12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/15

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že společný přístup k řízení rizik v oblasti cel a k bezpečnosti dodavatelského řetězce má zásadní význam pro jednotné a nediskriminační uplatňování evropských předpisů ze strany všech zainteresovaných orgánů na celém území celní unie a že spadá do výlučné pravomoci Evropské unie podle článku 3 SFEU.

1.2

EHSV s přesvědčením podporuje návrhy Komise zaměřené na zaručení větší účinnosti a efektivity při řízení rizik a pohybu zboží přes hranice EU prostřednictvím společné strategie a s pomocí vhodných systémů informačních technologií k řízení rizik v EU.

1.3

EHSV je velmi znepokojen skutečností, že celní unie – vytvořená Římskou smlouvou v roce 1957 a uskutečňovaná od roku 1968 jakožto společná politika pro zajištění jednotného obchodního prostoru, v němž se osoby a zboží volně pohybují a který má systém „jednotného kontaktního místa“ pro celní postupy všech obchodních subjektů v EU bez jakékoli diskriminace v zacházení s nimi – má stále ještě nejednotné hlavní směry a aplikace, které brání účinnému a efektivnímu řízení celních rizik, a zpomalují tak obchodní toky a volný pohyb zboží v EU.

1.4

Podle EHSV je mimořádně důležité zlepšit kapacitu celních orgánů všude v Evropě, aby byla zaručena vysoká úroveň řízení rizik v celé celní unii, co se týče jednotného uplatňování předpisů, klasifikace, sběru a předávání údajů do databáze EU, podle společných jednotných kritérií, která budou prověřena jedinečným systémem zaručení kvality a monitorována a za jejichž porušení budou uvalovány sankce.

1.5

EHSV doporučuje vypracovat společné technické normy v zájmu jednotného provádění kvalitního řízení rizik všude na vnějších hranicích Unie. EU by zároveň měla usilovat o kvalitní odbornou přípravu specializovaných pracovníků, v níž by bylo zohledněno i úsilí různých vnitrostátních subjektů.

1.6

EHSV trvá na tom, aby byla zaručena plná interoperabilita mezi různými databázemi, které v evropském systému dohledu nad trhem existují, a to na základě společné strategie a za důrazné podpory programů EU v oblasti technologického rozvoje, aby bylo zaručeno sdílení informací mezi různými orgány na různých úrovních a v reálném čase a byl též podpořen boj proti potenciálnímu riziku dumpingu v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a sociálních věcí.

1.7

EHSV požaduje posílit opatření EU zaměřená na rozvoj kvalifikovaných lidských zdrojů a na zvýšení kapacit v oblasti řízení, a to i prostřednictvím opatření na opětovné vyvážení rozdílů v kontrolní zátěži a vytvořením společné celní jednotky, která – na žádost – zaručí podniknutí rychlých kroků k vyřešení problémů.

1.8

Podle EHSV je nezbytné posílit partnerství mezi celními orgány, dopravci a oprávněnými hospodářskými subjekty, upevnit jeho status a zvýšit jeho výhody, aby byla zaručena optimální součinnost při řízení rizik prostřednictvím jednorázového předávání údajů bez zbytečných byrokratických duplicit.

1.9

EHSV požaduje zavedení nového systému řízení, do nějž budou zapojeny všechny orgány na úrovni členských států i EU, agentury, evropské systémy varování a informační systémy, aby byla zajištěna strukturovanější a systematičtější spolupráce mezi celními úřady a dalšími orgány činnými na vnitřním trhu.

1.10

EHSV požaduje, aby bylo zavedení balíčku opatření stanovených ve víceletém plánu dozoru nad trhem provedeno soudržně a koordinovaně, a zamezilo se tak duplicitám kontrol, rozdílům v uplatňovaných kritériích, opakovaným žádostem o poskytnutí týchž údajů, různému postoji různých kontrolních orgánů a orgánů dozoru nad trhem a nedostatkům v interoperabilitě.

2.1

Podle článku 3 SFEU spadá celní unie do výlučné pravomoci Evropské unie.

