9.2.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 35/26

A.

Toto sdělení bylo vydáno souladu s ustanoveními Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) a Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“).

B.

Evropská komise (dále jen „Komise“) vydala sdělení nazvané „Pokyny o použití článku 81 Smlouvy o ES v námořní dopravě“ (1). Tento nezávazný právní akt stanoví zásady, které bude Komise dodržovat při vymezování trhů a posuzování dohod o spolupráci v odvětvích námořní dopravy, jichž se přímo týkají změny, které přineslo nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 ze dne 25. září 2006, tj. v liniové dopravě, kabotáži a mezinárodní trampové dopravě (2).

C.

Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že výše uvedený právní akt je pro EHP relevantní. Aby bylo možno zachovat rovné podmínky hospodářské soutěže a zajistit jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže EHP v celém Evropském hospodářském prostoru, přijímá Kontrolní úřad na základě zmocnění podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru toto sdělení. Při uplatňování příslušných právních předpisů EHP na konkrétní případy se Kontrolní úřad hodlá řídit zásadami a pravidly stanovenými v tomto sdělení (3).

D.

Účelem tohoto sdělení je především objasnit, jakým způsobem hodlá Kontrolní úřad ESVO uplatňovat článek 53 při vymezování trhů a posuzování dohod o spolupráci v liniové dopravě, kabotáži a mezinárodní trampové dopravě.

E.

Toto sdělení se týká případů, v nichž je Kontrolní úřad podle článku 56 Dohody o EHP příslušným kontrolním orgánem.

1.

Těmito pokyny se stanoví zásady, které bude Kontrolní úřad ESVO dodržovat při vymezování trhů a posuzování dohod o spolupráci v odvětvích námořní dopravy, jichž se přímo týkají změny, které přineslo začlenění nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 do Dohody o EHP, tj. v liniové dopravě, kabotáži a mezinárodní trampové dopravě (4).

2.

Tyto pokyny mají podnikům a sdružením podniků provozujícím tyto služby, především pokud jsou provozovány do a/nebo z přístavu (přístavů) v Evropském hospodářském prostoru, pomoci posoudit, zda jsou jejich dohody (5) slučitelné s článkem 53 Dohody o EHP. Na ostatní odvětví se tyto pokyny nevztahují.

3.

Nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 rozšířilo oblast působnosti nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o ES (6) a nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komisí podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (7), pokud jde o rozšíření jeho působnosti na kabotáž a trampovou dopravu. Začlenění nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 do Dohody o EHP proto odpovídajícím způsobem pozměňuje příslušná pravidla EHP. Všechna odvětví námořní dopravy proto od 9. prosince 2006 podléhají obecně použitelnému procesnímu rámci.

4.

Nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 zrušilo rovněž nařízení Rady (EHS) č. 4056/86 ze dne 22. prosince 1986, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 85 a 86 (nyní články 81 a 82) Smlouvy o ES v námořní dopravě (8), které obsahovalo blokovou výjimku pro liniové konference, která povolovala, aby námořní linky, jež jsou členy liniových konferencí, stanovovaly sazby a ostatní podmínky přepravy, jelikož systém konferencí již nesplňuje kritéria čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES (nyní čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování EU). Začlenění nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 do Dohody o EHP proto znamená, že od 18. října 2008 se na systém konferencí již nevztahuje bloková výjimka ze zákazu stanoveného v čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP. Po tomto datu musí všichni linioví dopravci provozující dopravu do a/nebo z jednoho či více přístavů Evropského hospodářského prostoru ukončit veškerou činnost v oblasti liniových konferencí, která je v rozporu s článkem 53 Dohody o EHP. Tak tomu bude bez ohledu na to, zda ostatní jurisdikce (výslovně či mlčky) povolují stanovování sazeb liniovými konferencemi nebo tzv. diskusní dohody. Členové konference by dále měli zajistit, aby k 18. říjnu 2008 byly všechny dohody přijaté na základě systému konferencí v souladu s článkem 53 Dohody o EHP.

5.

Tyto pokyny doplňují pokyny, které již Kontrolní úřad vydal v jiných oznámeních. Jelikož pro námořní dopravu jsou typické rozsáhlé dohody o spolupráci mezi vzájemně soutěžícími dopravci, zvláštní význam mají pokyny o použitelnosti článku 53 Dohody o EHP na dohody o horizontální spolupráci (9) a pokyny k uplatňování čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP (10).

6.

Na dohody o horizontální spolupráci v liniové dopravě, pokud jde o poskytování společných služeb, se vztahuje nařízení Komise (ES) č. 823/2000 ze dne 19. dubna 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES na některé kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě mezi společnostmi liniové dopravy (konsorcii), začleněné do Dohody o EHP (11). Dne 26. dubna 2010 bude nařízení Komise (ES) č. 823/2000 nahrazeno nařízením Komise (ES) č. 906/2009 ze dne 28. září 2009 (12). Tato nařízení, začleněná do Dohody o EHP, stanoví podmínky podle čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, za nichž se zákaz v čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP nevztahuje na dohody mezi dvěma či více přepravci provozujícími plavidla (konsorcii).

7.

Těmito pokyny není dotčen výklad článku 53 Dohody o EHP, který může podat Soudní dvůr ESVO, Soudní dvůr nebo Tribunál Evropské unie. Zásady v těchto pokynech je nutno uplatňovat podle zvláštních okolností daného případu.

