23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/110

1.1

EHSV poukazuje na to, že krize let 2007–2009 představovala pro odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména pro producenty, obrovskou zátěž.

1.2

EHSV poukazuje na nerovnováhu v dodavatelském řetězci, zejména mezi maloobchodníky na jedné straně a zemědělci a zpracovateli na straně druhé, jež brání spravedlivějšímu rozdělení přidané hodnoty výrobků ve prospěch producentů mléka. EHSV doporučuje Komisi, že je třeba přijmout opatření na zajištění stejné transparentnosti v celém dodavatelském řetězci mléka (producenti – zpracovatelé – distributoři – maloobchodníci).

1.3

EHSV vítá, že Komise zohledňuje doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni pro mléko a včas reaguje na výzvy, kterým odvětví mléka a mléčných výrobků čelí.

1.4

EHSV je přesvědčen o tom, že optimální fungování dodavatelského řetězce v odvětví mléka a mléčných výrobků je v zájmu všech zúčastněných stran, a zdůrazňuje, že k podpoře celkové funkčnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti dodavatelského řetězce přispěje spravedlivé rozdělení přidané hodnoty po celé jeho délce, zejména zvýšení vyjednávací síly producentů.

1.5

EHSV se domnívá, že všechny čtyři prvky (smluvní vztahy, vyjednávací síla producentů, mezioborové / meziodvětvové organizace a transparentnost) spolu úzce souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Proto je namístě zabývat se uvedenými prvky souhrnně.

1.6

EHSV uznává, že systém produkce mléka se může mezi jednotlivými členskými státy do značné míry lišit, a souhlasí proto s tím, že využívání smluv by mělo zůstat dobrovolné. Členské státy by však měly mít v zásadě možnost učinit používání smluv na svém území povinným, s přihlédnutím k tomu, že by měly existovat záruky hladkého fungování vnitřního trhu. Je zásadně důležité zdůraznit, že návrh se nevztahuje na družstva, a upozornit na osvědčené postupy, zavedené v některých členských státech.

1.7

EHSV souhlasí s tím, že takové smlouvy by měly obsahovat přinejmenším následující čtyři aspekty, o nichž by smluvní strany měly mít možnost svobodně jednat: 1) cena splatná v okamžiku dodání / vzorec pro výpočet takové ceny, 2) objem dodávek, 3) časový plán dodávek během sezóny a 4) časové vymezení platnosti smlouvy.

1.8

EHSV vyzývá k zakládání organizací producentů a mezioborových organizací, zejména v některých nových členských státech, v nichž má roztříštěné odvětví produkce mléka velmi malou vyjednávací sílu. EHSV uznává přidanou hodnotu, kterou pro odvětví ovoce a zeleniny mají organizace, jež posilují vztahy mezi různými zúčastněnými stranami v rámci jednotlivých oborů, neboť mohou zlepšovat znalosti a transparentnost produkce a trhů, a domnívá se, že podobný vývoj by mohl zlepšit i celkové fungování dodavatelského řetězce v odvětví mléka a mléčných výrobků.

1.9

EHSV se domnívá, že je potřeba dále ujasnit a rozvíjet používání pravidel EU pro hospodářskou soutěž v odvětví mléka a mléčných výrobků, aby mohly organizace primárních producentů využívat posílenou vyjednávací sílu.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že vyšší transparentnost může usnadnit hladké fungování dodavatelského řetězce mléka, což bude ku prospěchu všech subjektů, a v této souvislosti vítá doporučení zajišťující, že transparentnost nenaruší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, která Komisi dala skupina na vysoké úrovni.

1.11

EHSV vítá práci Komise a zároveň upozorňuje na to, že návrh nevyřeší všechny problémy odvětví mléka a mléčných výrobků.

2.1

Produkce mléka je v EU velmi významná nejen z hospodářského hlediska se zřetelem na obrat a počty souvisejících pracovních míst, nýbrž i z hlediska využívání půdy a ochrany životního prostředí. V mnoha regionech, zejména horských a znevýhodněných, je to rovněž jeden z mála typů produkce, u níž existuje reálná šance na rozvoj a udržení.

2.2

Odvětví mléka a mléčných výrobků hraje velmi důležitou úlohu v životě v Evropě, neboť přispívá ke zdraví a k odpovědné a nezávadné výživě spotřebitelů a má hospodářský význam pro rozvoj venkova a environmentální udržitelnost.

