Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k výzvě a průmyslovým změnám v odvětví letectví a kosmonautiky v EU

(2019/C 62/01)

Zpravodaj:	Thomas KROPP
Spoluzpravodaj:	Enrico GIBELLIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	15. 2. 2018
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	25. 9. 2018
Přijato na plenárním zasedání	17. 10. 2018
Plenární zasedání č.	538
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	184/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Je potřeba vypracovat průmyslovou politiku EU odvětví letectví a kosmonautiky, díky níž by letecký průmysl EU mohl za rovných podmínek čelit silné konkurenci ze strany zavedených aktérů (zejména USA) a rostoucí konkurenci ze strany nově nastupujících aktérů (zejména Číny). V této souvislosti je nutné vytvořit na úrovni EU středisko monitorování letectví a učinit z letectví klíčový prvek ekonomické diplomacie a obchodní politiky EU.

1.2.

Existují výzvy týkající se dovedností, včetně zajištění toho, aby vysoce specializovaná stárnoucí pracovní síla měla možnost sdílet své odborné znalosti a dovednosti s mladšími pracovníky, nutnosti přilákat do tohoto odvětví více mladých pracovníků se stále žádanějšími dovednostmi v oblasti strojírenství a IKT a naléhavé potřeby rozšiřovat dovednosti stávajících pracovníků v oblasti digitalizace.

1.3.

Je potřeba, aby výzkum v oblasti civilního letectví zůstal v programu Horizont Evropa hlavní prioritou a jeho rozpočet byl oproti programu Horizont 2020 navýšen. V této souvislosti je potřeba zajistit pokračování úspěšných technologických iniciativ ke snížení dopadu emisí na životní prostředí prostřednictvím spuštění Clean Sky 3 a SESAR 3.

1.4.

Je naléhavě potřeba zavádět řešení SESAR a po desetiletích diskusí vytvořit jednotné evropské nebe. Musí se investovat do výkonné kapacity ve vzduchu i na zemi za účelem usnadnění růstu letectví a zároveň snížení jeho dopadu na životní prostředí a zvýšení úrovně jeho bezpečnosti.

1.5.

Je potřeba posílit mezinárodní úlohu Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a vytvořit pravidla EASA více založená na výkonnosti za účelem účinnějšího zavádění nových technologií bezpečným způsobem a zajištění rovných podmínek pro vývozce z EU.

1.6.

Je potřeba najít řešení pro účinnou dohodu na období po brexitu, kam budou patřit: celní opatření, regulační rámce, spolupráce na poli výzkumu a nasazování technologií a mobilita pracovní síly. Prioritně je potřeba zahájit odborné diskuse o předpisech, aby se zaručila existence zmírňujících opatření.

1.7.

Je potřeba učinit pokrok v prověřování přímých zahraničních investic v EU s cílem ochránit technologie se zásadním významem pro letecký zpracovatelský průmysl EU a odvětví prací spojených s údržbou a běžnými a generálními opravami.

1.8.

Je potřeba zaručit nepřetržitý sociální dialog mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a občanskou společností. Kromě toho je potřeba zahájit specifický odvětvový sociální dialog pro letecký průmysl na základě rozhodnutí Komise 98/500/ES.

2.   Obecné připomínky

Letecký průmysl je jedním z klíčových odvětví pokročilých technologií EU na světovém trhu. Tento průmysl přímo zaměstnává 500 000 osob na vysoce kvalitních pracovních místech (1) (a kromě toho nepřímo vytváří další 1 milion pracovních míst) a tvoří ho ekosystém velkých a malých podniků pokrývajících celé spektrum letectví.

Letecký průmysl EU zaujímá ve své oblasti vedoucí postavení a v současné době má přibližně třetinový podíl na světovém trhu. Letecký průmysl pozitivně přispívá k obchodní bilanci EU (vývoz z EU dosahuje 46 miliard EUR) (2).

