52018AE2855

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE2855 - EN

Document 52018AE2855

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru Posílení ochrany oznamovatelů na úrovni EU [COM(2018) 214 final] a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie [COM(2018) 218 final]

EESC 2018/02855

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 155–164 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/155

[COM(2018) 214 final]

a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie

[COM(2018) 218 final]

(2019/C 62/26)

Zpravodajka:

Franca SALIS-MADINIER

Konzultace	Evropský parlament, 28. 5. 2018 Rada Evropské unie, 29. 5. 2018 Evropská komise, 18. 6. 2018
Právní základ	Čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato ve specializované sekci	26. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	18. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	158/77/15

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že ochrana oznamovatelů slouží nejen k ochraně oznamovatelů, ale je i důležitým nástrojem, který společnostem pomáhá lépe řešit protiprávní a neetické chování.

1.2.

EHSV oceňuje, že mnohé podniky zavedly postupy zaměřené na ochranu oznamovatelů a že 10 z 28 členských států již vytvořilo komplexní rámce pro ochranu oznamovatelů.

1.3.

EHSV je toho názoru, že působnost směrnice by měla být posouzena na základě hodnocení jejího provádění a měla by být dostatečně rozsáhlá, aby zachovala veřejný zájem.

1.4.

EHSV vybízí Komisi, aby přezkoumala právní základ směrnice a zahrnula do něj rovněž práva pracovníků v souladu s článkem 153 smlouvy o fungování EU (SFEU).

1.5.

Bývalí zaměstnanci, zástupci odborových svazů a právnické osoby definované v článku 3 mají možnost podat oznámení a požívat stejné ochrany, a proto musí být jasně uvedeni v článku 2 této směrnice.

1.6.

EHSV doporučuje (článek 13) dvoustupňový postup oznamování, který oznamovateli na základě vlastní volby umožňuje nejprve přístup k internímu kanálu nebo k příslušným orgánům a poté případně k občanské společnosti a sdělovacím prostředkům, a to v zájmu spravedlnosti a právní jistoty.

1.7.

EHSV doporučuje, aby se oznamovatelé mohli v každé fázi oznamování obrátit na zástupce odborů a aby tito zástupci byli oprávněni k tomu, zastupovat je a poskytovat jim poradenství a podporu.

1.8.

Směrnice musí jasněji povzbuzovat k jednání o interním mechanismu oznamování v rámci sociálního dialogu se zástupci odborových svazů pracovníků v souladu s doporučením Rady Evropy z roku 2014 a se zprávou Evropského parlamentu z roku 2017.

1.9.

EHSV doporučuje, aby v případě odhalení své totožnosti mohl oznamovatel, který provedl oznámení anonymně, využít ochranu, kterou směrnice poskytuje.

1.10.

EHSV doporučuje v čl. 15 odst. 5 změnu prima facie důkazního břemene. Stačí, aby oznamovatel „uvedl skutkovou okolnost, že provedl oznámení“.

1.11.

EHSV doporučuje, aby v čl. 15 odst. 6 nebyla náhrada škody ponechána na vnitrostátním právu (které je variabilní), ale aby směrnice stanovila úplné odškodnění bez stanoveného stropu podle příkladu právních předpisů Spojeného království.

1.12.

EHSV požaduje zrušení nadbytečného čl. 17 odst. 2 (sankce za křivé obvinění či křivé oznámení stanoví vnitrostátní právní předpisy).

1.13.

EHSV vybízí Komisi, aby do článku 19 doplnila výslovné ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany s cílem zajistit, že provádění směrnice v žádném případě neumožní omezit práva oznamovatelů, jež byla udělena před zavedením této směrnice, a to v členských státech a v oblastech, na něž se vztahuje, pokud jsou již existující práva příznivější.

1.14.

EHSV doporučuje, aby veřejné subjekty a členské státy měly povinnost zveřejňovat pravidelné zprávy.

1.15.

EHSV vybízí Komisi, aby směrnice stanovila osvětové kampaně na evropské i vnitrostátní úrovni, zaměřené zejména na mládež, aby se zlepšilo to, jako jsou oznamovatelé vnímáni.

2. Souvislosti

2.1.