8.

Kontrolní úřad bude tyto pokyny uplatňovat po dobu pěti let.

9.

Liniová doprava, kabotáž a trampová doprava jsou odvětví námořní dopravy, jichž se přímo dotýkají změny, které přineslo začlenění nařízení Rady (ES) č. 1419/2006 do Dohody o EHP.

10.

Liniová doprava zahrnuje pravidelnou nákladní dopravu, zejména v kontejnerech, do přístavů na určité zeměpisné trati, obvykle nazývané námořní trať. K dalším obecným rysům liniové dopravy patří, že plavební jízdní řády a data plaveb jsou ohlášeny předem a služby jsou dostupné všem uživatelům dopravy.

11.

Podle definice uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 4056/86, začleněného do kapitoly G bodu 11 přílohy XIV Dohody o EHP (13), se trampovou dopravou rozumí doprava hromadného nebo samostatného zboží plavidly používanými jedním nebo více zasilateli na základě smlouvy o pronájmu uzavřené na cestu nebo na čas, nebo na základě jiné formy smlouvy o nepravidelné nebo neohlášené plavbě, přičemž sazby za přepravu jsou volně sjednávány případ od případu v souladu s podmínkami nabídky a poptávky. Většinou se jedná o nepravidelnou dopravu jediného druhu zboží, jímž je plavidlo naloženo (14).

12.

Kabotáž zahrnuje poskytování služeb námořní dopravy včetně trampové a liniové dopravy mezi dvěma či více přístavy v témže státě EHP (15). Přestože se tyto pokyny nevztahují konkrétně na služby kabotáže, použijí se i na tyto služby, a to za předpokladu, že jsou poskytovány jako služby liniové či trampové dopravy.

13.

Článek 53 Dohody o EHP se vztahuje na všechny dohody, které mohou znatelně ovlivnit obchod mezi státy EHP. Ovlivněním obchodu se rozumí, že je možné s určitou mírou pravděpodobnosti na základě souboru objektivních právních nebo věcných faktorů předvídat, že dohoda nebo jednání může mít vliv – přímý nebo nepřímý, skutečný nebo potenciální – na strukturu obchodování mezi státy EHP (16). Kontrolní úřad zveřejnil informace o tom, jak bude uplatňovat pojem ovlivnění obchodu, ve svých pokynech k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 53 a 54 Dohody o EHP (17).

14.

Dopravní služby poskytované provozovateli liniové a trampové dopravy mají často mezinárodní charakter, poněvadž probíhají mezi přístavy EHP a třetími zeměmi a/nebo se týkají vývozů a dovozů mezi dvěma či více státy EHP (tj. obchod uvnitř EHP) (18). Ve většině případů je možnost ovlivnění obchodu mezi státy EHP velmi pravděpodobná, mimo jiné kvůli dopadu, který tyto služby mají na trhy s dopravními a zprostředkovatelskými službami (19).

15.

Ovlivnění obchodu mezi státy EHP má v souvislosti se službami námořní kabotáže obzvláštní význam, protože určuje oblast působnosti článku 53 Dohody o EHP a jeho vztah k vnitrostátním právním předpisům pro hospodářskou soutěž podle článku 3 kapitoly II protokolu 4 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 53 a 54 Dohody o EHP. Nakolik tyto služby mohou ovlivnit obchod mezi státy EHP, je nutno posuzovat případ od případu (20).

16.

K posouzení účinků určité dohody na hospodářskou soutěž pro účely článku 53 Dohody o EHP je nutno vymezit relevantní výrobkový a zeměpisný trh (trhy). Hlavním účelem definice trhu je systematicky určit konkurenční překážky, s nimiž se podnik potýká. Pokyny ohledně této záležitosti jsou uvedeny v oznámení Kontrolního úřadu o vymezení relevantního trhu pro účely soutěžního práva EHP (21). Tyto pokyny se vztahují rovněž na definici trhu pro služby námořní dopravy.

17.

Relevantní výrobkový trh zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné. Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky účastní dodávky výrobků nebo služeb a poptávky po nich, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních zeměpisných oblastí, protože zejména podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné (22). Dopravce (nebo dopravci) nemůže mít významný vliv na převládající tržní podmínky, jestliže zákazníci mohou snadno změnit poskytovatele služeb (23).

18.

Pro liniovou dopravu byly jako relevantní výrobkový trh stanoveny v několika rozhodnutích Komise a rozsudcích Evropského soudního dvora služby kontejnerové liniové dopravy (24). Tato rozhodnutí a rozsudky se týkají provozování dálkové námořní dopravy. Ostatní druhy dopravy nebyly na stejný trh služeb zařazeny, ačkoliv v některých případech mohou být tyto služby v omezené míře zaměnitelné. Důvodem bylo to, že pouze u nedostatečného podílu zboží přepravovaného v kontejnerech lze snadno přejít na jiný druh přepravy, např. leteckou dopravu (25).

19.

