12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/20

1.1

Evropský hospodářský výbor (EHSV) podporuje holistický přístup akčního plánu. K mnoha z 11 navržených akcí již vyjádřil svůj postoj. Nicméně tyto akce ke svému provádění vyžadují různé lhůty a různou podporu (i finanční).

1.2

EHSV soudí, že některé akce nemusí být provedeny či mohou být z části neuskutečnitelné, jelikož plán nepočítá s dopady hospodářské krize na toto odvětví, zejména v zemích nejvíce zasažených úspornými opatřeními.

1.3

EHSV doporučuje, aby se při provádění plánu zohledňovala a zúročovala rozmanitost, která se často projevuje různými formami malých a středních podniků a mikropodniků.

1.4

EHSV vítá návrh na zřízení stálé Pracovní skupiny pro konkurenceschopnost obchodu a doufá, že se do ní budou moci zapojit evropští sociální partneři a zástupci organizací spotřebitelů a malých a středních podniků.

1.5

EHSV doporučuje, aby spotřebitele měli k dispozici příslušné a pravdivé informace, které pro ně budou skutečně pochopitelné, tj. aby tyto informace byly poskytovány ilustrační, syntetickou formou, která je snadno srozumitelná (ne technická či právní).

1.6

Výbor doporučuje podněcovat členské státy ke stanovení těch forem maloobchodu, které mohou být začleněny mezi obecné zájmy (sociální a kulturní) uvedené ve směrnici o službách.

1.7

EHSV žádá, aby podniky byly stimulovány k propojení internetového a klasického obchodu, což jsou dnes v mnoha případech stále ještě alternativy. Účelem by mohlo být vyřešit problémy s otvírací dobou a zavíracími dny obchodů.

1.8

Nadměrná koncentrace distribučního obchodu způsobuje řadu problémů, mj. viditelné potíže s dosažením opravdové hospodářské soutěže.

1.9

EHSV navrhuje, jako již v jednom dřívějším stanovisku (1), aby se problém zneužívání tvorby transferových cen, jež umožňuje stanovit ceny transakcí uvnitř skupiny podniků na základě parametrů hodnocení, které souvisejí s požadavky na zdanění dané skupiny, namísto toho, aby se braly v úvahu normální podmínky na trhu, řešil na evropské úrovni.

1.10

EHSV doporučuje usilovat o udržitelnost obchodu a omezení plýtvaní i tím, že se rozšíří systémy prodeje výrobků z dávkovacího zařízení, při němž se snižuje množství znečišťujících obalů.

1.11

Komise se musí pomocí všech svých nástrojů aktivně zasazovat o inovace a změny, neboť konkurence je podmínkou změny, ne jejím spouštěčem.

1.12

Podle EHSV je zásadně důležité, aby dovednosti zaměstnanců odpovídaly požadovaným profesním profilům, a domnívá se, že podniky se ve svém příspěvku nemohou omezovat pouze na obsah odborné přípravy, ale musí rovněž činit cílené investice.

1.13

EHSV vyzývá členské státy, aby podle vzoru evropské rady pro kvalifikace v obchodu zřizovaly mezi sociálními partnery dvoustranné orgány pro rozvoj odborné přípravy (shoda mezi nabídkou a poptávkou, vzdělávací plány, financování, zjišťování vzdělávacích potřeb, realizace vzdělávání a zpětná vazba).

1.14

EHSV podporuje iniciativu Komise v oblasti zahájení dialogu se všemi zúčastněnými stranami s cílem stanovit na úrovni EU účinná opatření pro potírání neformální ekonomiky a nezákonné a nehlášené práce. Očekává, že členské státy projeví velkou politickou vůli, již by Komise mohla koordinovat prostřednictvím posíleného partnerství.

2.1

S cílem realizovat vnitřní trh distribučního obchodu v rámci strategie Evropa 2020 se v akčním plánu navrhuje postup založený na 5 prioritách a 11 akcích, které je třeba provést do roku 2014. Komise ho bude monitorovat a v roce 2015 předloží zprávu o pokroku.

