Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k hospodářské politice eurozóny 2018 (dodatkové stanovisko)

[COM(2017) 770 final]

(2019/C 62/54)

Zpravodaj:

Javier DOZ ORRIT

Rozhodnutí předsednictva EHSV	22. 5. 2018
Právní základ	čl. 29 písm. a) prováděcích předpisů k jednacímu řádu
Odpovědná specializovaná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato ve specializované sekci	3. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	132/1/6

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vyjadřuje svůj souhlas s cíli doporučení Rady a s částí v něm uvedených návrhů. Vyjadřuje však nesouhlas s návrhem neutrálního celkového nastavení fiskální politiky eurozóny a se způsobem, jakým je formulováno doporučení týkající se platů. V tomto smyslu zdůrazňuje obsah svého dřívějšího stanoviska k návrhu doporučení Komise (1).

1.2.

Hospodářská politika eurozóny by se měla připravit v rámci návrhu reformy HMU, díky níž by se odstranil strukturální a funkční deficit, kterým HMU trpí od svého vytvoření, a jež by vsadila na větší integraci a demokratičtější správu. EHSV je znepokojen současným ochromením procesu reformy, chybějícím závazkem řady vlád a nevraživostí některých z nich a taktéž nedostatečným důrazným politickým vedením, díky němuž by se tato situace napravila.

1.3.

EHSV se domnívá, že by doporučení Rady měla být začleněna do rámce obecné strategie hospodářské politiky, jejímž výchozím bodem by byla Agenda 2030, cíle udržitelného rozvoje a plnění Pařížské dohody o změně klimatu. Tato strategie by měla připravit evropskou společnost na spravedlivý přechod k zelenému digitálnímu hospodářskému modelu.

1.4.

Vnitřní důvody pro mírně pozitivní nastavení fiskální politiky jsou podle EHSV tyto: ukončení expanzivní měnové politiky ECB, fakt, že EU trpí znepokojujícím nedostatkem (především veřejných) investic, který ohrožuje její hospodářskou a sociální budoucnost, skutečnost, že se tento nedostatek investic podílí na malé míře růstu produktivity, a udržování nadměrného přebytku běžného účtu v důležitých státech eurozóny.

1.5.

Některé státy eurozóny s nejvyšším přebytkem neinvestují a přetrvává v nich záporná roční míra čisté tvorby veřejného kapitálu. EHSV se domnívá, že větší investiční výdaje v těchto zemích jsou potřebou hospodářské politiky jak pro ně, tak pro celou eurozónu a EU.

1.6.

EHSV je toho názoru, že vhodná kombinace měnové a fiskální politiky za účelem posílení růstu eurozóny, o niž v posledních letech žádají ECB, MMF a OECD, je odůvodněna rovněž předvídatelnými dopady obchodního protekcionismu a nestabilitou pramenící ze světových geopolitických rizik.

1.7.

Pro požadavek na zvýšení fiskálního úsilí je potřeba doplnit sociální a politické důvody: EU a její členské státy musejí odhodlaněji bojovat proti chudobě a nerovnostem a více usilovat o posílení sociální soudržnosti, a to zejména tak, že budou dostatečně financovat provádění evropského pilíře sociálních práv. Pokud to EU a členské státy neudělají, prohloubí se podle EHSV stávající politické krize a vzrostou nacionalistické a protievropské tendence, jež představují hrozbu pro existenci EU.

1.8.

Pokud se doporučení Rady ke zvýšení platů provede striktně, bude mít dopad pouze na malý počet zemí. EHSV se domnívá, že omezení jednotkových nákladů práce nesmí pocházet ze snížení nebo zmrazení platů, ale ze zvýšení produktivity, jemuž napomůže růst investic a inovací a lepší odborná příprava pracovníků. Výše platů musí v každém případě stanovit sociální partneři prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Evropský semestr by měl navrhnout legislativní změny, které kolektivní vyjednávání posílí ve státech, v nichž bylo během krize oslabeno, a obnoví v těch, kde navzdory článku 28 Listiny základních práv EU neexistuje. Rovněž je nutné přijmout dodatečná opatření ke zvýšení nejnižších platů.