Záběr stanoviska

Stanovisko se konkrétně nezabývá obranou a vesmírem. Je však potřeba připomenout úlohu, jíž civilní letecký průmysl k těmto oblastem přispívá. Patří sem strategická nezávislost Evropy, a to prostřednictvím součinnosti oblasti technologií a společných rozhodovacích center s činnostmi v oblasti obrany.

Síla a vedoucí postavení leteckého průmyslu EU ve světě jsou důsledkem důrazných strategií a produktivních činností. Toto vedoucí postavení by nemělo být považováno za samozřejmé, neboť tento průmysl čelí mnoha výzvám:

1.	tvrdá konkurence ze strany zavedených aktérů i nově nastupujících aktérů, kteří těží z významné podpory od svých vlád,

2.	přesun hospodářského růstu a hospodářské síly směrem na východ, což je jak příležitost, tak hrozba,

3.	provozní výzvy v blízké budoucnosti, jako např. brexit, rozpočtová omezení v EU a ochranářská opatření v třetích zemích,

4.	potřeba, aby si letecký průmysl EU udržel vedoucí postavení v oblasti technologií, zejména pokud jde o snižování dopadu emisí na životní prostředí,

5.	chybějící soudržná průmyslová politika EU,

6.	potřeba soudržné strategie EU v oblasti prověřování přímých zahraničních investic,

7.	potřeba zvýšit přítomnost Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) na mezinárodní scéně,

8.	potřeba stimulovat konkurenceschopnost odvětví prací spojených s údržbou a běžnými a generálními opravami v EU,

9.	význam zaručení toho, že budou mít pracovníci v budoucnu specializované dovednosti potřebné pro toto odvětví, zejména na poli digitalizace.

Konkrétní připomínky

3.   Světový trh a výzvy

3.1.

Současné vedoucí postavení průmyslu EU ve světě by nemělo být považováno za samozřejmé. Podíl EU na světovém HDP klesne o 30 %, tj. z dnešních 17 % na 12 % (3).

3.2.

Četné země vypracovaly a provedly rozsáhlé strategie týkající se toho, jaké mají zaujmout postavení, jak zapojit občany a jak si zajistit pozici na vrcholu globálního hodnotového řetězce v kontextu automatizace a posunu hospodářské síly směrem na východ.

3.3.

Evropa bude čelit naprosto odlišné konkurenční situaci plné příležitostí, pokud úspěšně maximalizujeme veškeré naše úsilí a budeme činit odvážná rozhodnutí. Tato situace však bude plná hrozeb, pokud své vedoucí postavení budeme považovat jednoduše za samozřejmé.

4.   Podpora mimounijního průmyslu ze strany zahraničních vlád

4.1.

Průmysl USA (hlavní konkurent průmyslu EU) nadále těží ze silné veřejné podpory ze strany vlády USA, včetně 34 agentur/ministerstev. Soubor předpisů, politik a nástrojů, které vlády USA v průběhu let zavedly na podporu civilního leteckého průmyslu, je rozsáhlý a má velmi efektivní pákový efekt ve vztahu k odvětví obrany, a to zejména pokud jde o výzkum, technologie a vývoj (včetně příspěvků na výzkumné programy z federálního rozpočtu). Jiní zavedení aktéři (Kanada a Brazílie) jsou také nadále významným způsobem podporováni svými vládami prostřednictvím obecné průmyslové strategie.

4.2.

Kromě zavedených aktérů v oblasti civilního letectví posiluje své odhodlání podporovat v nadcházejících letech rozvoj konkurenceschopného vnitrostátního leteckého průmyslu také několik nově se rozvíjejících zemí (Čína, Indonésie, Indie, Jižní Korea, Filipíny a další).

4.3.

