52018AE2962

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE2962 - EN

Document 52018AE2962

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) [COM(2018) 382 final – 2018/0206 (COD)]

EESC 2018/02962

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 165–172 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/165

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

[COM(2018) 382 final – 2018/0206 (COD)]

(2019/C 62/27)

Zpravodaj:	Krzysztof BALON
Spoluzpravodajka:	Cinzia DEL RIO

Konzultace	Evropský parlament, 11. 6. 2018 Rada Evropské unie, 19. 6. 2018
Právní základ	čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 168 odst. 5, čl. 175 odst. 3 a článek 349 SFEU

Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	26. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	183/2/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá Komisí navržený Evropský sociální fond plus (ESF+), jehož cílem je zlepšit soulad a součinnost mezi nástroji EU tím, že sloučí několik fondů EU a zjednoduší některé postupy. EHSV vyzdvihuje určité klíčové aspekty návrhu a zároveň požaduje rychlé, odpovědné a vyvážené rozhodnutí o návrhu před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok.

1.2.

Evropa potřebuje rozumnou kombinaci hospodářských, investičních a sociálních politik, aby si zachovala konkurenceschopnost ve světovém hospodářství a zajistila kvalitní pracovní místa, kvalitní všeobecně dostupné a přístupné vzdělávání a odbornou přípravu a také rovný přístup ke zdravotním službám, sociální začleňování a aktivní zapojení do společnosti. Je nutné přijmout nový rozpočet, jenž bude moci reagovat na významné výzvy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, dlouhodobá nezaměstnanost, rychle se měnící trh práce a dopad nových forem práce na lidi. Tyto výzvy vytvářejí nové podoby sociálního vyloučení marginalizovaných skupin, v kombinaci s trvale vysokou mírou chudoby v některých zemích. Zcela nové výzvy vyplývající z digitalizace kromě toho vyžadují inovativní přístup k finančním prostředkům EU (1).

1.3.

EHSV je k návrhu velmi kritický, protože se v něm stanoví finanční omezení politiky soudržnosti EU. Pokud jde konkrétně o fond ESF+, pokles v reálných hodnotách činí 6 %. EHSV navíc nesouhlasí s odstraněním minimálního podílu financování politiky soudržnosti v rámci fondu ESF+ (v současné době stanoveného na 23,1 %). S ohledem na to, že fond ESF+ je hlavním finančním nástrojem pro provádění evropského pilíře sociálních práv, EHSV požaduje, aby 30 % celkových prostředků na politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti bylo vyčleněno na fond ESF+ a aby v rámci fondu ESF+ bylo 30 % prostředků přiděleno na opatření v oblasti sociálního začleňování.

1.4.

Sloučení různých fondů a programů v rámci nového zastřešujícího fondu ESF+ by mělo být provedeno důkladně a mělo by se při něm zohlednit případné zvýšení jejich účinnosti a účelnosti v porovnání se samostatnými rámci provádění. EHSV žádá Komisi, aby dále zjednodušila pravidla fondu ESF+ pro řídicí orgány i příjemce a současně aby zajistila, že projekty budou v souladu s hodnotami EU. Základní podmínka aktivního začleňování, podle níž musí mít členské státy vytvořeny národní strategie pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aby mohly získat prostředky z fondu ESF+, by se v příštím období financování v rámci VFR měla i nadále vztahovat na všechny členské státy.

1.5.

Fond ESF+ by měl být využíván způsobem, který je v souladu s dodržováním Listiny základních práv, Úmluvy OSN o právech dítěte a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Za základní podmínku je třeba považovat dodržování pravidel Evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci, přičemž dohody o partnerství a operační programy by měly být revidovány a v případě, že nebudou důsledně respektovat závazky vyplývající z kodexu, by měly podléhat sankcím.

1.6.

Evropská unie by měla v plném rozsahu využívat zkušeností a kapacit sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti působících na místní, vnitrostátní a evropské úrovni tím, že je spolu s uživateli služeb a v souladu s jejich odlišnými rolemi zapojí do plánování, provádění, sledování a hodnocení financování ze strany EU. Sociální partneři a další organizace občanské společnosti jsou klíčovými aktéry evropského demokratického projektu. V souvislosti s fondem ESF+ to znamená, že veřejné orgány by jim měly usnadnit přístup k dostupným zdrojům. EHSV podporuje přezkum složení výboru ESF+, jak je uveden v čl. 40 odst. 2 nařízení, v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o společných ustanoveních a při dodržení zásad evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci.