K protiprávním činnostem a zneužití práva může dojít v každé organizaci, soukromé nebo veřejné. Mohou mít mnoho různých forem, jako je korupce nebo podvody, profesní pochybení, daňové úniky nebo nedbalost. Nejsou-li tyto případy řešeny, mohou mít za následek vážné poškození veřejného zájmu a blaha obyvatel v jednom nebo více členských státech EU.

2.2.

Možnost předvídat, napravit nebo ukončit rizikovou situaci je prospěšná pro podniky, občany, pracovníky (úmrtí nebo zranění, soudní řízení, finanční ztráty, ohrožení pověsti). Whistleblowingem, který Komise touto směrnicí navrhuje chránit, je oznámení provedené v obecném zájmu, které je prospěšné pro společnost jako celek.

2.3.

Osoby pracující pro organizaci nebo mající na tuto organizaci vazby v rámci své profesní činnosti jsou často první, kdo se dozví o protiprávním jednání. Osoby, které takové činy oznámí (v dané organizaci nebo vnějšímu orgánu) nebo je odhalí – oznamovatelé, tedy mohou hrát významnou úlohu pro jejich ukončení. Řada z nich to však neučiní. Podle mezinárodních studií patří mezi hlavní důvody jejich mlčení strach z odvetných opatření, obavy, že oznámení bude zbytečné, a neznalost, na kterou osobu je možné se obrátit. 85 % respondentů v rámci veřejné konzultace, kterou provedla Komise v roce 2017, se domnívalo, že pracovníci jen velmi zřídka nebo zřídka oznamují, že dochází k ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, a to ze strachu před právními a finančními důsledky, ale také kvůli negativnímu vnímání oznamovatelů. V některých zemích přetrvává zaměňování pojmu oznamovatel s pojmem zrádce nebo udavač. Whistleblowing je však odvážným činem, na rozdíl od udávání, které je projevem zbabělosti.

2.4.

Z těchto důvodů je důležité zajistit oznamovatelům účinnou ochranu. Již existují nástroje na mezinárodní úrovni i v různých členských státech. Rada Evropy, Evropský parlament a Rada EU i organizace občanské společnosti a odborové svazy již požadovaly, aby byly vytvořeny právní předpisy na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu, které by byly platné v celé EU. Některé evropské podniky zavedly postupy sloužící k ochraně oznamovatelů. Návrh Komise vychází z tvrzení, že v současné době je ochrana oznamovatelů v Evropské unii nedostačující, mezi členskými státy je roztříštěná a v jednotlivých odvětvích se liší.

2.5.

Komise proto navrhuje směrnici, která zavede ochranu oznamovatelů v cílových oblastech, doplněnou sdělením stanovujícím politický rámec na úrovni EU včetně opatření na podporu vnitrostátních orgánů.

2.6.

Cílem návrhu je stanovit soubor minimálních společných norem na ochranu proti odvetným opatřením vůči oznamovatelům, kteří informují o případech porušení práva Unie v oblasti: i) zadávání veřejných zakázek; ii) finančních služeb; iii) praní špinavých peněz a financování terorismu; iv) bezpečnosti výrobků; v) bezpečnosti dopravy; vi) ochrany životního prostředí; vii) jaderné bezpečnosti; viii) bezpečnosti potravin a krmiv; ix) zdraví a dobrých životních podmínek zvířat; x) veřejného zdraví; xi) ochrany spotřebitele; xii) respektování soukromí a ochrany osobních údajů a bezpečnosti sítí a informačních systémů.

2.7.

Vztahuje se rovněž na porušení předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže, porušení a zneužití platných právních předpisů v oblasti zdanění podniků a poškození finančních zájmů EU.

2.8.

V souladu s návrhem budou muset členské státy dohlédnout na to, aby podniky s nejméně 50 zaměstnanci (nebo podniky s ročním obratem vyšším než 10 milionů EUR) a veřejné subjekty zavedly kanály a postupy pro interní oznamování, aby mohly přijímat oznámení a zabývat se jimi. Budou muset rovněž zajistit, aby příslušné orgány měly k dispozici externí kanály pro oznamování. Tyto kanály musí zaručovat důvěrnost totožnosti a informací. Malé podniky a mikropodniky jsou z povinnosti zavádět interní opatření vyňaty (s výjimkou finanční oblasti nebo citlivých odvětví).

