Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013

[COM(2018) 367 final – 2018/0191 (COD)]

(2019/C 62/32)

Zpravodajka:	Tatjana BABRAUSKIENĖ
Spoluzpravodajka:	Imse SPRAGG NILSSON

Konzultace	Evropský parlament, 14. 6. 2018 Rada, 21. 6. 2018
Právní základ	čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	26. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	186/3/1

1.   Závěry a doporučení

EHSV:

1.1.

vítá záměr příštího programu Erasmus vybavit jednotlivce znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými pro řešení sociálních a ekonomických výzev a zaměřit se v první řadě na mladé evropské občany;

1.2.

očekává, že budoucí program Erasmus se na vzdělávání a odbornou případu zaměří z celostního pohledu, v němž hrají zásadní úlohu klíčové kompetence (1) a základní dovednosti spolu s průběžným zvyšováním kvalifikace coby součástí celoživotního učení, se zvláštním důrazem na validaci a uznávání;

1.3.

doporučuje, aby název zůstal nezměněn a byl zachován název„Erasmus+“, který symbolizuje skutečnost, že všechny programy jsou zahrnuty pod jedním zastřešujícím názvem;

1.4.

vítá návrh na zdvojnásobení rozpočtu programu, ale navrhuje jeho ztrojnásobení, jímž by byla dána najevo výraznější snaha o vzdělávací, profesní a osobní rozvoj občanů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, s cílem zajistit skutečnou inkluzivnost a přístupnost pro všechny;

1.5.

domnívá se, že vyšší rozpočet by měl jít ruku v ruce s flexibilitou a odpovědností na vnitrostátní úrovni;

1.6.

vyzdvihuje skutečnost, že opatření v rámci kapitoly o mládeži zaznamenala v minulosti největší úspěch při oslovování osob s méně příležitostmi a že by se to mělo odrazit i v přidělování finančních prostředků;

1.7.

požaduje, aby iniciativa Discover EU obsahovala výraznou vzdělávací složku, má-li být součástí programu;

1.8.

zdůrazňuje, že osobní zkušenost by neměla být zastíněna nebo nahrazena virtuálními nástroji, nýbrž že se obojí musí nadále navzájem doplňovat;

1.9.

souhlasí s větším počtem cílů v oblasti vzdělávání dospělých a dalšího odborného vzdělávání a přípravy (CVET), a navrhuje, aby se rozšířená oblast působnosti odrazila v přidělení finančních prostředků;

1.10.

požaduje, aby byla větší pozornost věnována meziodvětvové spolupráci (KA2) a přístupu založenému na celoživotním učení s dostatečným rozpočtem pro realizaci rozsáhlých politických projektů;

1.11.

vítá navýšení rozpočtu na personál, zejména na mobilitu učitelů a školitelů s cílem podpořit jejich počáteční i další profesní rozvoj;

1.12.

vítá dobrý záměr návrhu poskytovat drobné granty na podporu těch, kdo nemají zkušenosti s podáváním žádostí v rámci programu;

1.13.

doporučuje, aby byl v kapitole o mládeži v novém programu položen důraz na činnosti a organizace dobrovolnického charakteru místo toho, aby se používaly výrazy „velké“ a „malé“. Rovněž je třeba zvážit poskytování grantů na rozsáhlé evropské akce pro mládež;

1.14.

rovněž vítá, že návrh zdůrazňuje význam nezávislého auditora pro posuzování výkonnosti vnitrostátních agentur;

1.15.

domnívá se, že budoucí program musí být šířen, propagován a podporován službami profesního poradenství ve vzdělávacích zařízeních a institucích odborné přípravy, službách zaměstnanosti a dalších organizacích s cílem oslovit širší cílové skupiny;

1.16.

je toho názoru, že návrh by měl podporovat šíření výsledků projektů na úrovni EU a po celé EU a pokračování projektů, které se ukázaly jako vynikající;

1.17.

zdůrazňuje, že je absolutně nezbytné, aby měly všechny příslušné zúčastněné strany a sociální partneři na úrovni EU stálé zastoupení ve struktuře řídícího výboru programu.

1.18.

vítá činnosti za účelem zapojení mládeže. Jedná se o formát, který byl velmi úspěšný v rámci programu Mládež v akci (tehdy známého jako iniciativy mládeže) a který umožnil neorganizované mládeži zapojit se do programu.

2.   Úvod

2.1.