2.2

EHSV již v roce 2004 zdůraznil nutnost nového zaměření strategického přístupu politiky celních služeb, která právem klade větší důraz na výzvy spojené s uplatňováním společné celní politiky na nových vnějších hranicích Unie vzniklých po rozšíření. Uznává rovněž, že se podmínky změnily poté, co zejména po událostech ve Spojených státech vyvstaly obavy ohledně bezpečnostních postupů na ochranu občanů Unie  (1).

2.3

Vzhledem k vážným problémům, s nimiž se při svém fungování potýká celní unie kvůli rozdílům v uplatňování unijních předpisů, jež by mohly narušit globální účinnost v důsledku neefektivnosti, plýtvání a nedostatečné koordinace mezi potřebou a dostupnými zdroji, EHSV požadoval „uplatňování jednotné celní politiky založené na jednotných, aktualizovaných, transparentních, účinných a zjednodušených postupech, která by mohla přispívat k hospodářské konkurenceschopnosti EU na celosvětové úrovni […]“ (2).

2.4

Celní unie je operativním nástrojem velké části opatření v oblasti obchodní politiky EU a provádí četné mezinárodní dohody týkající se obchodních toků EU, neboť prostřednictvím veřejných orgánů v členských státech rozvíjí důležité horizontální procesy správy dat, správy obchodních subjektů a „řízení rizik, včetně identifikace, posuzování, analýzy a zmírňování nespočetných různých druhů a úrovní rizik spojených s mezinárodním obchodem se zbožím“ (3).

2.5

Účelem zavedení společného přístupu k integrovanému řízení rizik v místech dovozu a vývozu by bylo splnit následující cíle:

3.1

Jak se uvádí ve zprávě Komise o stavu celní unie z konce roku 2012, „celní orgány jsou jediným orgánem veřejné moci, které mají úplný přehled a odpovědnost za kontrolu veškerého zboží překračujícího vnější hranice EU, které se po propuštění do volného oběhu těmito orgány kdekoliv v EU může volně pohybovat po celém celním území EU“ (4).

3.2

Díky tomuto jedinečnému postavení nesou celní orgány EU hlavní odpovědnost za dohled nad mezinárodním obchodem Unie a přispívají k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních politik souvisejících s obchodem a bezpečností celého logistického řetězce.

3.3

EHSV zdůraznil, že „účinná celní unie je nezbytnou podmínkou procesu evropské integrace pro zajištění účinného volného, bezpečného a transparentního pohybu zboží s maximální ochranou spotřebitelů a životního prostředí a účinného boje proti podvodům a padělání, a to jednotnou formou na celém území Unie“ (5), a doporučil uplatňování jednotné celní politiky založené na jednotných, aktualizovaných, transparentních, účinných a zjednodušených postupech.

3.4

Operativní činnost celní unie založená na společných předpisech a politikách, nyní zatím prováděných 27 různými správami v EU, je komplexní a využívá se při ní kombinace lidských, technických a finančních faktorů na různých úrovních nejen za účelem uplatňování postupů celního řízení a kontroly, ale i správy a zpracování dat, správy obchodních subjektů a řízení různých úrovní rizik spojených s mezinárodním obchodem se zbožím a s bezpečností dodavatelského řetězce.

3.5

EHSV zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby byly členské státy v souvislosti s prováděním celních předpisů zavírány do „svěrací kazajky“, a mohly i nadále zohledňovat plnou šíři příslušných obchodních toků. V tomto ohledu EHSV konstatuje, že členské státy přijaly další opatření na podporu obchodu: zrušení papírové podoby formalit, zjednodušené postupy, zavedení statutu oprávněného subjektu.

3.6

Každá harmonizace musí vycházet z „osvědčených postupů“ a nestavět na evropském průměru.

3.7

Pokud je cílem racionalizace nákladů, zaměření práce na výsledky (i z hlediska příjmů, co se týče finanční stránky) a dosažení konkrétního pokroku, neměly by se podle EHSV kontroly tolik zaměřovat na jednotlivé transakce, ale spíše na systematický přístup opírající se o posouzení rizik.

