1.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 192/1

1.

se znepokojením sleduje změny a nejistotu v jižním Středomoří a plně podporuje proces společenských, hospodářských a politických reforem, které by měly všem dotčeným zemím přinést skutečnou demokratizaci a novou stabilitu a měly by být opravdovou příležitostí pro ženy a muže žijící v této oblasti budovat mír a prosperitu. Vyjadřuje politování nad jakoukoli formou násilí a porušování lidských práv v některých zemích této oblasti, ostře tyto činy odsuzuje a naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby dostála své odpovědnosti a podpořila pokojnou změnu a demokratickou transformaci;

2.

je znepokojen vlnou uprchlíků vyvolanou událostmi v severní Africe, která přímo postihuje členské státy ležící v blízkosti tohoto regionu a jejich místní společenství. Zdůrazňuje proto, že je nutné neprodleně projevit konkrétní solidaritu a poskytnout potřebnou pomoc, k níž se Evropská unie a členské státy zavázaly v prohlášení Evropské rady z 11. března 2011 a v závěrech Evropské rady z 24.–25. března 2011;

3.

připomíná prohlášení užšího předsednictva Výboru regionů z 4. března 2011 (1), které podpořilo touhy lidu v celé této oblasti a vyjádřilo solidaritu Výboru s jeho voláním po účinné demokracii, politickém pluralismu, základních svobodách a respektování lidských práv;

4.

poukazuje rovněž na to, že velké množství přistěhovalců do EU je motivováno ekonomickými, politickými nebo sociálními důvody. Uznává, že některé z nich k migraci donutila bezpečnostní situace v této oblasti a že jejich žádost o azyl či o mezinárodní ochranu může být oprávněná. Připomíná, že právo na azyl zaručuje mimo jiné Listina základních práv a je jednou z povinností EU a jejích členských států vyplývající z mezinárodního práva;

5.

je si vědom toho, že hlavní příčinou migrace obyvatel v rámci této oblasti a z ní je politická a sociální nestabilita v jižním Středomoří ve spojení s utiskováním, hospodářskými obtížemi v různých odvětvích a neustálým zhoršováním životního prostředí. Je pravděpodobné, že tato migrace bude pokračovat i nadále, neboť stále více lidí utíká před politickými nepokoji a chudobou;

6.

zdůrazňuje nezbytnost okamžité a bezodkladné reakce na zhoršující se humanitární situaci s přihlédnutím k základním právům a konkrétní situaci dotčených osob. Domnívá se, že tato reakce vyžaduje koordinovaný přístup EU, členských států a orgánů na nižší než celostátní úrovni, a znovu opakuje, že instituce EU, její agentury a členské státy mohou využít zkušeností měst a regionů z celé EU týkajících se reakce na mimořádné situace a civilní ochrany. Tento přístup by měl zahrnovat také organizovanou občanskou společnost, aby byly zúročeny mezilidské kontakty v příslušných zemích;

7.

vyzývá ke skutečné solidaritě s členskými státy a společenstvími, jež jsou nejvíce zasaženy migrační vlnou, na základě spravedlivého rozdělení operační a finanční odpovědnosti, jak stanoví Smlouvy (článek 80 SFEU). Vybízí EU a členské státy k tomu, aby tato opatření neustále přizpůsobovaly vývoji situace a aby při tom zohledňovaly potřeby migrantů či přesídleného obyvatelstva a potřeby společenství, která jim poskytují pomoc;

8.

vyzývá všechny místní a regionální orgány v EU, aby podpořily akční plán sdílení zátěže, který má napomoci ve znovuusídlování uprchlíků z této oblasti a v jehož rámci má být zřízen fond solidarity pro řešení humanitárních problémů způsobených touto krizí, a aby tak přiměly členské státy k aktivaci mechanismu stanoveného ve směrnici Rady 2001/55/ES (směrnice o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími) v souladu se zásadou solidarity mezi členskými státy a k prokázání skutečné angažovanosti Evropské unie ve prospěch zásady solidarity a rozdělení odpovědnosti;

9.

žádá, aby v období, kdy se očekává přidělení zvláštních fondů, byly použity již existující nástroje financování, které by umožnily rychle mobilizovat zdroje v dotčených oblastech, aby bylo možné čelit mimořádným situacím spojeným s migrační vlnou;

10.

doporučuje zavést kompenzační opatření k podpoře oblastí nejvíce zasažených mimořádnou situací, aby se vyvážily ohromné škody a negativní dopady na místní hospodářství, a to především v klíčových odvětvích, jako je cestovní ruch a rybolov;

11.

v této souvislosti navrhuje přezkoumat směrnici Rady 2001/55/ES s cílem upřesnit, co je myšleno „hromadným přílivem“ migrantů, například tak, že bude definován v poměru k počtu obyvatel přijímající země;

12.

zdůrazňuje, že všechna opatření přijatá členskými státy musí být v souladu s právními předpisy EU, musí respektovat schengenské acquis, které zaručuje volný pohyb osob v EU, a představuje tak největší výdobytek evropské integrace, a musí zaručovat ochranu základních lidských práv stanovených v nástrojích mezinárodního práva a Smlouvách EU, zejména v Listině základních práv;

