v minulých letech, obzvláště pak v souvislosti s poslední reformou. Týká se to především:

·Podkladů shromážděných prostřednictvím rámce pro monitorování a hodnocení (CMEF), který slouží k měření výkonnosti SZP 2 .

·Série hodnoticích studií naplánovaných na víceletý finanční rámec (2014–2020) pro vyhodnocení aktuálních cílů SZP, přičemž první zjištění budou k dispozici v roce 2017/18 3 .

Výsledky týkající se pokroku při dosahování cílů a odpovídající finanční krytí dostupné ve výročních zprávách o provádění pro rozvoj venkova.

·Dodatečné podkladové dokumenty, data, fakta, čísla relevantní pro posouzení dopadů byla zveřejněna na internetových stránkách GŘ AGRI 4 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci veřejné konzultace bylo obdrženo více než 322 000 podnětů a součástí byl i strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami, pět odborných workshopů, stanoviska platformy REFIT, příspěvky Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a vnitrostátních parlamentů. Proces bral v úvahu i doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy (AMTF) 5 a konference o rozvoji venkova (Cork, 2016) 6 .

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V rámci shromažďování podkladů/znalostí od odborníků k záležitostem SZP se v období od března 2017 do února 2018 uskutečnilo několik specializovaných workshopů. Tyto workshopy umožnily výměnu názorů mezi odborníky a úředníky Komise a pokrok ve formulaci klíčových závěrů/otázek, které je třeba brát v potaz v procesu modernizace a zjednodušování.

Pět témat, kterými se workshopy zabývaly, bylo zvoleno tak, aby obsahovaly nejrelevantnější oblastmi, v nichž byly zjištěny mezery ve znalostech a rozdílné programové přístupy. Workshopy byly sestaveny podle podobné metodiky na základě:

1.shrnutí nejnovějších podkladů dostupných na úrovni odborníků, akademiků, osob z praxe a mezinárodních institucí;

2.zaměření na praktické zkušenosti v dané oblasti;

3.vyhodnocení potenciálu nových technologií/přístupů pro vylepšení navrhování budoucí politiky v konkrétní oblasti.

Shrnutí workshopů a prezentací lze nalézt na:

https://ec.europa.eu/agriculture/events/cap-have-your-say/workshops_en

Workshop 1: Osvědčené postupy v oblasti environmentálních a klimatických potřeb  (23.–24. března 2017).

Tohoto dvoudenního workshopu se zúčastnila široká škála odborníků na problematiku životního prostředí a klimatu. Věnoval se:

·dostupným nástrojům pro vyhodnocování environmentálních potřeb;

·metodám zlepšování při přijímání opatření (se zaměřením na roli behaviorálních přístupů).

Workshop 2: Řízení rizik (18.–19. května 2017)

Snahou tohoto dvoudenního workshopu bylo shromáždit podklady v debatě o nástrojích, které mohou pomoci zemědělské komunitě lépe čelit rizikům spojeným s výrobou, cenami a příjmy. Věnoval se:

·výzvám bezpečnostní sítě trhu EU a nejnovějšímu vývoji systému řízení rizik uplatňovanému v USA,

·budoucím trhům v EU, odvětví zemědělského pojištění a zajištění v EU, případu partnerství veřejných a soukromých subjektů a systému pojištění úrody,

·behaviorálním aspektům řízení rizik.

Workshop 3: Potraviny a související problematika (31. května 2017)

Workshop na téma potraviny a související problematika se věnoval sjednocení SZP se zdravotní politikou a její kapacitou usnadnit adaptaci zemědělců na změny ve spotřebitelských vzorcích. Pozornost upoutala problematika antimikrobiální rezistence.

Workshop 4: Socioekonomické otázky (9. června 2017)

Workshop věnovaný socioekonomickým otázkám se zaměřil na analýzu dynamiky růstu a tvorbu pracovních míst v agrárně-potravinářském odvětví EU. Zkoumal souvislosti mezi globálním zemědělstvím a potravinovými hodnotovými řetězci v EU jak z konceptuální, tak z praktické perspektivy, a to na základě případových studií.

Workshop 5: Měření environmentální a klimatické výkonnosti SZP (26. února 2018)

Workshop zkoumal to, jak lze základní cíle politiky nastavit na úrovni EU, jak je lze provádět na úrovni členských států a jak je lze sledovat, kontrolovat a vyhodnocovat.

•Posouzení dopadů

1.různé úrovně environmentálních a klimatických cílů, zaměření na potenciální vliv povinných a dobrovolných systémů provádění;

2.různé způsoby podpory zemědělského příjmu, obzvláště pak její rozdělení mezi jednotlivé zemědělce, zaměření na potenciální vliv na malé a střední podniky;

3.širší socioekonomické intervence, zejména v rámci politiky rozvoje venkova, a průřezové přístupy pro modernizaci.

První možnost testuje možnost zvýšení environmentálních a klimatických ambicí prostřednictvím dobrovolného ekologického schématu. Zkoumá také potenciální roli nástrojů řízení rizik s nižšími přímými platbami v podpoře příjmu zemědělců. Dvě dílčí možnosti reflektují různé environmentální ambice a přístupy členských států k přímým platbám v rámci nového modelu realizace.

Další možnost lépe cílí přímé platby a provádění jejich podmíněnosti je více ambiciózní, aby došlo ke zlepšení společného provádění environmentálních a ekonomických cílů SZP i řešení klimatických výzev. Rozepsány jsou i dílčí možnosti s cílem ilustrovat možné rozdíly v ambicích členských států v oblasti environmentálních a klimatických cílů.

Závěrečná možnost klade silný důraz na environmentální péči a zaměstnanost a za účelem zachování pracovních míst ve venkovských oblastech přesouvá svou pozornost na malé a střední zemědělce. Členské státy mají povinnost přidělit 30 % plateb z pilíře I na doplacení čtyř schémat, která by byla pro zemědělce dobrovolná, a to ekologické zemědělství, trvalé travní porosty, oblasti s přírodními omezeními (ANC) a lineární krajinné prvky, aby docházelo k podpoře klimatických opatření a udržitelného hospodaření s přírodními zdroji.

Posouzení dopadů poukazuje na obtížné kompromisy, které jsou inherentní součástí politiky, jež se zabývá tolika různorodými cíli, když se zásadně mění základní parametry.

Klíčovým základním parametrem je úroveň podpory SZP. Snížení o 5 %, které navrhla Komise ve svém sdělení z května 2018 pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027, je v rozmezí hodnoceném v posouzení dopadů.

Na zemědělský příjem má vliv výše i rozdělení podpory. Zajištění adekvátní výše podpory, a tedy i zemědělského příjmu, zůstává do budoucna klíčovým prvkem pro zajištění dostatku potravin, ambice v oblasti životního prostředí a klimatu i životaschopnosti venkovských oblastí. Lépe cílená podpora malých a středních zemědělských podniků a oblastí s přírodními omezeními může pomoci udržet více pracovních míst v zemědělských podnicích a v zemědělské činnosti na celém území, a tím posílit socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Distribuci přímých plateb může zlepšit omezení a konvergence. Je zřejmé, že jakákoli možnost, která výrazně přerozděluje přímé platby zemědělským podnikům a regionům s nižší produktivitou, povede z dlouhodobého hlediska ke snížení konkurenceschopnosti EU a zvýší ochranu životního prostředí. Méně zřejmé už však je to, že vhodná kombinace opatření, by mohla snížit negativní vlivy na příjem a zároveň lépe řešit výzvy, které rovněž souvisí se zemědělstvím – například životní prostředí a klima či společenské očekávání. To vyžaduje pobídkové úpravy, které zlepšují jak socioekonomickou, tak environmentální výkonnost tohoto odvětví.

Informace z konzultací a analýz zúčastněných stran ukazují, že toho lze dosáhnout za předpokladu, že nezbytná související opatření věnující se ambicióznějším krokům v oblasti životního prostředí a klimatu umožní přijetí osvědčených postupů (jak v konvenčních, tak v jiných formách zemědělství) zahrnujících znalosti, inovace a nejnovější relevantní technologie.

