EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE3269

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruk návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti [COM(2018) 372 final – 2018/0197 (COD)]

EESC 2018/03269

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, p. 90–96 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/90


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruk návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

[COM(2018) 372 final – 2018/0197 (COD)]

(2019/C 62/14)

Zpravodaj:

Ioannis VARDAKASTANIS

Spoluzpravodajka:

Ester VITALE

Konzultace

Evropský parlament, 11/06/2018

Evropská rada, 19/06/2018

Právní základ

články 177, 178, 304 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

3. 10. 2018

Přijato na plenárním zasedání

17. 10. 2018

Plenární zasedání č.

538

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

138/0/1

Toto stanovisko EHSV se zabývá návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (1) na období 2021–2027, který Evropská komise předložila 29. května 2018. Ve stanovisku je rovněž několik krátkých poznámek k některým ustanovením nařízení o společných ustanoveních (2), jež se přímo týkají relevantních aspektů struktury, obsahu, členění a dalšího provádění Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS).

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV znovu potvrzuje svou silnou angažovanost v politice soudržnosti a důvěru v ni a považuje ji za hlavní nástroj pro přiblížení EU jejím občanům a pro řešení rozdílů mezi regiony EU a nerovností mezi občany.

1.2.

Přestože EHSV bere na vědomí zdůvodnění předložené Komisí, naprosto nesouhlasí se škrty v politice soudržnosti obecně a zvláště se škrty ve výši 12 %, pokud jde o EFRR, a 46 %, pokud jde o FS. Žádá proto Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu, aby navýšily návrh rozpočtu, a zachovaly tak alespoň stejné zdroje, ve stálých cenách, jako v současném finančním rámci.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že pokles míry evropského spolufinancování bude bránit provádění projektů, a to zejména v členských státech, které se potýkají s rozpočtovými potížemi, a samozřejmě v těch, které byly nejhůře zasaženy krizí.

1.4.

EHSV vyzývá Komisi ke zpružnění kritérií spolufinancování, aby byla zohledněna hospodářská a finanční situace každého členského státu a bylo uplatňováno pravidlo, které Výbor doporučil v několika svých posledních stanoviscích, tj. že by do plnění cílů Paktu o stabilitě a růstu v oblasti schodku neměly být započítávány investiční náklady.

1.5.

EHSV má za to, že návrh Komise na opětovné zavedení pravidla N+2 se neopírá o praktické důkazy nebo analýzu výsledků provádění pravidla N+3. Nesouhlasí proto s tímto návrhem a žádá Komisi, aby pro nové programové období zachovala pravidlo N+3.

1.6.

EHSV vítá návrh Komise na zjednodušení využívání fondů, pokud jde o strukturu, správu a řízení, které podporuje snazší a účinnější přístup k nim. Zjednodušení fondů by však nemělo odstavit na druhou kolej zásady a hodnoty, které jsou nedílnou součástí acquis EU.

1.7.

EHSV vítá skutečnost, že návrh Komise zlepšuje víceúrovňovou správu s důrazem na sdílené řízení, čímž posiluje zapojení organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran do procesu plánování, provádění, hodnocení a monitorování využívání fondů. Na všech úrovních by však měl být plně dodržován evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci a měl by být posílen o pevné záruky a opatření zajišťující jeho plné provedení. Dodržování tohoto kodexu by se mělo považovat za základní podmínku. Dojde tak k posílení postavení zúčastněných stran a organizací občanské společnosti, aby mohly hrát klíčovou úlohu prostředníků a přibližovat projekty jejich konečným příjemcům.

1.8.

EHSV poukazuje na to, že na úrovni EU neexistuje strukturované zapojení organizací občanské společnosti do procesu monitorování provádění politiky soudržnosti. Důrazně tedy doporučuje, aby Komise zřídila fórum soudržnosti evropské občanské společnosti se zapojením sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Toto fórum bude během programového cyklu 2021–2027 každoročně konzultovat se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti o stavu provádění politiky soudržnosti.

1.9.

EHSV doporučuje, aby Komise účinně začleňovala cíle udržitelného rozvoje do politiky soudržnosti, a to prostřednictvím nařízení o společných ustanoveních a nařízení o EFRR a FS tím, že zajistí jejich průřezové začlenění do všech priorit fondů, nejen do opatření v oblasti klimatu.

1.10.

