12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/102

1.1

Výbor je přesvědčen, že univerzální přístup k vysokorychlostním elektronickým komunikačním sítím je klíčem k evropskému růstu, vytváření pracovních míst a posilování soudržnosti. EHSV silně podporuje cíle Digitální agendy (1) v oblasti širokopásmového připojení, bude však velmi obtížné těchto cílů dosáhnout bez výrazného úsilí členských států a Komise o zlepšení podmínek jak pro nabídku, tak pro poptávku po širokopásmovém připojení v celé Unii.

1.2

Výbor velmi zklamalo nedávné rozhodnutí Evropské rady zredukovat část rozpočtu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 určenou na digitální infrastrukturu z 9,2 miliardy EUR na pouhou 1 miliardu EUR. Tímto škrtem přestane VFR podporovat zavádění širokopásmového připojení, čímž utrpí především chudší a méně rozvinuté regiony EU.

1.3

Výbor vítá navrhované nařízení Komise. Navrhovaná opatření jsou zvláště důležitá k překlenutí digitální propasti a usnadnění zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech.

1.4

EHSV by uvítal, kdyby Komise oznámila, jak může být přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení uznán jako všeobecné právo všech občanů, bez ohledu na polohu. Komise nadnesla otázku zahrnutí širokopásmového připojení do povinnosti poskytovat univerzální službu v roce 2010 (2). Odpovědět na tuto otázku je velmi naléhavé z hlediska podpory blahobytu občanů, zaměstnanosti a digitálního začleňování.

1.5

Výbor vyzývá členské státy k bezodkladnému dokončení jejich vnitrostátních plánů pro širokopásmového připojení.

1.6

Komise a členské státy by měly zvážit, jaké finanční pobídky a formy podpory poskytnout soukromému sektoru, aby investoval do vysokorychlostního širokopásmového připojení v oblastech s nízkou hustotou osídlení.

1.7

Výbor odhaduje, že pro dosažení cílů Digitální agendy do roku 2020 bude kromě značných investic ze strany soukromého sektoru do zavádění širokopásmového připojení zapotřebí až 60 mld. EUR z veřejných fondů. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto nezbytné finanční prostředky zahrnuly do svých rozpočtů.

1.8

Výbor si přeje, aby se Komise zabývala problémem poskytovatelů služeb širokopásmového připojení, kteří zákazníkům neposkytují rychlost připojení k internetu, ke které se zavázali ve smlouvě. Takové nedodržení smlouvy a klamavá inzerce podkopávají důvěru v digitální trh a škodí poptávce. Je proto třeba v této souvislosti přijmout přísná opatření.

1.9

Výbor vyzývá Komisi, aby v návaznosti na navrhované nařízení vytvořila celoevropský velkoobchodní trh s širokopásmovou infrastrukturou.

1.10

EHSV žádá Komisi, vnitrostátní regulační orgány a členské státy, aby zajistily, že konkurenceschopný trh s širokopásmovým připojením bude zaveden ve všech oblastech Unie.

1.11

Výbor konstatuje, že navrhované nařízení poskytne nové obchodní příležitosti pro dopravní společnosti a společnosti poskytující veřejné služby, které jim umožní působit na trhu s širokopásmovým připojením. Komise a členské státy by měly tyto společnosti výrazně povzbudit k tomu, aby této příležitosti využily.

1.12

Výbor upozorňuje Komisi na svá předchozí nedávná stanoviska, jež se týkají zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení a překlenování digitální propasti: Digitální agenda pro Evropu (3), První program politiky rádiového spektra (4) a Digitální agenda pro Evropu – digitalizace jako hnací síla evropského růstu (CES959-2013, zatím nezveřejněno v Úředním věstníku).

2.1.1

Ve sdělení „Akt o jednotném trhu II: Společně pro nový růst“ bylo snížení nákladů na zavedení širokopásmového připojení označeno za jedno z dvanácti hlavních opatření pro podporu růstu.

2.1.2

V důsledku celé řady různých pravidel a administrativních postupů na vnitrostátní a regionální úrovni došlo ke zpomalení zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení, zejména v mimoměstských oblastech.

2.2.1

Cílem nařízení je:

2.3.1

Pro dosažení určených cílů v oblasti nákladů a efektivity nařízení stanoví několik přímo použitelných práv a povinností platných pro provozovatele sítí a poskytovatele infrastruktury v různých fázích zavádění infrastruktury.

