52018AE3104

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE3104 - EN

Document 52018AE3104

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů [COM(2018) 334 final – 2018/0173 (CNS)], k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění) [COM(2018) 346 final – 2018/0176 (CNS)], k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění) [COM(2018) 341 final – 2018/0187 (COD)] a k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru [COM(2018) 349 final – 2018/0181 (CNS)]

EESC 2018/03104

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 108–112 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 62/108

[COM(2018) 334 final – 2018/0173 (CNS)]

k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní

(přepracované znění)

[COM(2018) 346 final – 2018/0176 (CNS)]

k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani

(přepracované znění)

[COM(2018) 341 final – 2018/0187 (COD)]

a k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru

[COM(2018) 349 final – 2018/0181 (CNS)]

(2019/C 62/17)

Zpravodaj:

Jack O’CONNOR

Konzultace	Evropský parlament, 5. 7. 2018 Rada Evropské unie, 13. 6. 2018 Evropská komise, 25. 5. 2018
Právní základ	Články 113 a 114 SFEU

Odpovědná specializovaná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato ve specializované sekci	3. 10. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	193/0/9

1. Shrnutí a závěry

1.1.

EHSV vítá opatření obsažená v tomto balíčku navrženém Komisí. Domnívá se, že do značné míry splní stanovené cíle, totiž zabezpečit větší jistotu a jasnost ohledně zacházení s některými alkoholickými výrobky, usnadnit přeshraniční obchod v rámci zjednodušených a modernizovaných systémů a snížit administrativní a právní zátěž malých podniků.

1.2.

EHSV bere na vědomí, že příjmy ze spotřební daně, zejména ze spotřební daně na alkoholické výrobky, dosahují v jednotlivých členských státech různé míry. Kromě toho existují různé kulturní vztahy k jednotlivým výrobkům, různé sociální cíle (např. zdraví) a cíle pro podniky (např. podpora malých podniků, inovací). Hlavní zásadou je proto zajistit členským státům co nejširší pravomoci, aby mohly spotřební daně na alkoholické výrobky přizpůsobit vnitrostátním potřebám a cílům v oblasti daňové struktury a kulturních a sociálních souvislostí. EHSV vyjadřuje uspokojení nad tím, že tato zásada byla v navrhovaných změnách dodržena.

1.3.

Vzhledem k tomu, že definice jsou formulovány srozumitelněji a jednotněji (např. právně a hospodářsky nezávislý, cidr apod.); že je pro malé výrobce díky aktualizovaným informačním systémům administrativně zjednodušen a modernizován přístup k přeshraničnímu obchodu; že je vyjasněn postup a podmínky týkající se denaturovaného lihu, souhlasí EHSV s opatřeními obsaženými v balíčku revizí. Tato opatření sníží administrativní a právní nejistotu jak pro členské státy, tak pro hospodářské subjekty, což povede ke snížení nákladů a odstranění překážek. Dále by mělo být zadáno vypracování zprávy o nezákonném trhu s lihovinami.

1.4.

Existují dvě oblasti, které skýtají důvod k obavám. První je návrh na zvýšení limitu alkoholu u piv s nízkým obsahem alkoholu z 2,8 na 3,5 % objemových. Ačkoliv to je prezentováno jako zdravotní opatření, existuje obava, že by to naopak mohlo konzumaci alkoholu zvýšit. Avšak vzhledem k tomu, že by to bylo ponecháno na uvážení členských států, EHSV tento návrh podporuje. Vyzývá ale k tomu, aby byl do pěti let proveden přezkum s cílem posoudit dopad v členských státech, které tohoto návrhu využily.

1.4.1.