1.7.

Za účelem podpory aktivit organizací činných na místní úrovni by přiměřená část dostupných zdrojů měla být vyhrazena na projekty iniciované malými místními organizacemi, jakož i na přerozdělování grantových prostředků. K věcným příspěvkům by se mělo přistupovat stejně jako k finančním příspěvkům.

1.8.

Součástí operačních programů všech členských států by obvykle měla být nadnárodnost (nebo přeshraniční činnosti). Je to nezbytné k podpoře vědomí evropské identity mezi občany různých členských států.

1.9.

EHSV považuje za důležité stanovit vysokou úroveň financování pro oblasti činností klíčové pro budoucnost Evropy a jejích obyvatel. Mezi tyto oblasti patří: kvalitní pracovní místa pro mladé lidi, iniciativy zabývající se rovností žen a mužů, začleňování a zaměstnanost zranitelných skupin, celoživotní učení a rozšiřování dovedností v kontextu rychle se měnícího a digitalizovaného trhu práce, posilování veřejných služeb obecného zájmu a budování kapacit veřejné správy, sociálních partnerů – se zvláštním zaměřením na posílení sociálního dialogu a podnikání společných činností – a dalších organizací občanské společnosti, včetně jejich účasti na řízení fondu v zájmu zajištění lepší správy.

1.10.

S ohledem na rostoucí úlohu sociální ekonomiky v sociálním rozměru EU se EHSV rovněž domnívá, že podpora činností v oblasti sociální ekonomiky by se měla stát samostatným konkrétním cílem fondu ESF+.

1.11.

EHSV vítá návrh Komise na určení nových ukazatelů pro přidělování finančních prostředků. Stávající systém je však stále založen převážně na hrubém domácím produktu (HDP). EHSV se navíc domnívá, že je třeba zlepšit vzájemný vztah mezi fondem ESF+ a doporučeními pro jednotlivé země vydanými v rámci evropského semestru. EHSV se obává, že by mohly být uplatňovány přísné podmínky. Z tohoto důvodu zdůrazňuje, že tento vzájemný vztah by měl vzejít z jednání mezi vnitrostátními a evropskými orgány, za plné a aktivní účasti sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti.

1.12.

Sociální partneři a další organizace občanské společnosti by měli být v rámci monitorovacích výborů považováni za rovnocenné zúčastněné strany s hlasovacím právem a možností plnit zvláštní funkce při řízení. Sledování by mělo hodnotit také pokrok opatření v oblasti sociálního začleňování, namísto toho, aby se omezovalo pouze na uplatňování souboru kvantitativních ukazatelů.

1.13.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité udržet fond ESF+ v oblasti působnosti politiky hospodářské sociální a územní soudržnosti.

1.14.

EHSV nesouhlasí s návrhem na snížení míry evropského spolufinancování ESF+. Toto snížení by rozhodně nemělo být připsáno k tíži navrhovatelům projektů.

2. Úvod: návrhy Komise na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a současná sociální situace v EU

2.1.

Dne 2. května 2018 Evropská komise vydala sdělení týkající se jejích návrhů na víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a posléze ve dnech 29.–31. května a 1. června zveřejnila nařízení o VFR a o Evropském sociálním fondu plus.

2.2.

Na žádost Evropského parlamentu by měl být rozpočet EU navýšen na 1,3 % HDP (návrh představuje navýšení o 1,08 %) a v zájmu stabilizace financování nových činností a řešení nových vnitřních problémů je rovněž zapotřebí reformovat systém vlastních zdrojů. Pouze navýšený rozpočet umožní EU, a to i po brexitu, aby dostála svému závazku provádět cíle udržitelného rozvoje OSN a evropský pilíř sociálních práv, který stanovuje cíle a zásady pro novou sociální a pracovní politiku na evropské úrovni, prosazovat kvalitní pracovní místa a rovné příležitosti a kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu (jež by měly být všeobecně dostupné a přístupné) za účelem reakce na rychlé změny na trhu práce a zajištění spravedlivých pracovních podmínek spolu s širším sociálním začleňováním a ochranou, jež umožní aktivní zapojení celé společnosti.

