23.7.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/69

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele“

KOM(2010) 791 v konečném znění – 2011/0001 (COD)

2011/C 218/12

Zpravodaj: pan HERNÁNDEZ BATALLER

Dne 19. ledna 2011 se Rada a dne 18. ledna 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele

KOM(2010) 791 v konečném znění – 2011/0001 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 5. dubna 2011.

Na 471. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. května 2011 (jednání dne 5. května), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 104 hlasy pro, 13 hlasů bylo proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV podporuje návrh Komise a vítá její záměr zvýšit jednoznačnost a spolehlivost právních norem Evropské unie a právní jistotu.

1.2   EHSV nicméně lituje toho, že předložený přezkum je obsahově střídmý a nezabývá se všemi aspekty nařízení, jejichž změna je nutná vzhledem ke zkušenostem s nařízením (ES) č. 2006/2004 od jeho vstupu v platnost.

1.3   EHSV žádá Komisi, aby při příštím přezkumu nařízení (ES) č. 2006/2004 vzala v potaz návrhy obsažené v tomto dokumentu, za účelem zlepšení fungování současné spolupráce příslušných orgánů v oblasti ochrany spotřebitele.

2.   Souvislosti

2.1   EHSV se již k návrhu (1) nařízení (ES) č. 2006/2004 vyjádřil příznivě, ačkoliv hodnotil negativně existenci určitých právních mezer, jež se týkaly především plánovaného systému poskytování vzájemné pomoci a systému reciprocity, jež by mohly přivodit situace narušující fungování vnitřního trhu.

2.2   Dne 27. října 2004 bylo přijato nařízení (ES) č. 2006/2004 (2) o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele v podobě, jež v hlavních bodech odpovídala jeho návrhu.

3.   Zpráva o provádění

3.1   Dne 2. července 2009 Komise předložila zprávu o provádění nařízení (ES) č. 2006/2004 (3). Tato zpráva se zabývá rámcem pro instituce a vymáhání práva vzhledem ke zřízení sítě, samotným fungováním sítě a rámcem spolupráce. EHSV se již ve svém stanovisku (4) negativně vyjádřil k tomu, že Komisí nebyl konzultován v otázce zprávy o provádění nařízení.

3.2   Závěrem Komise konstatuje, že potenciál sítě není dosud plně využit a že síť musí zvýšit účinnost svého fungování prostřednictvím souboru opatření, jehož součástí by v příhodnou dobu byl také přezkum nařízení (ES) č. 2006/2004, pokud jde o jeho prováděcí předpisy, o přijetí ročního akčního plánu pro vymáhání práva, společné akce jako tzv. „sweeps“, podporu jednotného výkladu právních předpisů EU nebo jejich vymezení za účelem zviditelnění sítě.

4.   Návrh Komise

4.1   Komise předložila 3. ledna 2011 návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 a jehož účelem je aktualizace obsahu přílohy nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, aby odrážel nejnovější vývoj právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele.

4.2   Při aktualizaci přílohy z ní budou odstraněny právní předpisy, které nesouvisejí se spoluprací v oblasti ochrany spotřebitele mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů, a odkazy na staré právní předpisy, které již nejsou v platnosti, budou aktualizovány pomocí odkazů na nahrazující právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitele.

4.3   To mimo jiné znamená, že budou některé odkazy odstraněny (jako odkaz na směrnici o klamavé a srovnávací reklamě) (5) a jiné nahrazeny (jako odkaz na směrnici o spotřebitelském úvěru, směrnici o audiovizuálních mediálních službách nebo o timeshare).

5.   Obecné připomínky

5.1   EHSV vítá návrh Komise vzhledem k tomu, že jednoznačné znění právních norem Unie zvyšuje jejich spolehlivost a právní jistotu všech občanů. EHSV vyjadřuje obavu ze situace, již zažívají osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky a která je podobná situaci spotřebitelů při vstupování do závazkových vztahů s velkými podniky, zejména v oblasti síťových odvětví.

5.2   EHSV podporuje Komisi v její snaze o koherentní stimulaci této spolupráce mezi správními orgány, kterou považuje za nezbytnou pro správné fungování vnitřního trhu, a uznává úsilí Komise vynaložené v zájmu transparentnosti přijetím doporučení ze dne 1. března 2011 o pokynech pro uplatňování pravidel ochrany údajů v systému pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (6).

