52018AE3474

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE3474 - EN

Document 52018AE3474

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009 [COM(2018) 296 final – 2018/0148 (COD)]

EESC 2018/03474

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 280–285 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/280

[COM(2018) 296 final – 2018/0148 (COD)]

(2019/C 62/44)

Zpravodaj:

András EDELÉNYI

Konzultace	Evropský parlament, 11. 6. 2018 Rada, 14. 6. 2018
Právní základ	čl. 194 odst. 2, článek 114 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato ve specializované sekci	4. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	215/1/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá nový přezkum provedený evropským normotvůrcem v souvislosti s celkovou výkonností a kvalitou i označováním pneumatik používaných v EU v souladu s jeho vlastními požadavky. Pneumatiky představují jediný kontaktní bod mezi vozidlem a silnicí, a významně se tak podílejí na bezpečnosti dopravy obecně i na úrovni spotřeby paliva.

1.1.1.

EHSV souhlasí s tím, že díky lepšímu označování pneumatik se spotřebitelům dostane více informací o palivové účinnosti, bezpečnosti a hluku, a při nákupu nových pneumatik tak budou moci získávat relevantní a srovnatelné informace a budou moci učinit informované rozhodnutí.

1.1.2.

Dalším důležitým aspektem je fakt, že správné označení umožňuje spotřebitelům učinit rozhodnutí na základě co možná nejrealističtější vyváženosti kritérií pro rozhodování, kterými jsou údaje o výkonnosti, pověst značky a výše cen. Pomáhá rovněž informovaným kupujícím učinit rentabilní a ekologické rozhodnutí o koupi, které je jednak prospěšné pro životní prostředí a přináší úspory, což je nezanedbatelný faktor.

1.1.3.

EHSV uznává, že návrh nařízení pomůže zvýšit účinnost systému označování pneumatik, tak aby byla vozidla čistší, bezpečnější a tišší a aby tento systém co nejvíce přispíval k modernizaci a dekarbonizaci odvětví dopravy.

1.1.4.

Vývoj, výroba a protektorování pneumatik vysoké kvality může do značné míry nepřímo přispět k zachování evropské výroby s vysokou přidanou hodnotou a v důsledku toho i ke kvalitním pracovním místům. Pokud jde o společnost jako celek, mohly by se tím snížit celkové náklady pro konečné uživatele a rovněž výdaje jak z finančního hlediska, tak v oblasti zdraví a zabezpečení proti nehodám.

1.1.5.

EHSV schvaluje přezkoumání systému označování pneumatik, jelikož přispívá k úsilí EU o snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší a také ke zlepšování bezpečnosti silniční dopravy, ochrany zdraví a ekonomické a environmentální účinnosti.

1.1.6.

EHSV má za to, že je velmi důležité, aby systém mobility zítřka byl bezpečný, čistý a efektivní pro všechny občany Unie. Cílem je zvýšit bezpečnost a přístupnost evropské mobility, konkurenceschopnost evropského průmyslu, jakož i stabilitu evropských pracovních míst a dosáhnout větší čistoty a lépe se přizpůsobit nutnosti řešit změnu klimatu. Realizace tohoto cíle bude vyžadovat plné zapojení Unie, členských států a zúčastněných stran.

1.2.

EHSV vítá posílení povinnosti uvádět označení v situacích, kdy spotřebitelé pneumatiky, o jejichž koupi uvažují, nevidí (protože jsou uskladněny jinde nebo v případě prodeje na dálku nebo na internetu).

1.2.1.

Výbor oceňuje, že návrh počítá se začleněním pneumatik do databáze výrobků zřízené nedávno v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 s cílem zlepšit dozor nad trhem a informovanost spotřebitelů.

1.2.2.

EHSV podporuje, aby dodavatelé byli povinni do nové databáze výrobků zadávat informace. Jedná se o informace, které již v současné době musejí poskytovat na žádost vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem. Takto vzniklá dodatečná zátěž se tedy považuje za minimální a přiměřenou výhodám, a to zejména díky tomu, že v této souvislosti lze využívat propojení se stávajícími databázemi a zabránit přehlcení spotřebitelů informacemi.

1.2.3.

Bylo by vhodné o rok prodloužit lhůtu pro provedení nařízení s cílem umožnit důkladnou přípravu. Pokud jde o referenční datum, je třeba zohlednit datum výroby uvedené na výrobku spíše než datum uvedení na trh, u nějž může hrozit překrývání nebo duplicitní zařazení.

1.2.4.