2.3.

Evropa si musí zachovat konkurenceschopnost ve světovém hospodářství a musí zajistit vysokou zaměstnanost a sociální normy. EHSV žádá, aby bylo před volbami do Evropského parlamentu přijato rychlé, odpovědné a vyvážené rozhodnutí ohledně návrhu na VFR a ESF+.

2.4.

Unie nyní čelí novým výzvám, které vyplývají z nutnosti překonat dlouhé období hospodářské a sociální krize, a musí řešit důsledky rychle se měnícího trhu práce a s tím souvisejících nových forem práce, nedostatečnou úroveň dovedností, nízkou pracovní mobilitu, nedostatky v aktivních politikách na trhu práce a ve vzdělávacích systémech a systémech odborné přípravy a rovněž nové podoby sociálního vyloučení marginalizovaných skupin včetně Romů a migrantů.

2.5.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí zůstává v EU i nadále vysoká. Kromě toho je třeba zmínit zvýšenou míru využívání nestandardních pracovních smluv, opět zejména mezi mladými lidmi, spolu s trvale vysokými úrovněmi osob NEET (mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy). Na nesoulad mezi nabídkou dovedností a potřebami zaměstnavatelů poukázalo několik stanovisek EHSV. Aktuálním úkolem je proto zvýšit počet kvalitních pracovních míst a učinit ze zaměstnanosti mladých lidí prioritu. V některých členských státech se však kritickou stává nezaměstnanost dalších skupin, například žen, starších osob a migrantů, což vyžaduje specifická řešení.

2.6.

Zavádění nových technologií, digitalizace a umělé inteligence má velký dopad na pracovní místa: kvalitní základní vzdělávání, účinná odborná příprava na vysoké úrovni, celoživotní učení, rozšiřování dovedností a rekvalifikace a přizpůsobení se vyvíjejícím se potřebám ekonomik EU pomocí cílených dovedností a schopností budou nezbytnými nástroji pro maximální využití budoucích pracovních příležitostí a pro podporu konkurenceschopnosti podniků (2). Tyto nástroje je třeba doplnit o rozumnou kombinaci hospodářských, investičních a sociálních politik pro inkluzivní a udržitelný rozvoj založený na inovacích.

2.7.

Dalším klíčovým aspektem je míra chudoby mezi občany: 118 milionů občanů EU (neboli 23,7 % celkové populace EU) stále trpí chudobou a sociálním vyloučením nebo jim chudoba a sociální vyloučení hrozí (3). V některých zemích zároveň zůstává na vysoké úrovni chudoba pracujících, kterou doprovází významný nárůst podzaměstnanosti (4).

3. Klíčové aspekty navrhovaného nařízení o Evropském sociálním fondu plus

3.1.

Za účelem zlepšení soudržnosti a součinnosti mezi doplňkovými nástroji EU, zvýšení flexibility, umožnění fondům lépe reagovat na problémy a zjednodušení programování a řízení fondů spojuje nový Evropský sociální fond plus (ESF+) tyto fondy a programy víceletého finančního rámce na období 2014–2020:

—	Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI),

—	Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD),

—	program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a

—	program činnosti Unie v oblasti zdraví (program Zdraví).

3.2.

Celkový rozpočet přidělený na ESF+ činí přibližně 101 miliard EUR (v běžných cenách) na období 2021–2027, z toho 100 miliard EUR je určeno pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení (bývalé fondy ESF a FEAD). Finanční krytí složky ESF+ v rámci přímého řízení činí 1 174 milionů EUR v běžných cenách, z toho 761 milionů EUR bude vynaloženo na zaměstnanost a sociální inovace a 413 milionů EUR na zdraví. Do ESF+ se rovněž začlení Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí s 10 % přidělených finančních prostředků určených pro mladé lidi ve věku 15–29 let. Nejméně 25 % vnitrostátních zdrojů z ESF+ bude vyčleněno na podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě. Kromě toho však členské státy budou muset vyčlenit nejméně 2 % svých zdrojů z ESF+ na opatření zaměřená na nejchudší osoby.

3.3.