2.3.2

Nařízení pro dosažení stanovených cílů navrhuje následující právní pravidla:

2.3.3

Jakékoli spory mezi provozovateli sítí a poskytovateli služeb širokopásmového připojení ohledně jejich práv a povinností budou v případě potřeby řešeny příslušným vnitrostátním orgánem pro řešení sporů – vnitrostátním regulačním orgánem nebo jiným kompetentním orgánem.

2.3.4

Nařízení by po dohodě Evropského parlamentu a Rady bylo přímo použitelné v rámci celé EU.

3.1.1

Širokopásmové připojení je základní infrastrukturou umožňující provádění Digitální agendy a dokončení jednotného digitálního trhu. Hospodářský význam širokopásmových služeb nelze dostatečně zdůraznit. Dostupnost širokopásmového připojení má multiplikační účinek na hospodářský růst – podle odhadů Světové banky vede každý 10 % nárůst v míře rozšíření širokopásmového připojení až k 1,5 % růstu HDP. Všeobecně dostupné vysokorychlostní připojení je nezbytným předpokladem k zavedení nových transformačních technologií a služeb, například cloud computingu či inteligentních sítí.

3.1.2

Význam širokopásmového připojení z hlediska růstu a pracovních míst je popsán v Digitální agendě, která stanoví, že do roku 2013 bude zajištěno základní širokopásmové připojení pro všechny Evropany a do roku 2020 i) přístup k rychlosti nad 30 Mb/s pro všechny Evropany a ii) smlouva o internetovém připojení s rychlostí nad 100 Mb/s v 50 % či více evropských domácností. Těchto cílů bude dosaženo pouze v případě, že dojde v celé EU ke snížení nákladů na zavádění infrastruktury a že budou přijata opatření za účelem zajištění širokopásmového připojení ve venkovských a znevýhodněných oblastech Unie.

3.2.1

Levná infrastruktura širokopásmového připojení na světové úrovni je nezbytnou součástí dynamického hospodářství 21. století. Bude přibývat podniků založených na znalostech, budou-li mít k dispozici potřebné schopnosti a infrastrukturu. Na dostupnosti rychlého a superrychlého širokopásmového připojení bude záviset růst vyspělých služeb v oblasti zdravotnictví, školství a sociálních služeb.

3.2.2

Důležitými řídícími kritérii při tvorbě programů jsou kvalita sítí, jejich pořizovací náklady a konkurenceschopnost cen pro konečného uživatele. Protože až 80 % nákladů na infrastrukturu sítí tvoří stavební práce, je nesmírně důležité, aby státní a místní orgány prostřednictvím účinné koordinace projektů infrastruktury pracovaly na podstatném snižování nákladů.

3.3.1

EHSV v řadě svých stanovisek – nejnověji ve svém stanovisku k tématu Digitalizace jako hnací síla evropského růstu (5) – vyzval Komisi, aby oznámila, jak může být přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení uznán jako všeobecné právo všech občanů, bez ohledu na polohu. Nyní je naléhavě zapotřebí nalézt na tuto otázku odpověď.

3.4.1

Cíle stanovené v Digitální agendě do roku 2020 týkající se dostupnosti širokopásmového připojení budou v nedaleké budoucnosti překonány rychlým pokrokem v oblasti širokopásmové technologie a internetových služeb (např. videokonference s vysokým rozlišením). V některých městských oblastech jsou již zaváděny superrychlé sítě o rychlosti připojení až do 1 Gb/s (1 000 Mb/s) (http://arstechnica.com/tech-policy/2012/07/tokyo-seoul-and-paris-get-faster-cheaper-broadband-than-us-cities/) a vyvíjejí se videoslužby za účelem využití těchto vyšších přenosových rychlostí.

3.4.2

Abychom udrželi krok se světovým rozvojem internetové ekonomiky, bude v celé EU zapotřebí značných investic do vysokorychlostního připojení.

3.5.1

Jak uvedla Komise ve svém nedávném sdělení o významu Digitální agendy jakožto hnací síly evropského růstu (6), Evropa v poskytování infrastruktury širokopásmového připojení stále více zaostává za svými konkurenty na světovém trhu.