Druhou je návrh Komise na racionalizaci způsobu měření stupně Plato „konečného výrobku“ v tom smyslu, že by mělo být prováděno na konci procesu vaření piva. Soudní dvůr Evropské unie nedávno vyložil stávající směrnici v tom smyslu, že stupeň Plato by se měl pro účely výběru spotřebních daní měřit před přidáním cukru/sladidel. EHSV však konstatuje, že tato metoda se používá pouze ve třech členských státech. To by vyžadovalo, aby svou metodu změnilo jedenáct členských států (ostatní členské státy metodu Plato nepoužívají). EHSV proto podporuje návrhy Komise, aby došlo k co nejmenšímu narušení. To by vyžadovalo, aby svou metodu změnily pouze tři členské státy.

2. Shrnutí návrhů Komise

2.1.

Návrhy Komise jsou rozděleny do dvou částí. Jsou to návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, a návrh směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní. Další dva návrhy jsou administrativní povahy a slouží pro podporu návrhů obsažených ve směrnici Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní. Jsou to návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru, a návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění).

2.2.

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/83/ES: Návrhy Komise se zabývají otázkami ve čtyřech oblastech: i) zacházení s denaturovaným lihem, ii) snížené sazby pro malé výrobce a klasifikace určitých alkoholických nápojů, iii) nápoje s nízkým obsahem alkoholu, iv) měření stupňů Plato u slazeného nebo ochuceného piva.

2.2.1.

Zacházení s denaturovaným lihem: V současné době není mezi členskými státy sladěno vzájemné uznávání plně denaturovaného lihu a existují různé interpretace nepřímých použití částečně denaturovaného lihu. Komise navrhuje a) vyjasnit vzájemné uznávání plně denaturovaného lihu a modernizovat postupy pro oznamování členskými státy jejich novou formulací, b) zajistit rovné zacházení s částečně denaturovaným lihem pro nepřímá použití, c) doplnit přepravu částečně denaturovaného lihu, jehož skutečný obsah alkoholu přesahuje 90 % objemových, jakož i nehotových výrobků obsahujících alkohol, o povinné používání systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS).

2.2.2.

Snížené sazby pro malé výrobce a klasifikace alkoholických nápojů: Členské státy mohou uplatňovat u malých výrobců piva a lihu snížené sazby. Malí výrobci musí být „právně a hospodářsky nezávislí“, což však není řádně definováno. To přináší nejistotu a administrativní a soudní náklady. Členské státy kromě toho nemohou uplatňovat snížené sazby na malé výrobce jiných alkoholických nápojů. To znevýhodňuje malé výrobce cidru. Komise navrhuje a) definovat „právní a hospodářskou nezávislost“ a zavést jednotné osvědčení pro malé pivovary i výrobce cidru, platné v celé EU (1), b) zavést volitelné snížené sazby pro malé nezávislé výrobce cidru (2).

2.2.3.

Nápoje s nízkým obsahem alkoholu: Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby na nápoje s nízkým obsahem alkoholu. To se týká pouze některých alkoholických výrobků (např. piva). Komise navrhuje zvýšit limit alkoholu z 2,8 na 3,5 % objemových (3). Objevila se argumentace, že limit pro pivo s nízkým obsahem alkoholu je příliš nízký, což údajně ohrožuje inovaci výrobků a nedostatečně motivuje rozvoj tohoto pododvětví. V důsledku toho spotřebitelé nepřechází na piva s nízkým obsahem alkoholu, což ohrožuje zdravotní politiku.

2.2.4.