5.3   Nehledě na výše uvedené má EHSV za to, že návrh je příliš stručný a opomíjí mnohé z otázek, jež je v oblasti spolupráce mezi orgány na ochranu spotřebitele třeba vyřešit. Komise se nezaobírá dokonce ani otázkami, které ve své zprávě o provádění nařízení 2006/2004 označuje za „nedostatky“.

5.3.1   Podle EHSV bylo možné se v pozměňujícím návrhu zabývat některým z následujících bodů:

5.4   Systematický dohled nad trhem

5.4.1   Provádění funkcí dohledu a kontroly u zboží a služeb regulovaných unijními právními předpisy vyžaduje maximální společné plánování programování akcí, jež by měly být provedeny vnitrostátními orgány na ochranu spotřebitelů, a to pro každý případ, jak co se týče časového plánu, tak i obsahu. Považujeme za vhodné zavést odpovídající mechanismy kontroly, aby tak bylo zajištěno plnění ustanovení nadnárodního charakteru, prostřednictvím systematických kampaní dohledu nad trhem, jež by umožnily stálou a jednotnou úroveň ochrany spotřebitelů v rámci jednotného trhu.

5.4.2   Tuto každoroční koordinaci kontrolní činnosti, zejména pokud jde o normy horizontální povahy, by bylo možné doplnit o iniciativy v oblasti informování a průzkumu trhu prostřednictvím příslušných „screeningů“, jež by upravily „sweeps“, které se provádějí za současné situace.

5.5   Řízení o sankcích

5.5.1   Aby se předešlo „hraničnímu efektu“, mělo by se v oblasti provádění nápravných opatření v případech nedodržení platných právních předpisů Unie uvažovat o minimální harmonizaci společných kritérií pro řízení o sankcích a sankcí, které udělují orgány na ochranu spotřebitelů za účelem dosažení účinnosti a poskytnutí rovnocenných záruk při zahájení řízení a vydání rozhodnutí v rámci souběžných řízení u totožných porušení předpisů.

5.6   EHSV se domnívá, že rozdíly v podstatných aspektech sankčních režimů mohou vyústit v neplnění právních ustanovení EU, vážně ohrozit ochranu spotřebitelů a integritu trhu, narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a v konečném důsledku i snížit důvěru spotřebitelů.

5.7   EHSV se domnívá, že pro snížení rizika nesprávného fungování jednotného trhu je nutné další sbližování a posilování sankčních režimů. Za tímto účelem navrhuje stanovit minimální soubor společných kritérií pro minimální sblížení sankčních režimů jednotlivých členských států, jenž by zahrnoval:

—	vhodné typy správních sankcí za porušení základních ustanovení;

—	zveřejňování závažných sankcí;

—	správní pokuty v dostatečně velké výši podle spáchaného přestupku;

—	kritéria, jež je nezbytné mít na paměti při uplatňování sankcí;

—	sankce pro fyzické i právnické osoby;

—	možnost zavedení trestních postihů pro závažnější porušení právních předpisů;

—	vhodné podpůrné mechanismy za účelem účinného uplatňování sankcí.

5.8   Sledování kvality zboží a služeb

5.8.1   Zvláštním aspektem přípravy výše zmíněné iniciativy zaměřené na systematický dohled nad trhem je metodika sledování kvality zboží a služeb a příslušná analytická zjištění, jejichž cílem je ověřit dodržování příslušných norem a rovněž uváděné informace a zejména pak prevence a zajištění kvality.

5.8.2   Jedná se o zavedení společného postupu sledování za účelem sjednocení metodiky tohoto opatření a o navržení a vypracování nadnárodního plánování, které by umožnilo rozšířit spektrum sledování s co nejvyšší efektivitou využívání zdrojů, jež mají k dispozici jednotlivé zúčastněné správní orgány, aby se tak předešlo duplicitám a překrývání, jež by mohly způsobit různé nežádoucí tlaky v tomto směru.

5.8.3   Vedle zavedení jednotných kritérií činnosti při výběru produktů, jež budou sledovány, je také třeba stanovit společný postup, aspekty týkající se identifikace vzorků, formální stránky dokumentů, provádění počátečních, srovnávacích a zákazových analytických testů, a další aspekty, jež nejsou součástí předpisů v oblasti kvality či jakýchkoli jiných právních předpisů.

5.9   Je evidentní, že v rámci globálního trhu, na němž se spotřebitelé čím dál tím častěji k uspokojení svých přání a potřeb běžně uchylují k přeshraničním nákupům, je tato iniciativa nezbytná.

