EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.3.2016

COM(2016) 159 final

2016/0086(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Smlouva o fungování Evropské unie stanoví základní pravidlo pro financování Unie, totiž že roční rozpočet Unie musí být v souladu s víceletým finančním rámcem.

Aby bylo možné poskytnout zemědělskému odvětví podporu v případě závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci, měla by být vytvořena rezerva pro případ krizí tak, že by se na začátku každého roku uplatnilo snížení na přímé platby prostřednictvím mechanismu finanční kázně, která je stanovena v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky 1 . Článek 25 tohoto nařízení stanoví, že celková výše rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství je 2 800 milionů EUR se stejnými ročními splátkami ve výši 400 milionů EUR (v cenách pro rok 2011) na období let 2014–2020 a zahrne se do okruhu 2 víceletého finančního rámce. Výše rezervy, která má být začleněna do návrhu rozpočtu Komise na rok 2017, činí 450,5 milionu EUR v běžných cenách a tato částka je pokryta prostřednictvím snížení přímých plateb uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky 2 .

Dále s cílem zajistit, aby částky určené k financování společné zemědělské politiky (SZP) byly v souladu s ročními dílčími stropy výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb v okruhu 2, stanovenými v nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 3 , musí být mechanismus finanční kázně použit, pokud odhady financování přímých plateb a výdajů souvisejících s trhem naznačují, že roční dílčí strop okruhu 2 stanovený ve víceletém finančním rámci upravený o finanční převody mezi Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) bude překročen. Tento čistý zůstatek, který je k dispozici pro výdaje EZZF na rok 2017, je stanoven prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/257 4 v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1306/2013 a činí 44 146 milionů EUR.

Při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2017 první odhady rozpočtu pro přímé platby a výdaje související s trhem ukázaly, že čistý zůstatek pro výdaje EZZF na rok 2017 nebude pravděpodobně překročen, a proto není nutná další finanční kázeň.

Z výše uvedených důvodů Komise předkládá návrh na stanovení míry úpravy přímých plateb pro kalendářní rok 2016, která by v souladu s čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 měla být přijata Evropským parlamentem a Radou do 30. června 2016. Pokud tato míra úpravy do 30. června 2016 stanovena nebude, stanoví podle téhož článku dotyčnou míru Komise.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Tento návrh stanoví míru úpravy z důvodu finanční kázně vyjádřenou v procentech na kalendářní rok 2016.

Vzhledem k tomu, že členské státy mají možnost provádět opožděné platby zemědělcům mimo platební období stanovené právními předpisy pro přímé platby a že míra úpravy z důvodu finanční kázně se liší podle kalendářního roku, částky přímých plateb, které mají být poskytnuty zemědělcům, by neměly být ovlivněny finanční kázní rozdílným způsobem v závislosti na tom, kdy členské státy platbu zemědělcům provádějí. Proto by v zájmu zajištění rovného zacházení se zemědělci měla být míra úpravy použita na částky přímých plateb, které mají být poskytnuty zemědělcům na žádosti o podporu podané pouze v kalendářním roce 2016, nezávisle na tom, kdy bude částka zemědělci skutečně vyplacena.

V čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se stanoví, že by se míra úpravy použitá na přímé platby měla vztahovat pouze na přímé platby, které překročí částku 2 000 EUR. Chorvatsko přímé platby v kalendářním roce 2016 teprve zavádí. V důsledku toho se finanční kázeň v tomto členském státě nepoužije.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tento návrh provádí pravidla stanovená v článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013. Předchozí konzultace se zúčastněnými stranami a příprava posouzení dopadů nebyly uplatněny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Výpočet míry úpravy z důvodu finanční kázně je součástí přípravy návrhu rozpočtu na rok 2017.

Výše rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství, která má být zahrnuta do návrhu rozpočtu Komise na rok 2017, činí 450,5 milionu EUR v běžných cenách. První odhady rozpočtových prostředků určených na přímé platby a výdaje související s trhem ukázaly, že čistý zůstatek, který je k dispozici pro výdaje EZZF na rok 2017, pravděpodobně nebude překročen.

Celkové snížení vyplývající z uplatňování finanční kázně tak činí 450,5 milionu EUR. Procentní podíl míry úpravy z důvodu finanční kázně je 1,366744 %. Byl vypočten s ohledem na skutečnost, že se uplatní pouze na částky přímých plateb překračující 2 000 EUR na jednoho zemědělce, a nikoli v Chorvatsku.