2.2

Distribuční obchod hraje v EU zásadní úlohu při stimulaci růstu a tvorby pracovních míst a inovativních a udržitelnějších modelů spotřeby. Toto odvětví vytváří 11 % HDP a pracuje v něm téměř 15 % zaměstnaných osob, tj. zhruba 36 milionů lidí ve více než 6 milionech podniků (29 % všech podniků), z nichž mají vysoký podíl malé a střední podniky a mikropodniky.

2.3

Plán poukazuje na to, že distribuční obchod je stále více propojen s jinými hospodářskými odvětvími a že hranice mezi nimi se stále více stírají. Uvádí se v něm, že přetrvávají překážky, jež znesnadňují vytvoření účinného, konkurenceschopného a integrovaného vnitřního trhu distribučního obchodu. Je proto třeba zlepšit konkurenceschopnost a produktivitu tohoto odvětví a zlepšit jeho hospodářské, sociální a environmentální výsledky, přičemž je třeba brát na vědomí rozmanitost obecně a konkrétně různou situaci malých a středních podniků a mikropodniků.

2.4

EHSV zdůrazňuje, že i přes modernizaci tohoto odvětví, k níž došlo v posledních 20 letech, mnoho malých a středních podniků zabývajících se obchodem v současnosti upadá, a to nejen z důvodu větší cenové konkurence a snižování marží, ale rovněž vlivem hospodářské krize, v jejímž důsledku značně klesla spotřeba a tendence k nákupu.

2.5

Finanční krize, růst cen surovin, stárnutí obyvatelstva, požadavky na vyšší udržitelnost a technické inovace (např. elektronické platby, samoobslužné skenování výrobků) od základů mění obchodní postupy a modely, a to jak u organizovaných velkých maloobchodních řetězců, tak u malých a středních podniků.

2.6

EHSV vítá návrh na zřízení stálé Pracovní skupiny pro konkurenceschopnost obchodu (členské státy, zúčastněné strany, malé a střední podniky), jejímž cílem je obrátit pozornost evropské politické diskuse k problémům tohoto odvětví, určit možné cesty vývoje, sledovat pokrok a vydávat doporučení. EHSV žádá, aby do této skupiny byli zapojeni evropští sociální partneři z tohoto odvětví (UNI Europa – obchod a Eurocommerce), kteří již na konci 80. let 20. století zahájili konstruktivní sociální dialog, a zástupci občanské společnosti, zejména organizace spotřebitelů a malých a středních podniků.

2.7

EHSV doporučuje Komisi a členským státům, aby stimulovaly a podporovaly všechny poctivé a vyvážené formy obchodní spolupráce a obchodních sdružení mezi nezávislými obchodními činnostmi a velkými obchodními podniky a nezávislými subjekty na základě smluv s jasnými a vyváženými zárukami.

3.1

Práva ve skutečnosti existují, pokud jsou v případě jejich znalosti vykonávána. Informace nejsou to samé jako informovanost, která je prvním právem spotřebitelů, aby mohli činit svobodný výběr v oblasti spotřeby, který bude v zájmu jejich blahobytu a blahobytu celého společenství a bude jim a celému společenství ku prospěchu. U mnoha možností nákupu je dnes fakticky k dispozici rozsáhlé množství informací.

3.2

Jedním z největších současných problémů tohoto odvětví je marketing velkých maloobchodních řetězců, jehož pozornost se zaměřuje téměř výhradně na spotřebitelské ceny a přehlíží vztah mezi kvalitou a cenou. Důsledkem je v mnoha členských státech snižování kvality potravin, a to i protože se přírodní přísady nahrazují umělými. Tento fenomén snižuje výběr pro spotřebitele, kteří by často byli ochotni zaplatit více za kvalitní výrobek, který však v nabídce nenacházejí.

3.3

Pokud občané znají charakteristiky výrobku, mohou nakupovat vědomě, čímž se vyvíjí tlak na kvalitu a rozmanitost nabídky a související služby. Více dostupných informací ovšem ještě neznamená větší informovanost – často je tomu právě naopak. Pokud je informací příliš, spotřebitelé je ani nečtou, neboť na to nemají čas nebo je pro ně příliš odborný jazyk málo srozumitelný.