Pozitivní iniciativu představuje návrh, aby bylo na označení povinně uváděno chování na sněhu a zcela nové logo chování na ledu (které má být zavedeno normou ISO nejpozději v prosinci 2018), což je důležité především pro země na severu Evropy. Je ještě třeba vypracovat a definitivně přijmout spolehlivou zkušební metodu pro měření přilnavosti na ledu, a bylo by proto vhodné ji zavádět postupně.

1.2.5.

EHSV vítá, že se zvýšil počet a význam bezpečnostních prvků mezi parametry, které jsou uváděny na označení. Není to však zcela v souladu s navrhovanou změnou formátu označení, a zejména s jeho vnitřními poměry a rozměry.

1.2.6.

Systém pravidelného přezkumu nařízení podpořený výzkumem, posouzením dopadů a konzultacemi funguje dobře a kvůli značné složitosti problematiky by měl být zachován i v budoucnu a být uplatňován před jakýmikoli významnými technickými změnami. Pravomoci přenesené na Komisi mezi dvěma přezkumy jsou opodstatněné pro menší logické změny vyplývající z technického pokroku.

1.2.7.

Stávající třídy parametrů jsou vhodné minimálně pro jeden další cyklus přezkumu, vzhledem k tomu, že změna stupnice není opodstatněná, poněvadž vyšší třídy jsou dnes prakticky nezaplněné.

1.2.8.

Je na členských státech, aby vytvořily pobídky pro výrobce za účelem dosažení stabilních a kvalitních výsledků v oblasti emisí a technologického rozvoje, ale je třeba, aby byly na základě jednotných zásad udržovány přinejmenším na úrovni třídy C.

1.2.9.

V budoucnosti by bylo možné vybídnout k tomu, aby na označení nebo v technických údajích byl uváděn i počet kilometrů a oděr. Nicméně dokud nebudeme mít k dispozici odpovídající normalizovanou zkušební metodu, nemůžeme si dovolit poškodit důvěryhodnost označování kvůli nejistým či nedostatečně podloženým informacím.

1.2.10.

Je potěšující, že má být v budoucnu zavedeno označování protektorovaných pneumatik třídy C3. I v tomto případě bude nejprve nutné vypracovat vhodné a spolehlivé zkušební metody. Je třeba zajistit, aby malým a středním podnikům provádějícím protektorování v souvislosti se zkušební metodou nevznikly nadměrné náklady.

1.2.11.

Pro to, aby byl tento právní předpis jako celek úspěšný, je mimořádně důležité poskytnout odpovídající informace a zajistit, aby spotřebitelé a uživatelé měli k dispozici potřebné znalosti a byli dobře připravení díky školením, poskytování informací, kampaním, prodejnímu poradenství a rozsáhlému zapojení občanské společnosti.

2. Úvod – souvislosti a shrnutí návrhu

2.1.

Tímto návrhem nařízení se zrušuje a nahrazuje nařízení (ES) č. 1222/2009 (1) o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (dále jen „nařízení o označování pneumatik“).

2.1.1.

Před vstupem v platnost v roce 2012 bylo nařízení o označování pneumatik v roce 2011 dvakrát změněno. Poprvé kvůli zahrnutí nové zkušební metody pro přilnavost za mokra a následně pro doplnění přísnějšího postupu sladění laboratoří pro měření valivého odporu. Tento Komisí předložený návrh obsahuje obě tyto změny.

2.2.

V roce 2009 přijala Unie dva soubory pravidel týkající se pneumatik, v nichž byly zohledněny nové potřeby a názory odborníků:

—	nařízení o označování pneumatik, které stanoví požadavky Unie harmonizující informace o parametrech pneumatik, jež mají být poskytovány konečným uživatelům, aby se mohli informovaně rozhodovat, a

—	nařízení (2) o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska obecné bezpečnosti (dále jen „nařízení o obecné bezpečnosti“), které zavádí harmonizované technické požadavky, jež musí pneumatiky před uvedením na trh Unie splňovat.

2.2.1.

Nařízení o obecné bezpečnosti zavádí mimo jiné minimální požadavky na pneumatiky ohledně: i) valivého odporu; ii) přilnavosti za mokra a iii) vnějšího hluku odvalování.

2.3.

Tyto požadavky jsou použitelné od 1. listopadu 2012, přičemž druhá fáze s přísnějšími požadavky na valivý odpor se začala používat dne 1. listopadu 2016 (a další úpravy se začínají používat v letech 2018 a 2020).

2.3.1.