Nejkomplexnější strategii má z těchto zemí Čína. Zahrnuje kombinaci centralizovaného plánování a státem vlastněných podniků. Čínská vláda označila v několika oficiálních dokumentech (nevyšší úrovně), včetně iniciativy Made in China 2025, rozvoj vnitrostátního civilního leteckého průmyslu za klíčovou prioritu. Současný pětiletý čínský plán požaduje průlom v oblasti technologií motorů pro civilní letectví a urychlení výzkumu v oblasti velkokapacitních letadel, vrtulníků, regionálních tryskových letadel a všeobecného letectví. Je rovněž nutné poznamenat, že čínské odvětví letecké dopravy vlastní stát a že čínská Státní komise pro rozvoj a reformy může schvalovat veškeré nákupy letadel, které uskutečňují čínské letecké společnosti, již využívá ke stimulaci nákupu proudových dopravních letadel vyrobených v Číně, jako je COMAC C919 (4). V neposlední řadě také plán „Internet plus“ zakládá partnerství mezi čínskými technologickými giganty a tradičními odvětvími včetně letectví.

5.   Průmyslová strategie EU

5.1.

Hlavními problémy jsou v situaci měnících se podmínek hospodářské soutěže chybějící průmyslová politika EU, která by podpořila letecký průmysl, a roztříštěný přístup institucí EU a vlád členských států. Je zapotřebí vypracovat průmyslovou strategii EU pro letecký průmysl EU s cílem zajistit jeho konkurenceschopnost a zachovat jeho vedoucí postavení na světovém trhu civilního letectví.

5.2.

To vyžaduje strategii a odhodlání na úrovni EU, kde všechny příslušné subjekty na úrovni EU, na vnitrostátní a mezivládní úrovni (včetně Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost, jakož i příslušných agentur, jako jsou EASA a Eurocontrol, a společných technologických iniciativ, jako jsou SESAR a Clean Sky) společně usilují o dosažení společného cíle podpořit konkurenceschopnost průmyslu EU na světovém trhu civilního letectví.

5.3.

Je nutné odhodlání na úrovni EU, aby byly zajištěny veřejné finanční prostředky na dlouhodobou podporu tohoto klíčového odvětví, a to zejména v oblasti výzkumu a inovací, a sice na základě dlouhodobého plánu.

5.4.

Na úrovni Komise by mělo být vytvořeno středisko monitorování letectví, která by sledovalo necelní překážky v regionech významných pro letectví a posuzovalo relativní konkurenceschopnost leteckého průmyslu EU.

5.5.

Letectví by se také mělo stát klíčovým odvětvím pro ekonomickou diplomacii a obchodní politiku EU a na mezinárodní úrovni (např. v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví) by měl posílen hlas EU.

6.   VaV ke zlepšení účinnosti a snížení emisí

6.1.

Dva hlavní evropské výzkumné programy v oblasti letectví, Clean Sky (ekologičtější a účinnější letecké technologie) a SESAR (výzkum a vývoj a nasazování technologií v oblasti uspořádání letového provozu), působí jako katalyzátory celého inovačního řetězce v Evropě.

6.2.

Díky svému dlouhodobému technologickému plánu a finančnímu závazku prokázaly svou efektivitu a přidanou hodnotu, kterou přinášejí jak orgánům veřejné moci, tak inovačnímu řetězci, a to především prostřednictvím 1) navrhování, vývoje, výroby a provozu konkurenceschopnějších, bezpečnějších a environmentálně udržitelnějších letadel a systémů pro uspořádání letového provozu; 2) vytváření velkého a efektivního vědeckého a technologického společenství pracovníků akademického výzkumu a průmyslových podniků, od velkých společností po malé a střední podniky ve všech zemích EU28; a 3) poskytování mimořádných demonstračních projektů s reálným dopadem na letecké programy a trh.

6.3.

Úspěchy programu Clean Sky zahrnují mimo jiné letové zkoušky laminárního křídla v rámci projektu BLADE (slibujícího omezení třecího odporu křídel o 50 % a až o 5 % nižší emise CO2) a protiběžný propfan (snižující spotřebu paliva a emise CO2 přibližně o 30 %).

6.4.

Úspěchy podniku SESAR nejlépe dokládají jeho významné výsledky: po zavedení by 63 realizovaných řešení SESAR mělo nabídnout 34 % zvýšení kapacity vzdušného prostoru a 30 % omezení odchylek v dobách letu, což by znamenalo snížení zpoždění u všech letů v rámci EU a dodržení časového plánu u 95 % letů, jakož i snížení spotřeby paliva a emisí o 2,3 % na každý let.