V návaznosti na finanční program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu prostřednictvím stávajícího programu Erasmus+ (2014–2020) Evropská komise zveřejnila příští generaci programu pod názvem „Erasmus“ coby součást víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

2.2.

Předchozí program Erasmus+ značně přispěl k podpoře vzdělávání a odborné přípravy na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni, kultivaci smyslu sounáležitosti s EU („evropská identita“ v celé své rozmanitosti) a k posílení vzájemného porozumění, demokratického občanství, evropské integrace a sociální spravedlnosti, integrace na trhu práce, a tedy i hospodářského růstu.

2.3.

Záměrem je posílit a rozšířit příští generaci programu s dvojnásobným rozpočtem tak, aby oslovila větší počet cílových skupin, byla inkluzivnější, podporovala menší projekty a zapojila organizace, které nemají zkušenosti s uplatňováním programu. Bude i nadále zahrnovat školy, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých včetně neformálního a informálního učení a dobrovolných činností a mládeže a sportu, ale ve zjednodušené podobě a na základě hodnocení v polovině období a konzultací se zúčastněnými stranami.

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV zdůrazňuje, že kvalitní mobilita v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a učení by měla být přístupná všem. Klíčovým cílem je závazek nového programu Erasmus k podpoře začleňování a rovnosti. Aktuální statistiky ukazují, že většina mobilních vysokoškolských studentů pochází ze socioekonomicky dobře situovaných a akademických rodin (2). Nedostatečné granty programu Erasmus poskytované vysokoškolským studentům studujícím v zahraničí a vysoké životní náklady při pobytu v cizí zemi zmiňovalo 63 % nemobilních studentů v roce 2016 jako hlavní překážku zapojení do výměnných programů Erasmus na univerzitní úrovni (3). Omezená finanční podpora programu přispěla ke značně omezené přístupnosti programu pro studenty z různých socioekonomických prostředí.

3.2.

Budoucí program Erasmus je zásadní pro posílení vzájemného porozumění a smyslu sounáležitosti s EU a pro zlepšení dovedností a kompetencí mladých lidí, díky čemuž se budou moci chovat jako demokratičtí občané a budou mít lepší příležitosti na trhu práce. Pro podporu inkluzivnosti a společných evropských hodnot je klíčové posilovat sociální začleňování, prohlubovat mezikulturní porozumění a předcházet radikalizaci zapojením mladých lidí do demokratického procesu za podpory mobility a spolupráce ve vzdělávání mezi evropskými občany, vzdělávacími zařízeními a institucemi odborné přípravy, organizacemi, zúčastněnými stranami a členskými státy, přičemž to všechno má pro budoucnost EU zásadní význam.

3.3.

EHSV vítá cíl příštího programu Erasmus vybavit mladé evropské občany jakožto budoucí příjemce znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými pro zapojení do neustále se proměňujícího trhu práce a pro řešení sociálních, ekonomických a environmentálních výzev. To bude vyžadovat, aby byly systémy vzdělávání modernizovány a byly přístupné a uzpůsobené digitálnímu věku, a aby studenti byli lépe připraveni na to stát se demokraticky aktivními občany a silnými kandidáty na kvalitní a spravedlivá pracovní místa.

3.4.

EHSV očekává, že budoucí program Erasmus se na vzdělávání a odbornou případu zaměří z celostního pohledu, v němž hrají zásadní úlohu klíčové kompetence a základní dovednosti, zejména v oblastech STEAM (4), spolu s průběžným zvyšováním kvalifikace coby součástí celoživotního učení. V první řadě by měl podporovat demokratické občanství a společné evropské hodnoty s cílem zajistit mír, bezpečnost, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát, solidaritu a vzájemný respekt a přispívat k otevřeným trhům, udržitelnému růstu a sociálnímu začleňování a spravedlnosti při současném respektování a obohacování smyslu pro sounáležitost a kulturní rozmanitost.

3.5.

Pokud jde o cíle politiky, EHSV podporuje skutečnost, že nařízení vychází z evropského pilíře sociálních práv. EHSV se domnívá, že příští program Erasmus by měl posloužit jako nástroj pro provádění první zásady pilíře s cílem zajistit, aby kvalitní vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení podporující začleňování byly právem pro všechny.

3.6.

EHSV rovněž podporuje skutečnost, že nařízení je založeno na Listině základních práv Evropské unie (5) s cílem zajistit právo na rovnost a přístup pro všechny. EHSV požaduje, aby nařízení v konečném znění ještě více zdůrazňovalo, že zásadami programu jsou rovné zacházení, spravedlnost a vyvážené zastoupení žen a mužů a že tyto zásady jsou jeho prostřednictvím posilovány.