1.9.

Jednou z priorit hospodářské politiky musí být tvorba kvalitních pracovních míst. EHSV se domnívá, že jedním z prioritních doporučení evropského semestru musí být rovněž omezení vysoké nejistoty (vysoké dočasnosti a nízkých platů), jež zasahuje především mladé lidi.

1.10.

Musí se podporovat vytváření prostředí příznivého pro podnikové investice a inovace, zejména s cílem čelit digitalizaci ekonomických činností.

1.11.

Další z priorit hospodářské politiky musí být usnadnění financování podniků. EHSV zdůrazňuje, že pro financování ekonomické činnosti mají velký význam bankovní unie a unie kapitálových trhů, a vyjadřuje obavy ohledně zpoždění v rozvoji bankovní unie a překážek, s nimiž se setkává, kam patří mj. objem úvěrů v selhání v některých členských státech.

1.12.

EHSV se domnívá, že by se evropské orgány měly skutečně zavázat k boji proti zpronevěře veřejných prostředků, daňovým podvodům, agresivnímu daňovému plánování, praní peněz, daňovým rájům a nekalé daňové soutěži mezi členskými státy. Nejedná se pouze o požadavek politické etiky a o dodržování zákonů, ale rovněž o faktor stabilizace veřejných financí.

2.   Pokyny Rady a Komise

2.1.

Na rozdíl od roku 2017 se doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (2) (ze dne 23. ledna 2018) podstatně neliší od návrhu Komise (ze dne 22. listopadu 2017) (3). Shodují se v tom, že by celkové fiskální nastavení pro rok 2018 mělo být široce neutrální, a Rada kromě toho dodává, že by se hospodářského zlepšení mělo využít k vytvoření rozpočtových rezerv.

2.2.

V dalších doporučeních se Rada a Komise shodují v tom, že by členské státy měly upřednostnit reformy, které zvýší produktivitu a růstový potenciál, podpoří zlepšování podnikatelského prostředí, inovace a investice a přispějí k vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností. Státy s „vysokým přebytkem“ běžného účtu by měly podpořit růst mezd a státy se schodkem nebo vysokým vnějším zadlužením by měly omezit růst jednotkových nákladů práce. V doporučení se dále žádá, aby se pokračovalo v práci na dokončení bankovní unie. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2018 zdůrazňují příznivý hospodářský okamžik, v němž se EU nachází a který by měl podle Komise sloužit k posílení strukturálních zlepšení dosažených v posledních letech a k pokračování nápravy makroekonomické nerovnováhy ve většině členských států.

2.3.

Doporučení pro jednotlivé země se zabývají evropským pilířem sociálních práv, zlepšením kvality pracovních míst, kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu a zvýšením platů. Také reformou veřejné správy, včetně protikorupčních opatření, a podnikatelského prostředí a zlepšením vztahů mezi oběma sférami a financování podniků. Hájí neutrální nastavení fiskální politiky a zároveň vzhledem ke stárnutí populace doporučuje reformu důchodových systémů a systémů zdravotní péče.

3.   Obecné a konkrétní připomínky

Strategie hospodářské politiky a reforma HMU

3.1.

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí obecná strategie hospodářské politiky, v níž by se zohlednily mezinárodní dohody a cíle environmentální udržitelnosti, snížení energetické závislosti, digitální revoluce a další globální výzvy. EHSV oceňuje iniciativy Komise na tomto poli, ale tak, jak je uvedeno ve stanovisku k balíčku předpisů o hospodářské a měnové unii (4), se domnívá, že neexistuje hospodářská strategie na evropské úrovni, která by je pojala, ani dostatečné zdroje k jejich financování.

3.2.

EHSV vyjadřuje obavy ohledně toho, že reforma HMU slábne, protože chybí politické vedení, zpožďuje se přijímání usnesení a chybí závazek řady vlád zemí eurozóny. Zvyšuje se tak riziko toho, že EU nebude připravena na příští recesi.

3.3.