Měření stupňů Plato u slazeného nebo ochuceného piva: Spotřební daň z piva podle stupně Plato „konečného výrobku“ se vybírá ve 14 členských státech. Jedenáct států jej měří na konci procesu vaření, zatímco ostatní tři tak činí ještě před přidáním cukerného sirupu nebo aromatických látek. (Ostatní členské státy nepoužívají metodu Plato, ale měření skutečného objemového obsahu alkoholu). Pojem „konečný výrobek“ není ve směrnici definován, což vede ke třem odlišným výkladům. To má za následek nejednotnost měření, a tedy i rozdíly ve spotřební dani uplatňované na produkty, které mohou mít stejný obsah alkoholu. Dále se uvádí, že velkou zátěž představují kontrolní postupy, a to vzhledem k rozdílným požadavkům na měření stupně Plato při třech odlišných výkladech (např. kontrola požadovaná v pivovaru namísto v lahvi). Soudní dvůr Evropské unie (4) vykládá stávající směrnici v tom smyslu, že stupeň Plato by se měl měřit před závěrečným procesem, tedy bez přidaných látek. Komise navrhuje, aby bylo objasněno ustanovení týkající se měření stupňů Plato u piva – zejména pak to, kdy by mělo k tomuto měření docházet (5). To předpokládá měření na konci procesu (tj. se zohledněním veškerých přidaných látek). Tím bude účinně vyjasněna definice „konečného výrobku“.

2.3.

Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění): Tento druhý balíček opatření je technické povahy a zahrnuje opatření ke zjednodušení přepravy zboží podléhajícího spotřební dani. Postupy v oblasti spotřebních daní a celní postupy nejsou vždy sladěny či synchronizovány, což vytváří problémy, pokud je zboží podléhající spotřební dani dováženo nebo vyváženo. V některých situacích jsou postupy týkající se spotřebních daní složité nebo jsou v nich mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly. Kromě toho jsou tato opatření – vzhledem k vysokému daňovému riziku při držení a přepravě zboží podléhajícího spotřební dani v režimu podmíněného osvobození od daně – využívána převážně velkými podniky. Malé a střední podniky využívají postupy, které jsou vhodnější pro malé zásilky a nízký počet přepravních pohybů, znamenají však vyšší regulační zátěž na přepravní pohyb. To přináší dodatečné náklady související s administrativou a dodržováním předpisů a větší zatížení jak pro podniky, tak pro vnitrostátní orgány. Důvodem je to, že některé kroky v postupech se musí provádět ručně a s ohledem na požadavky, které se v jednotlivých členských státech liší. Navíc jsou takové kroky zdrojem daňových podvodů. Komise navrhuje řadu opatření, jejichž cílem je zefektivnit a zjednodušit tyto postupy týkající se interakce vývozních a dovozních postupů vztahujících se na výrobky podléhající spotřební dani, daňových povinností vznikajících mezi podniky a výjimečných situací.

2.3.1.

Interakce dovozních postupů: Neexistují žádné standardizované požadavky na dokumentaci pro uplatnění osvobození od spotřební daně při propouštění do volného oběhu. O osvobození od platby při propouštění lze žádat tehdy, má-li být zboží přepraveno z místa dovozu v rámci systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS). Neexistují však žádné standardizované požadavky na dokumentaci, na rozdíl od osvobození od DPH při dovozu pro dodání v rámci EU. Komise navrhuje zavedení povinnosti hlásit odesílatele a příjemce (členské státy mají možnost požadovat identifikaci přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním).

2.3.2.

Interakce vývozních postupů: Neexistuje harmonizovaná synchronizace mezi EMCS a systémem pro kontrolu vývozu (ECS). Přepravu je třeba uzavírat ručně, přičemž zrušené dovozy nejsou do EMCS hlášeny. To může vést k administrativní zátěži pro podniky (např. prodlení při uvolňování záruk), k možným podvodům a narušením trhu. Komise navrhuje povinnou identifikaci odesílatele zboží podléhajícího spotřebním daním a správního referenčního kódu přepravy v rámci systému EMCS. V zájmu lepší synchronizace bude rovněž povinné hlásit do EMCS výjimečné situace při vývozu (např. neuskutečnění výstupu zboží z EU, zrušené prohlášení).

2.3.3.