3.5.2

V některých částech Asie a v USA se do vysokorychlostního širokopásmového připojení investuje mnohem rychleji, což vede k výrazně lepšímu pokrytí a vyšším rychlostem. V Jižní Koreji bylo v prosinci 2011 připojeno 20,6 % obyvatel k optické síti, což bylo nejvíce na světě a např. dvojnásobně více než ve Švédsku (Pracovní dokument útvarů Komise přiložený k návrhu nařízení o snížení nákladů na zavádění širokopásmového připojení, SWD(2013)0073 (část 1)).

3.6.1

Přehled výsledků Digitální agendy pro Evropu (https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/scoreboard) a nejnovější údaje Eurostatu (http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/information_society/data/main_tables) ukazují, že digitální propast se zvětšuje a rozdíly mezi státy jsou velké. V roce 2012 nemělo 28 % domácností v EU-27 širokopásmové připojení. 90 % domácností bez širokopásmového připojení se navíc nachází ve venkovských oblastech. Ve venkovských oblastech stále čeká na vysokorychlostní připojení 35 milionů domácností. Pokud se občanům žijícím mimo městská centra nebude věnovat dostatečná pozornost, budou vystaveni narůstajícímu sociálnímu a ekonomickému znevýhodnění.

3.6.2

K překlenutí této propasti v oblasti širokopásmového připojení může přispět reforma předpisů pro plánování, plánování inteligentní infrastruktury, pobídky k investicím a inovativní technologie, která vychází z opatření obsažených v navrhovaném nařízení Komise.

3.7.1

Výbor byl velmi zklamán, když Rada v únoru rozhodla snížit ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 rozpočet na digitální infrastrukturu a služby v rámci nástroje na propojení Evropy z 9,2 mld. EUR jen na 1 mld. EUR. S tímto škrtem bude odstraněna podpora, která byla z víceletého finančního rámce poskytována na zavádění širokopásmového připojení, a budou jím nejvíce zasaženy chudší a více znevýhodněné regiony EU, čímž se jen prohloubí digitální propast.

3.7.2

Finanční prostředky zahrnuté ve víceletém finančním rámci na podporu zavádění širokopásmového připojení má využít Komise na podporu trhu širokopásmového připojení, představují však pouze malou část prostředků, které jsou ve skutečnosti zapotřebí k dosažení cílů Digitální agendy v oblasti širokopásmového připojení. Podle odhadů poradců zabývajících se otázkou finančního deficitu, které si Komise najala, bude k dosažení cílů stanovených do roku 2020 zapotřebí až 62 mld. EUR dodatečných veřejných prostředků (Studie o sociálněekonomických dopadech širokopásmového připojení vypracovaná pro Evropskou komisi společností Analysys Mason, 2012).

3.7.3

Prostředky na tuto rozsáhlou investici bude muset zajistit převážně soukromý sektor; ve venkovských oblastech, kde je hustota populace příliš nízká na přilákání investic, bude zapotřebí přijmout zvláštní opatření. Evropská investiční banka již poskytla prostředky na řadu takových projektů a bude muset této podpory poskytnout ještě mnohem více. Komise by měla důkladně zvážit, jak mohou evropské instituce a členské státy více usnadnit financování zavádění širokopásmového připojení ze strany soukromého sektoru.

3.7.4

Opatření č. 48 Digitální agendy předpokládá využití strukturálních fondů na financování zavádění vysokorychlostních sítí. Je třeba vzít v úvahu i Fond soudržnosti.

3.8.1

Místní samosprávy a obecní orgány mohou sehrát důležitou úlohu při podpoře poskytování širokopásmového připojení ve svých regionech tím, že povedou iniciativy pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a budou opatření uvedená v navrhovaném nařízení provádět co nejrychleji a co nejúčinněji.

3.8.2

Nařízení přichází s možností otevřít trh s nabídkou širokopásmového připojení a služeb většímu počtu nových účastníků, zejména netelekomunikačních společností, které mají rozsáhlou infrastrukturu k zabezpečení vysokorychlostních sítí. Členské státy a Komise by měly tyto nové účastníky výrazně podpořit.

3.8.3

Nařízení též přináší možnost otevřít trhy pro přeshraniční investice firem z celé Evropy. Komise by měla zvážit, jak by bylo možné tento jednotný trh s infrastrukturou rozvinout prostřednictvím zvyšování celoevropského povědomí o investičních příležitostech, snižování rizika těchto investic pro cizí investory a třeba i vytvořením zvláštních finančních nástrojů (dluhopisů), jež by zvýšily atraktivitu investic v nejobtížnějších regionech.