5.10   Bezpečnost výrobků. Ačkoliv se nepochybně jedná o oblast spolupráce par excellence, u níž proto existuje vyšší stupeň harmonizace, stále zde ještě existují jisté nedostatky mimo systém rychlé výměny informací, tedy jakýsi systém varování, ale jež by bylo možné odstranit dodatečně zavedením nástrojů pro zachycení a řízení rizik a informování o nich, stejně jako tomu je u rizik souvisejících s potravinami.

5.10.1   Konkrétně lze uvést, že pravidelné vypracovávání eurobarometru ke zjištění toho, jak spotřebitelé vnímají nepotravinová rizika, je rozhodně přínosné pro řešení jiných, souvisejících aspektů, včetně těch, které se týkají informování a vzdělávání občanů v oblasti spotřeby.

5.10.2   Dalším opatřením, jež je třeba navrhnout v této oblasti za účelem zefektivnění stávajících systémů varování, by byla jejich integrace do jednoho nástroje, jenž by umožnil interoperabilitu, tj. výměnu údajů nezávisle na původu a zdroji informace i příslušných řídících orgánů (zdravotnických, zemědělsko-potravinářských, spotřebitelských, daňových atd.).

5.11   Zohlednění etických a environmentálních aspektů při schvalování prodeje zboží a služeb. Zajímavé a také nezbytné pro zavedení výše uvedeného systému varování je rozšíření postupů s ním souvisejících rovněž na produkty, jež je třeba stáhnout z trhu z ekologických, etických nebo jakýchkoli jiných důvodů souvisejících s podnikatelskými praktikami neslučitelnými s lidskou důstojností nebo narušujícími prostředí, v němž se rozvíjí, podle porušení právních předpisů, jež jsou uvedena v úmluvách Mezinárodní organizace práce, narušování životního prostředí nebo vyčerpání přírodních zdrojů, a to jak ve fázi výroby a distribuce, tak ve fázi prodeje a poskytování daného zboží či služeb.

5.11.1   Obzvláště kritická je v kontextu delokalizované výroby a zpracování neinformovanost spotřebitele o původu produktů – o tom, jak byly vyrobeny a prodávány a jaký je jejich hospodářský či sociální dopad na komunitu, jež je produkuje či vyrábí. To je důvod, proč musí mít spotřebitelé, pokud možno, k dispozici informace z internetu či jiných médií týkající se těchto subjektů, jakož i informace, které jim umožní nepodílet se nevědomě na spotřebě zboží vyrobeného pomocí nelegálních praktik. To musí také zahrnovat informace, které by spotřebitelům umožnily zvažovat při svém rozhodování vedle klasických kritérií kvality a ceny i jiná kritéria, tak aby si mohli být jisti, že svým spotřebitelským jednáním nechtěně nepřispívají k udržování nezákonných praktik, jež přímo či nepřímo souvisejí s daným produktem, a aby nekupovali produkt, od jehož nákupu by upustili v případě, že by měli přístup k relevantním informacím.

5.11.2   S právem spotřebitele na přístup k uceleným informacím o nabízeném zboží (jež lze nazvat „sociální sledovatelností produktů“) souvisí jak ochrana hospodářské soutěže, tak možná aktualizace posílení postavení spotřebitelů a jejich úlohy na trhu prostřednictvím dobrovolné volby v okamžiku rozhodování o nákupu („svým nákupem vyjadřuješ svoji volbu“).

5.12   Podpora osvědčených podnikatelských postupů v oblasti odpovědné spotřeby

5.12.1   Rostoucí význam a dopad programů sociální odpovědnosti podniků vyžadují, aby v této oblasti hrály hlavní úlohu spotřební politiky a aby byly do vypracovávání příslušných zpráv podniků o sociální odpovědnosti zapojeny připomínky spotřebitelů.

5.12.2   Přijetí kritérií a společných podpůrných politik v souvislosti s kontrolou programů sociální odpovědnosti nadnárodních korporací v oblasti jejich dopadu na skupinu spotřebitelů a uživatelů nadnárodního prostoru musí být navíc doplněna o přesvědčivé mechanismy uznávání osvědčených postupů, mezi něž patří samoregulace, kodexy chování, značky jakosti a jakékoli další dobrovolné iniciativy sledující souběh daných zájmů.

