EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011AE0813

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k  „návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů“ KOM(2010) 759 v konečném znění – 2010/0364 (COD)

Úř. věst. C 218, 23.7.2011, p. 122–123 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/122


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů“

KOM(2010) 759 v konečném znění – 2010/0364 (COD)

2011/C 218/24

Zpravodaj: Richard ADAMS

Dne 27. ledna 2011 se Rada a dne 18. ledna 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 43 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů

KOM(2010) 759 v konečném znění – 2010/0364 (COD).

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 6. dubna 2011.

Na 471. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. května 2011 (jednání dne 4. května 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 156 hlasy pro, 6 hlasů bylo proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá skutečnost, že Komise využívá revize právních předpisů, jichž se dotýká Lisabonská smlouva, k zavedení opatření, jež povedou ke zjednodušení. Nicméně toto zjednodušení se týká převážně administrativy, ovšem přetrvává zde potřeba celkově zjednodušit právní předpisy pro ekologické zemědělce a producenty.

1.2

Výbor poznamenává, že předložil podrobné připomínky k důsledkům přizpůsobení delegovaných a prováděcích pravomocí Komise ve svém nedávném stanovisku CESE 375/2011 k tématu Podpora pro rozvoj venkova z EZFRV a v tomto návrhu podporuje stejný přístup k těmto pravomocem jako Komise.

1.3

Výbor zastává názor, že úloha skupin poskytujících Komisi poradenství při provádění aktů, zejména příspěvek nevládních organizací a zúčastněných stran, by měla být zachována.

1.4

Výbor doporučuje, aby bylo nové logo EU pro ekologickou produkci barevně odlišeno, když půjde o označování ekologických výrobků pocházejících odjinud než z EU.

2.   Důvody pro předložení stanoviska

2.1

Toto stanovisko se týká dokumentu KOM(2010) 759, tedy návrhu, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Smyslem návrhu je přizpůsobit prováděcí pravomoci Komise v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ke stejnému tématu rozdílu mezi přenesenými a prováděcími pravomocemi Komise zavedenými články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

2.2

Články 290 a 291 SFEU stanovují změnu rozhodovacího postupu mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem, pokud jde o prováděcí pravidla právních předpisů EU.

2.3

Větší část nařízení se zabývá drobnými změnami předchozího nařízení o označování ekologických produktů, a zejména odkazuje na sedm nových článků (38a-g). Tyto články stanoví „“ přenesené pravomoci.

2.4

Specificky ošetřenými prvky jsou pravidla produkce, například požadavky, které mají dodržovat hospodářské subjekty, a schválení produktů a látek; logo Evropské unie pro ekologickou produkci; a otázky související s kontrolními systémy, např. audit kontrolních orgánů a kontrolních subjektů.

3.   Zvláštní připomínky

3.1

Třebaže má toto nařízení omezený dosah a je převážně technické povahy, k pochopení současného postavení ekologické produkce jakožto složky SZP je třeba stručné vysvětlení. Definice ekologického zemědělství vznikla, jakmile moderní způsoby zemědělské výroby začaly ve značné míře nahrazovat tradiční systémy. V současné době se tak označuje způsob zemědělství, jež k zachování úrodnosti půdy a k regulaci škůdců primárně využívá osevní postup, zelené hnojení, kompost a biologický boj proti škůdcům. Znamená to, že vylučuje či přísně omezuje používání umělých hnojiv, pesticidů (mezi něž patří herbicidy, insekticidy a fungicidy), regulátorů růstu rostlin (fytohormonů) jako například hormonů, antibiotik pro dobytek, přídatných látek v krmivech a geneticky modifikovaných organismů.

3.2

Způsoby ekologické výroby byly založeny na ekologických zásadách, místních, regionálních i národních tradicích a do jisté míry i na filosofických hodnotách. Výsledkem je, že se na území Evropy rozvinula řada rozdílných přístupů. Na samém začátku 70. let 20. století v reakci na „evropeizaci“ a narůstající zájem a poptávku začala řada národních, dobrovolných organizací pro ekologickou kontrolu hledat společný základ. V 80. létech začala Komise, odpovídajíc na poptávku spotřebitelů, pěstitelů, zpracovatelů a maloobchodníků, pracovat na harmonizaci pravidel ekologické výroby v rámci SZP. To vedlo k nařízení o rostlinné výrobě (1991) (1) a živočišné výrobě (1999) (2).

3.3

Nicméně úroveň pokračujícího vývoje ekologické filosofie a ekologického přístupu spolu se vstupem globalizovaných producentů si žádala soustavné upřesňování, změny a rozvoj právních předpisů EU (3). Nejnovějším důkazem tohoto vývoje je schválení nového ekologického loga EU a přijetí podpůrného nařízení v roce 2010 (4).

3.4

V současné době právní předpisy, jimiž se řídí ekologická výroba, stanoví jednotné základní normy pro všechny hospodářské subjekty. Bezmála 5 % ekologicky obhospodařované zemědělské půdy EU a prodej výrobků s ekologickým osvědčením (5) v objemu 18 miliard eur znamená, že jde o významnou část trhu. Zavedená soukromá označení uznaných národních kontrolních orgánů mohou být uváděna spolu se značkou EU, přičemž mohou spotřebitelům ukázat, že byla uplatněna dodatečná kritéria. Výbor poznamenává, že toto nařízení navrhuje změny, jejichž cílem je zjednodušení právních předpisů, jsou omezeného rozsahu a technické povahy.

3.5

Výbor své názory na širší důsledky článků 290 a 291 podrobně vyjádřil ve svém nedávném stanovisku CESE 375/2011 k tématu Podpora pro rozvoj venkova z EZFRV.

3.6

V tomto případě, který je součástí soustavného procesu snahy o konsolidování ekologických právních předpisů, Výbor podporuje stejný přístup k delegovaným a prováděcím pravomocem, jaký v tomto nařízení navrhuje Komise. Nicméně Výbor by rád vznesl následující připomínky:

3.7

Úloha skupin poskytujících Komisi poradenství při provádění aktů, zejména příspěvek nevládních organizací a zúčastněných stran, by měla být zachována. Ekologická produkce a prodej představují nadále velmi složitou oblast, jíž bude ku prospěchu široké zastoupení zájmů.

3.8

Používání nového loga EU pro ekologickou produkci bude od příštího roku povinné; návrh na rozšíření jeho používání pro výrobky ze třetích zemí pod přísnou kontrolou podmínek by bylo třeba revidovat, přičemž by bylo třeba zvážit odlišení loga – například barevné – pro označování výrobků, jež pocházejí ze zemí mimo EU.

V Bruselu dne 4. května 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1804/1999.

(3)  Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM) čítá více než 750 členů ze 115 zemí.

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 271/2010.

(5)  Údaje za rok 2009.


Top