Obecný rámec pro označování energetickými štítky byl aktualizován v roce 2017 přijetím nařízení (EU) 2017/1369 (3). To zrušilo a nahradilo směrnici 2010/30/EU a zavedlo řadu nových prvků, jako je databáze pro registraci výrobků a nová pravidla pro vizuální reklamu a pro prodej na dálku a na internetu.

2.4.

Rada již dne 17. prosince 2008 konzultovala s EHSV první návrh a příslušná specializovaná sekce přijala své stanovisko dne 12. března 2009 (TEN/369; zpravodaj: Virgilio Ranocchiari). EHSV přijal své stanovisko na 452. plenárním zasedání dne 25. března 2009.

2.5.

V zájmu posouzení účinnosti nařízení (ES) č. 1222/2009 zadala Evropská komise vypracování podrobné studie a posouzení dopadů [SWD(2018) 189 final], jejichž závěry jí posloužily jako základ pro předložení návrhu na změnu. Do nařízení o obecné bezpečnosti doplnila dva parametry, a sice možnost uvádět: iv) přilnavost na sněhu a v) přilnavost na ledu. Souvislost mezi měřenými parametry a dotčenými oblastmi je uvedena v následující tabulce:

Oblast	Parametr
Oblast	Valivý odpor	Přilnavost za mokra	Hluk	Sníh	Led
Životní prostředí	X		X
Energie	X
Bezpečnost		X		X	X

3. Obecné připomínky

3.1.

Na odvětví dopravy připadá více než 30 % celkové spotřeby energie v EU. V silniční dopravě vzniká 22 % celkových emisí skleníkových plynů. Cílem sdělení z roku 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu “ je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů způsobené dopravou nejméně o 60 % oproti jejich úrovni v roce 1990. Třetí soubor opatření v oblasti mobility má za cíl snížit emise z automobilů a nákladních vozidel, zlepšit bezpečnost silniční dopravy a snížit znečištění. Podílí se také na snižování závislosti Unie na dovozu energie. Pneumatiky vozidel mají vliv na spotřebu paliv (a tedy na emise skleníkových plynů), na hluk i bezpečnost.

3.2.

Z hodnocení stávajícího nařízení o označování pneumatik vyplynulo, že nepostačuje k plnému dosažení cíle zvýšit environmentální účinnost silniční dopravy prostřednictvím podpory bezpečných pneumatik s nízkou hlučností a vysokou palivovou účinností. To je způsobeno zejména:

a)	nízkou viditelností označení pneumatik a nedostatečnou informovaností veřejnosti o těchto označeních;

b)	problémy s dodržováním předpisů a jejich nedostatečným prosazováním ze strany členských států;

c)	nejasnými výkonnostními třídami, jakož i chybnými a neúplnými informacemi.

3.3.

Regulační opatření EU zajišťují:

a)	stejné harmonizované informace pro konečné uživatele bez ohledu na to, ve kterém členském státě kupují pneumatiky;

b)	snížení nákladů pro dodavatele, kteří své pneumatiky mohou uvádět na trh v celé Unii se stejným označením.

3.4.

Tyto výhody v prvé řadě přinášejí prospěch spotřebitelům, zvyšují bezpečnost a posilují konkurenceschopnost evropského odvětví pneumatik. Usnadňují obchodování s pneumatikami na vnitřním trhu a zajišťují spotřebitelům nižší celkové náklady a širší sortiment výrobků. Aby byla opatření na úrovni Unie účinná, musí činnosti dozoru nad trhem probíhat jednotně v celé Unii s cílem podpořit vnitřní trh. Je třeba motivovat výrobce k investování zdrojů do navrhování, výroby a prodeje energeticky účinných pneumatik.

3.5.

Z otevřené veřejné konzultace vyplynulo, že panuje shoda ohledně potřeby zlepšit informovanost o označení prostřednictvím osvětových kampaní, povinného označování online a označování původních pneumatik prodávaných s novými automobily. V zájmu zvýšení důvěry spotřebitelů se respondenti shodli na tom, že je nutné posílit dozor nad trhem a vytvořit lepší platformu umožňující příslušným orgánům realizovat a koordinovat činnosti.

3.6.

Je třeba uvítat, že se zvýšil počet a význam bezpečnostních parametrů mezi vlastnostmi, které jsou uváděny na označení. To se však jeví v rozporu s relativním zmenšením prostoru, který uvedení těchto parametrů zabírá, což vyžaduje změnu vzhledu označení. Mimoto není pochopitelné, proč se musí měnit rozměry označení.

3.7.