3.7.

Je sice zřejmé, že nový program Erasmus zohledňuje osoby se zdravotním postižením a migranty a také občany Unie žijící v odlehlých oblastech, EHSV však žádá, aby bylo při přidělování rozpočtových prostředků zajištěno poskytování zvláštní osobní asistence a finanční podpory osobám se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (6).

3.8.

Větší finanční pomoc pro všechny mladé lidi je nutná v zájmu podpory jejich mobility ve vzdělávání a poskytnutí většího množství příležitostí lidem ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných prostředí, včetně nově příchozích migrantů, aby mohli dosáhnout na kvalitní vzdělání a odbornou přípravu a aby se podpořilo jejich začlenění do společnosti.

3.9.

S přihlédnutím k tomu, že Listina základních práv EU upravuje spravedlivé zacházení se všemi (nejen s občany EU), potřebují i migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl podporu, aby dosáhli uznání své úrovně vzdělání a odborné přípravy a aby jim byla poskytnuta další odborná příprava, a oni se tak mohli začlenit do systému vzdělávání a do pracovního trhu EU.

3.10.

EHSV rovněž vítá, že se příští program Erasmus zaměří na provádění Pařížského prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání  (7), jelikož prevence extremismu a radikalizace v Evropě je nyní důležitější než kdy dříve.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV zdůrazňuje význam doplňkovosti programu s cíli politik a činnostmi členských států a Unie. Mezi cíli politik, které by program měl uskutečňovat, je Evropský prostor vzdělávání, strategie EU pro mládež a budoucí strategický rámec pro oblast vzdělávání a odborné přípravy a jeho odvětvové agendy a také vysvětlení, jak program podpoří členské státy, sociální partnery a další zúčastněné strany při plnění ukazatelů a referenčních hodnot těchto budoucích strategií.

4.2.

EHSV požaduje ztrojnásobení rozpočtu programu Erasmus, jímž by byla dána najevo výraznější snaha o zajištění mobility ve vzdělávání a potřeba investovat do sociální soudržnosti, evropských hodnot, integrace a občanství. Nový program Erasmus bude muset pokrýt dodatečné cíle politiky, jak je uvedeno výše. Tvůrci politik musí zajistit, že to nepovede k nepřijatelně nízkým mírám úspěšnosti v některých částech programu, jako tomu bylo u předchozích programů.

4.3.

EHSV se domnívá, že příští program Erasmus se musí doplňovat s ostatními fondy a programy EU, zejména s budoucím fondem ESF+. Zároveň by EHSV rád zdůraznil, že vnitrostátní rozpočty na vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport musí být samy o sobě udržitelné a že rozpočet programu Erasmus nesmí být používán k zaplnění jejich investičních mezer. Proces evropského semestru by měl i nadále hrát aktivní úlohu v zájmu zajištění spravedlivých a udržitelných vnitrostátních investic do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení.

4.4.

EHSV zdůrazňuje, jak je důležité, aby rozpočet pro příští program Erasmus podporoval spolupráci mezi členskými státy na zlepšování jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy v souladu s demokraticky dohodnutými cíli politik a činnostmi projednanými a schválenými Radou a Evropským parlamentem po konzultaci se sociálními partnery a EHSV. Vyšší rozpočet by měl jít ruku v ruce s flexibilitou a odpovědností na vnitrostátní úrovni. Týká se to cílů souvisejících s obsahem, jako jsou například jakékoliv změny programu provedené s cílem uvést jej do souladu se stávajícím a budoucím politickým a socioekonomickým vývojem v Evropě.

4.5.

EHSV podporuje skutečnost, že návrh Komise umožní třetím zemím zapojit se do programu, a považuje to za příležitost pro další internacionalizaci a cestu k posílení spolupráce mezi různými vzdělávacími institucemi a také organizacemi mládeže a sportovními organizacemi po celém světě, neboť to přinese více příležitostí pro mladé lidi z partnerských zemí ke studiu a odborné přípravě v Evropě a naopak. Snazší přístup a dostatečná administrativní, finanční a sociální podpora pro tyto účastníky jsou zapotřebí, má-li být zajištěno postavení evropského vzdělávání na světové vzdělávací scéně.

4.6.