Do nařízení o společných ustanoveních bylo přidáno několik ustanovení s cílem zjednodušit provádění ESF+, snížit administrativní zátěž příjemců a přesunout důraz na dosahování výsledků. Nařízení o ESF+ stanoví rovněž opatření pro řešení materiální deprivace s cílem vyřešit požadavek zúčastněných stran na zachování mírnějších požadavků pro tento druh pomoci a zjednodušené shromažďování údajů a požadavky na monitorování a podávání zpráv.

4. Obecné připomínky k navrhovanému nařízení

4.1.

EHSV vítá návrh Komise na ESF+, zejména pokud jde o:

—	jeho soulad s evropským pilířem sociálních práv,

—	pokyny ohledně zlepšení kvality výsledků pomocí lepších ukazatelů,

—	uznání potřeby zjednodušení a větší flexibility,

—	zaměření na tři oblasti politiky: zaměstnanost, vzdělávání a sociální vyloučení,

—	zavedení priority inovačních činností v zájmu podpory sociálních inovací a sociálních experimentů, jež posilují přístupy odzdola nahoru založené na partnerství,

—	jeho soudržnost a kompatibilitu s dalšími programy financování, jako jsou Erasmus (5) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci kapitoly VFR týkající se politiky v oblasti „investic do lidí“,

—	skutečnost, že spojuje jednotlivé fondy a programy pod jeden zastřešující fond v zájmu zlepšení boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti v Evropské unii.

4.2.

EHSV kritizuje to, že navržená celková výše příštího VFR činí přibližně 1,1 bilionu EUR, což je v reálných hodnotách méně než úroveň stávajícího VFR. EHSV je navíc velmi kritický vůči navrhovanému finančnímu omezení politiky soudržnosti EU, které činí ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 přibližně 7 %. Pokud jde konkrétně o ESF+, návrh představuje 27 % celkové částky přidělené na politiku soudržnosti. Pokles prostředků fondu ESF+ v reálných hodnotách tedy činí 6 %. EHSV navíc nesouhlasí s odstraněním minimálního podílu financování politiky soudržnosti v rámci fondu ESF+ (v současné době stanoveného na 23,1 %). Vzhledem k tomu, že fond ESF+ je hlavním finančním nástrojem pro provádění evropského pilíře sociálních práv, EHSV rovněž požaduje, aby bylo na fond ESF+ vyčleněno 30 % prostředků na politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a doporučuje, aby 30 % prostředků fondu ESF+ bylo přiděleno na opatření v oblasti sociálního začleňování. EHSV nesouhlasí s návrhem na snížení míry evropského spolufinancování ESF+. Toto snížení by rozhodně nemělo být připsáno k tíži navrhovatelům projektů.

4.3.

V této souvislosti EHSV důrazně připomíná, že financování na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni musí:

—	řešit problémy v oblasti kvality života a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem,

—	investovat do vzdělávání a odborné přípravy, jež budou inkluzivní a vysoce kvalitní, měly by být pro všechny přístupné a cenově dostupné a zaměřené na současné i budoucí potřeby trhu práce,

—

řešit nezaměstnanost – zejména dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí –, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a podzaměstnanost a rozšířit odbornou přípravu a spravedlivé pracovní podmínky, aby se vztahovaly i na pracovníky zaměstnané v nových (atypických) a v některých případech nezákonných formách práce,

—	řešit demografické problémy a zajistit přiměřenou a udržitelnou sociální ochranu po dobu životního cyklu pro všechny,

—	prosazovat přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a jejich začlenění,

—	vypracovávat, testovat, vyhodnocovat a ve větším měřítku využívat inovativní řešení a posílit přístupy odzdola nahoru a sociální experimenty založené na partnerství veřejných orgánů, soukromého sektoru, sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti,

—	prosazovat rovné příležitosti a bojovat proti všem formám diskriminace,

—	zlepšit zaměstnatelnost a socioekonomické začlenění marginalizovaných skupin, mimo jiné osob bez domova,

—	podporovat začlenění migrantů,

—	poskytovat individualizovanou podporu rodinám a komunitám, a zlepšit tak jejich přístup k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním sociálním službám a rovněž ke zdravotní péči a službám v oblasti bydlení,

—	podporovat společné aktivity sociálních partnerů,

—	podporovat budování kapacit veřejné správy/institucí, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

4.4.