Na základě předpokladů a voleb obsažených v analýze existují v oblasti dosahování ekonomických, environmentálních a sociálních cílů SZP i v oblasti její požadované modernizace a zjednodušení možné kompromisy. Stručně řečeno, přerozdělování by mohlo vést ke zvládnutelným dopadům příjmu a podporovat požadované zvýšené ambice opatření v oblasti životního prostředí a klimatu a další synergie SZP. To by ovšem vyžadovalo, aby se toto odvětví a politika chopily příležitostí, které nabízejí inovace a technologie, jež už nyní umožňují modernizaci a zjednodušení.

Další předpoklady a volby by zajisté změnily podrobné výsledky, avšak hlavní výchozí poselství by zůstalo stejné – preferovaná možnost pro budoucí SZP by měla kombinovat ty nejvýkonnější prvky jednotlivých možnosti, avšak vyhýbat se jejich slabým místům, a to zavedením nezbytných ochranných opatření zajišťujících rovnost příležitostí v EU. To naznačuje nutnost jasných kritérií pro výši a rozdělování podpory příjmů (např. omezení a/nebo postupné snižování), klimatické a environmentální ambice, podmíněnost, pobídky k modernizaci a přiměřený stupeň decentralizace/zjednodušení.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Komplexnost provádění aktuální politiky je do velké míry spojena s důrazem na dodržování detailních pravidel stanovených na úrovni EU. Navrhovaný nový model realizace odstraní evropská kritéria nároku na podporu, což umožní členským státům definovat podmínky způsobilosti tak, aby co nejvíce vyhovovaly příslušným okolnostem. Od tohoto opatření se očekává, že přinese výrazné zjednodušení.

Z historického hlediska se SZP vyvíjela formou po sobě jdoucích reforem různých nástrojů. Koordinace těchto nástrojů se občas ukázala být složitá. V rámci aktuálního návrhu jsou všechny různé prvky podpory SZP spojeny do jediného uceleného rámce, který redukuje administrativní zátěž provádění SZP.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (COM(2018) 322 final) stanoví, že významná část rozpočtu EU bude i nadále určena na zemědělství, které je společnou politikou strategického významu. Za současných cen se navrhuje, aby se SZP zaměřila na svá klíčová opatření prostřednictvím 286,2 miliardy eur určených pro EZZF a 78,8 miliardy eur pro EZFRV.

Tyto zemědělské fondy dále mají dodatečné finanční prostředky z programu Horizont Evropa, jelikož navrhované finanční krytí pro tento program obsahuje 10 miliard eur na podporu výzkumu a inovací v oblasti potravinářství, zemědělství, rozvoje venkova a biohospodářství. Vytvořena bude i nová zemědělská rezerva EZZF pro další finanční podporu zemědělského odvětví. Nevyužité prostředky rezervy za daný rok budou převedeny do následujícího roku.

Co se týče rozdělování přímých plateb mezi členské státy, navrhuje se, aby všechny členské státy s přímými platbami nižšími než 90 % průměru EU pokračovaly v procesu zahájeném v období 2014–2020 a uzavřely 50 % existující mezery na 90 %. Na financování této vnější konvergence úrovní přímých plateb budou přispívat všechny členské státy. Přidělování přímých plateb členským státům je v nařízení strategického plánu SZP vypočteno na této bázi.

U rozvoje venkova je navrženo vyvážit financování mezi rozpočty EU a členských států. V souladu s tím, co se předpokládá pro evropské strukturální a investiční fondy, bude možno díky zvýšení vnitrostátního spolufinancování udržet veřejnou podporu evropským venkovským oblastem z velké části beze změn. Rozdělení podpory EZFRV je založeno na objektivních kritériích spojených s politickými cíli a s ohledem na stávající rozdělení. Stejně jako dnes by méně rozvinuté regiony měly i nadále využívat vyšších sazeb spolufinancování, které se rovněž uplatní na některá opatření, jako je iniciativa LEADER a platby za závazky hospodaření.

Členským státům bude poskytnuta určitá míra flexibility pro převod mezi jednotlivými prostředky. Až 15 % příslušných přímých plateb bude možné převést do prostředků EZFRV a opačně. Vyšší podíl lze do prostředků EZFRV převést z přímých plateb za účelem intervencí v oblasti environmentálních a klimatických cílů a poskytnutí grantům mladým zemědělcům.

Podrobnosti finančního dopadu návrhu SZP jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je k návrhu přiložen.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Posun k politice, která je více orientovaná na výkonnost, vyžaduje zavedení náležitého rámce výkonnosti, který na základě souboru společných ukazatelů umožní Komisi vyhodnocovat a sledovat výkonnost politiky. Současný společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF) a současný systém monitorování přímých plateb a rozvoje venkova by se použily jako základ pro monitorování a hodnocení výkonnosti politiky, avšak je potřeba je ještě zjednodušit a doplnit (včetně soudržnosti dvou pilířů). Potřeba je také ještě investovat do určení vhodných ukazatelů a zajistit dostatečný přísun dat.

Nový rámec pro monitorování a hodnocení výkonnosti (PMEF) bude obsahovat veškeré nástroje budoucí SZP: strategické plány SZP včetně těch prvků této politiky, které nejsou obsaženy ve strategických plánech SZP (některé části Společné organizace trhu, specifická schémata). Výkonnost by se měřila v souvislosti se specifickými cíli politiky za použití souboru společných ukazatelů.

Nový realizační model se bude odvíjet od následujících principů:

·Kontextové ukazatele zůstanou zachovány, protože odráží relevantní aspekty všeobecných ekonomických, environmentálních a společenských trendů a budou mít pravděpodobně vliv na výkonnost.

·Výběr souboru ukazatelů bude omezenější, ale cílenější, protože by měl být primárně sestaven tak, aby co možná nejvíce reflektoval to, zda podporovaná intervence přispívá k dosažení cílů při porovnání se stanoveným základem a za použití jasných definic.

·Celková výkonnost politiky bude vyhodnocována na víceleté bázi dle ukazatelů dopadu. Roční následná revize výkonnosti politiky se bude opírat o kompletní seznam ukazatelů výsledků.

·Výstupní ukazatele by na výroční bázi spojovaly výdaje s výkonností provádění politiky. To se provádí jednou ročně a vychází ze seznamu (primárně již dostupných) výstupních ukazatelů.

·Spolehlivost relevantních ukazatelů výkonnosti lze vylepšit synergií mezi statistickými a administrativními údaji, což ale vyžaduje systém kontroly kvality.

V zásadě lze říct, že návrh představuje jasně definovaný a vymahatelný posun povinností a příležitostí společného rámce, aby bylo možné plnit zároveň více než jeden klíčový cíl, obzvláště pak zjednodušení, orientaci na výsledky (spíše než na dodržování) a účinnost a účelnost politiky.

Výroční přezkum výkonnosti je považován za klíčový prvek pokračujícího sledování a řízení provádění politiky. Aby byl výroční přezkum výkonnosti funkční, je třeba ve výroční zprávě o plnění strategického plánu SZP, tzv. výroční zprávě o výkonnosti, uvést společné adekvátní výstupní ukazatele a ukazatele výsledků. Členské státy budou každoročně podávat zprávy o realizovaných výsledcích a výdajích a o tom, jak daleko jsou od cílů stanovených pro celé období a vyjádřených jako hodnoty ukazatelů výsledků.

Hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 7 , v níž tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. Hodnocení posoudí účinky programu v praxi na základě ukazatelů/cílů programu a podrobná analýza toho, do jaké míry se program dá považovat za relevantní, účinný a efektivní poskytuje dostatečnou přidanou hodnotu EU a je v souladu s ostatními politikami EU. Budou zahrnovat získané zkušenosti za účelem zjištění nedostatků/problémů nebo jakéhokoli potenciálu k dalšímu zlepšení opatření nebo jejich výsledků a za účelem podpory maximalizace jejich využití / dopadu.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory strategických plánů vytvářených členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SPZ) a financované Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (dále jen nařízení o strategickém plánu SZP)

· Nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (dále jen: horizontální nařízení SZP)

·Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři, (dále jen pozměňovací nařízení)

S cílem dalšího zlepšení trvale udržitelného rozvoje zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí se obecné cíle SZP zaměřují na ekonomickou životaschopnost, odolnost a příjmy zemědělských podniků, na lepší environmentální a klimatickou výkonnost a na silnější socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Kromě toho je podpora znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a venkovských oblastech průřezovým cílem.

a)podporu životaschopného zemědělského příjmu a odolnosti na celém území EU na podporu zajištění potravin;

b)posílení tržní orientace a zvýšení konkurenceschopnosti, a to i prostřednictvím většího zaměření na výzkum, technologii a digitalizaci;

c)zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci;

d)přispění ke zmírňování změny klimatu a adaptaci na tyto změny a udržitelnou energii;

e)podporu udržitelného rozvoje a účinného řízení přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší;

f)přispění k ochraně biologické diverzity, posilování ekosystémových služeb a zachování přírodních stanovišť a krajiny; 

g)přilákání mladých zemědělců a usnadnění rozvoje podnikání ve venkovských oblastech;

h)podporu zaměstnanosti, růstu, sociálního začlenění a místního rozvoje ve venkovských oblastech včetně biohospodářství a udržitelného lesnictví;

i)zlepšování reakce zemědělství EU na společenské požadavky na potraviny a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Při dosahování těchto cílů musí členské státy zajistit zjednodušení a plnění podpory SZP. Tím budou stanoveny intervence vhodné za daných podmínek na základě typů intervencí uvedených v nařízení. Členské státy budou muset věnovat zvláštní pozornost cílům specifickým pro oblast životního prostředí a klimatu, obnovy populace a modernizaci provádění politiky pomocí lepšího využívání znalostí, poradenství a nových (digitálních) technologií.

Členské státy představí své navrhované intervence pro dosažení specifických cílů EU ve strategickém plánu SZP. Legislativní předpisy stanoví pravidla pro obsah takovéhoto strategického plánu SZP a Komise tyto plány musí zkontrolovat a schválit. Strategické plány SZP musí kombinovat většinu podpůrných nástrojů SZP financovaných v rámci EZZF (včetně programů odvětví, které až do nynějška určovalo nařízení pro společnou organizaci trhu) a EZFRV. Tímto způsobem si každý členský stát navrhne svou samostatnou soudržnou intervenční strategii. Ve strategickém plánu SZP stanoví členské státy cíle, kterých chtějí v programovém období dosáhnout pomocí společně definovaných ukazatelů výsledků.

Poté, co členské státy vytvoří strategické plány SZP, budou každoročně hlásit pokrok v jeho plnění, a to pomocí systému společných ukazatelů. Členské státy a Komise budou monitorovat pokrok a vyhodnocovat účinnost intervencí.

Nařízení o strategickém plánu SZP

Horizontální nařízení SZP

Pozměňovací nařízení

Za třetí sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství vyzvalo k většímu zatraktivnění zeměpisných označení (GI) pro zemědělce a spotřebitele a přispělo ke snadnější správě systému. Navrhuje se proto upravit současná pravidla pro GI, rozšířit čtyři základní akty, zaměřit se na jednodušší systém GI, rychlejší registraci zeměpisných označení a efektivnější schvalování pozměňovacích návrhů pro zeměpisná označení. Cílem těchto změn je zjednodušený systém zeměpisných označení, který by byl pro spotřebitele srozumitelnější, snadněji by se prosazoval a snižoval administrativní náklady na správu systému.

V rámci pravidel pro zeměpisná označení vín by se urychlilo schvalování, zkrátila jeho doba a dosáhlo větší hospodárnosti zdrojů v souladu s dvouvrstvým principem subsidiarity a proporcionality tehdy, pokud by se při zkoumání přihlášek pouze kontroloval výskyt zjevných nesrovnalostí, oddělila se pravidla duševního vlastnictví od dalších požadavků stanovených v produktové specifikaci a pokud by členské státy měly možnost rozhodovat o pozměňovacích návrzích, které nezasahují na úroveň EU. Obdobně se předpokládá zjednodušení některých konkrétních postupů, jako je například námitkové řízení, což by zefektivnilo proces schvalování.

Objasnění definice „chráněného označení původu“ pro vína umožní seskupením producentů používat nová odrůdová vína, což je potřeba i vzhledem ke klimatickým změnám, a dále to umožní řádné opodstatnění přihlášek v souladu s vinohradnickými a vinařskými skutečnostmi. Navrhuje se také posílení ochrany zeměpisného označení proti falešnému zeměpisnému označení na internetu a u zboží v tranzitu.

Navrhované zjednodušení pro zeměpisná označení vína musí rovněž platit pro zemědělské výrobky a potraviny, aby byla zajištěna přiměřená úroveň soudržnosti mezi jednotlivými schématy a výše uvedených výhod mohli využívat i producenti zeměpisných označení v tomto odvětví. Systém zeměpisného označení aromatických vín, které má pouze 5 z 3350 zeměpisných označení, nemůže být funkční a je třeba je sloučit s jiným schématem – vhodné je schéma zemědělských produktů a potravin, protože již obsahuje alkoholické nápoje.

2018/0218 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114, čl. 118 první pododstavec a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ uvádí problémy, cíle a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. Mezi tyto cíle patří mimo jiné větší orientace SZP na výsledky, aby se podpořila modernizace a udržitelnost, včetně hospodářské, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti zemědělských, lesnických a venkovských oblastí, a aby se pomohlo snížit administrativní zátěž spojenou s právními předpisy Unie pro příjemce.

(2)Vzhledem k tomu, že SZP musí zdokonalit svou reakci na výzvy a příležitosti, které se objevují na úrovni Unie, na úrovni mezinárodní, vnitrostátní, regionální, místní i na úrovni zemědělských podniků, je nutné zjednodušit správu a řízení SZP, zlepšit její plnění cílů Unie a výrazně snížit administrativní zátěž. V SZP založené na dodání výsledků („model provádění“) by Unie měla stanovit základní parametry politiky, jako jsou cíle SZP a základní požadavky, a členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým se bude cílů dosahovat. Díky silnější subsidiaritě je možné lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a uzpůsobit podporu s cílem maximalizovat příspěvek k cílům Unie.

(3)K zajištění soudržnosti SZP by všechna opatření budoucí SZP měla být součástí strategického plánu podpory, jenž by zahrnoval určité odvětvové intervence, které byly stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 10 .

(4)Příloha II nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví některé definice, které se týkají odvětví spadajících do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Definice týkající se odvětví cukru, které jsou stanoveny v části II oddíle B uvedené přílohy, by měly být zrušeny, protože již nejsou použitelné. Aby se s ohledem na nové vědecké poznatky nebo vývoj na trhu aktualizovaly definice týkající se jiných odvětví uvedené ve zmíněné příloze, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem změny těchto definic. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. V důsledku toho by mělo být zrušeno individuální zmocnění přenesené na Komisi v části II oddíle A bodě 4 uvedené přílohy za účelem změny definice inulinového sirupu.

(5)Část I nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zjednodušena. Nadbytečné a zastaralé definice a ustanovení zmocňující Komisi přijímat prováděcí akty by měly být zrušeny.

(6)Limity pro podporu Unie určenou na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení stanovené v  čl. 23 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013 by měly být aktualizovány.

(7)Ustanovení týkající se režimů podpory stanovených v části II hlavě I kapitole II oddílech 2 až 6 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zrušena, protože všechny typy opatření v těchto odvětvích budou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… 11 (nařízení o strategických plánech SZP).

(8)Vzhledem ke snížení plochy skutečně osázené révou v některých členských státech v letech 2014 až 2017 a vzhledem k možným následným ztrátám na produkci by členské státy při stanovení velikosti plochy pro vydání nových povolení pro výsadbu podle čl. 63 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 měly mít možnost si vybrat mezi stávajícím základem a procentem celkové plochy skutečně osázené révou na jejich území ke dni 31. července 2015 zvýšené o plochu odpovídající právům na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1234/2007, která byla k dispozici pro převedení na povolení v dotyčných členských státech dne 1. ledna 2016.

(9)Pravidla pro klasifikaci moštových odrůd členskými státy by měla být pozměněna, aby zahrnovala moštové odrůdy Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont, které byly dříve vyloučeny. Aby se zajistilo, že produkce vín v Unii bude odolnější vůči chorobám a že budou používány odrůdy vinné révy lépe přizpůsobené měnícím se klimatickým podmínkám, mělo by se přijmout ustanovení, jež umožní pěstovat v Unii za účelem produkce vína odrůdy druhu Vitis Labrusca a odrůdy pocházející z křížení Vitis vinifera, Vitis Labrusca a dalších druhů rodu Vitis.