EHSV navrhuje, aby řídce osídlené oblasti, izolované oblasti, malé ostrovy a horské regiony byly v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie podporovány se stejnými požadavky na tematické zaměření, stejným rozsahem podpory a přínosů a se stejnými odchylkami jako nejvzdálenější regiony. Investiční strategie by měly být zaměřeny na cíle makroregionů a územní a přeshraniční spolupráci, zejména za účelem řešení komplexních jevů, jako je migrace.

1.11.

EHSV doporučuje v novém programovém období navýšit rozpočet Evropské územní spolupráce/Interreg, aby mohla účinně plnit své poslání a své cíle. EHSV rovněž navrhuje, aby EFRR obdržel dostatečnou podporu pro provádění přeshraničního mechanismu. EHSV se navíc domnívá, že investiční strategie by měly směřovat přímo k cílům makroregionů a přímořských oblastí.

1.12.

EHSV žádá Komisi, aby vedle hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele vzala v potaz další sociální ukazatele, a klasifikovala tak členské státy podle požadavků na tematické zaměření, které se na ně vztahují.

1.13.

EHSV podporuje koncept tematického zaměření, ale žádá Komisi, aby vyvážila rozdělení požadavků na tematické zaměření investic mezi cíle politiky, jelikož prostředky přidělované na cíle politiky 3 až 5 se zdají být nedostatečné pro řešení sociálně-ekonomických potřeb a pro budování Evropy, která je bližší svým občanům.

1.14.

EHSV vyjadřuje politování, že všechny návrhy Komise na nařízení vyloučily horizontální začleňování rovnosti, nediskriminace a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Důrazně proto doporučuje, aby byl do návrhu nového nařízení o společných ustanoveních začleněn článek 7 stávajícího nařízení o společných ustanoveních pro období 2014–2020 a aby byla tato zásada přímo zakotvena do hlavního textu navrhovaného nařízení o EFRR a FS. EHSV také důrazně doporučuje, aby byla do článku 67 navrhovaného nařízení o společných ustanoveních, který se týká výběru operací, zahrnuta přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

1.15.

EHSV zdůrazňuje, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením by měla být plně zakotvena do hlavního textu navrhovaného nařízení o EFRR a FS a také do nařízení o společných ustanoveních. Tato úmluva by měla být zejména plně začleněna do právního základu nařízení o EFRR a FS a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením by měla být povinným kritériem způsobilosti.

1.16.

EHSV žádá Komisi, aby zajistila, že budování nebo rekonstrukce zařízení pro segregovanou institucionální péči budou vyloučeny z rozsahu podpory v rámci EFRR a FS. Naopak je třeba podporovat sociální začleňování prostřednictvím přechodu z institucionální na komunitní péči.

1.17.

EHSV vítá zlepšení koordinace různých fondů a také vazbu mezi fondy a evropským semestrem a programy na podporu reforem.

1.18.

EHSV se domnívá, že začleňování makroekonomické podmíněnosti, o níž se rozhoduje na vnitrostátní a evropské úrovni, vytváří pro regiony, obce, další zúčastněné strany a občany výrazné překážky při využívání finančních prostředků, proto ji EHSV zcela odmítá a žádá Komisi, aby kritéria začleňování přehodnotila.

1.19.

EHSV má za to, že provádění evropského pilíře sociálních práv musí být prioritou politiky soudržnosti, a ne jen v ESF+. Důrazně tedy doporučuje, aby cíli politiky (CP) 4 bylo přiděleno alespoň 10 % z EFRR prostřednictvím zřízení regionální iniciativy pro sociální udržitelnost a dostupnost.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV politiku soudržnosti stále (jako již mnoho let) považuje za jeden ze základních pilířů pro dosažení integrace EU, a proto zastává názor, že politika soudržnosti je pro občany v rámci projektu EU v době, kdy panuje nejistota a populismus, nacionalismus a euroskepticismus jsou na vzestupu, skutečným pojítkem.

2.2.

EHSV zdůrazňuje, že politika soudržnosti a její nástroje financování mohly být využity pro novou a pozitivní komunikaci s evropskými občany o projektu EU.

2.3.

EHSV proto zdůrazňuje, že návrh Komise není dostatečně politicky ambiciózní, což se v praxi projevuje jako škrty ve výši 12 % v rozpočtu EFFR a 46 % v rozpočtu FS, ve stálých cenách, v návrhu VFR pro období 2012–2027 oproti stávajícím rozpočtům. Škrty jsou navrhovány, přestože Komise v důvodové zprávě uznává, že „v mnoha zemích tvoří EFRR a Fond soudržnosti nejméně 50 % veřejných investic“. Budou tak mít negativní dopad na ty země, které stabilizují svá hospodářství, zatímco se dostávají z krize a jejich občané se snaží vypořádat s úspornými opatřeními. V mnoha zemích je nadále vysoká míra chudoby a nerovnosti a v některých případech i narůstá, přičemž rozdíly mezi zeměmi, uvnitř regionů a různých skupin obyvatelstva i mezi nimi jsou značné, zejména pokud jde o sociální ukazatele týkající se žen, Romů, osob se zdravotním postižením, starších osob atd.