Za určitých okolností může být vhodné vymezit užší výrobkový trh omezený na určitý druh výrobku dopravovaného po moři. Například doprava zboží, které snadno podléhá zkáze, by mohla být omezena na mrazírenské kontejnery nebo zahrnovat přepravu na tradičních mrazírenských plavidlech. Ačkoliv ve výjimečných případech je možná určitá zastupitelnost mezi dopravou samostatného zboží a kontejnerovou dopravou (26), zdá se, že k trvalému přechodu od kontejnerové dopravy k hromadné dopravě nedochází. Pro velkou většinu kategorií zboží a uživatelů zboží v kontejnerech není doprava samostatného zboží přiměřenou alternativou kontejnerové liniové dopravy (27). Jakmile se náklad začne pravidelně přepravovat v kontejnerech, není pravděpodobné, že by se ještě někdy přepravoval jako náklad, který v kontejnerech uložen není (28). Kontejnerová liniová doprava má proto v současnosti tendenci převážně k jednosměrné zastupitelnosti (29).

20.

Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, v níž jsou služby uváděny na trh, obvykle řadu přístavů mezi jednotlivými konci námořní tratě vymezené vzájemně se překrývajícími spádovými oblastmi přístavů. Pokud jde o evropský konec trati, zeměpisný trh byl v případech týkajících se liniové dopravy dosud vymezen jako řada přístavů v severní Evropě nebo ve Středomoří. Jelikož služby liniové dopravy ze Středomoří jsou jen okrajově nahraditelné službami ze severoevropských přístavů, byly tyto vymezeny jako samostatné trhy (30).

21.

Kontrolní úřad dosud článek 53 Dohody o EHP na trampovou dopravu neuplatnil. Podniky mohou při svém posuzování vzít v úvahu následující prvky, pokud mají souvislost se službami trampové dopravy, které poskytují:

22.

Výchozím bodem pro vymezení relevantních trhů služeb v trampové dopravě jsou „hlavní podmínky“ dané žádosti o přepravu, jelikož obecně určují její základní prvky (31). V závislosti na konkrétních potřebách uživatelů dopravy budou tvořeny sjednatelnými a nesjednatelnými prvky. Je-li určen sjednatelný prvek hlavních podmínek, kupříkladu druh nebo velikost plavidla, může např. naznačovat, že relevantní trh s ohledem na tento konkrétní prvek je širší, než bylo stanoveno v původním požadavku na přepravu.

23.

Povaha služby v trampové dopravě se může lišit a existuje celá škála přepravních smluv. Může být proto nutné zjistit, zda strana poptávky považuje za vzájemně zastupitelné služby poskytované na základě nájemní smlouvy uzavřené na určitou dobu, na cestu a na základě smlouvy o lodní dopravě. Je-li tomu tak, mohou patřit na stejný relevantní trh.

24.

Jednotlivé druhy plavidel jsou obvykle dále rozdělovány do řady standardních průmyslových velikostí (32). Vzhledem ke značným úsporám z rozsahu je možné, že služba s objemem nákladu neodpovídajícím velikosti plavidla není schopna nabízet konkurenceschopné sazby za přepravu. Proto je při zjišťování, zda každá velikost plavidla tvoří samostatný relevantní trh, třeba posuzovat zastupitelnost různých velikostí plavidel případ od případu.

25.

Co se týče relevantního trhu na straně nabídky, první opěrné body představují fyzické a technické podmínky nákladu, který má být přepraven, a druh plavidla (33). Lze-li plavidla přizpůsobit přepravě určitého nákladu se zanedbatelnými náklady a v krátkém čase (34), jsou různí poskytovatelé trampové dopravy schopni soutěžit o přepravu tohoto nákladu. V těchto případech bude relevantní trh na straně nabídky zahrnovat více než jeden druh plavidla.

26.

Existuje však řada druhů plavidel, která jsou technicky přizpůsobená a/nebo speciálně postavená za účelem poskytování specializovaných dopravních služeb. Ačkoliv specializovaná plavidla mohou přepravovat rovněž jiné druhy nákladu, mohou mít konkurenční nevýhodu. Schopnost poskytovatelů specializovaných služeb soutěžit o dopravu jiného nákladu může být proto omezená.

27.

V trampové dopravě se zastávky v přístavech určují na základě individuální poptávky. Mobilitu plavidel však mohou snižovat omezení týkající se terminálu a ponoru nebo ekologické normy pro konkrétní druhy plavidel v některých přístavech nebo oblastech.

28.

V trampové dopravě by se měla vzít rovněž v úvahu existence substitučních řetězců s ohledem na velikost plavidel. Na některých trzích trampové dopravy nejsou velikosti plavidel v okrajové oblasti trhu přímo nahraditelné. Účinky substitučního řetězce mohou nicméně omezovat cenotvorbu na okrajích trhu a vést k jejich zahrnutí do širší definice trhu.

29.

Na některých trzích trampové dopravy se musí vzít v potaz to, zda lze plavidla považovat za vlastní kapacitu podniku dopravce, a tudíž by se neměla zohledňovat při posuzování relevantního trhu případ od případu.

30.

Nahraditelnost na straně nabídky a poptávky mohou ovlivnit dodatečné faktory, např. spolehlivost poskytovatele služeb, bezpečnostní a právní požadavky, např. požadavek na tankery s dvojitým trupem ve vodách EHP (35).

31.

Požadavky na přepravu obvykle zahrnují zeměpisné prvky, např. přístav nebo oblast nakládky a vykládky. Tyto přístavy poskytují první vodítko pro vymezení relevantního zeměpisného trhu ze strany poptávky, tím ale není dotčena konečná definice relevantního zeměpisného trhu.