2.9.

Návrh zakazuje přímá i nepřímá odvetná opatření vůči oznamovatelům a stanoví opatření, která členské státy musí přijmout v zájmu zajištění jejich ochrany.

2.10.

Stanoví také účinné, přiměřené a odrazující sankce, které jsou nutné k tomu, aby odrazovaly od i) bránění oznamování, odvetných opatření, šikanózních postupů proti oznamujícím osobám a porušení povinnosti týkající se utajení jejich totožnosti a ii) zlovolného a zneužívajícího whistleblowingu.

3. Obecné připomínky

3.1.

K dnešnímu dni dosud zavedlo komplexní právní předpisy o ochraně oznamovatelů pouze 10 z 28 členských států EU. Roztříštěnost této ochrany a její mezery v Evropě poškozují veřejný zájem a mohly by bránit oznamování. V případě přeshraničních trestných činů nebo trestných činů spáchaných v nadnárodních společnostech oznamovatel nepožívá stejné ochrany v závislosti na právních předpisech a judikatuře státu.

3.2.

EHSV vítá záměr podporovat odpovědné a dobrovolné oznamování, které má za účel bránit veřejný zájem.

3.3.

V roce 2016 (1) Komise uvedla, že prosazování práva EU je i nadále výzvou a stanovila si závazek týkající se „silnějšího zaměření na prosazování, které by sloužilo obecnému zájmu“. Cílem je proaktivní a ne reaktivní právní předpis, který bude představovat „systémovou součást prosazování práva Unie“.

3.4.

ESHV konstatuje, že návrh směrnice je v souladu s předchozími evropskými texty (Rada Evropy, Parlament, Komise), co se týče norem a účelů, zejména s doporučením CM/Rec(2014)7 Rady Evropy ze dne 30. dubna 2014, a je ve značném souladu s mezinárodními normami. Tento návrh kromě toho doplňuje stávající odvětvová ustanovení EU (finanční služby, doprava, životní prostředí) a politiky EU (boj proti korupci, udržitelné financování, spravedlivější zdanění).

3.5.

V souladu se zásadou subsidiarity se věcná působnost omezuje na porušení práva EU (nezákonné činnosti a zneužití práva) a na specifické oblasti, v nichž:

1.	je nutné posílit prosazování práva;

2.	je klíčovým faktorem to, že téměř nedochází k oznamování porušení práva;

3.	porušování předpisů může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

3.6.

EHSV je však přesvědčen, že je nutné vyjasnit vazbu mezi právem EU a vnitrostátním právem, což může být zdrojem sporů a obtíží při uplatňování zásad stanovených směrnicí.

3.7.

EHSV zdůrazňuje pozitivní aspekt směrnice, která členské státy povzbuzuje, aby zavedly rozsáhlé a soudržné (komplexní) vnitrostátní právní předpisy na základě zásad doporučení Rady Evropy a jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Současně by bylo důležité zajistit hladké fungování rámců dobře zavedených v členských státech, pokud dodržují zásady směrnice.

3.8.

Stejně tak je pozitivní zmínka o přijetí příznivějších ustanovení v jednotlivých členských státech. EHSV však považuje za nezbytné, aby bylo doplněno ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany, jelikož tato směrnice nesmí zrušit ani oslabit výhodnější vnitrostátní ustanovení.

3.9.

EHSV rovněž doporučuje, aby byla směrnice posouzena na základě skutečností, jež mohou nastat v budoucnu, a na základě vyhodnocení jejího provádění. Považuje za relevantní zmínku o možném následném rozšíření věcné působnosti směrnice v závislosti na tomto hodnocení.

3.10.

EHSV znovu vyzdvihuje význam provádění této směrnice v členských státech za účelem lepšího fungování demokracie vzhledem k současným a budoucím výzvám, posílení právního státu, veřejných svobod a integrity, jelikož svoboda říkat pravdu (neboli parrêsia) je považována za základní pilíř demokracie.

3.11.