3.8.4

Je nutné co nejrychleji zavést inovativní technologie včetně širšího používání bezdrátových technologií, aby se urychlilo šíření širokopásmového připojení a zmenšovala se digitální propast mezi městskými a venkovskými oblastmi.

3.8.4.1

Zejména úplné provádění evropského programu politiky rádiového spektra (7) je nezbytné k tomu, aby se zajistilo, že ke splnění cílů stanovených do roku 2020 bude pro potřeby bezdrátových širokopásmových technologií určeno a zpřístupněno vhodné spektrum v šíři dostatečné pro jejich pokrytí a kapacitu.

3.8.4.2

Satelitní technologie umožní širokopásmové připojení v nejodlehlejších oblastech Unie. Díky problémům s kapacitou, cenou a rychlostí se však bude jednat o okrajové řešení, které v Evropě v roce 2020 možná pokryje méně než 10 % širokopásmového připojení o rychlosti 30 Mb/s.

3.9.1

Nízká poptávka po širokopásmovém připojení, zejména v oblastech s nižší hustotou osídlení, má nepříznivý vliv na investice do sítí, ačkoliv v oblastech bez dostupnosti vysokorychlostního připojení vždy existuje významná latentní poptávka.

3.9.2

Komise a členské státy se musí zaměřit na podněcování poptávky po širokopásmovém připojení a využít k tomu různé metody, jako jsou například cílené veřejné informační kampaně, veřejná místa s bezplatným WiFi připojením (tzv. WiFi hotspoty), další rozvoj služeb elektronické veřejné správy či podpora vzdělávání v oblasti počítačové gramotnosti a dovedností. Opatření na stimulaci poptávky je třeba zaměřit především na venkovské oblasti.

3.9.3

Hlavním aspektem k zajištění přijetí širokopásmového připojení ze strany občanů je transparentnost nákladů a cen. Současní uživatelé širokopásmového připojení v celé Evropě si stěžují, že jim poskytovatelé služeb neposkytují rychlost připojení k internetu, ke které se zavázali ve smlouvě. Takové nedodržení smlouvy a klamavá inzerce podkopávají důvěru v digitální trh a škodí poptávce. Je proto třeba v této souvislosti přijmout přísná opatření.

4.1.1

Obchodní společnosti působící v oblasti elektronických komunikací nemají dostatečné finanční pobídky k investicím do infrastruktury širokopásmového připojení v oblastech EU, kde je hustota osídlení příliš nízká. Výbor je proto potěšen, že navrhované nařízení zavede opatření ke značnému snížení nákladů a rizik spojených se zaváděním širokopásmového připojení a že posílí ekonomické argumenty ve prospěch investic ze strany poskytovatelů sítí.

4.1.2

V zájmu zajištění řádného digitálního začlenění a maximalizace ekonomických výnosů plynoucích z univerzálního přístupu k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení by vlády a členské státy měly uplatňovat silnější vliv na nabídku a poptávku po infrastruktuře širokopásmového připojení prostřednictvím provádění příslušných plánů tak, aby byly vyváženy vysoké ekonomické výnosy z investic do infrastruktury v oblastech s vysokou hustotou zalidnění na jedné straně a mnohem méně finančně atraktivní investice potřebné v nedostatečně rozvinutých regionech na straně druhé. Navrhované nařízení jim poskytne lepší prostředky k dosažení těchto cílů.

4.1.3

Na mnoha trzích je pouze jeden poskytovatel infrastruktury, který zaujímá dominantní postavení. Výbor doufá, že účinné provádění tohoto nařízení vytvoří lepší podmínky, které umožní novým poskytovatelům sítí vstoupit na trh a nabídnout konkurenceschopné služby.

4.2.1

Ve sdělení se uvádí, že stavební práce mohou představovat až 80 % nákladů na zavedení širokopásmového připojení. Očekávané úspory kapitálových výdajů provozovatelů sítí po zavedení navrhovaného nařízení se pohybují v rozmezí 20–30 % celkových investičních nákladů, tj. až 63 miliard EUR do roku 2020. Uspořených 63 miliard EUR může být následně investováno do dalších oblastí ekonomiky.