32.

Některé zeměpisné trhy mohou být definovány podle směru nebo se mohou vyskytovat pouze dočasně, např. pokud poptávku po přepravě určitého nákladu pravidelně ovlivňují klimatické podmínky nebo období sklizně. V této souvislosti je při vymezování relevantních zeměpisných trhů nutno vzít v úvahu přemisťování plavidel, cesty se zátěží a obchodní nerovnováhy.

33.

Podíly na trhu poskytují užitečné první údaje o struktuře trhu a konkurenčním významu jak zúčastněných stran, tak jejich konkurentů. Kontrolní úřad a Komise vykládají podíly na trhu případ od případu na základě tržních podmínek. Několik rozhodnutí Komise a rozsudků Evropského soudního dvora (36) vzalo za základ výpočtu tržního podílu v liniové lodní dopravě údaje o objemu a/nebo kapacitě.

34.

Na trzích trampové dopravy soutěží poskytovatelé služeb o přepravní smlouvy, tj. prodávají cesty nebo dopravní kapacity. V závislosti na konkrétních službách mohou provozovatelé vypočítávat své roční tržní podíly na základě různých údajů (37), například:

35.

Dohody o spolupráci jsou obvyklým rysem trhů námořní dopravy. Vzhledem k tomu, že tyto dohody mohou uzavírat skuteční i potenciální konkurenti a že mohou mít negativní vliv na parametry hospodářské soutěže, musí podniky věnovat zvláštní pozornost tomu, aby zajistily jejich soulad s pravidly hospodářské soutěže. Na trzích služeb, jako je námořní doprava, mají zvláštní význam pro hodnocení účinku dohody na relevantním trhu tyto prvky: ceny, náklady, kvalita, četnost a diferenciace poskytované služby, její inovace, marketing a uvádění na trh.

36.

Pro služby, na něž se vztahují tyto pokyny, mají zvláštní význam tři typy dohod: technické dohody, dohody o výměně informací a dohody o společném fondu.

37.

Na některé druhy technických dohod se nemusí vztahovat zákaz stanovený v článku 53 Dohody o EHP, jelikož neomezují hospodářskou soutěž. Tak tomu je třeba v případě horizontálních dohod, jejichž jediným cílem a důsledkem je provedení technických zlepšení nebo zajištění technické spolupráce. Za dohody, které patří do této kategorie, lze považovat rovněž dohody týkající se zavedení ekologických norem. Dohody mezi konkurenty, které se týkají cen, kapacity nebo jiných parametrů hospodářské soutěže, do této kategorie v zásadě nepatří (38).

38.

Systém výměny informací znamená dohodu, na jejímž základě si podniky vzájemně vyměňují informace nebo je poskytují společnému subjektu odpovědnému za jejich soustřeďování, sestavování a zpracování, než se tyto informace vrátí zpět účastníkům v dohodnuté podobě a ve sjednaném čase.

39.

V mnoha odvětvích je běžnou praxí, že se shromažďují, vyměňují a zveřejňují souhrnné statistické údaje a obecné informace o trhu. Zveřejňované informace o trhu jsou vhodným prostředkem ke zvýšení transparentnosti trhu a informovanosti zákazníků, a mohou tak přispívat k efektivnímu hospodaření. Výměna obchodně citlivých a konkrétních údajů o trhu však může za určitých okolností porušovat článek 53 Dohody o EHP. Tyto pokyny mají poskytovatelům služeb námořní dopravy pomoci při posuzování, zda takovéto výměny informací porušují pravidla hospodářské soutěže.

40.

V odvětví liniové dopravy je výměna informací mezi jednotlivými námořními linkami, které jsou účastníky liniových konsorcií, jež by jinak spadala do působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, přípustná v rozsahu, v jakém jsou tyto informace prospěšné a nezbytné pro společné provozování služeb liniové dopravy a jiných forem spolupráce, na něž se vztahuje bloková výjimka podle nařízení (ES) č. 823/2000, začleněného do Dohody o EHP (39). Tyto pokyny se uvedenou výměnou informací nezabývají.

41.

Při posuzování systémů výměny informací podle soutěžního práva EHP je nutno rozlišovat níže uvedené skutečnosti.

42.

Výměna informací může být mechanismem, který umožňuje provádění antikonkurenčních praktik, např. sledování dodržování dohod v rámci kartelu. Pokud výměna informací slouží takovému jednání, jež poškozuje hospodářskou soutěž, je nutno provést její posouzení spolu s posouzením tohoto jednání. Dokonce i výměna informací sama o sobě může mít za cíl omezení hospodářské soutěže (40). Tyto pokyny se takovýchto výměn informací netýkají.

43.