Hospodářská politika, která by podpořila udržitelný růst, musí spočívat v podněcování podnikatelského prostředí příznivého pro investice a pro zlepšení produktivity a v podpoře sociální soudržnosti, a to zejména prostřednictvím opatření, která přispějí k vymýcení chudoby a ke snížení sociálních nerovností.

3.4.

EHSV žádá Komisi, aby zajistila zavedení evropského pilíře sociálních práv a následovala doporučení uvedená v jeho stanovisku Financování evropského pilíře sociálních práv (5), a lituje, že doporučení Rady ani návrh Komise týkající se VFR na období 2021–2027 o tomto vůbec nehovoří. Stejně tak by se měla vzít v úvahu doporučení skupiny na vysoké úrovni pro investice do sociální podpory a sociální péče (6).

3.5.

EHSV se domnívá, že by výroční doporučení k zaměření hospodářské politiky eurozóny měla být začleněna do rámce obecné strategie hospodářské politiky, jejímž výchozím bodem by byla Agenda 2030, cíle udržitelného rozvoje a plnění Pařížské dohody o změně klimatu. Hospodářská politika musí podporovat budování udržitelného evropského hospodářského modelu, který díky využívání čisté a obnovitelné energie sníží energetickou závislost, do nějž budou začleněny důsledky digitální revoluce a v němž bude zajištěn spravedlivý přechod pro pracovníky.

Doporučení Rady – důvody pro mírně pozitivní nastavení fiskální politiky

3.6.

EHSV opětovně potvrzuje závěry svého stanoviska k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (7), v němž vyjádřil souhlas s cíli návrhu doporučení Komise a s velkou částí jejích návrhů a výrazný nesouhlas s doporučeným neutrálním obecným nastavením fiskální politiky eurozóny. EHSV opakuje požadavek na pozitivní celkové nastavení fiskální politiky eurozóny, především na základě fiskální expanze zemí s přebytkem platební bilance a dlouhodobě udržitelnou úrovní zadlužení.

3.7.

EHSV se domnívá, že by toto nastavení přispělo k odstranění negativního odkazu, jež je výsledkem dlouhotrvajících a přemrštěných konsolidačních opatření, která byla zavedena v některých členských státech. Členské státy s přebytkem běžného účtu by měly zavést opatření na podporu investic a udržitelných sociálních výdajů, jež by podpořily domácí poptávku a růstový potenciál, a tak usnadnily opětovné nastolení rovnováhy.

3.8.

EHSV uznává, že pro smysluplnou fiskální politiku na úrovni EU existují omezení vyplývající z omezené povahy hospodářské unie, která je – na rozdíl od úplné měnové unie – založena především na koordinaci hospodářských politik jejích jednotlivých států. EHSV poukazuje zejména na skutečnost, že Komise a Rada dosud věnovaly malou pozornost nesouměrnému rázu procesu evropského semestru, který je výhradně zaměřen na zaručení toho, že v členských státech se schodkem budou přijata nápravná opatření. Komise a Rada by měly navrhnout opatření, kterými se předejde jak nadměrným schodkům, tak nadměrným přebytkům.

Nedostatek investic v eurozóně

3.9.

Dalším důvodem, proč zpochybnit neutrální nastavení fiskální politiky, jsou nedostatečné investice v eurozóně. Nevrátily se zpět na úroveň před krizí. Veřejné investice klesly z prakticky stálé hodnoty 3,2 % HDP (v období let 1997–2007 a 2009–2013) na 2,6 % HDP v letech 2017 a 2018 (8). Tento deficit je jedním z nejnegativnějších faktorů hospodářské situace a představuje vážnou hypotéku pro budoucnost evropského hospodářství a společnosti. EHSV proto připomíná žádost (9), aby se používalo tzv. „zlaté pravidlo“ financování, tj. aby se investiční výdaje nezapočítávaly v rámci plnění cílových schodků Paktu o stabilitě a růstu, přičemž se zohledňuje dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. EHSV upozorňuje na to, že k této udržitelnosti mohou rovněž přispět výdaje na produktivní investice.

3.10.