Uplatňování této míry úpravy povede ke snížení částek přímých plateb u rozpočtových položek, z nichž jsou hrazeny výdaje na žádosti o podporu podané zemědělci na kalendářní rok 2016 (rozpočtový rok 2017).

5.OSTATNÍ PRVKY

Kromě určení míry úpravy stanovené v tomto nařízení může Komise podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 na základě nových informací, které má k dispozici, rovněž přijmout prováděcí akty, kterými se tato míra přizpůsobí. Komise přezkoumá své odhady výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb při přípravě návrhu na změnu návrhu rozpočtu na rok 2017 v říjnu roku 2016 a případně přijme přizpůsobení míry úpravy do 1. prosince 2016.

2016/0086 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 5 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 6 musí být rezerva určená k poskytování dodatečné podpory pro odvětví zemědělství v případě závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci vytvořena tak, že se na začátku každého roku uplatní snížení na přímé platby prostřednictvím mechanismu finanční kázně uvedeného v článku 26 uvedeného nařízení.

(2)V čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 se stanoví, že s cílem zajistit dodržování ročních stropů stanovených v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 7 a určených k financování výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb se má stanovit míra úpravy přímých plateb, pokud odhady financování opatření financovaných v rámci uvedeného dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že platné roční stropy budou překročeny.

(3)Očekává se, že výše rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství, která má být zahrnuta do návrhu rozpočtu Komise na rok 2017, bude činit 450,5 milionu EUR v běžných cenách. Aby byla uvedená částka pokryta, musí se na přímé platby v režimech podpory uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 8 pro kalendářní rok 2016 použít mechanismus finanční kázně.

(4)Předběžné odhady pro přímé platby a výdaje související s trhem, které budou stanoveny v návrhu rozpočtu Komise na rok 2017, ukazují, že není zapotřebí žádné další finanční kázně.

(5)V čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se na Komisi požaduje, aby předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh týkající se míry úpravy nejpozději do 31. března kalendářního roku, pro který se míra úpravy použije.

(6)Obecně platí, že zemědělcům, kteří předkládají žádost o podporu pro přímé platby za jeden kalendářní rok (N), se částky vyplácejí ve stanovené lhůtě v daném rozpočtovém roce (N+1). Členské státy však mohou vyplácet zemědělcům opožděné platby i po uplynutí této lhůty, a to za určitých omezení. Tyto opožděné platby mohou být poskytnuty v následujícím rozpočtovém roce. Jestliže se pro daný kalendářní rok použije finanční kázeň, míra úpravy by neměla být uplatněna na platby, pro které byly předloženy žádosti o podporu v jiných kalendářních letech nežli v těch, pro které se použije finanční kázeň. Proto je z důvodu zajištění rovného zacházení se zemědělci vhodné stanovit, že míra úpravy se má použít pouze na platby, pro něž byly předloženy žádosti o podporu v kalendářním roce, pro který se použije finanční kázeň, bez ohledu na to, kdy je platba poskytnuta zemědělcům.

(7)V čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se stanoví, že míra úpravy použitá na přímé platby stanovená v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 se má vztahovat pouze na přímé platby nad 2 000 EUR poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce. V čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se dále stanoví, že v důsledku postupného zavádění přímých plateb se míra úpravy má použít v případě Chorvatska až ode dne 1. ledna 2022. Míra úpravy, která se určí podle tohoto nařízení, by se proto neměla použít na platby zemědělcům v uvedeném členském státě.

(8)Podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 může Komise do 1. prosince 2016 na základě nových informací, které má k dispozici, míru úpravy stanovenou tímto nařízením přizpůsobit,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.Pro účely stanovení míry úpravy podle článků 25 a 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 a podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se částky přímých plateb v režimech podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 převyšující částku 2 000 EUR, které mají být poskytnuty zemědělcům na žádost o podporu předloženou pro kalendářní rok 2016, snižují o míru úpravy 1,366744 %.

2.Snížení stanovené v odstavci 1 se nepoužije v Chorvatsku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/257 ze dne 24. února 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 367/2014, kterým se stanoví čistý zůstatek pro výdaje EZZF (Úř. věst. L 49, 25.2.2016, s. 1).

(5) Úř. věst. C , , s. .

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).