Výměna informací však sama o sobě může z důvodu svého účinku představovat porušení článku 53 Dohody o EHP. Tato situace nastává, jestliže výměna informací snižuje nebo odstraňuje míru nejistoty, pokud jde o fungování dotyčného trhu, což má za následek omezení hospodářské soutěže mezi podniky (41). Každý hospodářský subjekt si musí nezávisle určit politiku, kterou hodlá na trhu sledovat. Podle Evropského soudního dvora jsou proto vyloučeny přímé nebo nepřímé kontakty podniků s ostatními hospodářskými subjekty, které ovlivňují chování konkurenta nebo které odhalují vlastní (zamýšlené) chování, jestliže cílem nebo důsledkem těchto kontaktů je omezit hospodářskou soutěž, tj. zajistit vznik podmínek hospodářské soutěže, jež neodpovídají běžným podmínkám na dotyčném trhu, s přihlédnutím k povaze dodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, velikosti a počtu podniků a objemu trhu (42). Naproti tomu pokud jde o trh s dřevnou buničinou, Evropský soudní dvůr shledal, že jednostranné čtvrtletní oznamování cen uživatelům ze strany výrobců je tržním chováním, které nesnižuje nejistotu jednotlivých podniků týkající se strategie jejich konkurentů v budoucnosti, a tudíž v případě neexistence předchozího jednání ve vzájemné shodě mezi výrobci nepředstavuje porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 102 odst. 1 Smlouvy o fungování EU) (43).

44.

Při zkoumání pravděpodobných účinků výměny informací poskytuje určité obecné vodítko judikatura soudů Evropského společenství. Evropský soudní dvůr shledal, že pokud existuje skutečně konkurenční trh, je pravděpodobné, že transparentnost povede ke zvýšení hospodářské soutěže mezi dodavateli (44). Naopak na vysoce koncentrovaném oligopolním trhu, kde je hospodářská soutěž už tak značně oslabena, povede častá výměna přesných informací o jednotlivých prodejích, která probíhá mezi hlavními konkurenty a při vyloučení ostatních dodavatelů a odběratelů, pravděpodobně ke značnému narušení soutěže mezi dodavateli. Za takových okolností má pravidelné a časté sdílení informací o fungování trhu ten účinek, že se všem konkurentům odhalují tržní pozice a strategie různých jednotlivých konkurentů (45). Evropský soudní dvůr rovněž shledal, že systém výměny informací může představovat porušení pravidel hospodářské soutěže i v případě, že trh není vysoce koncentrovaný, ale je zde při rozhodování omezena nezávislost podniků v důsledku tlaku během následných jednání s ostatními konkurenty (46).

45.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že skutečné nebo možné účinky výměny informací musí být posuzovány případ od případu, jelikož výsledky posouzení závisí na kombinaci faktorů, které jsou specifické pro daný případ. Dvěma hlavními prvky, které Kontrolní úřad při posuzování výměny informací prověřuje, jsou struktura trhu, na němž k výměně informací dochází, a charakter informací, které jsou vyměňovány. Při posuzování je nutno vzít v úvahu skutečné nebo možné účinky výměny informací v porovnání s mírou hospodářské soutěže v případě, že by dohoda o výměně informací neexistovala (47). Aby se na výměnu informací vztahoval čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, musí mít výrazný nepříznivý vliv na parametry hospodářské soutěže (48).

46.

Níže uvedené pokyny se týkají především analýzy omezení hospodářské soutěže podle čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP. Pokyny k použití čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP jsou uvedeny níže v bodu 58 a v obecném oznámení týkajícím se dané věci (49).

47.

Hlavními otázkami při posuzování, zda výměna informací spadá do oblasti působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (50), jsou úroveň koncentrace a struktura nabídky a poptávky na daném trhu.

48.

Úroveň koncentrace je obzvláště důležitá, neboť na vysoce koncentrovaných oligopolních trzích se s větší pravděpodobností než na méně koncentrovaných trzích objeví omezující účinky a s větší pravděpodobností budou tyto účinky trvalé. Větší transparentnost na koncentrovaném trhu může posílit vzájemnou závislost podniků a oslabit intenzitu hospodářské soutěže.

49.

Důležitá je rovněž struktura nabídky a poptávky, zejména počet vzájemně soutěžících hospodářských subjektů a symetrie a stálost jejich tržních podílů a existence strukturálních vazeb mezi konkurenty (51). Kontrolní úřad může analyzovat rovněž jiné faktory, např. stejnorodost služeb a celkovou transparentnost na trhu.

50.

Je pravděpodobnější, že se čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP bude na výměnu komerčně citlivých údajů mezi konkurenty, týkajících se parametrů soutěže, např. cen, kapacity nebo nákladů, vztahovat více než na jiné výměny informací. Otázka, zda jsou informace komerčně citlivé, by se měla posuzovat s ohledem na níže uvedená kritéria.

51.

Výměna informací, které jsou již veřejně dostupné, nepředstavuje porušení čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (52). Je však důležité stanovit úroveň transparentnosti trhu a určit, zda výměna zvyšuje hodnotu informací tím, že je činí dostupnějšími nebo kombinuje veřejně dostupné a další informace. Výsledné informace se mohou stát komerčně citlivými a jejich výměna může omezit hospodářskou soutěž.

52.

Informace mohou být individuální nebo souhrnné. Individuální údaje se týkají určeného nebo identifikovatelného podniku. Souhrnné údaje kombinují údaje z dostatečného počtu nezávislých podniků, takže jednotlivé údaje není možno rozlišit. Na výměnu individuálních údajů mezi konkurenty se bude vztahovat čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (53) pravděpodobněji než na výměnu souhrnných informací, která do působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP v zásadě nespadá. Kontrolní úřad bude věnovat náležitou pozornost zejména úrovni agregace. Ta by měla být taková, aby od sebe dané informace nebylo možno oddělit a umožnit tak podnikům přímo či nepřímo rozpoznat konkurenční strategie ostatních konkurentů.