6.5.

Civilní letectví mělo zůstat nejvyšší prioritou v kontextu programu Horizont Evropa s navýšeným rozpočtem oproti stávajícímu financování v rámci programu Horizont 2020. Výzkum a inovace jsou mízou leteckého průmyslu EU a dlouhé cykly výzkumu v tomto průmyslu vyžadují sdílení rizika mezi veřejným a soukromým sektorem prostřednictvím financování založeného na grantech na základě dlouhodobého závazku vypracovávat plány výzkumu. To má zásadní význam pro konkurenceschopnost leteckého průmyslu EU. Dvě společné technologické iniciativy (Clean Sky a SESAR) by proto měly být zachovány. V kontextu nástroje pro propojení Evropy by mělo být nejvyšší prioritou i nadále financování, aby se urychlilo a stimulovalo nasazování technologií vyvinutých v rámci iniciativ Clean Sky a VaV SESAR.

6.6.

Civilní letectví dosáhlo pokroku při omezování dopadu na životní prostředí. Nová generace letadel má obvykle o 15–20 % nižší emise. Světové odvětví civilního letectví je prvním na světě, v němž bylo dosaženo shody ohledně komplexního přístupu ke snižování emisí. Tento přístup je založen na čtyřpilířové strategii, která zahrnuje technologie, provoz, infrastrukturu a celosvětové tržní opatření.

6.7.

K zajištění dalšího pokroku ve snižování environmentální stopy civilního letectví (technologický pilíř) je zásadní nepřetržitá podpora výzkumu a inovací ze strany EU, neboť více než 70 % veškerých výzkumných činností je spojeno s environmentálními cíli.

6.8.

Poradní rada pro výzkum a inovace v leteckém průmyslu Evropě stanovila v rámci vize pro evropské letectví „Flightpath 2050“ na rok 2050 cíl, aby technologie a postupy umožnily snížení emisí CO2 na osobokilometr o 75 %, snížení emisí NOx o 90 % a snížení emisí vnímaného hluku z letícího letadla o 65 % (oproti vlastnostem běžných nových letadel v roce 2000).

6.9.

Kromě toho by pohyb letadel při pojíždění měl být bez emisí a vzdušné prostředky by měly být navrhovány a vyráběny způsobem, který by umožňoval jejich recyklaci. Evropa by rovněž měla být uznávaná jako centrum excelence pro udržitelná alternativní paliva, včetně leteckých paliv, a to na základě silné evropské energetické politiky.

6.10.

Evropa by měla stát v čele výzkumu atmosféry a zastává vedoucí úlohu při vypracovávání akčního plánu pro ochranu životního prostředí odstupňovaného podle priorit a zavádění celosvětových environmentálních norem. V rámci programu Horizont 2020 bylo sice dosaženo značného pokroku, ale v rámci programu Horizont Evropa by vývoj a inovace měly být urychleny, včetně elektrifikace a hybridizace letadel.

7.   Digitalizace

7.1.

Klíčovými prioritami výzkumu v oblasti letectví budou i digitalizace (včetně digitální infrastruktury nezbytné pro přizpůsobení se novým automatizovaným létajícím platformám), automatizace a technologie virtuální a rozšířené reality. Společně s potřebou dalšího zlepšování úrovně bezpečnosti letectví a nutností dále usilovat o snížení environmentální stopy letectví budou určovateli plánu výzkumu a inovací pro iniciativy SESAR 3 a Clean Sky 3.

7.2.

Zavádění řešení podniku SESAR by mělo být urychleno a je nezbytně nutné vytvořit jednotné evropské nebe s cílem zajistit účinné zavádění v rámci EU.

8.   Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)

8.1.

Zásadní význam má pro letecký průmysl EU (včetně odvětví prací spojených s údržbou a běžnými a generálními opravami) posílení mezinárodní úlohy EASA, aby odpovídala trvale významné mezinárodní úloze Federálního leteckého úřadu USA při podpoře leteckého průmyslu USA na trzích v třetích zemích.