2.4.

Vzhledem k prvořadému významu EFRR i FS pro hospodářský a sociální rozvoj a pro soudržnost evropských regionů EHSV požaduje, aby bylo financování politik soudržnosti zachováno ve VFR 2021–2027 alespoň se stejnými zdroji za současných cen, jako tomu je ve stávajícím finančním rámci (3).

2.5.

Návrh Komise na snížení míry spolufinancování pro tři kategorie (4) regionů narušuje schopnost přistupovat k fondům a využívat je za stejných podmínek, a to zejména v těch členských státech, které mají větší problémy s výdaji, a v těch, které byly nejhůře zasaženy krizí.

2.6.

EHSV podporuje úsilí o zjednodušení politiky soudržnosti a vítá snížení počtu cílů z 11 na 5, což umožní soustředění zdrojů do prioritních oblastí konkurenceschopnosti podniků a práv osob. Méně pravidel, která jsou jasnější a stručnější, by však nemělo znamenat méně účinné předpisy pro dosažení jejích obecných a specifických cílů. Větší zjednodušení by zejména nemělo znamenat, že budou z navrhovaného nařízení na vedlejší kolej odsunuty průřezové zásady, které jsou nedílnou součástí evropského acquis.

2.7.

Zjednodušení prostřednictvím sjednocení fondů a usnadnění přístupu příjemců, a to zejména díky tomu, že se více počítá s řízením ze strany členských států a že se intenzivněji využívají zjednodušené možnosti v oblasti nákladů, představují velmi potřebné kroky pro posílení účinnosti investic. Rozšíření zásady jednotného auditu a většího zapojení celostátních, regionálních a místních orgánů rovněž přispěje k účinnějším výdajům na technickou pomoc. EHSV také vítá posílení elektronické soudržnosti a výměny údajů, jelikož zvýší transparentnost a účinnost EFRR a FS. EHSV vítá návrh Komise na posílení meziregionální spolupráce prostřednictvím strategie pro inteligentní specializaci.

2.8.

EHSV má za to, že Evropská územní spolupráce je důležitým způsobem, jak podpořit konkrétní přeshraniční regiony, které často čelí problémům s infrastrukturou, poskytováním veřejných služeb, komunikací a dopravou, mimo jiné v důsledku zeměpisných nebo historických podmínek. Programy Interreg by měly být nástrojem na podporu hospodářského a sociálního sbližování těchto regionů, subregionů a místních oblastí z praktického hlediska, a EHSV proto doporučuje navýšení rozpočtu tohoto nástroje. EHSV rovněž důrazně doporučuje, aby bylo na podporu účinného fungování a provádění přeshraničního mechanismu poskytnuto financování z EFRR.

2.9.

Přestože jsou do preambule zahrnuty rovnost, nediskriminace a přístupnost, je EHSV pevně přesvědčen, že by měly být plně zakotveny v hlavním textu nařízení o EFRR a FS a měla by se z nich stát povinná kritéria způsobilosti pro přidělování finančních prostředků a že do článku 67 navrhovaného nařízení o společných ustanoveních, který se týká výběru operací, musí být zahrnuta přístupnost pro osoby se zdravotním postižením (5).

2.10.

Klasifikace regionů je stále určována „berlínskou metodou“, která pro určení požadavků tematického zaměření platných pro jednotlivé regiony zohledňuje výlučně hrubý národní důchod a počet obyvatel jednotlivých regionů (6). Komise však rozhodla o začlenění nových ukazatelů pro metodu přidělování, jako je nezaměstnanost, čistá migrace nebo emise skleníkových plynů. I kdyby toto řešení přispělo ke zlepšení přesnosti rozdělování finančních prostředků podle potřeb regionů, požadavky na tematické zaměření by se stále určovaly metodou klasifikace, která tyto nerovnosti nezohledňuje.

2.10.1.