53.

Pokud však jde o liniovou dopravu, je třeba opatrně posuzovat výměny prognóz týkající se kapacity, a to i v souhrnné podobě, zejména probíhají-li tyto výměny na koncentrovaných trzích. Na trzích liniové dopravy jsou údaje o kapacitě hlavním parametrem pro koordinaci soutěžního chování a mají přímý účinek na ceny. Výměny souhrnných prognóz týkajících se kapacity, které udávají, na kterých tratích bude kapacita využita, mohou být protisoutěžní, pokud povedou k přijetí společné strategie ze strany několika či všech dopravců a k poskytování služeb za ceny, jež jsou vyšší než konkurenční ceny. Mimoto zde existuje nebezpečí oddělení údajů, poněvadž je možno je porovnat s individuálními oznámeními liniových dopravců. To by podnikům umožnilo zjistit postavení na trhu a strategie konkurentů.

54.

Důležitými činiteli jsou rovněž stáří údajů a období, k němuž se vztahují. Údaje mohou být historické, aktuální, nebo se mohou týkat budoucnosti. Výměna historických údajů se obvykle nepovažuje za výměnu, která spadá do působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, jelikož nemůže mít žádný skutečný dopad na budoucí chování podniků. V minulosti Komise pokládala za historické informace starší jednoho roku (54) a informace staré méně než jeden rok pokládala za aktuální (55). Historická nebo aktuální povaha informací by se měla posuzovat pružně s přihlédnutím k tomu, v jaké míře dané údaje na relevantním trhu zastarávají. Je pravděpodobné, že doba, za kterou údaje zastarávají, je kratší u souhrnných informací než u informací individuálních. Podobně je nepravděpodobné, že by výměna aktuálních informací o objemu a kapacitě omezovala hospodářskou soutěž, jsou-li tyto údaje v odpovídající míře agregovány, takže není možno přímo či nepřímo určit operace jednotlivých zasílatelů nebo dopravců. Údaje o budoucnosti se týkají názoru podniku na to, jak se bude trh vyvíjet nebo jakou strategii podnik hodlá na tomto trhu sledovat. Především problematická může být výměna údajů týkajících se budoucnosti, zejména pokud jde o údaje o cenách či o produkci. Tyto údaje mohou odhalit obchodní strategii, kterou podnik hodlá na trhu přijmout. To může značně omezit soupeření mezi stranami, které se na výměně informací podílejí, a tak potenciálně omezit hospodářskou soutěž.

55.

Je nutno rovněž zvážit, jak často k výměnám informací dochází. Čím častěji jsou informace vyměňovány, tím rychleji mohou konkurenti reagovat. To usnadňuje odvetná opatření a v konečném důsledku oslabuje pobídky k soutěžnímu chování na trhu. Mohla by tím být omezena tzv. skrytá hospodářská soutěž.

56.

Při posuzování účinků, jaké mohou mít informace na trh(y), by se měl rovněž vzít v úvahu způsob jejich zveřejnění. Čím více jsou informace sdíleny se zákazníky, tím méně je pravděpodobná problematičnost těchto údajů. Pokud se naopak transparentnost trhu zvýší pouze ve prospěch dodavatelů, může to zákazníky připravit o možnost získat výhodu z větší „skryté hospodářské soutěže“.

57.

V liniové dopravě se používají cenové indexy ke sledování průměrného pohybu cen za přepravu námořního kontejneru. Cenový index vycházející z řádně vytvořených souhrnných informací o cenách pravděpodobně čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP neporuší, pokud jsou dané údaje agregovány natolik, že není možno je od sebe oddělit a umožnit tak podnikům přímo či nepřímo rozpoznat konkurenční strategie ostatních konkurentů. Pokud cenový index snižuje nebo odstraňuje míru nejistoty, pokud jde o fungování dotyčného trhu, což má za následek omezení hospodářské soutěže mezi podniky, je čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP porušen. Při posuzování pravděpodobného vlivu cenového indexu na daný relevantní trh je třeba přihlédnout k úrovni agregace údajů, k tomu, zda jsou historické či aktuální povahy, a k tomu, jak často je tento index zveřejňován. Obecně je důležité posuzovat všechny jednotlivé prvky jakéhokoli systému výměny informací společně, aby bylo možno postihnout možné vzájemné ovlivňování, např. mezi výměnou údajů o kapacitě a objemu na jedné straně a cenovým indexem na straně druhé.

58.

Výměna informací mezi dopravci, která omezuje hospodářskou soutěž, může nicméně vést ke zvýšení hospodářské účinnosti, např. lepším plánováním investic a účinnějším využíváním kapacit. Je třeba, aby v souladu s čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP byla tato hospodářská účinnost doložena, aby z ní měl prospěch zákazník a aby byla vyhodnocena v porovnání s negativními účinky, které výměna informací v oblasti hospodářské soutěže přináší. V souvislosti s tím je důležité připomenout, že jednou z podmínek uvedených v čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP je požadavek, aby byl spotřebitelům vyhrazen přiměřený podíl na výhodách, které z omezujících dohod vyplývají. Pokud jsou splněny všechny čtyři kumulativní podmínky uvedené v čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, zákaz stanovený v čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP se nepoužije (56).