Jelikož jsou strukturální fondy EU hlavní hybnou silou konkurenceschopnější, soudržné, odolné a sociální Evropy, mají členské státy zvláštní povinnost investovat finanční prostředky z ESF+ do sociálních služeb poskytovaných subjekty veřejného sektoru, subjekty sociální ekonomiky a dalšími neziskovými organizacemi.

4.5.

Sloučení různých fondů a programů v rámci nového zastřešujícího fondu ESF+ by mělo být provedeno pečlivě a mělo by se při něm zohlednit případné zvýšení jejich účinnosti a účelnosti v porovnání se samostatnými rámci provádění (6).

4.6.

Komise navrhuje sloučit Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí s fondem ESF+ s cílem zajistit soudržnost a účinnost opatření zaměřených na mladé lidi. Návrh má posílit politiky zaměstnanosti v členských státech. Postupy pro přístup k finančním prostředkům z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měly být zjednodušeny a měly by zaručovat přehledné rozdělení zdrojů. Pokud by se tak nestalo, mohlo by být užitečnější ponechat Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí jako samostatnou finanční iniciativu. Rovněž je třeba podniknout kroky pro zajištění toho, aby výpočty, které po členských státech požadují využití alespoň 10 % rozpočtu ESF+ pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, byly účinné a přiměřené. Je nutné vyhnout se tomu, aby byla tato iniciativa marginalizována a aby se snížil rozpočet přidělený na období 2021–2027 (7).

4.7.

Rovněž je důležité uznat, že sociální partneři a za stejných podmínek další organizace občanské společnosti jsou klíčovými aktéry evropského demokratického projektu. Veřejné orgány jim proto musí usnadnit přístup k dostupným zdrojům.

4.8.

Evropská unie by měla v plném rozsahu využívat zkušeností a kapacit sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti působících na místní, vnitrostátní a evropské úrovni tím, že je v souladu s jejich odlišnými rolemi a spolu s uživateli služeb zapojí do plánování, provádění, sledování a hodnocení financování ze strany EU (8). Za tímto účelem bude nezbytné jasně odkázat na Evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci. Dodržování tohoto kodexu je třeba považovat za základní podmínku. Sociální partneři a další organizace občanské společnosti by měli po získání odpovídající podpory vypracovat vhodné nástroje pro hodnocení a v případě potřeby využívat odborných znalostí přímých příjemců (9). Toho lze dosáhnout jedině tak, že se sníží byrokratická zátěž a budou zjednodušena pravidla financování za účelem podpory sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti.

4.9.

Přiměřená část dostupných zdrojů by měla být vyhrazena na projekty iniciované malými místními organizacemi a na přerozdělování grantových prostředků. To by umožnilo podporovat organizace a svépomocné skupiny působící na místní úrovni a rovněž zabránit odrazujícímu účinku nepřiměřené administrativní zátěže v rámci spolufinancování pro organizace občanské společnosti, nebo tento účinek alespoň zmírnit. K věcným příspěvkům by se mělo přistupovat stejně jako k příspěvkům finančním.

4.10.

Je třeba poznamenat, že finanční nástroje, jako jsou úvěry, záruky či vlastní kapitál, ve většině případů nezajišťují přiměřené financování sociálních projektů. Jako hlavní prováděcí mechanismus by se tedy měly zvolit granty, pokud nejsou jiné finanční nástroje účinnější.

4.11.

EHSV žádá Evropskou komisi, aby dále zjednodušila pravidla fondu ESF+ pro řídicí orgány i příjemce. Komise a řídicí orgány by nicméně měly přijmout konkrétní opatření, jejichž prostřednictvím zajistí, aby toto zjednodušení nevystavilo finančnímu riziku organizace občanské společnosti, jež pracují pro lidi zasažené chudobou a sociálním vyloučením nebo s těmito lidmi. Tato rizika jsou spojena zejména s rozsáhlými požadavky na shromažďování osobních údajů.

4.12.

Žádné zjednodušení pravidel fondů by nemělo vést k odstranění zavedených mechanismů (např. základních podmínek), které mají zajišťovat soulad projektů financovaných z evropských fondů s evropskými hodnotami, zejména povinností respektovat lidská práva. Základní podmínka týkající se aktivního začleňování, podle níž musí mít členské státy vytvořeny národní strategie pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, aby mohly získat prostředky z fondu ESF+, by se v příštím období financování v rámci VFR měla i nadále vztahovat na všechny členské státy.