2.3

Odvětví produkce a zpracování mléka se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Velmi rozdílné jsou v jednotlivých členských státech výrobní a zpracovatelské systémy: na jednom konci stojí převážně družstevní organizace, kde družstvo mléko rovněž zpracovává, a na druhém konci je velký počet individuálních producentů a soukromých zpracovatelů. Do roku 2015 budou muset být producenti i v těch nejorganizovanějších prostředích schopni se odpovídajícím způsobem připravit na novou situaci, jíž budou čelit na trhu po zrušení kvót. Je vhodné poukázat na to, že s tím, jak se veřejné orgány (EU a vnitrostátní) stáhnou z řízení produkce, dostanou se zúčastněné subjekty tohoto odvětví do zcela nové situace a získají zcela nové odpovědnosti. Za této situace musí mít producenti jistotu, že mohou na trhu dostat spravedlivou cenu.

3.1

V říjnu 2009 byla ve světle obtížné situace na trhu s mlékem zřízena skupina odborníků na vysoké úrovni pro mléko se záměrem projednávat střednědobá a dlouhodobá opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků. Jejím mandátem je pracovat na regulačním rámci a přispět ke stabilizaci trhu a příjmů producentů.

3.2

Skupina obdržela ústní a písemné připomínky od hlavních evropských skupin zúčastněných stran v dodavatelském řetězci mléka, které reprezentují zemědělce, zpracovatele mléka, obchodníky s mlékem, maloobchodníky a spotřebitele. Skupina dále obdržela příspěvky od pozvaných vědeckých odborníků, zástupců třetích zemí, národních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže a Komise.

3.3

Konference zúčastněných stran v odvětví mléka se konala dne 26. března 2010. Příležitost vyjádřit své stanovisko na ní dostal velký počet subjektů podílejících se na dodavatelském řetězci. Dne 15. června 2010 skupina předložila svou zprávu, která obsahovala analýzu současné situace v odvětví mléka a řadu doporučení.

3.4

Skupina na vysoké úrovni shledala zásadní nerovnováhu v dodavatelském řetězci (producenti – zpracovatelé – distributoři – maloobchodníci) a nerovnoměrné rozdělení přidané hodnoty. Tento stav způsobuje malá transparentnost, strnulost a problémy s přenosem cen v dodavatelském řetězci.

3.5

Rada přezkoumala zprávu a doporučení vydané skupinou a na zasedání dne 27. září 2010 byly přijaty závěry předsednictva. Tyto závěry nabádají Komisi, aby do konce roku předložila odpověď na první čtyři doporučení skupiny (smluvní vztahy, vyjednávací síla producentů, mezioborové organizace a transparentnost).

3.6

Současný návrh Komise řeší všechny čtyři prvky (smluvní vztahy, vyjednávací sílu producentů, mezioborové organizace a transparentnost) v tom smyslu, že stávající s nimi související ustanovení vyžadují změnu.

3.7

Pokud jde o vztahy mezi producenty mléka a mlékárnami, je koncentrace nabídky často mnohem menší než koncentrace na zpracovatelské úrovni. Výsledkem je nerovnováha vyjednávací síly mezi těmito úrovněmi. Návrh uvádí možnost uzavření nepovinných písemných smluv mezi zemědělcem a mlékárnou před dodávkami syrového mléka, které by stanovovaly cenu, časový plán a objem dodávek včetně časového vymezení platnosti smlouvy. Členské státy mají možnost učinit používání těchto smluv na svém území povinným. Družstva nemají vzhledem ke své specifické povaze povinnost uzavírat smlouvy za předpokladu, že jejich stanovy obsahují podobná ustanovení.

3.8

Aby se obnovila rovnováha vyjednávací síly v dodavatelském řetězci, navrhuje se umožnit zemědělcům vyjednávat o smlouvách kolektivně prostřednictvím organizací producentů. Návrh stanoví přiměřené množstevní limity pro toto vyjednávání, jež by měly zemědělcům zajistit stejné podmínky jako mají velké mlékárny, a zároveň zůstane zachována účinná hospodářská soutěž v oblasti dodávek syrového mléka. Limity jsou stanoveny na 3,5 % celkové produkce v EU a 33 % vnitrostátní produkce a jsou stanovena rovněž ochranná opatření, aby se předešlo závažnému negativnímu vlivu zejména na malé a střední podniky. Tyto organizace producentů by proto měly být způsobilé k uznávání podle článku 122 nařízení (ES) č. 1234/2007. Pokud jde o podmínky uznávání sdružení organizací producentů, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU.