EHSV podporuje zřízení evropské agentury pro varování nebo funkce evropského veřejného ochránce práv, kteří by odpovídali za koordinaci vnitrostátních orgánů odpovědných za oblast varování a monitorování pohotovostních linek.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

EHSV považuje za nepřijatelné, že nebylo možné provést konzultaci se sociálními partnery o návrhu směrnice, jak stanoví článek 154 SFEU. Komise by tento postup neměla opakovat.

4.2.

Výbor doporučuje, aby se směrnice vztahovala i na sociální oblast a do 16 odkazů na právní předpisy směrnice byl doplněn článek 153 SFEU. EHSV zdůrazňuje, že v článku 1 (věcná působnost) o porušení předpisů, na něž může oznamovatel upozornit, je opomenuta ochrana pracovníků. Diskriminace, pronásledování, násilí v práci atd. v tomto ustanovení nefigurují. Doporučuje tedy, aby byla tato témata do směrnice začleněna.

5. Osobní působnost

5.1.

EHSV konstatuje, že směrnice pokrývá širokou osobní oblast působnosti, a sice všechny pracovníky veřejného nebo soukromého sektoru, kteří získali informace v pracovním prostředí. Pojem pracovník je široký. Jde o všechny závislé pracovníky ve smyslu článku 45 SFEU a nezávislé pracovníky ve smyslu článku 49 SFEU, ale také o všechny dobrovolníky, neplacené stážisty, poradce, poskytovatele, subdodavatele, akcionáře nebo členy správní rady. Tato směrnice by měla přispět ke snížení rizika poškození pověsti, které by podniky mohly čelit.

5.2.

5.3.

EHSV poukazuje na to, že by úředníci EU měli požívat stejné ochrany jako zaměstnanci v členských státech.

6. Postupy oznamování

6.1.

Co se týče zavádění interních mechanismů pro oznamování, EHSV doporučuje, aby se pracovníci a jejich odboroví zástupci aktivně podíleli na jejich vytváření a uvádění do praxe.

6.2.

EHSV má za to, že zásada postupného oznamování (interně, příslušným orgánům, veřejnosti) odpovídá zásadě odpovědného oznamování. Přesto se však domnívá, že oznamovatel musí mít stejnou volbu přístupu k internímu kanálu nebo k příslušným orgánům, a doporučuje proto dvoustupňový a nikoliv třístupňový postup oznamování, a to v zájmu spravedlnosti a právní jistoty. Mezinárodní studie na jedné straně ukazují, a to i v zemích vyjmutých z povinnosti interního kanálu (Spojené království, Irsko), že se zaměstnanci nejprve z loajality uchylují k interní cestě, a nehrozí proto časté obcházení interního kanálu. V případě povinného interního kanálu je navíc těžké předvídat všechny nutné odchylky. Na druhé straně vnitrostátní právní předpisy stanoví předložení záležitosti přímo orgánům (například u trestných činů či přečinů). Tato povinnost se týká jen zaměstnanců a ostatní pracovníci jsou z ní vyjmuti. Jedná se tedy o porušení zásady rovnosti a o právní nejistotu.

6.3.

EHSV má za to, že oznamovatel musí mít na pracovišti možnost se obrátit na zástupce odborových svazů a být jimi zastupován ve všech fázích postupu oznamování. Tito zástupci jsou v bezprostřední blízkosti pracovníků a mohou hrát klíčovou poradenskou a ochrannou úlohu.

6.4.

EHSV doporučuje, aby se záruky následných opatření u externích oznámení používaly rovněž pro interní oznámení: potvrzení přijetí oznámení a zpětná vazba o tom, jak bylo s oznámením naloženo.

6.5.

Studie ukazují, že nejzranitelnější osoby nebo osoby, které disponují dokumenty, jež by mohly ohrozit jejich život nebo život jejich rodiny, jsou nuceny k anonymitě. Dojde-li k odhalení totožnosti oznamovatele, který oznámení provedl anonymně, má EHSV za to, že musí požívat ochrany poskytované směrnicí. Skutečnost, že byl dokument získán anonymně, by neměla být záminkou pro to, aby se oznámení neřešilo.

7. Ochrana oznamovatelů: důkazní břemeno a náhrada škod

7.1.