EHSV oceňuje, že je přikládán větší význam nástrojům virtuální spolupráce, a souhlasí, že možnosti jako kombinovaná mobilita, jak zdůrazňuje i návrh, jsou skvělým způsobem, jak usnadnit přístup skupinám, které čelí zvláštním překážkám fyzické mobility, například osobám žijícím v odlehlých oblastech, osobám pečujícím o rodinné příslušníky nebo osobám se zdravotním postižením. Tyto nástroje mají potenciál posílit nadnárodní spolupráci a komunikaci a pomoci s přípravou a vedením budoucích účastníků. EHSV však zdůrazňuje, že virtuální nástroje by neměly nahrazovat osobní zkušenost a že ji musí i nadále pouze doplňovat. Prioritou musí být investice do kvalitní fyzické mobility.

4.7.

EHSV navrhuje, aby byly v návrhu zmíněny byrokratické překážky, jež mohou vzniknout, když se skupiny studentů různých národností a statusů chtějí zúčastnit iniciativy v oblasti mobility, zejména pokud cílová země není zemí EU (např. odlišná vízová povinnost nebo omezení přístupu pro různé národnosti).

4.8.

EHSV se domnívá, že název programu má zásadní význam a že je nutné zajistit, aby široká veřejnost jasně chápala, co program podporuje a že pokrývá všechny fáze vzdělávání a formy učení, nikoliv jen vzdělání vysokoškolské, neboť polovina finančních prostředků programu Erasmus směřuje na podporu vzdělávání a odborné přípravy, vzdělávání dospělých a podporu mládeže a sportu, díky čemuž mladým lidem a zaměstnancům umožňuje strávit určité období v zahraničí. Jelikož však z názvu nyní zmizí znak „+“ (symbolizující skutečnost, že všechny programy spadají pod jeden zastřešující název), hrozí, že program „ztratí“ aktéry z oblastí mimo vysokoškolské vzdělávání. EHSV proto navrhuje, aby název „Erasmus +“ zůstal zachován.

4.9.

EHSV souhlasí s větším počtem cílů v oblasti vzdělávání dospělých a dalšího odborného vzdělávání a přípravy (CVET), a navrhuje, aby se rozšířená oblast působnosti odrazila v přidělení finančních prostředků. EHSV poukazuje na to, že vzdělávání dospělých cílí rovněž na socioekonomicky znevýhodněné osoby včetně uprchlíků. EHSV se proto obává, že na vzdělávání dospělých a podporu dospělých s nižší kvalifikací bude opět vyčleněna nejmenší procentuální část rozpočtu. EHSV pochybuje, že tento objem prostředků spolu s budoucím rozpočtem ESF+ bude dostačující na podporu 70 milionů dospělých s nižší kvalifikací, které je třeba začlenit na trh práce, pomoci jim udržet si pracovní místo a podpořit je při změně zaměstnání.

4.10.

EHSV sice vítá snahy o navýšení rozpočtu na odborné vzdělávání a přípravu, je však třeba poznamenat, že nejsou v plánu žádná zvláštní opatření za účelem poskytnutí kvalitnějšího, atraktivního, přístupného a inkluzivního odborného vzdělávání a přípravy. Současně je nutné zlepšit mobilitu žáků a učňů absolvujících odborné vzdělávání a přípravu (pobyt v zahraničí během odborné přípravy volí v současné době pouze 1 % evropských učňů, přičemž do roku 2020 je cílem 6 % (8)) v souladu s doporučeními Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (EFQEA) (9), evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropským referenčním rámcem pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET).

4.11.

EHSV by rád viděl, jak je „celoživotní pojetí učení“ uplatňováno v praxi, a je přesvědčen, že je třeba se více zaměřit na meziodvětvovou spolupráci (KA2) s dostatečným rozpočtem pro provádění rozsáhlých politických projektů, a to vzhledem k jejich velkému potenciálu na vnitrostátní i unijní úrovni, jak ukazuje informační zpráva EHSV o programu Erasmus+ (10).

4.12.

EHSV rovněž vítá navýšení rozpočtu na personál, zejména na mobilitu učitelů a školitelů s cílem podpořit jejich počáteční i průběžný profesní rozvoj. Mobilita učitelů, školitelů a dalších (pedagogických) pracovníků má zásadní význam pro zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy. Také podporuje nezbytnou mezinárodní spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, jakož i jejich internacionalizaci. EHSV se domnívá, že návrh by mohl ještě více podpořit učitele, školitele, další (pedagogické) pracovníky, univerzitní profesory a výzkumníky, kteří musí být na svém pracovním místě nahrazeni během období mobility. Měli by být podporováni ve studiu jazyků a volno kvůli mobilitě by mělo být považováno za součást jejich práce a uznaného dalšího osobního a profesního rozvoje.