Je potřeba zdůraznit, že tento nedostatek investic existuje i v některých členských státech, které by měly přispívat k aktivnější evropské fiskální politice. Výmluvným příkladem mohou být veřejné investice v Německu. Německé veřejné investice dosahovaly v období 2013–2017 2,1 % HDP (10), což je jedna z nejnižších hodnot eurozóny. Jeho čistá míra tvorby veřejného kapitálu (která zohledňuje znehodnocení objemu kapitálu) byla ve stejném období záporná: -0,08 %, stejně jako v letech 2003–2007 (-0,11 %), přičemž v období let 2008–2012 dosahovala stěží +0,06 %. Čistá míra tvorby soukromého kapitálu, která se v 90. letech pohybovala mezi 6 % a 8 % HDP, se mezi lety 2008 a 2017 snížila z 3,2 % na 2,2 % HDP. Současně Německo financovalo investice v jiných zemích. Odhaduje se, že přebytek jeho platební bilance, který v roce 2017 činil 8,0 % HDP, dosáhne v roce 2018 7,9 % a v roce 2019 pak 7,6 % HDP. Doporučení Rady a Komise by měla vyslat důležitý signál a přispět k nápravě nízké úrovně domácích investic v Německu. Posílená důvěryhodnost, pokud jde o udržitelnost hospodářských politik, by měla podporovat veřejné i soukromé investice i v dalších zemích s přebytkem běžného účtu (11).

3.11.

EHSV žádá Komisi a Radu, aby s ohledem na článek 3 Smlouvy o EU stanovily jako prioritní cíl hlavních směrů hospodářské politiky eurozóny růst míry investic až na předkrizové úrovně. Tento růst by měl být orientován na model udržitelného rozvoje v jeho třech dimenzích: hospodářské, sociální a environmentální.

Hospodářský růst a rizikové faktory

3.12.

Vyhlídky růstu podle letní hospodářské prognózy (12) Komise naznačují pokračování stejné tendence s určitým zpomalením: 2,4 % (2017), 2,1 % (2018) a 2,0 % (2019) v eurozóně a 2,6 % (2017), 2,3 % (2018) a 2,1 % (2019) v EU-27. V ostatních částech světa mimo EU se předpokládá tento růst: 3,9 % (2017), 4,2 % (2018) a 4,1 % (2019). Ke vzniku těchto pozitivních dopadů bezpochyby přispělo zpružnění uplatňování Paktu o stabilitě a růstu, které zavedla Komise v lednu 2015 (13) pomocí tzv. investiční doložky a doložky o strukturálních reformách. Naznačuje to nedávné hodnocení výsledků ve sdělení Komise o přezkumu flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu (14).

3.13.

Expanzivní měnová politika se blíží svému konci. Kvantitativní uvolňování (quantitative easing) skončí v prosinci, kdy ECB ukončí nákup aktiv. Po analýze perspektiv střednědobé inflace by od léta 2019 mohly začít růst referenční úrokové sazby. Prezident ECB Mario Draghi již několik let požaduje, aby měnovou politiku doprovázela politika fiskální a adekvátní strukturální reformy za účelem posílení oživení a dosažení cílů inflace. Totéž žádají i MMF, OECD a mnoho akademických fór. Pokud jde o fiskální politiku, evropští politikové tento požadavek nepřijali. Nyní, kdy je měnová politika na ústupu, je v eurozóně ještě více zapotřebí aktivnější fiskální politika.

3.14.

Existují další hospodářské a sociální faktory, a vnitřní politická nerovnováha, jakož i faktory hospodářského rizika a světové geopolitické nejistoty, které by měly vést k využití fiskální politiky mj. k posílení růstu a nápravě důsledků krize, které jsou v mnoha evropských státech stále patrné. To, co navrhuje EHSV, pomáhá zajistit lepší finanční udržitelnost ze střednědobého hlediska a snížit nerovnováhu nadměrných přebytků.

3.15.