(10)Aby se producentům umožnilo používat vinné odrůdy, které jsou lépe přizpůsobené měnícím se klimatickým podmínkám a jsou odolnější vůči chorobám, mělo by se přijmout ustanovení, jež povolí používat označení původu nejen u odrůd révy vinné Vitis vinifera, ale také z odrůd pocházejících z křížení druhu Vitis vinifera s jinými druhy rodu Vitis.

(11)Ustanovení týkající se osvědčení o shodě a zpráv o výsledku analýzy pro účely dovozu vína by měla být uplatňována s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(12)Definice označení původu by měla být sladěna s definicí v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví 12 (dále jen „Dohoda TRIPS“), která byla schválena rozhodnutím Rady 94/800/ES 13 , a zejména s čl. 22 odst. 1 této dohody v tom, že název by měl identifikovat výrobek jako pocházející z konkrétní oblasti nebo konkrétního místa.

(13)Aby se zajistilo soudržné rozhodování, pokud jde o žádosti o ochranu a námitky předložené v rámci předběžného vnitrostátního postupu podle článku 96 nařízení (EU) č. 1308/2013, Komise by měla být včas a náležitým způsobem informována o tom, je-li u vnitrostátních soudních nebo jiných orgánů zahájeno řízení týkající se žádosti o ochranu předložené dotyčným členským státem Komisi podle čl. 96 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby za těchto podmínek a v případě potřeby pozastavila posuzování žádosti, dokud vnitrostátní soud nebo jiný vnitrostátní orgán nerozhodne o napadeném posouzení žádosti členským státem v předběžném vnitrostátním řízení.

(14)Zápis zeměpisných označení by se měl provádět jednodušeji a rychleji, a to oddělením posouzení souladu s pravidly o duševním vlastnictví od posouzení souladu specifikací produktu s požadavky stanovenými v obchodních normách a pravidlech pro označování.

(15)Zásadním krokem v tomto postupu je posouzení prováděné příslušnými orgány členských států. Členské státy mají znalosti, odborné zkušenosti a přístup k údajům a skutečnostem, a tím pádem nejlepší předpoklady pro to, aby ověřily, zda jsou informace uvedené v žádosti správné a pravdivé. Členské státy by proto měly zaručit, aby výsledek uvedeného posouzení, který se věrně zaznamená v jednotném dokumentu shrnujícím podstatné prvky specifikace produktu, byl spolehlivý a přesný. S ohledem na zásadu subsidiarity by Komise měla následně žádosti zkontrolovat, aby bylo zajištěno, že neobsahují zjevné chyby a že je zohledněno právo Unie a zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti.

(16)Období, během něhož lze podat námitku, by mělo být prodlouženo na tři měsíce, aby se zajistilo, že všechny zainteresované strany mají dostatek času na analýzu žádosti o ochranu a možnost předložit prohlášení o námitce. Aby se zajistilo, že se použije stejné řízení o námitkách podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 14 , a umožnilo se tak členským státům námitky vznášené fyzickými nebo právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny na jejich území, účinně a efektivně předat Komisi, námitky fyzických nebo právnických osob by měly být podávány prostřednictvím orgánů členského státu, ve kterém mají bydliště nebo jsou usazeny. S cílem zjednodušit řízení o námitkách by Komise měla být zmocněna zamítat nepřípustná prohlášení o námitkách v prováděcím aktu, kterým udělí ochranu. Článek 111 nařízení (EU) č. 1308/2013, jímž se Komisi svěřují prováděcí pravomoci k zamítnutí nepřípustných námitek v samostatném prováděcím aktu, by měl být zrušen.

(17)V zájmu větší procesní úspornosti a s cílem zajistit jednotné podmínky pro udělení ochrany označení původu nebo zeměpisných označení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat prováděcí akty udělující ochranu bez použití přezkumného postupu v situacích, kdy vůči žádosti o ochranu nebylo podáno žádné přípustné prohlášení o námitce. Pokud přípustné prohlášení o námitce bylo předloženo, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat prováděcí akty v souladu s přezkumným postupem, kterými buď udělí ochranu, nebo žádost o ochranu zamítne.

(18)S náležitým ohledem na dohodu TRIPS, a zejména na články 22 a 23 této dohody, a na Všeobecnou dohodu o clech a obchod 15 (dále jen „dohoda GATT“) včetně jejího článku V o svobodě tranzitu, které byly obě schváleny rozhodnutím Rady 94/800/ES a jejichž cílem je posílit ochranu označení původu a zeměpisných označení a účinněji bojovat proti padělkům, by ochrana poskytovaná podle čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 měla být rozšířena tak, aby se vztahovala na zboží, které je v tranzitu přes celní území Unie, a na zboží, které je prodáváno přes internet nebo jinými prostředky elektronického obchodování.

(19)Mělo by být možné zrušit ochranu označení původu nebo zeměpisného označení v situaci, kdy již nejsou používána nebo kdy žadatel uvedený v článku 95 nařízení (EU) č. 1308/2013 již nechce tuto ochranu dále zachovávat.

(20)Vzhledem ke stále rostoucí poptávce spotřebitelů po inovativních výrobcích z révy vinné s nižším skutečným obsahem alkoholu, než je minimální skutečný obsah alkoholu stanovený pro výrobky z révy vinné v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013, by mělo být možné vyrábět takové inovativní výrobky z révy vinné také v Unii.

(21)Je nezbytné stanovit definice dealkoholizovaných výrobků z révy vinné a částečně dealkoholizovaných výrobků z révy vinné. Tyto definice by měly zohlednit definice stanovené v usneseních Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), OIV-ECO 433-2012 Nápoje získané částečnou dealkoholizací vína a OIV-ECO 523-2016 Víno o obsahu alkoholu pozměněného dealkoholizací.

(22)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby se zajistilo, že se pravidla týkající se označování a obchodní úpravy výrobků v odvětví vína vztahují také na dealkoholizované nebo částečně dealkoholizované výrobky z révy vinné, stanovila se pravidla postupů dealkoholizace pro výrobu určitých dealkoholizovaných nebo částečně dealkoholizovaných výrobků z révy vinné v Unii a pravidla týkající se podmínek pro použití uzávěrů v odvětví vína s cílem zajistit, aby spotřebitelé byli chráněni před zavádějícím používáním určitých uzávěrů, které jsou spojovány s některými nápoji, a před nebezpečnými materiály v uzávěrech, které mohou nápoje kontaminovat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(23)Na konci hospodářského roku 2016/2017 vypršela platnost pravidel týkajících se produkce a požadavků vztahujících se na odvětví cukru. Článek 124 a články 127 až 144 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nyní zastaralé a měly by být zrušeny.

(24)Opatření a pravidla pro dovoz konopí stanovená v článku 189 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nadbytečná a zastaralá a měla by být zrušena.

(25)Zrušeny by měly být články 192 a 193 nařízení (EU) č. 1308/2013, jelikož taková opatření již nejsou nutná vzhledem k ukončení regulace produkce v odvětví cukru. Aby se zajistilo, že je trh Unie adekvátně zásobován dovozem z třetích zemí, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem pozastavení dovozních cel na třtinovou a řepnou melasu.

(26)Ministerské rozhodnutí o hospodářské soutěži při vývozu přijaté dne 19. prosince 2015 na 10. konferenci ministrů WTO v Nairobi 16 stanoví pravidla pro opatření týkající se hospodářské soutěže při vývozu. Pokud jde o vývozní subvence, členové WTO mají povinnost odstranit své nároky na vývozní subvence ke dni počátku platnosti uvedeného rozhodnutí. Unijní ustanovení týkající se vývozních náhrad uvedená v článcích 196 až 204 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zrušena.

(27)Pokud jde o vývozní úvěry, programy záruk a pojištění vývozních úvěrů, státní obchodní podniky vyvážející zemědělské produkty a mezinárodní potravinovou pomoc, členské státy mohou přijmout vnitrostátní opatření splňující požadavky právních předpisů Unie. Vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy jsou členy WTO, tato vnitrostátní opatření by měla být rovněž v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném ministerském rozhodnutí WTO ze dne 19. prosince 2015 podle práva Unie a mezinárodního práva.