Podle návrhu směrnice musí oznamovatel, který čelí odvetným opatřením, prima facie dokázat, že tato odvetná opatření jsou důsledkem oznámení (dvojí prověření), aby mohl využít důkazního břemene. V souladu se zásadou obrácení důkazního břemene (viz směrnice o diskriminaci) je však na zaměstnavateli, aby prokázal, že odvetná opatření nejsou důsledkem oznámení.

7.2.

Směrnice musí upřesnit nápravu v případě odvetných opatření (čl. 15 odst. 6) a nenechat nápravu řešit prostřednictvím vnitrostátních právních rámců, které, jak jsme konstatovali, se v jednotlivých zemích liší nebo vůbec neexistují. V zájmu účinné ochrany oznamovatelů před jakýmikoliv sankcemi, přímými či nepřímými, je zapotřebí, aby směrnice stanovila povinnost úplné náhrady škod bez stanoveného stropu (včetně ztráty let pro výpočet výše důchodu v případě propuštění) podle příkladu zákona Public Interest Disclosure Act z roku 1998.

8. Sankce

8.1.

EHSV má za to, že cílem směrnice je usnadnit oznamování a chránit jej. Proto je třeba zrušit čl. 17 odst. 2, jenž zaměňuje pojmy odpovědného oznámení a křivého obvinění či křivého oznámení, což jsou přečiny, které již ve vnitrostátních právních předpisech figurují.

9. Příznivější ustanovení a ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany

9.1.

EHSV vítá, že směrnice stanoví možnost, aby členské státy mohly vytvářet právní předpisy příznivější z hlediska práv oznamovatelů. Přesto je třeba doplnit výslovné ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany, aby byly zachovány příznivější právní předpisy nebo ustanovení, které již v některých členských státech existují.

10. Podávání zpráv, vyhodnocení a přezkum

10.1.

Hodnocení provádění směrnice by mělo být povinné, a to prostřednictvím zveřejnění výročních zpráv (anonymizované údaje a statistiky) veřejných subjektů a členských států, z nichž bude čerpat zpráva Komise plánovaná na rok 2027 a na jejichž základě bude informována veřejnost.

V Bruselu dne 18. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 18, 19.1.2017, s. 10.

PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu rozpravy zamítnuty, obdržely však nejméně jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů:

Odstavec 3.11

Vložit odstavec:

„3.11.

EHSV doporučuje komplexněji se zaměřit na otázku, jak zabránit tomu, aby neoprávněné použití či nezákonné zpřístupnění citlivých informací nepříznivě neovlivnilo činnost veřejných a soukromých podniků. Je nezbytné, aby byla v případě zlovolného jednání dostatečně ochráněna pověst příslušných podniků a organizací.“

Odůvodnění

Pověst každé organizace má zásadní význam pro všechny zainteresované subjekty a v neposlední řadě také pro zaměstnance.

Výsledek hlasování

Pro:	84
Proti:	130
Zdrželo se hlasování:	15

Odstavec 4.1

Vyškrtnout:

„4.1.

EHSV považuje za nepřijatelné, že nebylo možné provést konzultaci se sociálními partnery o návrhu směrnice, jak stanoví článek 154 SFEU. Komise by tento postup neměla opakovat.“

Odůvodnění

Jelikož právním základem návrhu není článek 153 SFEU, není konzultace se sociálními partnery nutná.

Výsledek hlasování

Pro:	79
Proti:	133
Zdrželo se hlasování:	18

Odstavec 4.2

Změnit:

„4.2.

Výbor uznává, že právní základ směrnice je dostatečně rozsáhlý na to, aby zajistil odpovídající ochranu oznamovatelů. Z důvodu právní jistoty však EHSV vyzývá k tomu, aby byl vyjasněn právní dosah vztahující se na práva pracovníků. doporučuje, aby se směrnice vztahovala i na sociální oblast a do 16 odkazů na právní předpisy směrnice byl doplněn článek 153 SFEU. EHSV zdůrazňuje, že v prvním článku (věcná působnost) o porušení předpisů, na něž může oznamovatel upozornit, je opomenuta ochrana pracovníků. Diskriminace, pronásledování, násilí v práci atd. v tomto ustanovení nefigurují. Doporučuje tedy, aby byla tato témata do směrnice začleněna.“

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že existují rozdílné názory na právní základ směrnice, Komise musí tuto otázku vyjasnit, co se týče práv pracovníků (článek 153 Smlouvy o fungování EU).