8.2.

EASA by měla mít možnost zřídit více poboček ve třetích zemích, které by hrály klíčovou úlohu při prosazování evropských bezpečnostních předpisů, certifikačních standardů a politik a při zajišťování toho, aby evropský průmysl mohl za rovných podmínek soutěžit na hlavních vývozních trzích prostřednictvím každodenního kontaktu s orgány civilního letectví ve třetích zemích, a při odstraňování technických překážek bránících potvrzování evropských produktů na těchto vývozních trzích.

8.3.

Měly by být rozšířeny dvoustranné dohody o bezpečnosti letectví mezi EU a třetími zeměmi, aby omezily zdvojený dohled nad bezpečností u typové certifikace/prvotní letové způsobilosti a trvající letové způsobilosti/údržby.

8.4.

V neposlední řadě by podrobná pravidla EASA měla být více zaměřena na výsledky a vycházet z průmyslových norem, aby umožnila bezpečné zavádění nových technologií efektivnějším a rychlejším způsobem. V této souvislosti by měla být přivítána nedávno schválená revize základního nařízení o EASA (revize nařízení č. 216/2008).

9.   Infrastruktura

9.1.

Letecký průmysl EU rovněž těží z dobrého stavu širšího odvětví civilního letectví (tj. leteckých společností, provozovatelů vrtulníků, provozovatelů letounů kategorie business jet a dalších uživatelů vzdušného prostoru), jelikož další růst pro uživatele vzdušného prostoru má za následek potřebu dalších letadel a odpovídajících technologií.

9.2.

V této souvislosti je proto nutné nadále investovat do bezpečné a nákladově efektivní infrastruktury na zemi i ve vzduchu a zároveň zabránit nadměrným daním spojeným s leteckou dopravou.

9.3.

Je proto vítána strategie pro evropské letectví, jelikož zahrnuje soubor nástrojů pro posílení konkurenceschopnosti širšího odvětví civilního letectví EU, včetně přezkumu základního nařízení o EASA, strategie pro zajištění vedoucího postavení EU na rozvíjejícím se trhu civilních systémů dálkově řízených letadel a systémů pro uspořádání letového provozu bez obsluhy, jakož i dalších návrhů s dopadem na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy (revize nařízení (ES) č. 868/2004 a případná revize směrnice EU o letištních poplatcích).

9.4.

V tomto kontextu je potřeba vnímat i revizi nařízení (ES) č. 1008/2008 (společná pravidla pro provozování leteckých služeb ve Společenství), která by měla zajistit, aby jednotný trh zůstal připraven na budoucí vývoj. Kromě toho je vzhledem k uznané nutnosti další konsolidace v odvětví letecké dopravy v EU zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi konsolidovanějším odvětvím letecké dopravy a přínosy plynoucími pro spotřebitele v EU z výběru leteckých dopravců a účinné hospodářské soutěže.

10.   Služby spojené s údržbou a běžnými a generálními opravami

10.1.

Důležitým segmentem leteckého průmyslu EU jsou také služby spojené s údržbou a běžnými a generálními opravami, které přispívají k vytváření pracovních míst v EU i k vývozu pro účely těchto služeb. Stimulace konkurenceschopnosti odvětví služeb údržby a běžných a generálních oprav v EU (služby leteckých dopravců, nezávislých poskytovatelů a výrobců původního zařízení) má tedy rovněž zásadní význam pro to, aby mohl průmysl nadále vytvářet pracovní místa a ovládat nové trhy.

10.2.

Důležitým prvkem, na který by se měly zaměřit programy pro výzkum a inovace, bude také využívání dat velkého objemu a nových technologií pro účely těchto služeb.

11.   Přímé zahraniční investice

11.1.

Návrh ohledně prověřování přímých zahraničních investic (COM(2017) 487), který předložila Komise, zlepší výměnu informací a posuzování dopadů a zvýší nadnárodní transparentnost, konečné rozhodnutí však ponechává na vnitrostátní úrovni. Návrh také zahrnuje prověřování Komisí z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku v případech, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu EU.