4.13.

EHSV se domnívá, že příští program Erasmus musí být šířen, propagován a podporován službami profesního poradenství ve vzdělávacích zařízeních a institucích odborné přípravy a službách zaměstnanosti a musí se více zapojit do mediálních kampaní, aby oslovil širší cílové skupiny.

4.14.

EHSV navrhuje, aby byl v nařízení zmíněn význam propojení přidělování prostředků z rozpočtu a konkrétních grantů s přísnými postupy posuzování kvality a s popisem výsledků učení. Návrh by měl rovněž klást zvláštní důraz na validaci a uznávání období vzdělávání a odborné přípravy v zahraničí a on-line. Proto by měl návrh odkazovat na doporučení Rady o validaci neformálního a informálního učení (11), EFQEA (12), na boloňský proces a jeho základní hodnoty a vnitrostátní systémy kreditů, na evropské nástroje a mechanismy, jako je evropský rámec kvalifikací (EQF), evropský registr pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR), ECVET a EQAVET.

4.15.

Program Erasmus je klíčovým prvkem podpory úsilí a každodenní práce organizací mládeže, zejména pak podpory neformálního a informálního učení a také rozvoje práce s mládeží. EHSV proto vítá návrh, aby byla kapitola o mládeži v příštím programu zachována jako samostatný celek. Aby však bylo možné oslovit větší počet mladých lidí, zejména pak ty s menším množstvím příležitostí, jsou činnosti zahrnuté do kapitoly o mládeži klíčové pro dosažení těchto cílů. Podle průběžného hodnocení stávajícího programu byly činnosti v rámci kapitoly o mládeži, které uplatňují inkluzivní a neformální přístupy k učení, nejúspěšnější při oslovování mladých lidí s menším množstvím příležitostí. K tomu by mělo být přihlédnuto při přidělování finančních prostředků různým kapitolám. Kapitola o mládeži by tedy měla mít přístup k lepšímu financování. Mimoto je třeba zvážit poskytování grantů na rozsáhlé evropské akce pro mládež (s tím, že by byl poskytován grant „na akci“, nikoli „na účastníka“), jelikož by se tak výrazně zvýšil počet mladých lidí, kteří by program Erasmus+ využili.

4.16.

Evropská dobrovolná služba, významná součást předchozího programu Erasmus+, byla nyní odstraněna. Jelikož mají tyto činnosti nyní spadat do oblasti působnosti Evropského sboru solidarity, nikoli programu Erasmus+, měla by být vazba mezi těmito dvěma programy dále rozpracována a vyjasněna.

4.17.

EHSV je znepokojen nepřítomností vzdělávacích prvků v iniciativě DiscoverEU. Základem programu Erasmus+ je mobilita a také výrazná vzdělávací složka. Pokud tato složka chybí, nepatří iniciativa do programu Erasmus+. Kromě toho je třeba ocenit podporu mladých lidí při objevování evropského kontinentu, a to vzhledem k přidané hodnotě, kterou to přináší pro poznávání různých zemí, lidí, jazyků, kultur atd. Iniciativa DiscoverEU však vyvolává dojem, že se jedná o iniciativu, z níž mají v první řadě prospěch privilegovaní mladí lidé. Pokrývá pouze cestovní náklady, a proto vylučuje znevýhodněné mladé lidi, kteří si nemohou dovolit cestovat. Kromě toho bude nutné dále vyjasnit úlohu organizací mládeže při provádění této činnosti. Aby měla tato iniciativa skutečný smysl a hodnotu, musí obsahovat vzdělávací prvek a zahrnovat skutečně všechny mladé lidi.

4.18.

Zvlášť důležité je zjednodušit a racionalizovat projektové žádosti v rámci příštího programu Erasmus. Podle informační zprávy EHSV o hodnocení programu Erasmus+ v polovině období (13) a podle průzkumu mezi sociálními partnery (14) program nedostatečně podporuje začleňování, pokud jde o všechny velikosti a typy organizací ze všech zeměpisných oblastí a regionů EU. EHSV proto vítá dobrý záměr návrhu poskytovat drobné granty na podporu těch, kdo nemají zkušenost s podáváním žádostí v rámci programu. Zjednodušení však musí zajistit, aby nedocházelo k chybám v řízení. EHSV proto vítá skutečnost, že návrh zdůrazňuje význam nezávislého auditora pro posuzování výkonnosti vnitrostátních agentur.