Za účelem překonání politické nestability a boje proti odstředivým silám, které od dob krize v EU rostou a zpochybňují její samotnou existenci, by byly zapotřebí spolehlivé projekty reformy HMU a EU, které by znamenaly větší začlenění s větší demokracií a silnějším sociálním rozměrem, a rovněž posílení růstu na základě rozpočtové a fiskální politiky pomocí modelu, který by podpořil snížení nerovnosti v rozdělení příjmů. To je možné bez ohrožení budoucí udržitelnosti veřejných financí. Rovněž by se měla zavést strategie dokončení HMU tím, že se do ní začlení všechny členské státy EU, které od toho nejsou ústavně zproštěny.

3.16.

Ohniska světové geopolitické nestability, z nichž některá se nacházejí v sousedství EU, a zhoršování transatlantických vztahů na poli obchodu, životního prostředí, vnější politiky a bezpečnostní a obranné politiky v důsledku rozhodnutí současné vlády USA vedou EHSV k tomu, aby zdůraznil důležitost toho, aby měla EU silnou ekonomiku, jež podpoří její politické vedení ve světě. Obchodní válka s různými frontami a související vzestup ekonomického a politického nacionalismu by vytvořily vysoce riskantní hospodářskou a geopolitickou situaci. EU se tomu musí snažit předejít a zároveň na to být připravena.

3.17.

Navzdory nárůstu cen ropy a surovin se předpovídá, že inflace eurozóny bude mezi lety 2017 a 2019 stabilní ve výši okolo 1,7 % (předpovědi z léta), s jádrovou inflací dosahující 1,1 %, což je hodnota velmi vzdálená cíli inflace. EHSV se domnívá, že to jsou nové argumenty proti vhodnosti ukončit expanzivní měnovou politiku v době, kdy se uplatňuje neutrální nastavení fiskální politiky, nemluvě o situaci, kdy by se ustavilo záporné nastavení, jak požaduje Evropská fiskální rada pro rok 2019 (15).

Platy, zaměstnanost a kolektivní vyjednávání

3.18.

Reálný průměrný nárůst mezd činil v 19 zemích eurozóny v roce 2017 stěží 0,2 % oproti předchozímu roku. V sedmi z nich byl záporný. Předpokládá se, že v letech 2018 a 2019 bude činit 0,9 %, resp. 0,3 % (16). Počítá se také s tím, že se ve zvažovaných třech letech sníží reálné jednotkové náklady práce v eurozóně: -0,3 %, -0,1 % a -0,6 %. Naproti tomu skutečná produktivita na zaměstnanou osobu, která se v roce 2017 zvýšila o 0,8 %, se opět zvýší jak v roce 2018, tak v roce 2019, a sice o 1 % (17).

3.19.

Nezaměstnanost v eurozóně dosahovala v roce 2017 9,1 %, což je stále více než před krizí, kdy činila 8,4 % (2004–2008). Rozdíly mezi členskými státy jsou velmi výrazné: v roce 2017 se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 3,8 % v Německu a 21,5 % v Řecku. Nadále velmi vysoká je míra nezaměstnanosti mladých lidí, která přesahuje 15 %, přičemž existují velké rozdíly a nejvyšší hodnoty se vyskytují v Řecku (43,2 %), ve Španělsku (35,0 %) a v Itálii (32,5 %). Nadále roste míra dočasnosti: v roce 2017 dosahovala v průměru 12,2 % oproti 11,5 % v roce 2012. Vzrůstá také práce na částečný úvazek: 19,4 % v roce 2017 oproti 17,5 % v roce 2007 (18).

3.20.

I přes hospodářské oživení se v mnoha zemích vyskytuje propast mezi novými pracovními místy, která jsou nejistější a méně placená, a předchozími. Tato propast je rovněž generační: ve větší míře zasahuje mladé lidi. A týká se rovněž velké části pracovníků v digitální ekonomice, jejichž práce závisí na on-line platformách. Doporučení Rady a evropského semestru se zasadila o zlepšení kvality pracovních míst. EHSV žádá, aby se realizovaly plány a opatření, jež z tohoto cíle učiní prioritu. Při přijímání potřebných opatření je zásadní zapojit prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání sociální partnery. Stejně tak zásadní je přijetí opatření, jež umožní výrazně zvýšit nejnižší platy. Rovněž se musí podporovat zapojení organizací občanské společnosti do zlepšování sociálních a životních podmínek pracovníků.