(28)Zastaralé oznamovací povinnosti Komise, které se týkají trhu s mlékem a mléčnými výrobky, rozšíření působnosti školního projektu a uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví zemědělství, by měly být zrušeny. Oznamovací povinnosti týkající se odvětví včelařství by měly být začleněny do nařízení (EU) …/… (nařízení o strategických plánech SZP). 

(29)Vzhledem ke zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 17 nařízením (EU) …/… (nařízení o strategických plánech SZP) by ustanovení týkající se kontrol a sankcí týkajících se obchodních norem a chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů měla být začleněna do nařízení (EU) č. 1308/2013.

(30)Ustanovení týkající se rezervy pro případ krizí v zemědělském odvětví stanovená v části V kapitole III nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být zrušena, protože aktualizovaná ustanovení týkající se zemědělské rezervy jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… 18 (horizontální nařízení).

(31)Vzhledem k omezenému počtu zápisů zeměpisných označení aromatizovaných vín podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 19 by právní rámec pro ochranu zeměpisných označení těchto produktů měl být zjednodušen. Na aromatizovaná vína a jiné alkoholické nápoje s výjimkou lihovin a výrobků z révy vinné, které jsou uvedeny v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013, by se měl vztahovat stejný právní režim a stejné postupy jako na jiné zemědělské produkty a potraviny. Oblast působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012 by měla být rozšířena, aby zahrnovala i tyto produkty. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 by se mělo změnit, aby se zohlednila tato změna, pokud jde o jeho název, oblast působnosti, definice a ustanovení týkající se označování aromatizovaných vinných výrobků. Pro názvy chráněné podle nařízení (EU) č. 251/2014 je třeba zajistit hladký přechod.

(32)Postupy pro zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 by měly být zefektivněny a zjednodušeny, aby se zajistilo, že lze nové názvy zapsat v kratší době. Námitkové řízení by mělo být zjednodušeno.

(33)Měly by se stanovit konkrétní odchylky, jež umožní použití jiných názvů vedle zapsaného názvu zaručené tradiční speciality. Komise by měla určit přechodná období pro používání označení, jež obsahují názvy zaručených tradičních specialit, v souladu s podmínkami pro taková přechodná období, která již existují pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení.

(34)Postup pro schvalování změn specifikací produktu stanovený v nařízení (EU) č. 1151/2012 by měl být zjednodušen zavedením rozlišení mezi změnami na úrovni Unie a běžnými změnami. V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly být odpovědné za schvalování běžných změn a Komise by si měla ponechat odpovědnost za schvalování změn specifikace produktu na úrovni Unie.

(35)Částky finančních zdrojů, které jsou k dispozici na finanční opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 20 a (EU) č. 229/2013 21 , by měly být aktualizovány.

(36)Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 251/2014, (EU) č. 228/2013 a (EU) č. 229/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(37)Měla by se zavést přechodná opatření pro žádosti o ochranu a o zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, jež byly předloženy přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a pro výdaje vzniklé před 1. lednem 2021 v rámci režimů podpory pro olivový olej a stolní olivy, ovoce a zeleninu, víno, produkty včelařství a chmel stanovených v článcích 29 až 60 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(38)Aby se zajistil hladký přechod na nový právní rámec stanovený v nařízení (EU) ..../... (nařízení o strategických plánech SZP), ustanovení týkající se změn nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o některé režimy podpory a rezervu pro případ krizí v zemědělství, a ustanovení týkající se změn nařízení (EU) č. 228/2013 a (EU) č. 229/2013 by se měla používat od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)Článek 3 se mění takto:

a)zrušuje se odstavec 2;

b)odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* [horizontální nařízení] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…** [nařízení o strategických plánech SZP], pokud v tomto nařízení není uvedeno jinak.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými se mění definice týkající se odvětví uvedených v příloze II v rozsahu nezbytném k aktualizaci definic s ohledem na vývoj trhu.

----------------------------

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne …. o financování a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L …, ......, s. …).

**Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… ze dne …., kterým se stanoví pravidla, pokud jde o podporu strategických plánů, jež mají být navrženy členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány prostřednictvím Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L …, ......, s. …).“

2)Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5
Přepočítací koeficienty pro rýži

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

3)Článek 6 se zrušuje.

4)Část II hlava I kapitola II se mění takto:

a)název se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA II

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny a mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení“;

b)nadpis „Oddíl l“ a jeho název se zrušují;

c)článek 23a se mění takto:

i)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Aniž je dotčen odstavec 4, nepřesáhne podpora v rámci školního projektu přidělená na distribuci produktů a výrobků, doprovodná vzdělávací opatření a související náklady uvedené v čl. 23 odst. 1 částku 220 804 135 EUR na školní rok.

V rámci tohoto celkového limitu nepřesáhne tato podpora:

a)v případě ovoce a zeleniny do škol: 130 608 466 EUR na školní rok;

b)v případě mléka do škol: 90 195 669 EUR na školní rok.“;

ii)v odst. 2 třetím pododstavci se zrušuje poslední věta;

iii)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.Nepřekročí-li celkový limit výši  220 804 135 EUR stanovený v odstavci 1, může kterýkoli členský stát převést jednou za školní rok až 20 % svých předběžných přídělů podpory z jednoho projektu do druhého.“;

d)oddíly 2 až 6 zahrnující články 29 až 60 se zrušují.

5)V článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá buď:

a)1 % celkové plochy skutečně osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července předcházejícího roku, nebo

b)1 % plochy sestávající z plochy skutečně osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července 2015, a plochy, na niž se vztahují práva na výsadbu, která byla producentům na jejich území udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 a která byla k dispozici pro převedení na povolení dne 1. ledna 2016 podle článku 68 tohoto nařízení.“

6)V článku 81 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit moštové odrůdy, pokud:

a)daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo Vitis Labrusca nebo

b)daná odrůda pochází z křížení druhů Vitis vinifera, Vitis Labrusca a jiných druhů rodu Vitis.

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do 15 let po vynětí vyklučit.“

7)V článku 90 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:

a) osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

b) zprávu o výsledku analýzy vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, ze které výrobek pochází, je-li určen k přímé lidské spotřebě.“

8)V části II hlavě II kapitole 1 oddílu 1 se vkládá nový pododdíl 4a, který zní:

„Pododdíl 4a

Kontrolní a sankční opatření

Článek 90a
Kontroly a sankce týkající se pravidel pro uvádění na trh

1.Aniž jsou dotčeny akty týkající se odvětví vína, které byly přijaty podle článku 57 nařízení (EU) […/…] (horizontální nařízení), uloží členské státy v případě porušení pravidel Unie v odvětví vína v souladu s hlavou IV kapitolou I uvedeného nařízení (horizontální nařízení) přiměřené, účinné a odrazující správní sankce.

2.S cílem chránit finanční prostředky Unie a identitu, původ a jakost vína Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

a)zřízení databanky analytických údajů o izotopech, která napomůže k odhalování podvodů a která bude vytvořena na základě vzorků shromážděných členskými státy;

b)pravidla týkající se kontrolních subjektů a vzájemné pomoci mezi nimi;

c)pravidla týkající se společného využití skutečností zjištěných členskými státy.

3.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví všechna opatření nezbytná pro stanovení:

a)postupů týkajících se vlastních databank členských států a databanky analytických údajů o izotopech, které napomohou k odhalování podvodů;

b)postupů týkajících se spolupráce a pomoci mezi kontrolními orgány a subjekty;

c)s ohledem na povinnost podle odstavce 3 pravidel pro provádění kontrol souladu s obchodními normami, pravidel týkajících se orgánů příslušných k provádění kontrol, jakož i obsahu, četnosti a fáze uvádění výrobku na trh, na něž se tyto kontroly mají vztahovat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

9)Článek 93 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)„označením původu“ název, který označuje výrobek uvedený v čl. 92 odst. 1:

i)jehož jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a případně lidské činitele;

ii)pocházející z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země;

iii)vyrobený z vinných hroznů, které pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti;

iv)jehož výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

v)který se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.“;

b)v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)splňují požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) bodech i) až v) a“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.Výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodu iv) a písm. b) bodu iii) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou případných následných procesů.“

10)V čl. 94 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisná označení zahrnují:“.