3.4

Komise by kromě zásad pro osvědčené postupy a kodexů správné praxe (akce 1) (2) měla vytvořit účinné nástroje, které výrobcům a distributorům uloží povinnost poskytovat spotřebitelům snadno přístupné informace o všech charakteristikách jejich výrobků, služeb a cen, které jsou zásadně důležité pro jiné sociální, environmentální, územní a hospodářské účely. Všechny potřebné informace by navíc měly být k dispozici ve stručných a snadno srozumitelných sděleních. Spotřebitelé se tak se budou moci svobodně rozhodnout, zda upřednostnit tu či onu charakteristiku, a nevycházet pouze z marketingových charakteristik.

3.5

Systém nabídky poskytuje spotřebitelům mnoho poznatků užitečných pro jejich volbu, je však především zaměřen na ty aspekty výrobku, které souvisejí s jeho nákupem a počátečním používáním, a upřednostňuje tak úvodní spokojenost a pomíjí pozdější fáze životního cyklu výrobku (stupeň recyklovatelnosti obalu, délka trvání výkonnosti, dostupnost oprav a možnost výměny, hodnota v okamžiku případného prodeje použitého výrobku, poprodejní služby).

3.6

Kromě návrhu evropské metodiky pro měření celkového vlivu výrobků a podniků (akce 2) (3) a pro poskytování informací o tomto vlivu by bylo vhodné, kdyby Komise doplnila poznatky, na jejichž základě se spotřebitelé rozhodují o nákupu (4). Výsledkem této činnosti by tedy měly být jasné informace o:

3.7

EHSV proto navrhuje provést tuto činnost efektivně a realisticky, a to jak za účelem větší ochrany spotřebitelů, tak kvůli podnikům, zejména malým a středním, aby ji uměly uvést do praxe.

4.1

Směrnice o službách zakazuje dodržování určitých požadavků, nicméně „zákaz se nevztahuje na požadavky plánování, které nesledují hospodářské cíle, ale vycházejí z naléhavých důvodů obecného zájmu“ a rovněž „směrnicí není dotčena svoboda členských států stanovit v souladu s právem Společenství, co považují za služby obecného hospodářského zájmu“. Mezi „naléhavými důvody obecného zájmu“ je ve směrnici uvedeno „zachování národního historického a uměleckého dědictví a cíle sociální a kulturní politiky“.

4.2

Existují formy maloobchodu, které jsou charakteristickým vyjádřením kultury a životního stylu určitého území. Pouze tyto formy mohu mít možnost soutěžit v systému podobných podniků, který se snaží neustále zlepšovat kvalitu a efektivitu ve prospěch spotřebitelů. Pokud se tyto obchodní praktiky vystaví riziku útisku ze strany velkých společností, mohly by se sice v krátké době realizovat zásady volného trhu, zničilo by se však kulturní dědictví a životní styly, které jsou těžko obnovitelné, a oslabilo by se tak ekonomicky i společenství a území.

4.3

Konkurence přiměla maloobchodníky ke zlepšení jejich služeb a výkonnosti. Je zásadně důležité, aby Komise odlišovala zdravou konkurenci mezi podobnými podniky, která je nutí neustále zlepšovat kvalitu a efektivitu ve prospěch spotřebitelů, od jiných forem hospodářského a obchodního střetu mezi podniky.

4.4

Je tedy důležité, aby na určitém území existovala zdravá konkurence mezi podniky tohoto odvětví bez ohledu na jejich velikost a nespočívala v útisku, ale ve schopnosti vzájemně se podněcovat, a vytvářet tak účinný cyklus. Ten přináší lepší služby, větší sortiment, pohodlnější struktury, výhodnější ceny a identitu místního společenství.

4.5

Tam, kde velké řetězce díky své hospodářské síle ohrožují životaschopnost tradičního obchodu, je třeba si uvědomit, že to představuje újmu, jelikož se ničí kulturní dědictví, životní styly a místní a regionální hospodářská struktura, které jsou pro dané území a společenství charakteristické. Jeho hodnota je tedy vyšší než pouhá vhodnost sortimentu a cen pro spotřebitele.