Výsledek hlasování

Pro:	82
Proti:	139
Zdrželo se hlasování:	14

Odstavec 6.2

Změnit:

„6.2.

EHSV má za to, že zásada postupného oznamování (interně, příslušným orgánům, veřejnosti) odpovídá zásadě odpovědného oznamování, zejména pokud jde o rychlé a účinné zjišťování a zastavení porušování práv u zdroje, a tudíž snížení vnitřních či vnějších rizik. Přesto se však domnívá, že oznamovatel musí mít stejnou volbu přístupu k internímu kanálu nebo k příslušným orgánům, a doporučuje proto dvoustupňový a nikoliv třístupňový postup oznamování, a to v zájmu spravedlnosti a právní jistoty. Mezinárodní studie na jedné straně ukazují, a to i v zemích vyjmutých z povinnosti interního kanálu (Spojené království, Irsko), že se zaměstnanci nejprve z loajality uchylují k interní cestě, a nehrozí proto časté obcházení interního kanálu. V případě povinného interního kanálu je navíc těžké předvídat všechny nutné odchylky. Na druhé straně vnitrostátní právní předpisy stanoví předložení záležitosti přímo orgánům (například u trestných činů či přečinů). Tato povinnost se týká jen zaměstnanců a ostatní pracovníci jsou z ní vyjmuti. Jedná se tedy o porušení zásady rovnosti a o právní nejistotu.“

Odůvodnění

Je důležité, aby společnost měla možnost řešit problém nejprve interně, než oznamovatel informuje veřejnost. Dvoustupňový postup oznamování umožní rychlé a účinné zjišťování a zastavení porušování práv u zdroje.

Výsledek hlasování

Pro:	78
Proti:	145
Zdrželo se hlasování:	11

Odstavec 7.2

Změnit:

„7.2.

Směrnice stanoví musí upřesnit nápravu v případě odvetných opatření (čl. 15 odst. 6) a odkazuje v tomto ohledu na vnitrostátní právní rámce nenechat nápravu řešit prostřednictvím vnitrostátních právních rámců, které, jak jsme konstatovali, se v jednotlivých zemích liší nebo vůbec neexistují. V zájmu účinné ochrany oznamovatelů před jakýmikoliv sankcemi, přímými či nepřímými, je zapotřebí pečlivě sledovat a vyhodnocovat provádění , aby směrnice a , pokud jde o účinnost vnitrostátních rámců stanovila povinnost úplné náhrady škod bez stanoveného stropu (včetně ztráty let pro výpočet výše důchodu v případě propuštění) podle příkladu zákona Public Interest Disclosure Act z roku 1998“.

Odůvodnění

Je důležité, aby systémy sankcí a odškodnění založené na vnitrostátních rámcích naplňovaly základní cíle směrnice, pokud jde o ochranu oznamovatele a současné dodržení zásad vnitrostátních právních systémů. Toto je jeden z klíčových aspektů, které je při provádění směrnice třeba monitorovat.

Výsledek hlasování

Pro:	82
Proti:	144
Zdrželo se hlasování:	10

Odstavec 8.1

Změnit:

„8.1.

EHSV má za to, že cílem směrnice je usnadnit oznamování a chránit jej. EHSV má za to, že cílem směrnice je usnadnit oznamování a chránit jej. Proto je třeba zrušit vyjasnit čl. 17 odst. 2, jenž může zaměňovat uje pojmy odpovědného oznámení a křivého obvinění či křivého oznámení, což jsou přečiny, které již ve vnitrostátních právních předpisech figurují.“

Odůvodnění

Ačkoli je třeba se zabývat důsledky nepravdivých, zavádějících a neoprávněných prohlášení stanovením účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, měl by být rozsah těchto sankcí v členských státech řádně vyjasněn.

Výsledek hlasování

Pro:	87
Proti:	147
Zdrželo se hlasování:	6

Odstavec 1.4

Změnit:

„1.4.