3.9

Návrh rovněž stanovuje specifická pravidla EU pro mezioborové organizace týkající se všech částí řetězce. Tyto organizace mohou případně hrát významnou úlohu ve výzkumu, zlepšování kvality, propagaci a rozšiřování osvědčených postupů, pokud jde o výrobní a zpracovatelské metody.

3.10

Pro odvětví mléka a mléčných výrobků se navrhuje použít pravidla stávajících mezioborových organizací z odvětví ovoce a zeleniny s příslušnými úpravami.

3.11

Mezioborové organizace by přispěly ke zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu zveřejněním statistických údajů o cenách, objemu a době trvání uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytnutím analýz možných budoucích tendencí na trhu na regionální nebo vnitrostátní úrovni.

3.12

Návrh dává Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU za účelem doplnění nebo změny některých prvků opatření stanovených v tomto nařízení, které nejsou podstatné. Měly by být vymezeny prvky, u nichž může být uvedená pravomoc vykonávána, jakož i podmínky, za jakých má k jejímu přenesení dojít.

3.13

Aby bylo možno zajistit jednotné používání opatření stanovených v tomto nařízení ve všech členských státech, měla by být Komise podle článku 291 SFEU zmocněna k přijímání prováděcích aktů.

4.1

Cílem návrhu je posílit postavení producentů mléka v dodavatelském řetězci mléka a připravit toto odvětví na udržitelnou budoucnost, která bude více tržně orientovaná.

4.2

Návrh stanoví možnost uzavírat smlouvy mezi producenty a zpracovateli mléka, možnost vyjednávat o smluvních podmínkách kolektivně prostřednictvím organizací producentů tak, aby se vyvážila vyjednávací síla producentů mléka ve vztahu k hlavním zpracovatelům, specifická pravidla EU pro mezioborové organizace a opatření na zvýšení transparentnosti na trhu. Platnost opatření je navržena do roku 2020 se dvěma průběžnými přezkumy. Přiměřené množstevní limity pro kolektivní vyjednávání a další specifická ochranná opatření by měly zajistit dosažení cílů, jimiž je posílení vyjednávací síly producentů mléka za současné ochrany hospodářské soutěže a zájmů malých a středních podniků.

4.3

Každý členský stát smí rozhodnout o tom, jak bude ke smluvním vztahům přistupovat. Je na každém členském státě, aby v rámci svého systému smluvního práva rozhodl, zda bude používání smluv mezi zemědělci a zpracovateli povinné. Vzhledem k rozdílnosti situace na tomto poli v rámci EU by se v souladu se zásadou subsidiarity mělo rozhodnutí ponechat v pravomoci členských států.

4.4

EHSV souhlasí s tím, že je potřeba posílit vyjednávací sílu producentů, měly by se však rovněž zohlednit různé podmínky a charakteristiky členských států.

4.5

EHSV se domnívá, že pro přenesenou pravomoc u aktů v přenesené pravomoci musí být vždy pevně stanovené období (mandát). Akty v přenesené pravomoci by kromě toho měly být vyhrazeny pro oblasti, v nichž je třeba rychle přijmout rozhodnutí.

4.6

Prováděcí akty by se měly používat v případech, kdy by bylo lepší, aby členské státy harmonizovaly provádění.

4.7

EHSV je pevným zastáncem konzultací zúčastněných stran v průběhu tvorby právních předpisů EU. Je tedy důležité, aby ve snaze o lepší regulaci nestabilního trhu s mlékem byli konzultováni experti jednotlivých členských států. V tomto ohledu je velmi důležité zajistit, aby tato nestabilita neměla nevratný negativní dopad na producenty mléka v EU. V této souvislosti je zřejmé, že bude nutné zvážit transparentnější a spravedlivější rozdělení přidané hodnoty mezi účastníky trhu a zejména taktéž potřebu vyšší vyjednávací síly producentů.

4.8

V několika členských státech v současnosti existují mezioborové organizace a provádějí tyto úkoly při dodržování práva EU. Jejich efektivita je omezena nerovnováhou v dodavatelské řetězci mléka.