13.

vítá návrh Evropské komise zajistit s ohledem na zachování unijního charakteru schengenského systému, aby se nutná reakce schengenského systému na vnější události zakládala na transparentních společných evropských pravidlech a neomezovala nepatřičně existující přeshraniční spolupráci;

14.

je si více než kdy jindy vědom naléhavé potřeby vypracovat ucelenou společnou přistěhovaleckou a azylovou politiku založenou na solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti. Zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly být přednostně zapojeny do politiky v oblasti legální migrace a začleňování migrantů;

15.

požaduje, aby bylo vyvinuto veškeré úsilí k potírání nelegální migrace a doprovodných jevů, obzvláště obchodování s lidmi. Podporuje uzavření dohod mezi EU a zeměmi této oblasti o zpětném přebírání osob. Vyzývá k přezkoumání mandátu a úlohy agentury FRONTEX a k navýšení jejích finančních, technických a lidských zdrojů určených ke střežení hranic EU, včetně pobřeží Středozemního moře;

16.

připojuje se k výzvě požadující přezkoumání platných právních předpisů v oblasti azylové politiky, zejména postupu při určování členského státu odpovědného za prověření žádostí o azyl, a vybízí instituce EU a členské státy, aby pokračovaly ve snahách o dokončení společného evropského azylového systému. Očekává, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu poskytne nejvíce zasaženým členským státům cennou pomoc při zvládání migrační vlny;

17.

je přesvědčen o tom, že demokracie založená na svobodných a spravedlivých volbách, zásadách právního státu a efektivní a demokratické místní a regionální správě je předpokladem pro stabilitu a politický a hospodářský rozvoj v dotčených zemích a má zásadní význam pro to, aby mohli občané uplatnit své schopnosti ve své vlastní zemi;

18.

vyzdvihuje praktickou užitečnost programů budování kapacit v souvislosti s rozšířením a evropskou politikou sousedství a navrhuje vypracovat podobné iniciativy i pro země v jižním Středomoří, a podpořit tak budování kapacit na místní a regionální úrovni v těchto zemích (konkrétním příkladem může být pilotní program Nástroj pro místní správu LAF (2));

19.

poukazuje na spojitost mezi migrací a rozvojovou politikou a považuje za nezbytné, aby byla vypracována politika podporující vytvoření takových hospodářských a sociálních podmínek v této oblasti, které mohou místnímu obyvatelstvu zaručit udržitelnou budoucnost a zmenšit jejich motivaci k migraci. Obzvláště se domnívá, že je nezbytné snížit chudobu a vytvořit pracovní místa pro mladé lidi, a proto vyzývá k plnému využití stávajících zdrojů a zkušeností EU na podporu vzdělávání a odborné přípravy v těchto zemích;

20.

zdůrazňuje význam rozvoje obchodu a investování v těchto zemích a poskytování mikroúvěrů k vytváření malých podniků jako prostředků, které těmto zemím umožní zvyšovat vlastní hospodářský růst a snižovat chudobu. Rozvoj obchodu se severní Afrikou by byl přínosem i pro Evropu, protože by vedl k vytvoření mnoha pracovních příležitostí pro Evropany a k hospodářskému růstu EU. Vybízí proto ke společnému úsilí o odstranění zbývajících překážek obchodu;

21.

je přesvědčen o tom, že Unie pro Středomoří by mohla hrát důležitou roli při řešení otázky migrace a jejího dopadu, pokud by všechny zúčastněné strany projevily nezbytnou politickou vůli a vynaložily potřebné prostředky. V tomto ohledu zdůrazňuje přínos, který může mít Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) díky usnadnění spolupráce a výměny znalostí mezi místními a regionálními orgány. Navrhuje, aby shromáždění ARLEM pečlivě prozkoumalo situaci, začlenilo mezi své priority vhodné odpovědi na aktuální události a podniklo v rámci svých možností nezbytné kroky k aktivní podpoře procesu demokratizace v dotčených zemích;

22.

poukazuje na to, že diplomacie na místní a regionální úrovni může pomoci podpořit a posílit probíhající demokratizaci, zapojit širokou veřejnost a zlepšit vztahy mezi obyvateli a jejich vládami;

23.

vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby zajistila, že v jejích nadcházejících politických iniciativách (3) bude položen základ pro tvorbu ucelených strategií s přihlédnutím k úloze a přínosu místních a regionálních orgánů a že budou v úzké spolupráci s místní a regionální úrovní vytvořeny další synergie mezi přistěhovaleckou a azylovou politikou, vnější činností a rozvojem;

24.

pověřuje předsedkyni Výboru regionů předáním tohoto usnesení předsedovi Evropské rady, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, maďarskému předsednictví Rady EU, Evropské službě pro vnější činnost, Vysokému komisaři OSN pro uprchlíky, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, spolupředsednictví a sekretariátu Unie pro Středomoří, parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří a shromáždění ARLEM.