3.21.

Pokud se doporučení Rady ke zvýšení platů provede striktně, bude mít dopad pouze na malý počet zemí a mohlo by vést ke zvýšení rozdílů mezi nimi a k růstu nerovností. EHSV se domnívá, že díky zvýšení produktivity, jemuž napomůže růst investic a inovací a lepší odborná příprava pracovníků, by se měla zlepšit konkurenceschopnost nejzaostalejších evropských ekonomik a ne vnitřní devalvace, jež mají navíc nežádoucí sociální důsledky. Zvýšení platů rovněž napomáhá růstu domácí poptávky a díky zvýšení daňových příjmů podporuje fiskální rovnováhu.

3.22.

Výši platů musí v každém případě stanovit sociální partneři prostřednictvím kolektivního vyjednávání. V části členských států k tomu mohou přispět také zákony, přinejmenším pokud jde o minimální mzdy. Evropský semestr by měl prosazovat to, aby členské státy přijaly opatření k posílení kolektivního vyjednávání založeného na autonomii sociálních partnerů a sociálního dialogu, zejména ve státech, v nichž byly oslabeny politikami řízení krize nebo v nichž toto právo v současnosti navzdory článku 28 Listiny základních práv EU neexistuje.

Produktivita, podnikatelské prostředí a financování soukromých investic

3.23.

EHSV vyjadřuje své znepokojení ohledně poklesu míry růstu produktivity EU během posledních desetiletí. Nedávná studie OECD (19) uvádí, že průměrná míra růstu hodinové produktivity práce dosahovala v EU v období let 2007–2016 výše 0,6 % (přičemž se trvale snižovala z hodnoty 2,2 %, které dosáhla v letech 1990–2000). Tato míra byla nižší než průměrná míra OECD (0,8 %) a daleko nižší než v zemích nepatřících do OECD (5,0 %) ve stejném období. Při prezentaci studie (20) potvrdil generální tajemník OECD Ángel Gurría, že růst produktivity vyžaduje kromě dobré regulace a správy více kapitálových investic do výzkumu, vývoje a inovací a do vzdělávání a odborné přípravy. EHSV s tímto názorem plně souhlasí.

3.24.

Ve stejné studii OECD zdůrazňuje, že rozpočet EU je malý a že se jeho poměr k evropskému HND od roku 1993 snižuje (21). EHSV vyjadřuje velké znepokojení v souvislosti s tím, že by tato tendence pokračovala, pokud by se víceletý finanční rámec na období po roce 2020 schválil tak, jak jej navrhuje Komise, čímž by bylo obtížnější usilovat o dosažení vzestupné hospodářské a sociální konvergence mezi evropskými státy. Jak uvádí ve svém stanovisku k diskusnímu dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie (22), fakt, že se dosud nedospělo k dohodě o dokončení HMU podle směrů prošetřených v diskusních dokumentech o budoucnosti Evropy, tuto situaci negativně ovlivňuje.

3.25.

EHSV souhlasí s doporučením Rady, které se týká růstu produktivity a související úlohy investic do výzkumu, vývoje a inovací, a s doporučeními pro jednotlivé země, která hovoří o zlepšení veřejné správy a podnikatelského prostředí.

3.26.

Za účelem podpory růstu je třeba podnítit podnikové investice. EHSV opakuje, že je důležité rychle vytvořit unii kapitálových trhů a dokončit proces tvorby bankovní unie. EHSV vyjadřuje znepokojení ohledně zpoždění týkajících se bankovní unie, neboť dosud nebylo zavedeno společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí na základě Evropského mechanismu stability a protože tvorba evropského systému pojištění vkladů naráží na překážky, které přesahují důvodné obavy, jež může způsobit objem úvěrů v selhání některých zemí (23).

Boj proti daňové trestné činnosti a za spravedlivé zdanění

3.27.