4.1

V podmínkách stále rostoucích obchodních toků a stále složitějších nových obchodních modelů se stále vyšším tempem je operativní činnost celní unie pod rostoucím tlakem a rychle roste počet jejích úkolů a očekávání zúčastněných stran. Modernizace operačních funkcí v elektronickém celním prostředí předpokládá:

4.2

K dosažení účinných společných strategií analýzy, kontroly a řízení rizik je nezbytná změna chování všech zainteresovaných správních orgánů směrem ke společným strategickým cílům a společné metodice v rámci řízení rizik společně s jinými agenturami a mezinárodními partnery zejména v oblasti bezpečnosti, zdraví a životního prostředí.

4.3

K účinnému řízení rizik se proto požaduje zejména užší spolupráce mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem na úrovni členských států i EU, bez níž by stanovení společných kritérií rizik a specifických rizikových profilů bylo vážně bržděno.

4.4

Při zavedení společného přístupu k řízení rizik v místech dovozu a vývozu je třeba zohlednit, že na celní orgány je v současnosti přenášena odpovědnost v oblasti kontroly ve více než 60 právních aktech (6), zatímco orgány dohledu přebírají odpovědnost za řetězec vzájemně závislých procesů, jako např. inspekce, odběr vzorků, laboratorní zkoušky, interpretace výsledků, posuzování rizik, nápravná opatření a sankce, jejichž smyslem je zlepšit bezpečnost produktů prodávaných na trhu, jak je stanoveno v Aktu o jednotném trhu I (7) a II (8).

4.5

Pro metody posuzování rizik by měla být vytvořena společná systémová platforma – také prostřednictvím skupin správní spolupráce – mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem na úrovni členských států i EU a mělo by být možné využívat zkušeností s různými databázemi z různých oblastí.

4.6

Celní orgány a orgány dozoru nad trhem by měly sdílet zdroje a odborné znalosti s cílem „uplatňovat metody, jež jsou vstřícné vůči malým a středním podnikům“ (9), a to i tak, že budou provádět Pokyny, a posílit koordinaci a součinnost, výměnu informací a sdílené činnosti, aby bylo možné se cíleně zaměřit na zásilky, které představují značné bezpečnostní riziko.

5.1

Partnerství mezi celními orgány, obchodními subjekty a dopravci má zásadní význam pro zabezpečení integrity dodavatelského řetězce v zájmu občanů, podniků a veřejné správy.

5.2

Toto partnerství by mělo stavět na pevných mechanismech vzájemné důvěry, včetně:

5.3

Již revidovaná Kjótská úmluva o zjednodušení celních kontrol přijatá Světovou celní organizací (WCO) (10) stanoví omezení přílišných kontrol, stejně jako tomu bylo při jednáních WTO o usnadnění obchodu (11), navzdory pokusům zintenzivnit systematické kontroly především po událostech z 11. září 2001.

5.4

Je třeba překonat roztříštěnost informačních toků a těžkosti spojené s rozdílnými kapacitami pro řízení rizik jednotlivých členských států, a zaručit tak jednotný standard pro elektronickou analýzu a řízení rizik. Základem je i nadále rozvoj společné evropské kultury řízení rizik a zabezpečení dodávek.

6.1

Víceleté programy Evropské komise v oblasti výzkumu a vývoje – především sedmý rámcový program, ale i IDABC (12) a ISA (13) pro interoperabilitu veřejných správ – poskytly základ pro rozvoj různých společných projektů v oblasti řízení rizik s pomocí nových nástrojů schopných vyloučit vnitrostátní postupy a oblasti týkající se infrastruktury a informačních technologií, jež se mezi členskými státy značně liší.

6.2

Je nezbytné, aby úsilí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací zaměřené na řízení rizik a bezpečnost dodavatelského řetězce bylo koordinováno na úrovni EU za účelem zajištění včasného zavádění a obchodního využití těchto technologií. Zejména demonstrační projekty za účelem potvrzení koncepce a pilotní výrobní linie jsou předpokladem pro zavádění technologií v průmyslovém měřítku. Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou poskytnout financování těchto iniciativ s využitím strukturálních fondů nebo v rámci iniciativy Horizont 2020 a prostřednictvím dalších programů EU.

7.1

EHSV nedávno zdůraznil, že je nezbytná „užší spolupráce mezi celními orgány, orgány obchodního dohledu, útvary Komise a evropskými agenturami, která umožní větší kontrolu kvality zboží, jež přechází přes hranice“ (14), a trval na tom, že je nezbytné poskytovat odpovídající informace a společné školení.