11)V článku 96 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6. Členský stát informuje neprodleně Komisi, je-li zahájeno řízení u vnitrostátního soudu nebo jiného vnitrostátního orgánu týkající se žádosti o ochranu, kterou tento členský stát předal Komisi podle odstavce 5.

7.Komise může případně přijmout prováděcí akty, jimiž pozastaví přezkum žádosti podle čl. 97 odst. 2, dokud vnitrostátní soud nebo jiný vnitrostátní orgán nerozhodne o napadené žádosti o ochranu, pokud členský stát v souladu s článkem 5 v předběžném vnitrostátním řízení shledal, že podmínky jsou splněny.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.“ 

12)V článku 97 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

„2.Komise posoudí žádosti o ochranu, které obdrží v souladu s článkem 94 a čl. 96 odst. 5. Přezkoumá je, zda neobsahují zjevné chyby, a přihlédne k výsledku předběžného vnitrostátního řízení, které provedl daný členský stát.

Přezkum prováděný Komisí by neměl překročit dobu šesti měsíců ode dne obdržení této žádosti od členského státu. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

3.Shledá-li Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 2 tohoto článku, že podmínky stanovené v článcích 93, 100 a 101 jsou splněny, přijme prováděcí akty týkající se zveřejnění jednotného dokumentu podle čl. 94 odst. 1 písm. d), jakož i odkazu na zveřejnění specifikace produktu provedeného během předběžného vnitrostátního řízení, v Úředním věstníku Evropské unie.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

4.Shledá-li Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 2 tohoto článku, že podmínky stanovené v článcích 93, 100 a 101 nejsou splněny, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

13)Články 98 a 99 se nahrazují tímto:

„Článek 98
Řízení o námitce

Během tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu podle čl. 94 odst. 1 písm. d) v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště v třetí zemi nebo je v ní usazena, předložit Komisi prohlášení o námitce, ve kterém vysloví nesouhlas s navrhovanou ochranou. Prohlášení o námitce musí být řádně odůvodněno.

Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena v jiném členském státě než státě, který požádal o ochranu, může podat prohlášení o námitce prostřednictvím orgánů členského státu, ve kterém má bydliště nebo v němž je usazena, ve lhůtě umožňující, aby prohlášení o námitce bylo předloženo Komisi ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.

Článek 99
Rozhodnutí o ochraně

1.Pokud Komise neobdržela žádné přípustné prohlášení o námitce v souladu s článkem 98, přijme prováděcí akty, kterými udělí ochranu. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

2. Pokud Komise obdržela přípustné prohlášení o námitce, přijme prováděcí akty, kterými buď udělí ochranu, nebo žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

3. Ochranou poskytnutou podle tohoto článku není dotčen soulad dotčených produktů s jinými pravidly Unie týkajícími se zejména uvádění produktů na trh, marketingu a označování potravin.“

14)V článku 103 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.Ochrana podle odstavce 2 se vztahuje také na zboží, které vstupuje na celní území Unie, aniž by zde bylo propuštěno do volného oběhu, a na zboží prodávané prostředky elektronického obchodování v Unii.“

15)Článek 106 se nahrazuje tímto:

„Článek 106
Zrušení ochrany

Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)pokud již není zaručen soulad s příslušnou specifikací produktu;

b)pokud po dobu alespoň sedmi po sobě jdoucích let nebyl na trh uveden žádný výrobek s tímto označením původu nebo zeměpisným označením;

c)pokud žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 95, prohlásí, že již nechce ochranu označení původu nebo zeměpisného označení dále zachovávat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.“

16)Článek 111 se zrušuje.

17)V části II hlavě II kapitole 1 oddíle 2 se doplňuje nový pododdíl 4, který zní:

„Pododdíl 4

Kontroly týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů

Článek 116a
Kontroly

1.Členské státy učiní nezbytné kroky, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů podle tohoto nařízení.

2.Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za provádění kontrol dodržování povinností stanovených v tomto oddíle. Za tímto účelem se použije čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 1, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625*.

3.Příslušný orgán uvedený v odstavci 2 nebo jeden nebo více pověřených subjektů ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2017/625, který působí jako orgán pro osvědčování výrobků v souladu s kritérii stanovenými v hlavě II kapitole III uvedeného nařízení, každoročně ověřuje v rámci Unie soulad se specifikací produktu během výroby a úpravy nebo po úpravě vína.

4.Komise přijme prováděcí akty týkající se:

a)sdělení, která mají Komisi předkládat členské státy;

b)pravidel pro orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací produktu, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi;

c)opatření, jež mají členské státy provést s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení a chráněných tradičních výrazů;

d)kontrol a ověření, jež mají provést členské státy, včetně testování.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).“

18)Článek 119 se mění takto:

a)v odstavci 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15, 16, 18 a 19, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:“;

b)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby výrobky uvedené v odstavci 1, které nejsou označeny v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, nebyly uvedeny na trh, nebo pokud již byly na trh uvedeny, aby z něj byly staženy.“

19)V čl. 120 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15, 16, 18 a 19 mohou zejména obsahovat tyto nepovinné údaje:“.

20)V článku 122 se odstavec 1 mění takto:

a)v písmeni b) se zrušuje bod ii);

b)v písmeni c) se doplňuje nový bod iii), který zní:

„iii)výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínek jejich použití.“;

c)v písmenu d) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)podmínky pro použití některých tvarů lahví a uzávěrů a seznam některých zvláštních tvarů lahví;“.

21)Část II hlava II kapitola II oddíl I se mění takto:

a)článek 124 se zrušuje;

b)nadpis „Pododdíl l“ a jeho název se zrušují;

c)pododdíly 2 a 3 zahrnující články 127 až 144 se zrušují.

22)V čl. 145 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy, které ve svých strategických plánech SZP stanoví opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) .../... [nařízení o strategických plánech SZP], předloží Komisi každoročně do 1. března aktualizovaný soupis produkčního potenciálu na základě registru vinic.“

23)Článek 189 se zrušuje.

24)Články 192 a 193 se zrušují.

25)V kapitole IV se doplňuje nový článek 193a, který zní:

„Článek 193a
Pozastavení dovozních cel pro melasy

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými částečně nebo zcela pozastaví ukládání dovozních cel na melasy kódu KN 1703.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.“

26)V části III se zrušuje kapitola VI, která zahrnuje články 196 až 204.

27)V článku 225 se zrušují písmena a) až d).

28)V části III se zrušuje kapitola III, která zahrnuje článek 226.

29)Příloha II část II se mění takto:

a)v oddíle A bodě 4 se zrušuje druhá věta;

b)oddíl B se zrušuje.

30)Příloha III se mění takto:

a)název se nahrazuje tímto:

„STANDARDNÍ JAKOST RÝŽE A CUKRU PODLE ČLÁNKU 1a NAŘÍZENÍ (EU) č. 1370/2013*

*Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12)“;

b)v části B se zrušuje oddíl I.

31)Příloha VI se zrušuje.

32)V příloze VII části II se doplňují nové body 18 a 19, které znějí:

„18)Výraz „dealkoholizovaný“ se může použít spolu s názvem výrobků z révy vinné uvedených v bodě 1 a v bodech 4 až 9, pokud daný výrobek:

a)je získán z vína podle definice v bodě 1, ze šumivého vína podle definice v bodě 4, z jakostního šumivého vína podle definice v bodě 5, z jakostního aromatického šumivého vína podle definice v bodě 6, z šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým podle definice v bodě 7, z perlivého vína podle definice v bodě 8 nebo z perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým podle definice v bodě 9;

b)byl podroben ošetření dealkoholizací v souladu s postupy popsanými v příloze VIII části I bodu E a

c)vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 0,5 % objemových.