4.6

Podle akcí 3 a 4 má Komise v souladu se směrnicí o službách podněcovat členské státy ke stanovení toho, zda a které formy maloobchodu mohou uskutečňovat dané cíle sociální a kulturní politiky. Musí tedy podněcovat zahrnutí tradičního a nezávislého místního maloobchodu do obecných zájmů tam, kde jsou jeho formy projevem území a kde vyjadřuje jeho charakteristiky. Nicméně je třeba vyvarovat se toho, že zájmy subjektů spojených s daným územím budou zastřeny obecnými zájmy společnosti, jakými jsou např. životní prostředí či urbanismus. Komise musí za tímto účelem jasně stanovit, které obecné zájmy jsou přijatelné pro dané území, i kdyby měla každý region či jiný územní celek požádat, aby si stanovil žebříček tří prioritních zájmů, které budou sledovány při posuzování nových obchodních subjektů.

4.7

Internetový maloobchod nemůže nahradit kamenné obchody, ale tyto dvě formy musí najít způsob, jak se propojit, zejména protože maloobchod má základní sociální funkci, jíž není pouhé zásobování zbožím a poskytování služeb za nižší ceny.

4.8

EHSV žádá Komisi, aby po dohodě s členskými státy a ve spolupráci s organizacemi MSP stimulovala v malých a středních podnicích odbornou přípravu týkající se integrace různých forem prodeje, které doplňují tradiční prodej.

4.9

Možnosti rozvoje internetového obchodu nelze odhadovat, jelikož závisejí na tom, jak je budou trhy a instituce regulovat. Komise by měla zahájit a usnadňovat provádění jakýchkoliv opatření, jejichž cílem je zhodnocovat neprodejní služby, tj. služby nepřímo vyplývající z konkrétního nákupu, které poskytuje maloobchod mimo internet.

4.10

Obchody dnes svým zákazníkům zdarma poskytují řadu služeb (např. výlohu – window shopping) a náklady na ně hradí z marže. Výrobci proto často kladou překážky internetovému nákupu a nutí zákazníky nakupovat mimo internet. Stále více spotřebitelů však již využívá obě formy nákupu – na internetu, kde lze srovnávat výrobky a jejich ceny, a mimo internet, kde se lze výrobků dotknout či si je vyzkoušet. EHSV doporučuje, aby se tato konkurence mezi internetovým a neinternetovým prodejem odstranila tím, že se podpoří zapojení a zhodnocení služeb, které poskytují tradiční obchody, neboť fyzický nákup vytváří skutečné společenské vztahy, které nelze proměnit ve vztahy digitální. Je třeba integrace, ne nahrazení.

4.11

EHSV poukazuje na to, že na úrovni členských států existují odlišné právní předpisy týkající se otvírací/zavírací doby obchodů a práce v neděli a v noci. Tyto právní předpisy jsou navíc předmětem sporů uvnitř mnoha států, v nichž se jedná o konkurenci mezi nezávislými subjekty, malými a středními podniky a mikropodniky a o dopad na zaměstnance. EHSV vyzývá Komisi, aby usilovala o odstranění této překážky dosažení jednotného trhu a evropského sociálního modelu, a to i prostřednictvím integrace internetového a neinternetového obchodu.

5.1

EHSV se domnívá, že odvětví distribučního obchodu je jedno z nejkoncentrovanějších. V každém členském státě trh totiž kontroluje 3–5 často nadnárodních podniků. Vzniká tak velký problém, co se týče konkurence, neboť toto odvětví se stalo příliš silným ve vztahu k dodavatelům, kterých je mnohem více.

6.1

EHSV podporuje akci 6, jejímž smyslem je podporovat obchodníky v provádění opatření, jejichž účelem je snížení potravinového odpadu (6), a vítá rozhodnutí přijmout v roce 2013 sdělení o udržitelných potravinách.