5.12.3   Tyto činnosti navíc zvyšují konkurenceschopnost podniků na trhu se spravedlivou hospodářskou soutěží a mohou mít pozitivní dopad v podobě výhod pro všechny subjekty tohoto trhu (výrobce, prodejce, spotřebitele) spočívajících v synergii, jež ukazuje, že jejich zájmy nemusí být nutně protichůdné, a to zejména vzhledem k tomu, že různé činnosti mohou být reciproční, a pokud spotřebitelé a uživatelé uznají přidanou hodnotu těchto opatření.

5.12.4   V rámci této iniciativy by rovněž bylo vhodné specifickým způsobem zohlednit agroekologii, spravedlivý obchod, odpovědné nakupování, potravinovou soběstačnost a další aspekty, jež v současné době nabývají na významu, jako otázky související s geneticky modifikovanými organismy.

5.13   Kolektivní žaloby

5.14   Kolektivní žaloby na zdržení se jednání podléhají právní úpravě na úrovni Unie, což v současné sobě neplatí pro kolektivní žaloby o náhradu škody, k nimž se EHSV opakovaně vyjádřil a podpořil zavedení harmonizovaného unijního rámce, jehož součástí by byla také možnost požadovat náhradu „nepatrných škod“.

5.15   V případě závažných porušení právních předpisů musí být propadnutí nezákonných výnosů získaných porušováním právních předpisů a sankční náhrady škody stanoveno jako doplňující opatření k peněžitým sankcím, jež udělují veřejné orgány a které – jak EHSV opakovaně uváděl (7) – musí směřovat do podpůrného fondu pro kolektivní žaloby, jenž by usnadňoval podávání tohoto typu kolektivních žalob na náhradu škody sdruženími spotřebitelů. Na druhou stranu by se na řízení tohoto fondu měly podílet také spotřebitelské organizace a veřejné orgány. Za tímto účelem připomíná EHSV (8) Komisi, že je nezbytné přijmout právní předpisy nadnárodního charakteru, jež zharmonizují kolektivní žaloby, aby bylo možné zajistit vysoký stupeň ochrany hospodářských zájmů spotřebitelů.

5.16   EHSV opakuje svůj postoj, že do znění nařízení je třeba zapracovat možnost posílení spolupráce orgánů se sdruženími spotřebitelů s cílem umožnit, aby příslušný vnitrostátní orgán uložil „dalším subjektům“, aby ukončily nebo zakázaly protiprávní jednání uvnitř Unie.

5.17   Alternativní způsoby řešení sporů

5.17.1   Komise zveřejnila konzultační dokument „ohledně využívání alternativního řešení sporů týkajících se obchodních transakcí a praktik v Evropské unii“, k němuž neprovedla konzultaci. EHSV napjatě očekává návrh Komise, aby se ještě jednou mohl vyjádřit k těmto doplňkovým systémům přístupu ke spravedlivému procesu.

5.17.2   V tomto smyslu by se pro zvýšení důvěry spotřebitelů mělo uvažovat o zavedení „značky Unie“ pro podniky, jež tyto systémy přijaly.

5.18   Sítě a uzly zdrojů

5.18.1   Podporovat evropské uzly zavedením opatření zaměřených na rozvoj stávajících sítí spolupráce s cílem stimulovat informování, vzdělávání a přípravu spotřebitelů (např. prostřednictvím evropských spotřebitelských center, publikací, programů a projektů atd.).

5.19   Možnost zpětného sledování cen. Na jednotném trhu, kde spotřebitelé sdílejí obavy a problémy a jehož globální charakter může znesnadnit přístup k pravdivým informacím a také zastřít způsob tvorby cen zboží, považujeme za vhodné, aby byl zaveden způsob, jak zpětně sledovat ceny podobného zboží a základního zboží, což by jednotnému trhu přineslo větší soudržnost, přínosnou pro spotřebitele a uživatele, a zejména větší transparentnost; ta by obnovila jejich důvěru, která je důležitým ukazatelem hospodářského zdraví konkrétního území, v daném případě Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 86.

(2)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.

(3)  KOM(2009) 336 v konečném znění.

(4)  Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 100.

(5)  Cílem směrnice 2006/114/ES je ochrana zájmů spotřebitelů, pouze pokud jde o srovnávací reklamu. V příloze nařízení bude uveden pouze odkaz na příslušná ustanovení této směrnice.

(6)  Úř. věst. L 57, 2.3.2011, s. 44.

(7)  Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 1 a Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 20.

(8)  Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 1.

---

---