Důkladné posouzení dopadů ukázalo, že důvěra v systémy označování představuje citlivou a důležitou otázku, což klade velkou odpovědnost na právní úpravu, jelikož je třeba vybrat a sdělit malý počet přesných a spolehlivých informačních parametrů. Navíc to představuje nákladný úkol pro příslušné vnitrostátní orgány dozoru nad trhem, jelikož musí chránit nejen spotřebitele, ale také poctivé výrobce, aby se neocitli v nevýhodném konkurenčním postavení vůči podnikům, které jsou méně spolehlivé, nebo jsou zcela nespolehlivé, a mají tudíž nižší náklady a uplatňují nižší ceny.

3.8.

Všechny výše uvedené faktory společně mohou vytvořit vhodný rámec pro podporu výzkumu, vývoje a inovací a účinné zaměření cílů a důležitých zdrojů, které jsou na ně vyčleňovány.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

V zájmu zavedení nových požadavků a přizpůsobení příloh technickému pokroku bude Evropská komise na základě přenesení pravomocí muset provést konzultace s odborníky. Nicméně změna tohoto nařízení na základě přenesení pravomocí se musí omezit na opatření plynoucí z technologického pokroku a neměla by se týkat zásadních změn, jako jsou nová ustanovení ohledně počtu kilometrů, oděru nebo protektorovaných pneumatik, pro něž se navrhuje pravidelný přezkum. Díky tomu bude možné zlepšit právní úpravu (4). V této souvislosti je třeba zajistit silné zastoupení profesních organizací občanské společnosti. Tyto organizace totiž na rozdíl od jiných institucí, které disponují přesnými, cyklickými a/nebo nepřímými údaji, neustále získávají přímé a aktualizované informace od uživatelů (jednotliví spotřebitelé a správci vozových parků).

4.2.

Na základě zprávy vypracované s ohledem na přezkum nařízení a na základě údajů z průzkumů trhu má EHSV za to, že je příliš brzy na to měnit třídy parametrů. Pokud jde o třídy valivého odporu a přilnavosti za mokra, méně než 1 % výrobků na trhu získává A, a tato kategorie je tedy prakticky prázdná. V souladu s nařízením (EU) 2017/1369 není změna stupnice opodstatněná, dokud 30 % výrobků nedosáhne nejvyšší třídy. Mimoto stupnice obsahující 6 až 7 stupňů, z nichž dva nejvyšší by se nevyužívaly, není příliš motivující. Z technického hlediska je třeba rovněž zohlednit skutečnost, že zkoušky prováděné na stejné sérii pneumatik mohou někdy vést k rozdílu dvou tříd.

4.3.

EHSV souhlasí se záměrem zavést v budoucnosti parametry týkající se počtu kilometrů a oděru pod podmínkou, že budou k dispozici jasné a výstižné údaje. Je však třeba poznamenat, že v této souvislosti nebyla za posledních sto let objevena odpovídající a uzpůsobená zkušební metoda (kromě praktické zkoušky). Tyto zkušební parametry by totiž měly odrážet a charakterizovat udržitelné, proměnlivé a dlouhodobé používání. Účinná simulace všech těchto parametrů v laboratoři za přiměřenou cenu nutně spočívá ve zrychlené zkoušce přetížením, která nepochybně nebude reprezentativní pro celou škálu skutečných nároků a různého přirozeného chování v daných podmínkách. Tyto zkoušky prováděné v různých podmínkách vedou k různému zařazení výrobků do tříd a jejich hodnocení, pokud jde o počet kilometrů a oděr.

4.3.1.

Lze z toho vyvodit, že by bylo nebezpečné a nepříznivé pro důvěryhodnost označování, kdyby spotřebitelé v praxi zjistili opačné vlastnosti než ty, které jsou uvedeny na označení. U ostatních parametrů žádný takový problém nenastává, protože se přistupuje k simulaci a ukázce přechodného chování v daný okamžik. Začlenění dvou výše uvedených parametrů na označení je velmi riskantní a v tuto chvíli se nedoporučuje.

4.3.2.

Význam snížení opotřebení dokládá to, že bylo zjištěno vícero negativních dopadů na životní prostředí – na jedné straně plastové částice přítomné ve vodě, přestože podíl kaučuku je poměrně nízký, a na druhé straně přítomnost benzopyrenu v ovzduší, i když v nízkých koncentracích, který se do něj dostal s největší pravděpodobností při energetickém využívání, které se z velké části podílí na vzniku smogu a některých onemocnění dýchacích cest.

4.4.