Sladění tranzitu: Vedle kombinace EMCS a ECS se k dohledu nad vývozem zboží podléhajícího spotřebním daním používají ještě další postupy: režim vnějšího a vnitřního tranzitu a jedna přepravní smlouva. Používání těchto postupů zjednodušuje hospodářským subjektům vývozní operace, protože jim umožňuje ukončit režim vývozu na počátku tranzitu, a dokončit tak přepravu v rámci EMCS. Používání těchto zjednodušených vývozních postupů však přineslo řadu obtíží: nedostatečnou evidenci osvobození od spotřební daně, absenci důkazů o fyzickém výstupu zboží, uvolňování záruk před skutečným výstupem zboží a nedostatečný dohled. To může přinášet příležitosti k podvodům a právní nejistotu vyvolávající obtíže a zmatky na úrovni podniků. V současné době není právně možné uzavřít přepravu zboží podléhajícího spotřebním daním zahájením tranzitu. Komise navrhuje, aby bylo hospodářským subjektům umožněno využívat zjednodušený způsob vývozu zboží podléhajícího spotřební dani využitím režimu vnějšího tranzitu po vývozu namísto používání systému EMCS až po vnější hranici. To by poskytlo náležité řízení záruk a zabránilo by to tomu, aby zboží v místě určení zmizelo, neboť zboží, které přestalo být zahájením režimu vnějšího tranzitu zbožím Unie, by bylo pod celním dohledem až do okamžiku, kdy opustí celní území.

2.3.4.

Daně placené mezi podniky: Stávající postup týkající se přepravy zboží, za nějž byla daň zaplacena mezi podniky, probíhá v papírové podobě. Tohoto postupu využívají malé a střední podniky, neboť při něm pro odesílání nebo příjem není nutný daňový sklad. Tento postup je však zastaralý, nejasný a zatěžující. Komise navrhuje, aby byla taková přeprava automatizována rozšířením rozsahu EMCS zjednodušeného díky vytvoření dvou nových kategorií – certifikovaného odesílatele a certifikovaného příjemce. To přinese zjednodušení, snížení nákladů pro malé a střední podniky a zvýšení účinnosti.

2.3.5.

Výjimečné situace: Zahrnují celou škálu nepředvídaných událostí: množství zboží v místě určení je nižší (mj. kvůli přirozeným ztrátám vzniklým např. odpařováním benzinu) či vyšší než množství deklarované při odeslání; adresát odmítne převzít za zboží odpovědnost; přeprava je oficiálně zrušena apod. Tyto situace nejsou v právních předpisech podrobně zpracovány, což má za následek, že členské státy používají různé postupy týkající se posuzování ztrát, procesů odmítnutí a limitů povolených ztrát. To může způsobovat komplikace a nejasnosti. Směrnice již zajišťují, že se množství měří jednotným způsobem. Komise souhlasí s tím, že o nich musí orgány členských států lépe informovat. Navrhuje však nová opatření ke standardizaci limitů přípustných ztrát.

2.4.

Další dva návrhy jsou administrativní povahy a slouží pro podporu návrhů obsažených ve směrnici Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní.

2.4.1.

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického rejstříku, se týká automatizace dohledu nad přepravou zboží podléhajícího spotřební dani, které bylo propuštěno ke spotřebě v jednom členském státě a které je přepravováno do jiného členského státu, aby bylo v tomto jiném členském státě dodáno pro obchodní účely.

2.4.2.

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění) doplňuje výše uvedené nařízení Rady a uvádí v účinnost automatizaci dohledu nad přepravou zboží podléhajícího spotřební dani.

3. Poznámky

3.1. Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/83/EHS

3.1.1.

Zacházení s denaturovaným lihem (odstavec 2.2.1 výše). EHSV se domnívá, že návrhy Komise jsou dobré a mělo by se v nich pokračovat. Vedle toho je zapotřebí komplexnější pochopení nezákonného trhu s lihovinami. Mělo by proto být zadáno vypracování zprávy o tomto problému, aby bylo možné vyvinout lepší nástroje pro jeho řešení.

3.1.2.