4.13.

Vzhledem k tomu, že ESF+ je evropským fondem, měla by součástí operačních programů ve všech členských státech obvykle být nadnárodnost (nebo přeshraniční činnosti). Je to nezbytné k podpoře vědomí evropské identity mezi občany různých členských států a finanční podpora, již EU poskytuje svým občanům, by byla mnohem viditelnější. Za účelem podpory provádění přeshraničních projektů by měly být nadále uplatňovány osvědčené postupy a úspěšné formáty ze současného období financování (2014–2020) a tyto postupy a formáty by měly být sdíleny mezi členskými státy.

5. Zvláštní připomínky a požadavky týkající se navrhovaného nařízení

5.1.

EHSV považuje za důležité stanovit pro fond ESF+ konkrétní cíle (10) s vysokou úrovní financování pro oblasti činností klíčové pro budoucnost Evropy a jejích obyvatel, jako jsou:

—	kvalitní pracovní místa pro mladé lidi,

—	iniciativy zabývající se rovností žen a mužů,

—	začleňování a zaměstnanost zranitelných skupin, například osob se zdravotním postižením a migrantů,

—	přístup k celoživotnímu učení v kontextu rychle se měnícího a digitalizovaného trhu práce,

—	posílení veřejných služeb obecného zájmu, jelikož přispívají k vyšší kvalitě života a lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem,

—	budování kapacit veřejné správy, sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti v zájmu zajištění lepší správy, mimo jiné pokud jde o řízení fondu.

5.2.

S ohledem na rostoucí úlohu sociální ekonomiky v sociálním rozměru EU se EHSV rovněž domnívá, že samostatným cílem fondu ESF+ by měla být podpora činností v oblasti sociální ekonomiky (11). Předpokládaná opatření by se měla zaměřit na celou sociální ekonomiku v celé její rozmanitosti v jednotlivých členských státech. Komise se vyzývá, aby spolupracovala s členskými státy na podpoře příznivého prostředí pro sociální ekonomiku.

5.3.

EHSV vítá návrh Komise na určení nových ukazatelů pro přidělování finančních prostředků pro oblasti, jako je nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a začleňování migrantů, aby lépe zohledňovaly sociální a hospodářskou situaci evropských regionů a území, a na uvedení těchto ukazatelů do souladu se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů evropského pilíře sociálních práv. Stávající systém pro přidělování fondů je nicméně stále založen převážně na HDP (12).

5.4.

EHSV se domnívá, že vzájemný vztah mezi fondem ESF+ a doporučeními pro jednotlivé země vydanými v rámci evropského semestru je velmi důležitý. EHSV se zároveň obává, že by mohly být uplatňovány přísné podmínky. Z tohoto důvodu zdůrazňuje, že tento vzájemný vztah by měl vzejít z jednání mezi vnitrostátními a evropskými orgány, za plné a aktivní účasti sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti (13), jelikož je důležité zaručit jak střednědobou, tak dlouhodobou strategii.

5.5.

EHSV zdůrazňuje, že vzhledem k výrazné doplňkovosti mezi růstem, cíli v oblasti zaměstnanosti a sociálním začleňováním je důležité udržet fond ESF+ v oblasti působnosti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Přidaná hodnota fondu ESF+ je oproti činnosti členských států spojena s územními potřebami a s integrací s dalšími strukturálními fondy za účelem provádění soudržných a komplexních iniciativ na místní úrovni. V této souvislosti je regionální/místní rozměr klíčový pro plánování a provádění vhodných opatření.

5.6.

EHSV vítá povinnost členských států týkající se přiměřené účasti sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na provádění politik podporovaných z ESF+ a vyčlenění odpovídající části zdrojů ESF+ na budování kapacit a společné aktivity. To by mělo zahrnovat zvláštní přístup k budování kapacit sociálních partnerů v souladu s čtyřstranným prohlášením z roku 2016 o novém začátku pro sociální dialog, přičemž je třeba zajistit, aby řídicí orgány podle potřeby přidělovaly prostředky ve formě odborné přípravy, opatření pro vytváření sítí a posílení sociálního dialogu a činností společně prováděných sociálními partnery (14).