Mnoho regionů v členských státech „skupiny 1“ by tedy mohlo obdržet „správný“ příděl, pokud jde o nerovnosti, s nimiž se potýkají, který přesahuje HND, ale musely by se vypořádat s požadavky tematického zaměření, což by mohlo omezit jejich schopnost tyto nerovnosti řešit. Vysvětlení uvedené v posouzení dopadů, v odpovědi na požadavek Výboru pro kontrolu regulace (7), o volbě „berlínské metody“ nevysvětluje, proč nebyly vzaty v úvahu další příslušné ukazatele. EHSV proto Komisi žádá, aby tento přístup přehodnotila.

2.11.

Řídce osídlené oblasti, v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, a také izolované oblasti, například malé ostrovy, jsou regiony, které čelí specifickým problémům s komunikací, včetně internetového připojení, a dopravou. Mimo to jim obvykle chybí i sociální infrastruktura (zdravotnictví, vzdělávání atd.). Rozptýlené obyvatelstvo a nedostatek pracovních příležitostí mající za následek znepokojivou míru stárnutí v těchto regionech vedou k postupnému zvyšování nákladů na poskytování veřejných služeb, což ztěžuje rozvoj programů zaměstnanosti a přilákání podniků.

2.11.1.

Návrh přiděluje část rozpočtu pro tyto regiony spolu s regiony zařazenými mezi nejvzdálenější regiony. Klasifikace regionů však nejvzdálenější regiony řadí do „skupiny 3“ a nezohledňuje přitom zvláštní vlastnosti řídce osídlených oblastí, kromě HND na obyvatele. EHSV zvažuje zaujmout specializovaný přístup s dostatečným financováním a správnými požadavky na tematické zaměření s cílem řešit potíže, s nimiž se řídce osídlené a izolované oblasti potýkají, a že by tedy tyto oblasti měly těžit z tematického zaměření rozsahu podpory a odchylek vztahujících se na nejvzdálenější regiony.

2.12.

EHSV vítá zlepšení koordinace mezi sedmi fondy se sdíleným řízením, k němuž došlo převážně prostřednictvím návrhu nařízení o společných ustanoveních a které plní zásadní požadavek ze strany zúčastněných stran. Pro EFRR a FS je kombinace s navrhovaným programem na podporu reforem (8) zvlášť důležitá, jelikož pomůže propojit provádění programů s doporučeními evropského semestru, pokud jsou sociálně udržitelné, což zlepší účinnost investic. Tato kombinace by měla zajistit zvláštní jednání mezi vnitrostátními a evropskými orgány, za aktivní účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

2.13.

EHSV uznává, že je důležité kombinovat různé druhy fondů a nástrojů s fondy politiky soudržnosti, a to zejména finančních nástrojů, čímž se účinněji pokryjí cíle. Mobilizace soukromého kapitálu rovněž zajistí a znásobí přidanou hodnotu investic a širší rozdělení výhod.

2.14.

EHSV vítá zlepšení flexibility přizpůsobování fondů a programů nepředvídaným událostem, jak navrhuje Komise. Navrhované propojení mezi doporučeními pro jednotlivé země a programovým obdobím a hodnocením v polovině období je důležité pro účinnost fondů. Je však třeba věnovat zvláštní pozornost příliš častým změnám, jelikož by mohly narušit povahu programu. Kromě toho návrh neplánovat zdroje až do posledních dvou let zřejmě z časových důvodů ztíží jejich využití.

2.15.

EHSV uznává navýšení procentuálního podílu v navrhovaném VFR na období 2021–2027 oproti VFR na období 2014–2020, které chce Komise přidělit na cíle v oblasti klimatu, s výdaji ve výši 30 % z EFRR a 37 % z FS. Vzhledem k obrovskému významu tohoto cíle a schopnosti obou fondů jej řešit se EHSV domnívá, že navýšení by mělo být ještě důkladně zváženo.

2.16.

Komise bere v potaz cíle udržitelného rozvoje coby opodstatnění navrhovaných výdajů pro cíle v oblasti klimatu. EHSV se domnívá, že Komise by měla zvážit širší soulad navrhovaného nařízení a jeho pěti navrhovaných priorit pro plánování a provádění fondů s cíli udržitelného rozvoje. To by se mělo uskutečnit prostřednictvím zajištění, že do nařízení budou rovněž zahrnuta sociální a hospodářská hlediska cílů udržitelného rozvoje.

2.17.