19)Výraz „částečně dealkoholizovaný“ se může použít spolu s názvem výrobků z révy vinné uvedených v bodě 1 a v bodech 4 až 9, pokud daný výrobek:

a)je získán z vína podle definice v bodě 1, ze šumivého vína podle definice v bodě 4, z jakostního šumivého vína podle definice v bodě 5, z jakostního aromatického šumivého vína podle definice v bodě 6, z šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým podle definice v bodě 7, z perlivého vína podle definice v bodě 8 nebo z perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým podle definice v bodě 9;

b)byl podroben ošetření dealkoholizací v souladu s postupy popsanými v příloze VIII části I bodu E a

c)vykazuje celkový obsah alkoholu vyšší než 0,5 % objemových a po postupech popsaných v příloze VIII části I bodu E se jeho celkový obsah alkoholu snížil o více než 20 % objemových oproti jeho původnímu celkovému obsahu alkoholu.“

33)V příloze VIII části I se doplňuje nový bod E, který zní:

„E.Postupy dealkoholizace

Ke snížení části nebo téměř veškerého obsahu ethanolu, který obsahují výrobky z révy vinné uvedené v příloze VII části II bodě 1 a bodech 4 až 9, jsou povoleny tyto postupy dealkoholizace, použité každý zvlášť nebo ve spojení:

a)částečné vakuové odpařování;

b)membránové metody;

c)destilace.

Postupy dealkoholizace nesmí vést k organoleptickým vadám výrobku z révy vinné. Odstranění ethanolu z výrobku z révy vinné se nesmí provádět ve spojení se zvýšením obsahu cukru v hroznovém moštu.“

Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 1151/2012

Nařízení (EU) č. 1151/2012 se mění takto:

1)V článku 2 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.Toto nařízení se nevztahuje na lihoviny ani produkty z vinné révy podle definice v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vinných octů.

3.Tímto nařízením, a zejména zápisem provedeným podle článku 52, není dotčen soulad dotčených produktů s jinými pravidly Unie týkajícími se zejména uvádění produktů na trh, marketingu a označování potravin.“

2)V čl. 5 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto: 

„b)jehož jakost nebo vlastnosti jsou zásadně nebo výlučně dány konkrétním zeměpisným prostředím s jeho vlastními přírodními a případně lidskými činiteli;“.

3)V čl. 7 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

4)V čl. 10 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Odůvodněné prohlášení o námitce podle čl. 51 odst. 1 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží ve lhůtě stanovené v uvedeném odstavci a pokud:“.

5)V článku 13 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje také na zboží, které vstupuje na celní území Unie, aniž by zde bylo propuštěno do volného oběhu, a na zboží prodávané prostředky elektronického obchodování.“

6)Článek 15 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití přezkumného postupu podle čl. 57 odst. 2.“;

b)v odstavci 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 14, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží přechodné období uvedené v odstavci 1 tohoto článku v odůvodněných případech, kdy je prokázáno, že:“.

7)Vkládá se nový článek 16 a, který zní:

„Článek 16a
Stávající zeměpisná označení pro aromatizované vinné výrobky

Názvy zapsané do rejstříku zřízeného podle článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014* se automaticky zapisují do rejstříku uvedeného v článku 11 tohoto nařízení. Odpovídající specifikace se považují za specifikace pro účely článku 7 tohoto nařízení.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).“

8)V čl. 21 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Odůvodněné prohlášení o námitce podle čl. 51 odst. 1 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží před uplynutím stanovené lhůty a pokud:“.

9)Vkládá se nový článek 24 a, který zní:

„Článek 24a
Přechodná období pro použití zaručených tradičních specialit

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit výrobkům nesoucím označení, jež sestává z názvu, který je v rozporu s čl. 24 odst. 1, nebo tento název obsahuje, aby i nadále používaly označení, s nímž byly uváděny na trh, za podmínky, že přípustné prohlášení o námitce podle čl. 49 odst. 3 nebo článku 51 dokládá, že takový název byl na trhu Unie používán v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění stanoveným v čl. 50 odst. 2 písm. a).

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití přezkumného postupu podle čl. 57 odst. 2.“

10)V článku 49 se doplňují nové odstavce 8 a 9, které znějí:

„8.Členský stát informuje neprodleně Komisi, je-li zahájeno řízení u vnitrostátního soudu nebo jiného vnitrostátního orgánu týkající se žádosti podané Komisi podle odstavce 4.

9.Komise může případně přijmout prováděcí akty, jimiž pozastaví přezkum žádosti o zápis podle článku 90, dokud vnitrostátní soud nebo jiný vnitrostátní orgán nerozhodne o napadené žádosti o ochranu, pokud členský stát přijal ve vnitrostátním řízení v souladu s odstavcem 4 příznivé rozhodnutí.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití přezkumného postupu podle čl. 57 odst. 2.“

11)Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50
Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení

1.Komise posoudí žádosti o zápis, které obdrží v souladu s čl. 49 odst. 4 a 5. Komise žádosti přezkoumá, zda neobsahují zjevné chyby, a přihlédne k výsledku přezkumu a námitkového řízení, které provedl daný členský stát.

Přezkum prováděný Komisí by neměl překročit dobu šesti měsíců ode dne obdržení žádosti od členského státu. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.

2.Pokud se Komise na základě přezkumu provedeného podle odstavce 1 domnívá, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 5 a 6, pokud jde o žádosti o zápis podle režimu stanoveného v hlavě II, nebo že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 a 2, pokud jde o žádosti podle režimu stanoveného v hlavě III, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie:

a)v případě žádostí podle režimu stanoveného v hlavě II jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu;

b)v případě žádostí podle režimu stanoveného v hlavě III specifikaci.“

12)Článek 51 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem a usazená ve třetí zemi podat Komisi odůvodněné prohlášení o námitce.

Fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána, může podat odůvodněné prohlášení o námitce členskému státu, ve kterém má bydliště nebo je usazena, ve lhůtě stanovené pro podání námitky podle prvního pododstavce.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.Komise posoudí přípustnost odůvodněného prohlášení o námitce, a to zejména na základě důvodů námitek stanovených v článku 10, pokud jde o chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, a zejména na základě důvodů námitek stanovených v článku 21, pokud jde o zaručené tradiční speciality.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.Pokud se Komise domnívá, že odůvodněné prohlášení o námitce je přípustné, do pěti měsíců ode dne zveřejnění žádosti v Úředním věstníku Evropské unie vyzve orgán nebo osobu, které odůvodněné prohlášení o námitce podaly, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost Komisi, aby po přiměřenou dobu v délce nejvýše tří měsíců vedly náležité konzultace.

Orgán nebo osoba, které podaly odůvodněné prohlášení o námitce, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, zahájí tyto náležité konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace, aby mohly posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Pokud se nedosáhne dohody, poskytnou se tyto informace Komisi.

Kdykoli během období konzultací může Komise na žádost žadatele prodloužit lhůtu konzultací nejvýše o tři měsíce.“;

d)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Odůvodněné prohlášení o námitce a další dokumenty zaslané Komisi v souladu s odstavci 1, 2 a 3 musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.“

13)V článku 52 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Pokud Komise neobdrží žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 51, přijme bez použití přezkumného postupu podle čl. 57 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.“

14)V článku 53 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.Změny specifikace produktu se podle jejich důležitosti rozdělí do dvou kategorií: změny v rámci Unie, které vyžadují námitkové řízení na úrovni Unie, a standardní změny, které je možné řešit na úrovni členských států nebo třetích zemí.

Změna je považována za změnu v rámci Unie, pokud:

a)obsahuje změnu v názvu chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality;

b)hrozí, že přestanou platit souvislosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) pro chráněná označení původu a v čl. 5 odst. 2 pro chráněná zeměpisná označení;

c)zavádí změny produkční metody nebo použití surovin a složek, které se odchylují od tradičních postupů a tradičních použití pro zaručené tradiční speciality;

d)zahrnuje nová omezení pro uvádění daného produktu na trh.

Všechny ostatní změny specifikací produktu jsou považovány za běžné změny. Za běžnou změnu je považována i dočasná změna, která se týká dočasné změny specifikace produktu z důvodu povinných hygienických a rostlinolékařských opatření stanovených orgány veřejné moci, nebo dočasná změna nutná z důvodu přírodní katastrofy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek úředně uznaných příslušnými orgány.

Změny v rámci Unie schvaluje Komise. Schvalovací postup je obdobný postupu stanovenému v článcích 49 až 52.