59.

V odvětví liniové dopravy jako v každém jiném odvětví mohou diskuse a výměna informací probíhat v rámci obchodního sdružení za předpokladu, že sdružení není využíváno jako a) fórum pro kartelové schůzky (57), b) organizace vydávající svým členům rozhodnutí nebo doporučení narušující hospodářskou soutěž (58) nebo c) prostředek pro výměnu informací, která snižuje nebo odstraňuje míru nejistoty, pokud jde o fungování dotyčného trhu, což má za následek omezení hospodářské soutěže mezi podniky a neplnění podmínek čl. 53 odst. 3 (59). To je nutno odlišit od diskusí, které jsou vedeny legitimně v rámci obchodních sdružení, např. o technických a ekologických normách.

60.

Nejčastěji se opakující formou horizontální spolupráce v odvětví trampové dopravy je společný fond. Univerzální model společného fondu neexistuje. Zdá se však, že pro většinu společných fondů v různých segmentech trhu jsou některé rysy shodné, jak je objasněno níže.

61.

Běžný společný fond spojuje řadu obdobných plavidel (60) patřících různým vlastníkům a provozovaných v rámci jedné správy. Správce společného fondu obvykle odpovídá za obchodní řízení (např. společný marketing (61), sjednávání sazeb za přepravu a centralizaci příjmů a dopravních nákladů) (62) a za komerční provoz (plánování plaveb a vydávání pokynů plavidlům, jmenování zástupců v přístavech, informování zákazníků, vystavování faktur za přepravu, objednávání zásobníků, vybírání příjmů plavidel a jejich rozdělování podle předem dohodnutého systému zohledňujícího podíl jednotlivých účastníků atd.). Na činnost správce společného fondu často dohlíží výkonný výbor, v němž jsou zastoupeni majitelé plavidel. Za technický provoz plavidel (bezpečnost, posádka, opravy, údržba atd.) jsou obvykle odpovědní jednotliví majitelé. Ačkoliv členové společného fondu uvádějí své služby na trh společně, své služby často poskytují individuálně.

62.

Z výše uvedeného popisu vyplývá, že hlavním rysem běžných společných fondů je společný prodej ve spojení s některými rysy společné výroby. Proto jsou důležité zásady týkající se jak společného prodeje jako varianty dohody o společném obchodním využití, tak i společné výroby, obsažené v pokynech kontrolního úřadu o použitelnosti článku 53 Dohody o EHP na dohody o horizontální spolupráci (63). Vzhledem k rozdílným rysům jednotlivých společných fondů je nutno každý společný fond analyzovat individuálně s cílem určit s ohledem na jeho těžiště (64), zda se na něj vztahuje čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, a pokud ano, zda splňuje čtyři kumulativní podmínky stanovené v čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP.

63.

Na společné fondy, které spadají do působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (65), jelikož byly vytvořeny jako společné podniky plnící na trvalém základě všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (tzv. plně funkční společný podnik, viz čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004), se přímo nevztahují ani změny zavedené nařízením (ES) č. 1419/2006, ani tyto pokyny. Pokyny týkající se plné funkčnosti lze najít mimo jiné v konsolidovaném jurisdikčním oznámení Komise podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (66). Mají-li tyto společné fondy za svůj cíl nebo následek koordinaci soutěžního chování svých mateřských společností, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii čl. 53 odst. 1 a 3 Dohody o EHP s cílem zjistit, zda tato koordinace je či není slučitelná s Dohodou o EHP (67).

64.

Zákaz podle čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP se nevztahuje na dohody o společném fondu, pokud účastníci společného fondu nejsou skutečnými nebo potenciálními konkurenty. Tak by tomu bylo např. tehdy, pokud by dva či více majitelů lodí vytvořili společný fond, jehož účelem by bylo předložit nabídku pro zadávací řízení týkající se smluv o lodní dopravě, jehož by se nemohli úspěšně zúčastnit jako jednotlivé hospodářské subjekty, a provádět smlouvy o lodní dopravě, které by sami nemohli realizovat. Tento závěr není zbaven platnosti v případech, kdy takovéto společné fondy příležitostně přepravují jiný náklad, který je malou částí celkového objemu.

65.

Na společné fondy, jejichž činnost neovlivňuje příslušné parametry hospodářské soutěže, jelikož mají menší význam a/nebo neovlivňují výrazně obchod mezi státy EHP (68), se čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP nevztahuje. Pokud však společný fond zahrnuje stanovování cen, včetně společného prodeje, nespadá do oblasti působnosti sdělení Kontrolního úřadu o dohodách menšího významu.

66.

Obecně platí, že předmětem a výsledkem dohod mezi konkurenty o společném fondu, které se týkají pouze společného prodeje, je koordinace cenové politiky těchto konkurentů (69).

67.

Jestliže cílem společného fondu není omezení hospodářské soutěže, je nezbytná analýza jeho účinků na dotyčný trh. Na určitou dohodu se čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP vztahuje tehdy, je-li pravděpodobné, že bude mít výrazný nepříznivý dopad na parametry hospodářské soutěže na trhu, např. na ceny, náklady, diferenciaci služeb, kvalitu služeb a inovace. Dohody mohou mít tento účinek kvůli znatelnému omezení soupeření mezi smluvními stranami nebo mezi nimi a třetími stranami (70).