Komise představuje model víceúrovňové správy, který klade důraz na sdílené řízení těchto programů mezi Komisí a členskými státy, jež mají nyní více přímé odpovědnosti. Rozdělení odpovědností je také jasnější a zvýšilo se zapojení regionálních a místních orgánů a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti (9). Je však třeba nastolit silné záruky a zvláštní opatření pro posílení postavení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, aby mohly hrát klíčovou úlohu prostředníků, účinněji vypracovávat projekty a přibližovat je jejich konečným příjemcům.

2.18.

EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí větší účasti a většího zapojení organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran a partnerství s nimi v souvislosti s monitorováním politiky soudržnosti na úrovni EU. EHSV ve skutečnosti konstatuje, že by se tomuto nedostatku na úrovni EU mohl velmi proaktivně, inkluzivně a účinně věnovat EHSV. Navrhuje proto zřídit fórum soudržnosti evropské občanské společnosti, které by monitorovalo politiku soudržnosti a EHSV by byl plně k dispozici pro podporu jeho fungování.

2.19.

EHSV vítá skutečnost, že Komise rozhodla změnit tradiční přístup k technické pomoci tím, že odstraní prioritní cíl pro směřování této podpory. Návrh namísto toho navrhuje všeobecný paušál ve výši 2,5 % z každého programu kompenzující až 100 % investic s cílem pokrýt výdaje na technickou pomoc. Další investice v rámci klasifikace technické pomoci mohou být rovněž spolufinancovány v případě potřeby nad rámec uvedené hranice 2,5 %. EHSV tento zjednodušený přístup vítá. Kromě upřednostnění zásady proporcionality a zlepšení flexibility a správy na základě partnerství se Komise rozhodla neomezovat objem přídělů zaměřených na institucionální kapacitu partnerů, včetně orgánů zastupujících občanskou společnost.

2.20.

EHSV nesouhlasí s návrhem na změnu pravidla N+3 na N+2 a vybízí Komisi, aby jej přehodnotila. Přístup k flexibilitě v této souvislosti by měl být blíže potřebám těch zemí, regionů, subregionů, místních komunit a zúčastněných stran, které měly největší potíže s prováděním programů, a měl by přizpůsobit postup provádění kapacitám jednotlivých členských států a podmínek, které v nich panují. Opětovné zavedení pravidla N+2 rovněž vyžaduje vyšší míru účinnosti plánování a provádění s o rok kratší lhůtou pro certifikaci plateb.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.

EHSV se domnívá, že specifické cíle pro EFRR a FS (článek 2) by měly zahrnovat oblasti, jako je sociální ekonomika a přístupnost infrastruktury a služeb pro všechny občany EU, a že by se mělo v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie konkrétně odkazovat na řídce osídlené oblasti a ostrovy.

3.2.

EHSV má za to, že přílohy I a II by měly být příslušným způsobem přezkoumány s cílem převést předchozí oblasti do společných ukazatelů výstupů a výsledků a také do ukazatelů výkonnosti.

3.3.

EHSV sice uznává, že CP 1 a CP 2 jsou cíli politiky s vysokou přidanou hodnotou, avšak zdůrazňuje, že vysoké procento pro tyto dvě oblasti ve všech třech skupinách regionů by poškodilo účinnost EFRR a FS při řešení CP 3 až 5. Žádá proto Komisi, aby přezkoumala požadavky na tematické zaměření (čl. 3 odst. 4) s cílem vyvážit úsilí v zájmu řádného řešení sociálních nerovností, včetně chudoby a diskriminace, které je zapotřebí pro dosažení růstu podporujícího začlenění.

3.4.

EHSV zdůrazňuje skutečnost, že rozvoj měst je úzce spjat s modernizací a inovacemi místní infrastruktury a služeb, a vítá proto začlenění evropské městské iniciativy do EFRR v návaznosti na městskou agendu EU. EHSV však důrazně doporučuje, aby Komise navýšila finanční podporu této iniciativy a zároveň ji učinila průřezovou, aby například zahrnula tři pilíře cílů udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, a to v zájmu rozvoje inteligentních a přístupných měst.

3.5.

EHSV vítá začlenění horizontální základní podmínky 4, která požaduje vnitrostátní rámce pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Má nicméně za to, že:

3.5.1.

Jelikož je EU smluvní stranou Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a provádění této úmluvy v EU je tedy povinné, je vhodné ji zakotvit do právního základu navrhovaného nařízení o EFRR a FS.

3.5.2.

Přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, včetně přístupnosti zboží, služeb a infrastruktur, by měla být součástí oblasti působnosti navrhovaného nařízení a stanovena jako povinné kritérium pro financování projektů v každém pokrytém odvětví. EHSV tedy důrazně doporučuje, aby byl bod 5 odůvodnění navrhovaného nařízení o EFRR a FS – „Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb.“ – začleněn do hlavního textu nařízení.