Běžné změny schvaluje a Komisi oznamuje členský stát, na jehož území se nachází zeměpisná oblast dotčeného produktu. Třetí země schvalují běžné změny v souladu s platným právem dané třetí země a oznamují je Komisi.

Změny se přezkoumávají se zohledněním dalších prvků specifikace produktu. Komise nebo dotčený členský stát mohou případně vyzvat žadatele, aby pozměnil další prvky specifikace produktu.

3.Za účelem usnadnění správního postupu Unie a běžných změn ve specifikaci produktu, a to i pokud s sebou změna nenese žádnou změnu jednotného dokumentu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými se doplní pravidla pro postup podávání žádostí o změnu.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podání žádosti o změnu a oznamování běžných změn Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.“

15)V příloze I bodě I se doplňují nové odrážky, které znějí:

„–aromatizovaná vína podle definice v čl. 3 bodě 2 nařízení (EU) č. 251/2014,

–jiné alkoholické nápoje vyjma lihovin a výrobků z révy vinné definovaných v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013.“

Článek 3
Změny nařízení (EU) č. 251/2014

1)Název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91“

2)V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.Toto nařízení stanoví pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování aromatizovaných vinných výrobků.“

3)V článku 2 se zrušuje bod 3.

4)V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.Obchodní označení mohou být doplněna nebo nahrazena zeměpisným označením aromatizovaného vinného výrobku chráněného podle nařízení (EU) č. 1151/2012.“

5)V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.Název zeměpisného označení aromatizovaného vinného výrobku chráněného podle nařízení (EU) č. 1151/2012 se uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, v němž je zapsáno, a to i tehdy, pokud se zeměpisným označením nahrazuje obchodní označení v souladu s čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení.

Píše-li se název zeměpisného označení aromatizovaného vinného výrobku chráněného podle nařízení (EU) č. 1151/2012 jinou než latinskou abecedou, může se název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.“

6)Článek 9 se zrušuje.

7)Kapitola III se zrušuje.

Článek 4
Změna nařízení (EU) č. 228/2013

V článku 30 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Na každé finanční období financuje Unie opatření stanovená v kapitolách III a IV až do maximální roční částky, jež se rovná:

–v případě francouzských zámořských departementů: 267 580 000 EUR,

–Azory a Madeira:102 080 000 EUR,

–Kanárské ostrovy:257 970 000 EUR.

3. Částky přidělené na každé finanční období na financování opatření stanovených v kapitole III nesmí překračovat tyto částky:

–v případě francouzských zámořských departementů: 25 900 000 EUR,

–Azory a Madeira:20 400 000 EUR,

–Kanárské ostrovy:69 900 000 EUR.

Komise přijme prováděcí akty stanovující požadavky, v souladu s nimiž mohou členské státy měnit určení prostředků přidělených každý rok na různé produkty, u nichž se využívá režim zásobování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.“

Článek 5
Změna nařízení (EU) č. 229/2013

V článku 18 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Unie financuje opatření stanovená v kapitolách III a IV do maximální výše 23 000 000 EUR.

3. Částka přidělovaná na financování zvláštního režimu zásobování uvedeného v kapitole III nepřesáhne 6 830 000 EUR.“

Článek 6
Přechodná ustanovení

1.Na žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisných označení, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 1308/2013 před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a na žádosti o zápis chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 1151/2012 před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se nadále použijí pravidla platná před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.Na žádosti o ochranu názvů aromatizovaných vín jako zeměpisného označení, které Komise obdržela podle nařízení (EU) č. 251/2014 před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se nadále použijí pravidla platná před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. Rozhodnutí o zápisu se však přijímá podle článku 52 nařízení (EU) č. 1151/2012 ve znění čl. 2 bodu 13 tohoto nařízení.

3.Pokud jde o výdaje uskutečněné před 1. lednem 2021 v rámci režimů podpory uvedených v článcích 29 až 60 nařízení (EU) č. 1308/2013, tyto články se použijí i nadále po 1. lednu 2021.

Článek 7
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [X] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. b), čl. 1 odst. 4, 8, 17, 22, 27, 28 a 31 a články 4 a 5 se použijí ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh(y) víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1.Název návrhu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 22  

☒ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☒ Časově omezená doba trvání

–☒    v účinnosti od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–☒    Finanční dopad od 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od 2021 do 2027 u prostředků na platby.

☒ časově neomezená doba trvání u nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a nařízení (EU) 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři.

–Provádění od roku 2021 (rozpočtový rok).

1.6.Předpokládaný způsob řízení 23  

☒ Přímé řízení Komisí

–☒    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–☒    prostřednictvím výkonných agentur.

☒ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a předběžný seznam nových výdajových rozpočtových položek 24  

Seznam rozpočtových položek v tabulce výše je předběžný a nepředjímá konkrétní rozpočtovou nomenklaturu, kterou Komise navrhne v kontextu ročního rozpočtového procesu.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Celkové součty se v důsledku zaokrouhlení neshodují.

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

V milionech eur (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení neshodují.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–☒    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–☒    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻na vlastní zdroje

–☒na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ☒    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Ostatní poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    [COM(2018) 322 final – nařízení o VFR].

(2)    Podle článku 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 834/2014 ze dne 22. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro uplatňování společného rámce pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky.

(3)     Plán hodnocení a studií 2017–2021 Evropské komise (2017), Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova .

(4)    Viz: https://ec.europa.eu/agriculture/statistics/facts-and-figures_en https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/consultations/cap-modernising/eco_background_final_en.pdf https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/consultations/cap-modernising/env_background_final_en.pdf https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/consultations/cap-modernising/soc_background_final_en.pdf

(5)    Zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy (zpráva AMTF) (2016), „Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci .

(6)    Evropská komise (2016) Cork 2.0: Evropská konference o rozvoji venkova, internetová stránka .

(7)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(8)    Úř. věst. C , , s. .

(9)    Úř. věst. C , , s. .

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne …., kterým se stanoví pravidla ohledně podpory strategických plánů, jež mají být navrženy členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány prostřednictvím Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L …, ......, s. …).

(12)    Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání (1986–1994) – příloha 1 – příloha 1C – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (WTO), (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 214). 

(13)    Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(15)    Uruguayské kolo mnohostranných obchodních jednání (1986–1994) – příloha I – příloha IA – Všeobecná dohoda o clech a obchodu zbožím (WTO) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).

(16)    WT/MIN(15)/45, WT/L//980.

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne …. o financování a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L …, ......, s. …).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(22)    Jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(23)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(24)    Bude zachována řada stávajících rozpočtových položek a číslování se přizpůsobí nové rozpočtové nomenklatuře (např. aktuální kapitoly 05 07 a 05 08). Nomenklatura by mohla být upravena po vytvoření návrhu SZP.

(25)    RP.= rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(26)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(27)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(28)    Nárůst odvětvových intervencí dle plánu SZP je vysvětlen přidělením prostředků navrhovaných na podporu odvětví včelařství ve výši 60 milionů eur a vývojem výdajů v odvětví ovoce a zeleniny, které není omezeno finančním krytím na úrovni EU, na základě zjištěné úrovně provádění v minulosti.

(29)    Zahrnuje rovněž částky aktuálně financované v rámci kapitol 05 07 (Audit zemědělských výdajů) a 05 08 (Politická strategie a koordinace v oblasti politiky Zemědělství a rozvoj venkova).

(30)    Pro zjednodušení jsou prostředky na technickou pomoc EZZF považovány za nediferencované. Výše RAL má tendenci být nevýznamná ve srovnání s celkovými částkami, kterých se týká tento finanční výkaz.

(31)    Včetně částek aktuálně financovaných v rámci položky 05 01 04 01 – Podpůrné výdaje na Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – Neprovozní technická pomoc a 05 01 06 01 – Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny – Příspěvek z programu na podporu zemědělství

(32)    Pro zjednodušení jsou prostředky na technickou pomoc EZFRV považovány za nediferencované. Výše RAL má tendenci být nevýznamná ve srovnání s celkovými částkami, kterých se týká tento finanční výkaz.

(33)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(34)    SZ = smluvní zaměstnanci, MZ = místní zaměstnanci, VNO = vyslaný národní odborník, ZAP = zaměstnanec agentury práce, MOD = mladý odborník při delegaci

(35)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).