6.2

EHSV podporuje akci 7 Komise, která má zvýšit „šetrnost dodavatelských řetězců z hlediska jejich vlivu na životní prostředí, udržitelnost“ prostřednictvím všemožných postupů snižování použité energie a produkce znečišťujících látek. Co se týče znečišťujících látek, navrhuje EHSV mj. propagovat model distribuce výrobků s vysokou spotřebou založený na prodeji výrobků z dávkovacího zařízení jako alternativu k baleným výrobkům. Aby tato činnost, jejímž cílem je omezit množství obalů, které se musí zpracovat, mohla být v praxi prováděna, žádá EHSV Komisi, aby konzultovala všechny zúčastněné strany.

6.3

Tento postup se v současnosti používá omezeně a u velmi malého počtu výrobků, má však velký potenciál k rozšíření, neboť:

6.4

Tento systém se dnes využívá u produktů prodávaných v malém množství, např. čerstvého mléka, ale např. pohonné hmoty se již pomocí tohoto typu prodeje distribuují v rozsáhlém měřítku. Samy o sobě nejsou vůbec ekologickým produktem, ale při jejich distribuci nevzniká ani gram plastu, ani se neplýtvá objemem.

6.5

S tímto systémem je spojena změna struktury prodejních míst, která se budou muset vybavit potrubím mezi skladem a obchodem nebo alespoň systémem pro doplňování dávkovacího zařízení. Sklad by však v každém případě přestal být nedynamickou a nediferencovanou podporou.

6.6

Aby měla změna systému reálnou naději na úspěch, musí se za ni postavit velké maloobchodní řetězce, které distribuují většinu spotřebního zboží, protože na zahájení tohoto procesu rozsáhlé transformace mají jak kapacitu tak prostředky. Klíčovou úlohu by zde měly sehrát i malé a střední podniky.

6.7

Komise by mohla se zahájením této změny pomoci tím, že bude deklarovat její přínosy pro společnost a životní prostředí a že využije všechny dostupné nástroje k propagaci konkrétních iniciativ a projektů a k usnadnění jejich provádění.

7.1

Pro hospodářské oživení jsou důležité rovněž inovace (akce 8), které toto odvětví bude schopné vyvinout, a je proto zásadně důležité, aby malé a střední podniky měly širší a snadnější přístup k úvěrům od bank, aby mohly zahájit inovační projekty a činnosti.

7.2

Na rozdíl od toho, co bylo učiněno v USA, je podstatné, aby investice podniků do inovací provázela ochrana pracovníků a kvalita pracovních míst.

7.3

Komise, zdá se, očekává, že tyto změny přinese vyšší konkurenceschopnost maloobchodu, jejíž podpora je jediným cílem akcí navržených ve sdělení. I když neexistence konkurence je překážkou změn, konkurence sama o sobě změnu nezaručuje.

7.4

Komise oceňuje obchody jako „šiřitele inovací“ a uznává, že malé a střední podniky maloobchodu vzhledem k přímějšímu kontaktu se spotřebiteli lépe vnímají nové požadavky, a lépe se jim tedy daří – také protože jsou flexibilnější než velké podniky – přizpůsobit nabídku stále se měnící mnohotvárné poptávce.

7.5

Některé změny systému či modelu však vyžadují plánovací kapacitu a především vyjednávací sílu, které z velkých podniků činí nepostradatelného aktéra. Komise musí vyvinout veškeré úsilí o zahrnutí všech podniků (malých, středních, velkých) do procesu inovací a změn.

7.6

EHSV vítá zřízení databáze, která by obsahovala veškerá unijní a vnitrostátní pravidla týkající se označování potravin (akce 9) (7).

7.7

EHSV podporuje Komisi při zajištění hlubší integrace trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu (akce 10) (8) a doufá, že se rychle rozšíří.

8.1

Odpovídající dovednosti mají prvořadý význam pro růst kvality zaměstnanosti (9) v tomto odvětví, které je často první příležitostí pro vstup nebo návrat na trh práce a není často nebo všude považováno za atraktivní a zajímavé odvětví, jemuž je vhodné obětovat svůj profesní život.