5.7.

Za účelem podpory náležité účasti dalších organizací občanské společnosti na činnostech podporovaných z ESF+, zejména v oblastech sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, musí řídicí orgány zajistit vyčlenění odpovídající části zdrojů ESF+ na budování kapacit těchto organizací.

5.8.

Členské státy by měly v plné míře využívat ustanovení článku 17 Evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci. Vzhledem k tomu, že dohody o partnerství a operační programy jsou výsledkem jednání mezi Komisí a vnitrostátními orgány, mohla by Komise klást větší nároky při schvalování těchto dohod a měla by vyžadovat jejich revizi, pokud by zcela nerespektovaly závazky vyplývající ze zásady partnerství (15). Evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci by navíc měl být na nové období 2021–2027 revidován a úloha sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti by měla být jasně vymezena. EHSV podporuje přezkum složení výboru ESF+, jak je uveden v čl. 40 odst. 2 nařízení, v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o společných ustanoveních a při dodržení zásad evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci. V čl. 40 odst. 2 by tedy mělo být uvedeno, že každý členský stát do výboru ESF+ jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho zástupce občanské společnosti.

5.9.

Komise by měla upřesnit minimální požadavky, jež budou muset orgány členských států splňovat při provádění partnerství, včetně sankcí ukládaných v případě jejich nedostačujícího naplňování. Za jakékoli nedodržení Evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci ze strany členských států by měly být ukládány sankce v podobě různých opatření, která v závažných případech nedodržení kodexu povedou k pozastavení plateb, jak je stanoveno v případě evropských strukturálních a investičních fondů (16).

5.10.

Monitorovací výbory by měly svou činnost vykonávat transparentněji a smysluplněji a měly by také plnit zvláštní funkce v oblasti řízení. Sociální partneři a organizace občanské společnosti by měli být považováni za rovnocenné zúčastněné strany, a být proto povinně členy monitorovacích výborů s hlasovacím právem. Sledování by mělo rovněž zajistit, aby byly všechny finanční prostředky využívány v souladu s Listinou základních práv a mezinárodními normami v oblasti lidských práv, včetně Úmluvy OSN o právech dítěte a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, které EU a 27 jejích členských států ratifikovaly. Kromě toho by sledování mělo hodnotit také pokrok opatření v oblasti sociálního začleňování, namísto toho, aby se omezovalo pouze na uplatňování souboru kvantitativních ukazatelů (17).

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Viz například stanovisko EHSV Víceletý finanční rámec na období po roce 2020 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106).

(2) Viz Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8.

(3) Evropská komise, Společná zpráva o zaměstnanosti za rok 2017.

(4) Údaje z Eurostatu a EU-SILC. V těchto a některých dalších bodech dokument opakuje stanoviska vyjádřená v informační zprávě EHSV V návaznosti na SOC/537, která byla postoupena Evropské komisi po jednomyslném přijetí výborem EHSV na jeho 534. plenárním zasedání ve dnech 18. a 19. dubna 2018. Tato informační zpráva často cituje stanovisko (Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 15).

(5) Stanovisko EHSV k Erasmu (viz strana 194 v tomto čísle Úředního věstníku) doporučuje zachovat název „Erasmus+“.

(6) Viz studie o sledování, závěrečná zpráva, smlouva č. VC/2017/0131, rámcová smlouva o provádění č. VC/2013/0017, s. 50.

(7) Viz analýza Evropského fóra mládeže na této webové adrese: https://www.youthforum.org/sites/default/files/2018-07/_ESF%2B%20data%20analysis_website.pdf.

(8) Viz Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 15.

(9) Viz tamtéž a dokument V návaznosti na SOC/537.

(10) Viz články 3 a 4 navrhovaného nařízení.

(11) Viz článek 4 navrhovaného nařízení.

(12) Viz článek 4 navrhovaného nařízení.

(13) Viz článek 7 navrhovaného nařízení.

(14) Viz článek 8 navrhovaného nařízení.

(15) Viz článek 4 navrhovaného nařízení.

(16) Viz článek 34 navrhovaného nařízení.

(17) Viz články 38 a 39 navrhovaného nařízení.

Top