Obecně vzato EHSV sdílí názor, podle nějž protektorování pneumatik třídy C3 umožňuje zvýšit v celosvětovém měřítku úspory surovin a energie. Je nicméně třeba poukázat na to, že u protektorovaných pneumatik lze použít pouze tři parametry, které jsou v současné době uváděny na označení, a to ještě v omezené míře. Pokud jde o údaje týkající se životnosti a oděru, je ještě méně jasné, jakým způsobem je odpovědnost za kvalitu rozdělená mezi výrobce kostry pneumatiky a protektorující subjekt. Začlenění těchto parametrů na označení se tedy nedoporučuje. Vzhledem k jejich zanedbatelnému podílu na trhu není z ekonomického ani z environmentálního hlediska rozumné zahrnout do oblasti působnosti nařízení o označování pneumatik protektorované pneumatiky třídy C1 a C2. Naproti tomu by bylo vhodné zvážit možnost dobrovolného označování těchto protektorovaných pneumatik třídy C1 a C2 výrobci, aby tak byl splněn požadavek kupujících, kteří vyžadují alespoň minimální označení.

4.4.1.

EHSV upozorňuje na to, že zařazení protektorovaných pneumatik přinese exponenciální nárůst počtu položek v databázi výrobků ve srovnání s novými pneumatikami. Kombinace protektorujícího subjektu a výrobce kostry pneumatiky, počet protektorování a různé technologie protektorování rovněž patří mezi prvky, jež vytvářejí nové číslo položky. Velké množství zkoušek výrobků představuje příliš vysokou finanční zátěž pro výrobce, kteří z velké části patří mezi malé a střední podniky, a spotřebitelé se nevyznají v nadměrné rozmanitosti výrobků.

4.5.

EHSV má za to, že čas na přípravu v souvislosti s prováděním tohoto nařízení je příliš krátký a že by bylo vhodné jej o rok prodloužit. Bylo by mnohem jednodušší a snáze proveditelné, kdyby se u výrobků, na něž se vztahují tato ustanovení, zohledňovalo datum výroby namísto data uvedení na trh. Datum výroby je totiž na pneumatice trvale uvedeno a umožňuje snížit riziko dvojího uvedení v databázi.

4.6.

Kromě toho nové nařízení samo o sobě ještě stále spotřebitelům neumožní srovnávat výkonnost a ceny pneumatik podle spotřeby paliva. Přestože údaje o spotřebě jsou mnohdy k dispozici na prodejních místech nebo v návodu k použití vozidel, většina spotřebitelů o nich ještě stále nemá dostatečné znalosti ani kompletní informace.

4.6.1.

Jelikož vlastnosti pneumatik spolu navíc souvisí, ale jsou i ve vzájemném rozporu, umožní tyto informace nejoptimálnější volbu mezi těmito parametry. Neumožňuje to však spotřebiteli provést plně informovanou volbu, jelikož si souvislosti mezi uvedenými parametry neuvědomuje.

4.6.2.

EHSV doporučuje, aby vnitrostátní i evropské profesní organizace, civilní i policejní orgány zodpovědné za bezpečnost silničního provozu a dopravu i autoškoly do svých programů vzdělávání, komunikace a další odborné přípravy a do svých zkoušek zahrnuly znalosti o pneumatikách a také o všech technických parametrech a symbolech, které budou podle nařízení v budoucnu používány.

4.6.3.

Je rovněž důležité, aby sám výrobce dbal na to, aby jeho obchodní partneři, jimiž jsou často prodejci pneumatik, odpovídajícím způsobem informovali kupujícího o prodávaném vozidle nebo o pneumatikách, které si přeje pořídit, a pokud možno mu navrhli alternativní možnosti a poskytli mu v tomto ohledu rady.

4.6.4.

Podle EHSV by Unie měla zajistit, aby členské státy připravily informační a osvětové kampaně nejen v souvislosti s nařízením, ale i s dalšími otázkami týkajícími se pneumatik, jako je používání pneumatik podle ročního období, používání pneumatik obecně atd.

4.7. Připomínky k budoucímu zvážení

4.7.1.

V dlouhodobějším horizontu by Unie měla zvážit uvádění poradních informací ohledně recyklovatelnosti pneumatik po skončení jejich životnosti, a to nikoli na označení, nýbrž v technické dokumentaci a v technických propagačních materiálech.

4.7.2.

Po uplynutí příštího období pro přezkum nařízení by bylo vhodné znovu zvážit, zda by nemělo být zavedeno další rozlišování mezi pneumatikami pro jízdu na sněhu (v rámci zkoušek, v technické dokumentaci a technických propagačních materiálech nebo na označení).

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46.

(2) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.

(3) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1.

(4) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

Top