EHSV uznává, že vybízí Komisi, aby přezkoumala právní základ směrnice je dostatečně široký na to, aby bylo možné zajistit náležitou ochranu oznamovatelů. V zájmu právní jistoty však žádá, aby byla vyjasněna právní působnost, co se týče práv pracovníků a zahrnula do něj rovněž práva pracovníků v souladu s článkem 153 smlouvy o fungování EU (SFEU).“

Odůvodnění

Články, které Komise uvádí jako právní základ, jsou s to plně zaručit lepší prosazování právních předpisů Unie díky tomu, že budou zavedena nová ustanovení týkající se ochrany oznamovatelů s cílem posílit řádné fungování jednotného trhu a náležité provádění unijních politik a současně zajistit jednotnou vysokou úroveň ochrany oznamovatelů v odvětvových nástrojích Unie, v nichž již existují příslušná pravidla. Je ovšem nutné učinit určitá vyjasnění ohledně právního základu v souvislosti s právy pracovníků, aby se zamezilo nejasnostem.

Výsledek hlasování

Pro:	84
Proti:	133
Zdrželo se hlasování:	6

Odstavec 1.4

Vložit nový odstavec za stávající odstavec 1.4:

„EHSV je přesvědčen o tom, že právní rámec pro ochranu oznamovatelů by měl být koncipován tak, aby bylo možné rozlišovat mezi informacemi, které je vhodné sdělovat pouze v rámci dané společnosti, a informacemi, které mohou být zpřístupněny úřadům nebo dokonce široké veřejnosti. Je to důležité zejména v případě obchodního tajemství.“

Odůvodnění

V návrhu by mělo být jasně uvedeno, že oznamovatelé jsou povinni sdělovat informace obsahující obchodní tajemství pouze interně v rámci dané společnosti, poněvadž zpřístupnění těchto informací veřejnosti by jí způsobilo nevratnou škodu.

Výsledek hlasování

Pro:	89
Proti:	149
Zdrželo se hlasování:	7

Odstavec 1.6

Změnit:

„1.6.

EHSV doporučuje (článek 13) dvoustupňový postup oznamování, který oznamovateli na základě vlastní volby umožňuje v zájmu rychlé a účinné identifikace a zastavení porušování předpisů nejprve přístup k internímu kanálu nebo k příslušným orgánům a poté případně k příslušným veřejným orgánům a (je-li to vhodné) k občanské společnosti a sdělovacím prostředkům, a to v zájmu spravedlnosti a právní jistoty.“

Odůvodnění

Výsledek hlasování

Pro:	89
Proti:	144
Zdrželo se hlasování:	8

Odstavec 1.10

Vyškrtnout:

„1.10.

EHSV doporučuje v čl. 15 odst. 5 změnu prima facie důkazního břemene. Stačí, aby oznamovatel ‚uvedl skutkovou okolnost, že provedl oznámení‘.“

Odůvodnění

Toto doporučení nevychází ze znění návrhu stanoviska (7.1). Ačkoli by bylo možné ji napadnout, je zásada obrácení důkazního břemene v textu uvedena neutrálně.

Výsledek hlasování

Pro:	93
Proti:	148
Zdrželo se hlasování:	7

Odstavec 1.11

Změnit:

„1.11.

V zájmu ochrany oznamovatelů před jakýmkoli přímým či nepřímým postihem je zapotřebí, aby při provádění směrnice byla pozorně monitorována a posouzena účinnost vnitrostátních rámců. EHSV doporučuje, aby v čl. 15 odst. 6 nebyla náhrada škody ponechána na vnitrostátním právu (které je variabilní), ale aby směrnice stanovila úplné odškodnění bez stanoveného stropu podle příkladu právních předpisů Spojeného království.“

Odůvodnění

Výsledek hlasování

Pro:	95
Proti:	143
Zdrželo se hlasování:	9

Odstavec 1.12

Změnit:

„1.12.

EHSV požaduje zrušení nadbytečného vyjasnění čl. 17 odst. 2, protože by mohl způsobit záměnu odpovědného whistleblowingu a křivého obvinění či křivého oznámení (sankce za křivé obvinění či křivé oznámení stanoví vnitrostátní právní předpisy).“

Odůvodnění

Viz odstavec 8.1.

Výsledek hlasování

Pro:	96
Proti:	147
Zdrželo se hlasování:	7

Top