3.5.3.

Evropské acquis vytvořilo průřezový přístup k prosazování rovnosti, nediskriminace a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením při plánování a provádění fondů prostřednictvím článku 7 stávajícího nařízení o společných ustanoveních (10)článku 16 nařízení o společných ustanoveních v období 2007–2013. EHSV proto důrazně doporučuje opětovně začlenit článek 7 nařízení o společných ustanoveních pro období 2014–2020 do návrhu nového nařízení o společných ustanoveních.

3.6.

EHSV vyjadřuje své zklamání z toho, že navrhované nařízení nenavazuje na závazek v rámci EFRR, který byl zahájen ve VFR 2014–2020, podporovat přechod od institucionální ke komunitní péči. Čl. 2 písm. d) navrhovaného nařízení o EFRR upřednostňuje posílení sociálně-ekonomické integrace „pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb“. Jedná se sice o důležité ustanovení, avšak není jisté, zda tento specifický cíl je dostačující pro zajištění toho, aby byli lidé, a to zejména ti nejvíce znevýhodnění, začleněni do komunity prostřednictvím cílených investic do deinstitucionalizace. Vzhledem ke skutečnosti, že investice EFRR jsou klíčové pro sociální začleňování, EHSV navrhuje zajistit, aby EFRR investoval pouze do služeb, které sociální začleňování podporují, a aby bylo využívání prostředků pro budování nebo rekonstrukci zařízení segregované institucionální péče vyloučeno z oblasti působnosti EFRR a FS. Je klíčové zachovat v návrhu nařízení o EFRR jak pozitivní pobídky, tak negativní povinnosti, ale také je posílit.

3.7.

Přestože se navrhuje, aby jedna třetina financování z fondu ESF+ podporovala provádění evropského pilíře sociálních práv, EHSV je pevně přesvědčen, že financování z rozpočtu EFRR by mělo být upřednostněno pro účinnou podporu provádění CP 4. EHSV tedy důrazně doporučuje, aby cíli politiky 4 bylo přiděleno alespoň 10 % z EFRR prostřednictvím zřízení regionální iniciativy pro sociální udržitelnost, aby se tak systematicky a soudržně podporovaly sociální začleňování a přístupnost.

V Bruselu dne 17. října 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  COM(2018) 372 final – 2018/0197 (COD), COM(2018) 372 final – PŘÍLOHA I, COM(2018) 372 final – PŘÍLOHA II.

(2)  COM(2018) 375 final.

(3)  Viz stanovisko EHSV Víceletý finanční rámec na období po roce 2020 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106).

(4)  Viz stanovisko EHSV Víceletý finanční rámec na období po roce 2020 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106).

(5)  Článek 7 nařízení o společných ustanoveních pro období 2014–2020 byl zrušen, jelikož Komise zvolila začlenění povinnosti členských států v souvislosti s výběrem projektů do článku 67 návrhu nařízení o společných ustanoveních pro VFR 2021–2027. Článek 67 však neobsahuje žádnou zmínku o přístupnosti.

(6)  Nový návrh na tematické zaměření EFRR rozděluje členské státy do tří skupin podle jejich HND: „skupinu 1“ tvoří státy, jejichž poměr HND se rovná nebo je vyšší než 100 % průměru EU; „skupinu 2“ tvoří státy, jejichž poměr se rovná nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % a „skupinu 3“ státy, jejichž poměr HND je nižší než 75 % průměru EU a také nejvzdálenější regiony, pokud jde o jejich programy zaměřené na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“. Požadavky na tematické zaměření pro různé regionální skupiny navrhují, aby členské státy ze „skupiny 1“ přidělovaly nejméně 85 % svých zdrojů na CP 1 a CP 2 a nejméně 60 % na CP 1, „skupina 2“ soustředila nejméně 45 % rozpočtu na priority v rámci CP 1 a nejméně 30 % na CP 2 a „skupina 3“ přidělovala nejméně 35 % svých zdrojů na CP 1 a minimálně 30 % na CP 2.

(7)  SEC(2018) 268.

(8)  COM(2018) 391 final – 2018/0213 (COD).

(9)  Patří sem environmentální partneři a orgány odpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, rovnosti žen a mužů a nediskriminace, jak je uvedeno v článku 6 nařízení o společných ustanoveních.

(10)  Nařízení (EU) č. 1301/2013.


Top