68.

Součástí některých společných fondů v trampové dopravě není společný prodej, nicméně tyto fondy zahrnují určitý stupeň koordinace parametrů hospodářské soutěže (např. společné plánování jízdního řádu nebo společný nákup). Na takové případy se čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP vztahuje pouze v případě, že strany dohody mají určitý stupeň tržní síly (71).

69.

Schopnost společného fondu vyvolat výrazně nepříznivé účinky na trhu závisí na hospodářských okolnostech s přihlédnutím ke společné tržní síle stran a povaze dané dohody společně s ostatními strukturálními faktory na relevantním trhu. Rovněž je nutno posoudit, zda dohoda o společném fondu ovlivňuje chování jejích stran na sousedních trzích úzce spojených s trhem, který je spoluprací přímo dotčen (72). Tak tomu může být např. tehdy, je-li trhem společného fondu trh pro přepravu lesnických produktů na speciálních plavidlech (tzv. „box shaped“) (trh A) a členové společného fondu na trhu provozují rovněž plavidla pro přepravu pevného hromadného nákladu (trh B).

70.

Co se týče strukturálních faktorů na relevantním trhu, pokud má společný fond nízký tržní podíl, omezující účinky na hospodářskou soutěž pravděpodobně nevyvolá. Při posuzování dopadu daného společného fondu na relevantní trh je třeba vzít v úvahu i další faktory, jako jsou koncentrace trhu, pozice a počet konkurentů, stabilita tržních podílů v čase, vícenásobné členství ve společných fondech, překážky a pravděpodobnost vstupu na trh, transparentnost trhu, vyvažující kupní síla uživatelů dopravy a charakter služeb (například homogenní versus diferencované služby).

71.

Pokud jde o povahu dané dohody, je nutno vzít v úvahu ustanovení ovlivňující konkurenční chování společného fondu nebo jeho členů na trhu, jako jsou např. ustanovení zakazující členům fondu, aby mimo společný fond působili na stejném trhu (ustanovení o nesoutěžení), lhůty, během nichž není možné ze sdružení vystoupit, a výpovědní lhůty (ustanovení o vystoupení) a výměna komerčně citlivých informací. Zvážit by se měly také případné vazby mezi společnými fondy, ať už na úrovni vedení či členů, nebo při sdílení nákladů a výnosů.

72.

Pokud se na společné fondy vztahuje čl. 53 odst. 1 Smlouvy, zúčastněné podniky musí zabezpečit splnění všech čtyř podmínek stanovených v čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP (73). Ustanovení čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP předem nevylučuje z oblasti své působnosti určité druhy dohod. Pravidlo o výjimce zahrnuje v zásadě veškeré omezující dohody, které splňují všechny čtyři podmínky čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP. Tato analýza zahrnuje klouzavou stupnici. Čím větší je omezení hospodářské soutěže zjištěné podle čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, tím větší musí být efektivita a přenesení výhod na spotřebitele.

73.

Dotyčné podniky musí prokázat, že společný fond zlepšuje dopravní služby či podporuje technický nebo hospodářský pokrok zvyšováním efektivity. Vytvořená efektivita nesmí představovat úspory nákladů, které jsou nedílnou součástí omezování hospodářské soutěže, nýbrž musí vyplývat z integrace hospodářských činností.

74.

Zvýšení hospodářské efektivity společného fondu může být například dosaženo lepším využitím kapacity a úsporami z rozsahu. Trampové společné fondy obvykle plánují plavby společně, aby zeměpisně rovnoměrně rozmístily své flotily. Pomocí rozmístění plavidel se může snížit počet cest se zátěží, což může zvýšit využití celkové kapacity společného fondu a následně vést k úsporám z rozsahu.

75.

Spotřebitelé musí mít přiměřený podíl na přínosech z vytvořené efektivity. Podle čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP je nutno vzít v úvahu výhody pro všechny spotřebitele na relevantním trhu a nikoli účinek na jednotlivé spotřebitele (74). Přenesení výhod musí spotřebitelům přinejmenším vynahradit skutečný nebo možný nepříznivý dopad způsobený omezením hospodářské soutěže podle čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (75). V této souvislosti by pro posouzení toho, jak pravděpodobné je přenesení výhod, měla být zvážena struktura trhů trampové dopravy a pružnost poptávky.

76.

Společný fond nesmí zavádět omezení, která nejsou nezbytná pro dosažení účinnosti. V tomto ohledu je nutné prozkoumat, zda by smluvní strany mohly docílit efektivnosti samy. Při tomto posuzování je důležité uvážit mimo jiné, jaký je minimální efektivní rozsah poskytování různých druhů služeb v trampové dopravě. Každé omezující ustanovení obsažené v dohodě o společném fondu musí být dále přiměřeně nezbytné pro uváděné zlepšování efektivity. Omezující ustanovení lze oprávněně používat delší dobu, celou dobu trvání společného fondu či pouze po přechodné období.

77.

V neposlední řadě nesmí společný fond stranám umožnit, aby vyloučily hospodářskou soutěž u podstatné části služeb, které byly těmito dohodami dotčeny.