7.2

Komise má za to, že „na úrovni EU je třeba společně lépe využívat kapacity a prostředky členských států k efektivnějšímu naplnění unijních cílů v oblasti řízení rizik podél celé její vnější hranice“, a to i prostřednictvím okamžitého „rozmístění elektronických systémů pro řízení rizik“, které by posílily kapacity Unie.

7.3

Otázka součinnosti a koordinace v oblasti řízení rizik je podle EHSV jedním z citlivých aspektů návrhu Komise – nejen na úrovni systémové koordinace mezi orgány v členských státech, ale i na úrovni samotné EU mezi různými generálními ředitelstvími a operačními agenturami.

8.1

EHSV vítá iniciativu Komise, která má zaručit účinnost a efektivitu řízení rizik spojených s pohybem zboží přes hranice Evropské unie prostřednictvím společné víceúrovňové strategie a stanovit druh a stupeň rizika a rozsah možných opatření v rámci evropského rámce pro koordinaci mezi různými subjekty a na základě jednotného přístupu a předem určených společných kritérií.

8.2

EHSV je přesvědčen o nutnosti centralizovat proces elektronického celního řízení a vybavit Komisi vhodnými systémy informačních technologií k řízení rizik v EU na základě sítě interoperativních databází a za systematického uplatňování standardizovaných pracovních postupů, které pracovníkům, spotřebitelům a podnikům zaručí ochranu před rizikem dumpingu v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a sociálních věcí.

8.3

Podle EHSV je mimořádně důležité zvýšit kapacitu celních orgánů, aby byla všude v Evropě zaručena stejná úroveň řízení rizik podle společných jednotných kritérií, která budou prověřena jedinečným systémem zaručení kvality a monitorována a za jejichž porušení budou uvalovány sankce.

8.4

EHSV se domnívá, že tato otázka by měla správně spadat do rámce víceletého plánu dozoru nad trhem, v němž je určeno 20 konkrétních opatření  (15), jež je třeba přijmout do roku 2015, především co se týče:

8.5

EHSV se domnívá, že k řízení celních kontrol a dozoru nad trhem nelze přistupovat odděleně a že různé zainteresované orgány musejí k definici společného přístupu na evropské úrovni, stejně jako k plné interoperabilitě nástrojů pro analýzu, sběr a zpracování údajů v síti dospět společně.

8.6

EHSV vítá systém na podporu zvyšování kapacit jednotlivých členských států pro řízení rizik s cílem zaručit stejné normy kvality prostřednictvím unijního mechanismu ověřování, kontroly, monitorování a sankcí, ale i na základě většího úsilí EU v oblasti odborné přípravy vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří jsou žádáni zejména tam, kde je jejich uplatnění nejčastější a náklady jsou nejvyšší, jako je tomu na hranicích schengenského prostoru.

8.7

V tomto směru požaduje EHSV posílit opatření EU zaměřená na rozvoj kvalifikovaných lidských zdrojů a na zvýšení kapacit v oblasti řízení, a to i vytvořením společné celní jednotky, která zaručí podniknutí rychlých kroků k vyřešení problémů.

8.8

Z hlediska zajištění jasných a soudržných společných norem pro celý jednotný trh a za účelem stejné úrovně bezpečnosti EHSV důsledně požaduje užší spolupráci a sdílení informací – podle přísných společných norem – mezi celními orgány, orgány dozoru nad trhem, útvary Komise a evropskými agenturami, což umožní větší kontrolu kvality zboží, jež přechází přes hranice.

8.9

EHSV se ztotožňuje se závěry Rady o pokroku dosaženém ve strategii dalšího vývoje celní unie z hlediska lepší správy celní unie  (16), schopnosti celní unie měřit svůj dopad a podporovat jednotné uplatňování předpisů, zlepšit spolupráci mezi agenturami a zejména „přijmout komplexnější přístup ohledně mezinárodního dodavatelského řetězce“ a zároveň umožnit podporu obchodu a „dosahovat skutečných a hmatatelných přínosů pro oprávněné hospodářské subjekty“.