11.2.

Tento návrh Komise by měl být přivítán jako první krok, protože má mimořádný význam nejen z hlediska přímých zahraničních investic do leteckého průmyslu EU a jeho dodavatelského řetězce, ale také z hlediska zásadních technologií pro výrobu EU (automatizace, virtuální inteligence, data velkého objemu a kybernetika).

12.   Brexit

Evropský letecký průmysl je plně integrovaný a využívá mnoha součástek, které před konečným smontováním několikrát překročí státní hranice. Jeho dodavatelský řetězec se skládá z mnoha velkých, středních a malých podniků, jež fungují na zásadě „právě včas“.

Zásadní význam mají jednotný trh a celní unie, jelikož v tomto průmyslu snižují administrativní a byrokratickou zátěž, čímž se také minimalizují jeho náklady.

EU-27 a Evropský parlament jasně uvedly, že budou chránit integritu jednotného trhu, včetně jeho čtyř svobod, a judikaturu soudního dvora a že se pro žádný průmysl nebude provádět účelový výběr.

Vláda Spojeného království oznámila, že počínaje 29. březnem 2019 se Spojené království stane třetí zemí.

12.1.

Musí se předejít situaci, kdy by v souvislosti s brexitem nedošlo k dohodě, jelikož by to poškodilo konkurenceschopnost evropského leteckého průmyslu v globálním měřítku a ohrozilo tisíce pracovních míst na obou stranách Lamanšského průlivu. Je potřeba najít řešení pro dohodu na období po brexitu, kam budou patřit: — bezproblémová celní opatření zahrnující regulaci vývozu zboží dvojího užití, — pokračující členství v EASA a ECHA (REACH), — výzkum v civilním letectví: pokračující spolupráce v rámci společných technologických iniciativ, — možnost přesouvat vysoce kvalifikované zaměstnance přes hranice.

Prioritně je potřeba zahájit odborné diskuse o regulačním prostředí pokrývajícím EASA a ECHA, aby se zaručila existence zmírňujících opatření k minimalizaci potenciálních narušení.

Vlády jednotlivých států musejí za účelem minimalizace narušení svým podnikům poskytnout jasné pokyny, aby jim pomohly se připravit na potenciální změny způsobené brexitem.

13.   Dovednosti

13.1.

Trvalý úspěch leteckého průmyslu EU také silně závisí na jeho schopnosti přilákat kvalifikované pracovníky. V situaci stárnoucí pracovní síly a nových technologických výzev (digitalizace, automatizace, kybernetická bezpečnost, průmysl 4.0) je tedy nezbytná celková strategie EU, v jejímž rámci by byly vyvinuty unijní programy vzdělávání a odborné přípravy, v nichž by ústřední roli hrály celoživotní učení a kvalitní vzdělávací strategie.

13.2.

Na vnitrostátní úrovni by členské státy měly podporovat volbu předmětů STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika), a to zejména mezi dívkami již od raného věku, a účast v programech Erasmus +.

13.3.

Je potřeba vytvořit flexibilní způsoby přechodu mezi světem práce a světem vzdělávání (učení se prací, kvalitní učňovská příprava a odvětvově specifické iniciativy v oblasti odborné přípravy) a malým a středním podnikům by v případě potřeby měla být poskytnuta zvláštní podpora.

13.4.

Vzhledem k těmto zásadním specifickým sociálním výzvám by pro letecký průmysl EU byl prospěšný odvětvový sociální dialog na úrovni EU (rozhodnutí 98/500/ES), který by sociálním partnerům umožnit diskutovat o konkrétních otázkách.

---

(1)  Zdroj: ASD Facts and Figures.

(2)  Zdroj: ASD Facts and Figures.

(3)  Zdroj: PWC.

(4)  Zdroj: RAND. Chinese Investment in U.S. Aviation (Čínské investice do leteckého průmyslu USA), 2017.