Snížené sazby pro malé výrobce a klasifikace určitých alkoholických nápojů (odstavec 2.2.2 výše). EHSV se i v tomto případě domnívá, že by návrhy Komise mohly řešit současné problémy a vést k větší srozumitelnosti a současně zlepšit režim tak, aby byly zachovány pobídky na podporu malých výrobců. EHSV zastává názor, že by Komise měla v budoucnu zvážit zavedení podobné snížené sazby s revidovanými prahovými hodnotami pro lihovary.

3.1.3.

Nápoje s nízkým obsahem alkoholu (odstavec 2.2.3 výše). Návrhy Komise týkající se této záležitosti jsou nejkontroverznější. Lze jen stěží doložit, že by byla narušena inovace produktů. Existují neoficiální důkazy rostoucího zastoupení nízkoprocentních piv mezi výrobci, a to včetně malých výrobců. Podmínkou jakýchkoliv zdravotních přínosů by bylo, aby byli spotřebitelé piva s běžným obsahem alkoholu motivováni k přechodu na nápoje s nově stanoveným nízkým obsahem alkoholu. Pokud se tak nestane, mohlo by to vést k tomu, že spotřebitelé piva s nízkým obsahem alkoholu zvýší svou spotřebu alkoholu. EHSV však poznamenává, že tyto návrhy nejsou pro členské státy závazné: v pravomoci každého státu je totiž zachovat nižší limit a snížit sazby spotřební daně. EHSV proto tyto návrhy přijímá. Do pěti let od zavedení těchto opatření by však měl být proveden přezkum v těch členských státech, které těchto ustanovení využily, aby bylo možno určit, do jaké míry došlo k posunu ve spotřebě výrobků s nízkým obsahem alkoholu a k odklonu od výrobků s běžným obsahem.

3.1.4.

Měření stupňů Plato u slazeného nebo ochuceného piva (odstavec 2.2.4 výše): EHSV si je vědom toho, že návrhy Komise týkající se této otázky se mohou ukázat jako problematické, a to zejména s ohledem na výklad stávající směrnice Soudním dvorem Evropské unie. Tvrzení, že postupy měření obsahu alkoholu před přidáním cukru/sladidel jsou administrativně náročné, zástupci hospodářských subjektů zpochybňují. Pouze tři členské státy však v současnosti provádí měření před přidáním cukru/sladidel, zatímco ostatních jedenáct členských států, jež používají metodu Plato, uplatňuje metodu odpovídající návrhům Komise. S ohledem na tuto skutečnost a na výhody, jež plynou z jednotné definice „konečného výrobku“, je méně problematické, aby tři členské státy změnily svou metodu tak, aby byla v souladu s návrhem Komise, než požadovat, aby ji měnilo jedenáct států. Je třeba ještě podotknout, že pokud jsou tyto výrobky vyváženy, nejsou rozdíly v metodice Plato relevantní, neboť je vyžadováno měření skutečného objemového obsahu alkoholu. EHSV se proto domnívá, že návrhy Komise jsou méně narušující a přinášely by výhodu ochrany daňových příjmů.

3.2. Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění)

3.2.1.

EHSV zastává názor, že opatření obsažená v tomto návrhu směrnice Rady týkající se interakce dovozních a vývozních postupů, sladění tranzitu, daně placené mezi podniky a výjimečných situací budou mít zamýšlený účinek, totiž zjednodušení přepravy zboží podléhajícího spotřební dani, sladění postupů v oblasti spotřebních daní a celních postupů, snížení nákladů souvisejících s administrativou a dodržováním předpisů jak pro hospodářské subjekty, tak členské státy, a podporu při boji proti podvodům. Výbor tyto návrhy podporuje.

3.3. Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012, a návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění)

3.3.1.

EHSV tyto návrhy podporuje, neboť administrativně zjednodušují provádění návrhů obsažených ve směrnici Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní.

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Článek 4 a článek 13a.

(2) Článek 13.

(3) Článek 5.

(4) C-30/17 – Kompania Piwowarska, 17. května 2018.

(5) Článek 3.

Top