8.2

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity maloobchodu je zásadně důležité, aby dovednosti zaměstnanců lépe odpovídaly požadovaným profesním profilům (akce 11). Zaměstnanci musí mít možnost zvyšovat svůj pracovní výkon, a to i vzhledem k rostoucí míře využívání automatizace.

8.3

Komise hodlá posílit spolupráci mezi sociálními partnery, aby se zlepšily programy odborné přípravy a rekvalifikace, a to rovněž prostřednictvím rad pro odvětvové dovednosti v EU.

8.4

I přes opatření v oblasti technologických inovací zůstává produktivita tohoto odvětví dosti nízká a pro malé a střední podniky není snadné investovat do nových technologií, inovací a odborné přípravy svých pracovníků.

8.5

Nicméně není možné, aby se v akčním plánu nezohlednilo, že na vnitřním trhu existuje v tomto odvětví sociální dumping a nekalá soutěž mezi obchodními společnostmi bez hledu na jejich velikost, neboť systémy průmyslových vztahů a kolektivního vyjednávání se mezi jednotlivými zeměmi liší, čímž vznikají různé rozvojové modely a investiční politiky.

8.6

Je omezující, aby se v analýze poukazovalo pouze na sladění dovedností zaměstnanců s požadovanými profesními profily a neuvážily se další problémy, které v současnosti brání skutečnému vytvoření integrovaného a konkurenčního evropského vnitřního trhu v tomto odvětví a mezi něž patří: pracovní podmínky, organizace práce, nízké mzdy, flexibilita, nejistá práce a vysoký podíl nepravých samostatně výdělečných osob.

8.7

Ve sdělení se navrhuje investovat do odborné přípravy, přičemž odpovědnost za tyto investice by nesly vlády, jednotlivci a vzdělávací systém. Podniky by měly hrát důležitou roli při vytváření nových studijních programů, programů odborné přípravy a stáží. EHSV se domnívá, že zapojení podniků by nemělo končit určováním potřeb v oblasti odborné přípravy, ale že by se měly zapojit i proaktivně, prostřednictvím cílených investic do získávání požadovaných dovedností (10).

8.8

Tyto vzájemně propojené veřejné a soukromé investice by pomohly vstoupit na trh práce nejen mladým lidem, ale také skupinám, které mají velké potíže s návratem na něj (dlouhodobě nezaměstnaní, starší pracovníci, přistěhovalci a osoby se zdravotním postižením). Zvláštní pozornost bude třeba věnovat zaměstnanosti žen, jelikož ženy jsou více vystaveny riziku propouštění z důvodů reorganizace a mají větší problémy se sladěním soukromého a profesního života.

8.9

Sladění nabídky dovedností s poptávkou po nich a posílení partnerství mezi školami a podniky a odborné přípravy formou učňovských oborů nebude mít očekávané výsledky, co se týče mobility pracovníků a růstu produktivity v tomto odvětví, pokud se současně nezačnou na evropské úrovni uznávat diplomy, stáže, učební obory a osvědčení o získaných dovednostech.

8.10

I přes velké úsilí v jednotlivých státech zůstává nezákonná a nehlášená práce i nadále vážným problémem, který mezi podniky vytváří nekalou soutěž v oblasti nákladů na pracovní sílu. Pracovníci, kteří se stanou součástí neformální ekonomiky, nemají přístup nejen ke zdravotnímu a sociálnímu zabezpečení, ale ani k odborné přípravě a stážím, což jasně negativně ovlivňuje jejich možnosti získat dovednosti a kvalifikace.

8.11

EHSV tedy považuje za pozitivní iniciativu Komise v oblasti zahájení dialogu se všemi zúčastněnými stranami s cílem zhodnotit dopad neformální ekonomiky na pracovní podmínky a stanovit na úrovni EU účinná opatření pro její potírání. EHSV se domnívá, že tato iniciativa bude tím účinnější, čím větší politické úsilí členské státy v tomto směru vyvinou. Komise by toto úsilí mohla koordinovat prostřednictvím posíleného partnerství.

8.12

EHSV považuje za prvořadé, aby opatření týkající se potírání nezákonné a nehlášené práce neustále řešili sociální partneři tohoto odvětví v rámci evropského sociálního dialogu (11).