4.9

Pro EHSV je však zřejmé, že návrhy Komise nevyřeší všechny problémy trhu s mlékem a netýkají se družstevních mlékáren, jež se podílí na produkci mléka zhruba 58 %. EHSV lituje, že tyto návrhy nezahrnují odvětví mléka a mléčných výrobků ani velkoobchod, jež hrají rozhodující roli, pokud jde o rovnováhu na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a o stanovení cen.

4.10

EHSV se domnívá, že plánované limity se mohou vzhledem k vnitrostátní struktuře odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména v malých členských státech, ukázat jako příliš restriktivní. EHSV vyzývá Komisi, aby v určitých výjimečných případech umožnila producentům dodávajícím do jedné mlékárny seskupovat se, čímž vznikne možnost vytvářet seskupení producentů podle velikosti odběratele.

4.11

Vzhledem k tomu, že se Komise plánuje stáhnout z řízení produkce mléka a předat odpovědnost subjektům provozujícím činnost v tomto odvětví, je zásadní, aby tyto subjekty měly co nejúplnější a nejaktuálnější transparentní informace o vývoji na trhu. EHSV tedy považuje za rozhodující, aby byl na evropské úrovni zaveden efektivní monitorovací nástroj, který bude nutný k tomu, aby bylo možné v určité míře řídit produkci.

4.12

S ohledem na novou situaci je zásadní, aby byly zachovány nástroje řízení trhu (např. intervence, soukromé skladování či vývozní náhrady), které musí být jak účinné, tak rychle a snadno použitelné.

5.1

EHSV oceňuje zvláštní úsilí, které Komise vynaložila, aby Parlamentu a Radě předložila návrh nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků. EHSV hodnotí tento akt pozitivně a domnívá se, že byl předložen ve vhodnou dobu, co se týče řešení hlavních výzev, před nimiž toto konkrétní zemědělské odvětví stojí.

5.2

EHSV však zdůrazňuje, že návrh nebude stačit na vyřešení všech problémů odvětví mléka a mléčných výrobků. K dalšímu zlepšení hladkého fungování dodavatelského řetězce mléka by se pomocí monitorování měla zajistit transparentnost po celé jeho délce (producenti – zpracovatelé – distributoři – maloobchodníci).

5.3

Úspěšné odvětví mléka a mléčných výrobků EU po roce 2015 bude vyžadovat velmi efektivní produkci mléka z mlékárenských podniků přiměřeného ekonomického rozměru a s vysokou úrovní lidského kapitálu. Je tedy třeba pokračovat v restrukturalizaci jak zemědělských podniků, tak mlékáren. Zemědělští výrobci musejí mít přístup k efektivním, konkurenceschopným a inovativním mlékárnám, které budou schopny vytěžit co nejvíce z příležitostí na trhu. Zvláštní pozornost by se zde měla věnovat znevýhodněným oblastem, v nichž se mlékárny také často musejí vypořádat s horšími geografickými podmínkami, a jsou tak v komparativní nevýhodě. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost transparentní a efektivní regionální produkci s malým dopadem na životné prostředí, informování spotřebitelů a kvalitě a snížit počet zprostředkovatelů. Odvětví mléka a mléčných výrobků jako celek by se mělo zaměřit na produkci vysoce kvalitních výrobků s vysokou přidanou hodnotou, jejichž domácí trh roste a u nichž existují dobré vývozní příležitosti.

5.4

EHSV se domnívá, že dotčené členské státy by mohly zavést předpisy s cílem zlepšit a stabilizovat fungování trhu s mléčnými výrobky uváděnými na trh pod chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisných označením podle nařízení (ES) č. 510/2006.

5.5

Rozdíly mezi odvětvím mléka a mléčných výrobků v jednotlivých členských státech jsou vyšší než u jiných zemědělských odvětví EU, proto je zapotřebí vyšší flexibilita v provádění politik EU. EHSV předpokládá, že bude třeba zavést specifická opatření pro producenty a zpracovatele mléka za účelem restrukturalizace a modernizace odvětví mléka a mléčných výrobků v členských státech.

5.6

EHSV žádá Komisi, aby rychleji a flexibilněji reagovala na krize. Trh s mlékem je v roce 2011 v důsledku klimatických výzev velmi nestálý a je možné, že se bude opakovat cyklus krize z období 2007–2009. EHSV proto navrhuje, aby Komise pokračovala v monitorování dynamiky vývoje odvětví mléka a mléčných výrobků, a činila tak maximum pro předcházení zničujících krizí v tomto odvětví v budoucnosti.