Je velmi obtížné zajistit udržitelnost veřejných financí a provádět silné sociální a investiční politiky, pokud bude přetrvávat stávající míra daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz v daňových rájích a nekalé daňové soutěže mezi státy EU. V periodiku MMF Finance & Development vyšel důležitý článek (24), který uvádí, že okolo 40 % přímých zahraničních investic na světě, tj. zhruba 12 miliard USD, je „klamem“, tzn. jde o finanční investice procházející přes prázdné krycí společnosti nevyvíjející žádnou skutečnou činnost. Využívání zprostředkovatelů či subjektů, na něž se přenáší daňová povinnost (tzv. „pass through entities“), není samo o sobě vyhýbání se daňovým povinnostem, ale jistě k němu nabízí více příležitostí a dokonce poskytuje příležitosti i k daňovým únikům. V článku se také uvádí, že 9,8 % světového bohatství se nachází v daňových rájích.

3.28.

EHSV připomíná, že je nezbytné okamžitě uplatnit další účinná opatření proti zpronevěře veřejných prostředků, daňovým únikům, praní peněz, daňovým rájům a nekalé daňové soutěži, přičemž je třeba začít prováděním páté směrnice o boji proti praní peněz a financování terorismu (25) a vypracováním soudržného, věrohodného a jediného seznamu skutečných daňových rájů ve světě, na něž budou uplatňována patřičná sankční opatření.

3.29.

Rovněž je potřeba účinně zasáhnout proti agresivnímu daňovému plánování ze strany nadnárodních společností, především v rámci digitální ekonomiky. Tento základní boj by měl být schopen spojit podnět globálních opatření s opatřeními, jež lze uplatnit v EU. Je třeba postupně budovat vhodnou fiskální harmonizaci v eurozóně a v EU.

---

(1)  Stanovisko EHSV k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 33).

(2)  Doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(3)  Viz COM(2017) 770 final.

(4)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 28.

(5)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 1.

(6)  Investing in Social Care & Support. A European Imperative (Investice do sociální péče a sociální podpory – evropský imperativ), listopad 2017.

(7)  Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 33.

(8)  Evropská hospodářská prognóza – jaro 2018. Statistická příloha, s. 165.

(9)  Uvedenou ve stanovisku k doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 33), a předchozích stanoviscích.

(10)  Tento údaj a všechny následující údaje o investicích jsou převzaty z: Alexander Roth a Guntram Wolff, Understanding (the lack of) German public investment (Pochopit (nedostatečné) německé veřejné investice). Bruegel Foundation, příspěvek na blogu, 6. června 2018.

(11)  To je případ Nizozemska, Irska, Malty a Slovinska (v rámci eurozóny) a Dánska (mimo eurozónu).

(12)  Evropská hospodářská prognóza – léto 2018.

(13)  Viz sdělení Komise Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (COM(2015) 12 final).

(14)  Viz COM(2018) 335 final.

(15)  Evropská fiskální rada, Assessment of the fiscal stance appropriate for the euro area in 2019 (Posouzení nastavení fiskální politiky vhodného pro eurozónu v roce 2019), 18. června 2018.

(16)  Evropská hospodářská prognóza – jaro 2018. Statistická příloha, s. 172.

(17)  Tamtéž, s. 172–174 a Eurostat.

(18)  Tamtéž, s. 171 a Eurostat.

(19)  2018 OECD Economic Surveys of the Euro Area and the EU (Ekonomický průzkum OECD za rok 2018 týkající se eurozóny a EU), Prezentace – shrnutí, 19. června 2018, s. 21.

(20)  Brusel, 19. 6. 2018, Bruegel Foundation.

(21)  Tamtéž, OECD, s. 25–30.

(22)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 124.

(23)  Postoj EHSV k úvěrům v selhání je uveden ve stanovisku Balíček předpisů v oblasti úvěrů v selhání (Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 43).

(24)  J. Damgaard, T. Elkjaer a N. Johannesen, Piercing The Veil: Some $12 Trillion Worldwide Is Just Phantom Corporate Investment (Sejmutí roušky: okolo 12 miliard USD na světě představuje jen zdánlivé financování podniku), Finance & Development, 10. června 2018.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).