4.2.2

Zásadním předpokladem pro účinnost, rychlost provádění, environmentální udržitelnost a dostupnost konkurenceschopných cen pro konečného uživatele je spolupráce a spoluúčast soukromých poskytovatelů infrastruktury. Výbor s potěšením vítá, že nařízení bude od soukromých poskytovatelů služeb vyžadovat zveřejňování kvalitních informací o stávající a plánované infrastruktuře a že poskytovatelé sítí budou povinni spolupracovat, což usnadní kvalitní plánování, spolupráci a účinné využívání zdrojů.

4.3.1

V oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva je ekonomickými zákony dáno, že není možné podporovat víc než jednoho dodavatele infrastruktury širokopásmového připojení – jinými slovy zde dochází k existenci přirozeného monopolu.

4.3.2

Taková situace přirozeného monopolu je důvodem k přijetí modelu otevřeného přístupu k zavádění širokopásmového připojení, kdy jediný poskytovatel, například partnerství veřejného a soukromého sektoru, zavede základní infrastrukturu a následně síťová zařízení zpřístupní tím, že kapacitu za spravedlivých a rovných podmínek pronajme menším poskytovatelům. Komise by možná měla zvážit, jakým způsobem by bylo možné tento model otevřeného přístupu vyvinout a regulovat v Evropě, aniž by při tom byla narušena řádná hospodářská soutěž.

4.4.1

Navrhované nařízení by poskytlo legislativu umožňující rozvoj velkoobchodního trhu v oblasti infrastruktury širokopásmového připojení. Komise by možná měla zjistit, jakým způsobem lze nařízení posílit, aby sloužilo jako nástroj k podpoře tohoto trhu, zejména v obtížně přístupných oblastech Unie.

4.4.2

Velkoobchodní trh s nenasvícenými vlákny nebo bezdrátovou infrastrukturou by mohl být přeshraniční nebo celoevropský, pokud by existovaly kvalitní informace o spotřebitelské poptávce a stávající infrastruktuře. Komise by měla zjistit, jak by takový trh mohl být stimulován a podporován.

4.5.1

Vybudování infrastruktur, zejména ve venkovských oblastech, vyžaduje účinnou vnitrostátní strategii a prováděcí plán. I když mají v současnosti všechny členské státy svoji strategii pro širokopásmové připojení, mnohým z nich stále chybí plán k dosažení cílů Digitální strategie. Vnitrostátní strategie je zapotřebí brzy aktualizovat a začlenit do nich přístup pro zavádění superrychlých sítí, včetně konkrétních cílů a stanovení prováděcích opatření.

4.5.2

V opatření č. 46 Digitální agendy se požaduje, aby členské státy vytvořily své vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení, ale řada členských států své plány nedokončila a Komise tak plnění tohoto opatření označila jako zpožděné. Toto zpoždění má negativní dopad na zavádění širokopásmového připojení a finanční plány průmyslu. EHSV vyzývá členské státy, aby své plány přezkoumaly na základě navrhovaného nařízení a dokončily svoji práci co nejdříve.

4.5.3

Komplexní vnitrostátní plán pro širokopásmové připojení zahrnující iniciativy partnerství veřejného a soukromého sektoru a zvláštní pobídky k usnadnění zavádění ve venkovských oblastech by velmi napomohl čerpání finančních prostředků z EU a EIB.

4.6.1

Navrhované nařízení umožní vlastníkům infrastruktur, jež nejsou společnostmi působícími v odvětví elektronických komunikací – například energetické společnosti, vodohospodářské společnosti, dopravní společnosti či společnosti působící v oblasti nakládání s odpady – zpřístupnit za obchodních podmínek svoji infrastrukturu k zavedení služeb širokopásmového připojení. Takový krok umožní těmto společnostem získat nové příjmy, snížit své náklady na základní infrastrukturu tím, že je budou sdílet s poskytovateli širokopásmového připojení, a posílit součinnost při rozvoji vlastních klíčových služeb, například při vývoji inteligentních sítí v případě dodavatelů energie.

4.6.2

Komise a členské státy by se měly snažit informovat tyto společnosti o možnostech, jež nabízí nezbytné zavádění infrastruktur širokopásmového připojení, a o možném pozitivním dopadu navrhovaného nařízení na jejich činnost.