4.19.

Co se týče kapitoly o mládeži, navrhovaná terminologie „malé“ organizace oproti „velkým“ organizacím neodpovídá skutečné situaci příjemců. EHSV místo toho doporučuje položit v rámci nového programu důraz na činnosti a organizace dobrovolnického charakteru, v nichž plní mladí lidé rozhodující úlohu při organizaci vlastního vzdělávání. Místní skupiny mládeže by také měly mít možnost přihlásit se jako příjemci coby nezávislé mládežnické skupiny, a to bez ohledu na vnitrostátní právní subjekt. Místní skupiny mládeže by měly dostávat potřebné pokyny od příslušných vnitrostátních agentur. To by pomohlo nasměrovat finanční prostředky na iniciativy samotné mládeže a snížit riziko, že se velká část finančních prostředků dostane do rukou profesionálních subjektů, k čemuž bohužel docházelo v rámci stávajícího programu a což bylo kritizováno při konzultacích EHSV vedených v souvislosti s přezkumem v polovině období.

4.20.

Velmi důležité je rovněž šíření a udržitelnost projektů. Návrh by proto měl podporovat náležité šíření výsledků projektů, pokračování projektů, které se osvědčily jako vynikající, a koordinované šíření výsledků projektů na úrovni EU a po celé EU.

4.21.

Na odvětví formálního i neformálního vzdělávání by měly být poskytovány stejně vysoké granty na provozní náklady. To by posílilo doplňkovost a umožnilo by to odvětví neformálního vzdělávání, aby poskytovalo vysoce kvalitní a atraktivní programy. Tyto granty na provozní náklady by měly být také přiměřené vzhledem k dopadu, co se týče realizace priorit programu, a rovněž s ohledem na náklady na provoz evropských platforem.

4.22.

EHSV se kromě toho domnívá, že příští program by měl umožnit, aby projekty na evropské úrovni mohly o podporu žádat prostřednictvím centralizované struktury, a nikoli vnitrostátních agentur. Zajistil by se tak lepší přístup evropským sítím a organizacím a zamezilo by se dvojímu financování paralelních projektů.

4.23.

Vzhledem k tomu, že rozpočet programu je postaven na finančních příspěvcích občanů EU, EHSV podtrhuje význam demokratického řízení budoucího programu a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné, aby stálý výbor, který program řídí, umožnil všem příslušným zúčastněným stranám a sociálním partnerům na evropské úrovni stálé zastoupení ve své struktuře, a ne jen ad hoc status pozorovatelů.

---

(1)  Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení. Klíčové kompetence jsou definovány jako: kompetence v oblasti gramotnosti a mnohojazyčnosti; kompetence v oblasti matematiky, přírodních věd a inženýrství; digitální kompetence; personální a sociální kompetence a kompetence k učení; občanské kompetence; podnikatelské kompetence; a kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování. Patří sem i komplexní soubor hodnot, dovedností a postojů nezbytných pro náležitou účast na životě demokratických společností.

(2)  Studie dopadů programu Erasmus (2014) uvádí, že u téměř dvou třetin studentů alespoň jeden z rodičů pracuje na vedoucí pozici, jako odborník nebo technik.

(3)  Jaké jsou překážky pro mobilitu studentů ve fázi rozhodování a plánování? Shrnutí zpráv č. 02 (2016) http://www.eurostudent.eu/download_files/documents/EV_IB_mobility_obstacles.pdf.

(4)  Přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika (STEAM).

(5)  http://www.europarl.europa.eu/charter/pdf/text_en.pdf.

(6)  https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities.html.

(7)  http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/news/2015/documents/citizenship-education-declaration_en.pdf.

(8)  http://www.institutdelors.eu/wp-content/uploads/2018/01/extendingerasmus-fernandesbertoncini-june2017.pdf?pdf=ok.

(9)  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/03/15/quality-and-effective-apprenticeships-council-adopts-european-framework/.

(10)  https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/information-reports/erasmus-mid-term-evaluation.

(11)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32012H1222%2801%29.

(12)  http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/03/15/quality-and-effective-apprenticeships-council-adopts-european-framework/.

(13)  https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/information-reports/erasmus-mid-term-evaluation.

(14)  ETUC – ETUCE – CEEP – EFEE: Investice do vzdělávání, 2017 https://www.etuc.org/sites/default/files/publication/files/investment_in_education_and_training_-etuc_-ceep.pdf.